Mutnedžemet komentáře u knih
Na knize se mi nejvíce líbila přesvědčivost s jakou je vykreslena mysl člověka. Natolik reálně až bych byla schopna uvěřit, že to autor sedí v oné místnosti, vzpomíná na svůj život a zapisuje ho právě do této knihy...
A ač znáte rozuzlení hlavní zápletky (motivu) už předem (stačí Vám přečíst si zadní stranu se shrnutím), tak po celou dobu čtení Vám jsou pokládány otázky další, sice mešího rozsahu, ale takové, že Vaši mysl zaměstnají a nutí Vás číst dál, aby jste se konečně dostali k souvislému celku, který ne a ne přijít...
Uznávám z tohoto důvodu by se někomu mohla zdát kniha zdlouhavá a přemrštěle natahovaná. Mně to však nevadilo a četbu jsem si užila (ač jsem knihu četla na několikrát, jelikož okolnosti mě nutily stalé odkládat a přerušovat...)
Tuto knihu jsem brala do ruk s tím, že se bude jednat spíše o fakta a suchou historii. O to více mě překvapilo (pozitivně), že tomu tak není.
Příběl založený na skutečnosti a pravdě, který je však podaný čtivě, zajímavě a neotřele. Skvělé téma, které jsem jestě nikde jako knihu spracované neviděla ač si to určitě zaslouží.
Příjemně psaná jednovečerní jedhubka.
Sice to pro mě byla povinná četba, ale děj je svižný, dílo krátké. Nebyl problém přečíst během hodinky ani ne.
Pokud k obsahu, tak mi kniha přišla trefná, stále aktuální - pravda o tom jací lidé jsou. A co do stylu psaní, celé je to vyprávěno jednoduše, bez nutnosti jakkoliv více přemýšlet, ale jak už jsem říkala velmi čtivě.
Dle mého šlo o knihu, na které sice nebylo nic zvláštního, výjimečného či oslňujícího, ale četla se rychle a nebyla nijak složitá. Prostě oddechová četba, kterou jsem měla jako povinnou a tudíž mi to více než vyhovovalo...
Četla jsem na doporučení kamarádky a sama mohu jen doporučit dál. Krásně a čtivě pojatý příběh lásky, znudění životem, přátelství a vlastní pýchy.
Ač jsem před čtením slyšela velmi pozitivní ohlasy na tuto knihu, mě samotnou nijak neoslovila.
V začátku jsem tam našla několik logických nedostatků (které možná nebyly pro příběh nijak podstatné, ale mě při četbě velmi rušily) a poté jsem se většinu knihy soustředila na další nesrovnalosti, kterých tam sice již tolik nebylo, ale já stále měla nutkání je vyhledávat.
Pokud se však nebudu zaměřovat na rušivost při četbě, tak stále mohu říct, že mi neseděl styl psaní, který byl dle mého nudný, zdlouhavý a někdy až umělý.
Však abych jen nekritizovala, musím ocenit mašlenku a celé poselství knihy, které bylo velmi dobré a o to více mě mrzí zpracování...
Nadherně napsané, výborně čtivé a hlavně naprosto neuvěřitelné avšak reálné. Celý příběh je po jedné stránce jasný již po pár prvních listech, ale i přesto jsem celou dobu doufala, že se mýlím a že to skončí jinak... Bouhužel ne a na konci jsem brečela. Je to natolik silný příběh, který ve mně hodně zanechal.
Bravo!!! I druhý díl byl dle mého skvělý. Nejvíce jsem se asi pobavila při scéně, kdy popisuje modré míčky, co padají a stoupají. Vážně jsem u toho nemohla (až jsem skončila na zemi v autobuse)...
Naprosto skvělá knížka, u které jsem se bezchybně bavila. Úžasně zpracované, promyšlené a dotažené až do konce.
Od Remarqua jsem četla už hodně titulů (povětšinou ne tak známích - teda pokud si mohu dovil o některém jeho díle říct, že není známé) a k tomuto jsem se dlouho neměla (již mnohokrát se mi stalo, že právě nejoceňovanější autorovo dílo mě i nejvíce zklamalo). Ale tady tak nebylo a příěh je natolik osobitý - jako by byl Váš či Vám jej vyprávěl dobrý přítel. A tak jsem Remarqua znovu uznala jako svého nejoblíbenějšího autora a kniha má u mě čestné místo - určitě nezůstanu jen u jednoho přečtení.
Celkový nápad byl velmi dobrý a na knihu jsem se velmi těšila. Bohužel kniha nedostála mému očekávání. Byly v příběhy krásně zpracované, ale i slabší. Jako nejpodařenější bych označila asi "Neochvějný. Cínový.", "Zvíře" a "Až do smrti"...
Po poslední knize na téma II. světové války a koncentračních táborů jsem nemohla dlouho nic slušného na toto téma objevit, až mi do rukou přišla kniha "Smrt je mým řemeslem". Přečetla jsem ji jedním dechem během pár dní. Byl to strhující popis zvěrstev z pohledu někoho, kdo věřil, že jedná "čestně" - jak to sám definoval.
Válečnou literaturu jsem si zamilovala už hodně dávno, ale k téhle knize mě přivedl až ne tak dávný výlet do Osvětimi. Přivezla jsem si ji přímo od tam a přečetla jedním dechem. Teda pokud jde vůbec říct, že jsem u této knihy dýchala. Děj knihy je neuvěřitelný i přes to, že víte, že to napsal člověk, který si tím prošel a líčí svůj život. Uchvátil mě způsob, jakým je to napsané. A určitě se tahle kniha zařadí mezi to málo knih, které jsem schopná přečíst několikrát...