moni.ka moni.ka komentáře u knih

☰ menu

Einsteinova krev Einsteinova krev Philip Sington

Podle anotace jsem netušila, co můžu od knihy očekávat. Naštěstí to bylo příjemné překvapení: historický thriller z meziválečného Berlína (a Curychu a Srbska). Román o tom, že genialitu od šílenství dělí jen úzká linie, ve kterém významnou roli hraje psychiatrie jako lékařský obor na svém úplném počátku. Popisované šílené "léčebné" metody, které se zkoušely na začátku 20.století pro léčbu duševně nemocných, umocňují napětí a atmosféru děje.

20.10.2014 4 z 5


Šachové figurky Šachové figurky Peter May

Nejmíň detektivka a nejvíc román z celé trilogie. Stejně podmanivý a sugestivní styl psaní, jako v předchozích dílech. Snad jen trochu méně depresivní a méně dusivá atmosféra. I když o napětí a překvapivé zvraty není nouze, v tomto díle jde hlavně o Fina. Děj zapadá jako dílek puzzle do skládačky a uzavírá osudy některých postav z předchozích dílů a odkrývá hodně z Finovy minulosti. Trilogii naštěstí nestihl osud mnoha pokračování úspěšných knih psaných na základě úspěchu prvních dílů, a ani její poslední díl nesklouzl k až neskutečně vykonstruovaným zápletkám, kdy je člověk vlastně rád, že série konečně končí. V tomto případě bych si klidně dala pokračování.

12.10.2014 5 z 5


Dědictví kostí Dědictví kostí Dolores Redondo

Nemám ráda zařazování čehokoliv do žánrů, ale tady by bylo přesnější označit knihu jako mysteriózní kriminální thriller než jako detektivku. Přinejmenším aby se zamezilo zklamání milovníků klasických detektivek. Po pojmem detektivka si představuju knihy Agathy Christie, kterým se tahle kniha nepodobá ani maličko. V této knize kromě kriminálních případů hrají významnou roli baskické mýty a vystupují zde mýtické bytosti, stejně jako ženy obdařené magickými schopnostmi jako je výklad karet, předtuchy atd.
Komu ale trocha nadpřirozena nevadí, určitě se bude dobře bavit. Kniha se čte jedním dechem, přes trochu rozvláčný začátek je plná napětí, které po celou domu neustále až do konce graduje. To, že jsou některé momenty zápletky trochu průhledné a čeština zní trochu nečesky jako doslovný překlad ze španělštiny, lze thrilleru díky zajímavosti prostředí i nezvyklé zápletce a spádu prominout.
Zkrátka - není to nudné čtení jako klasická detektivka, není tam tolik nechutností jako v severských detektivkách, ani tolik čarování, skřítků a trollů jako ve Stallovi. Pro mě lepší než první díl trilogie. Takže doporučuju ;-).

05.10.2014 4 z 5


Věčný národ se strachy netřese Věčný národ se strachy netřese Šani Boianjiu

Vynikající kniha. Přesto, že hlavní představitelky berou svoji povinnou účast v armádě na první pohled s nadhledem a to, že by do armády nešly, považují za zbabělost, ve skutečnosti zanechávají příšerné zážitky z povinné vojenské služby v Izraeli nesmazatelné následky na jejich psychice. Kulisy (hudební idoly, filmy, sociální sítě, iPhony) jsou stejné jako u nás, ale život v nich naprosto jiný. Během vojny se hrdinky knihy snaží žít co možná nejvíc jako normální holky, přesto je návrat zpět do normálního života pro ně obtížný. I když se nám, které žijeme v "normálním světě", zdají některé kratochvíle, kterými si dívky zpestřují armádní volno, dost divoké, taková je izraelská skutečnost. Sama jsem měla možnost se při návštěvě Izraele přesvědčit, že Izraelci mají díky pocitu neustálého ohrožení, ve kterém vyrůstají, oproti nám značně posunutý práh strachu a za "adrenalinový zážitek" považují mnohem drsnější aktivity než my. Knížku o světě tolik odlišném od toho našeho rozhodně stojí za to si přečíst.

28.09.2014 5 z 5


Mrtvol na tři hroby Mrtvol na tři hroby Jamie Mason

První čtvrtina vypadala celkem slibně, zápletka se zdála zajímavá a neotřelá. Poté nastal neskutečný nepřerušovaný sešup až na samé dno, který "vyvrcholil" hovory s téměř geniálním psem...ani thriller, ani černý humor. Hloupost, upovídanost a velká nuda.

09.09.2014 1 z 5


2666 2666 Roberto Bolaño

Všechno už asi bylo řečeno v komentářích přede mnou. Jsou mnohem výstižnější a trefnější než anotace, kterou podle mého názoru psal někdo, kdo knihu nečetl celou, nebo ji nečetl pořádně. Je to skutečně 5 na první pohled úplně samostatných románů, které jsou zpočátku propojeny jen okrajově, aby do sebe nakonec všechny malé příběhy zapadly ve velkém finále. Nádherný skutečně moderní román. Stejně jako uživatel Skip jsem ráda, že vyšel jako celek - jinak bych se možná ke všem dílům ani neodhodlala, a stejně jako DorianGreene se mi hned chce číst jej znovu - ale dám tomu nějaký čas. O jednu hvězdu méně dávám jen proto, že mám přece jen raději malinko lehčí četbu, alespoň tématicky. Tady celek vyznívá poněkud bezvýchodně. Ale rozhodně doporučuju k přečtení.

23.08.2014 4 z 5


Tvůrci. Od Shakespeara a Dürera k Picassovi a Tiffanymu. Tvůrci. Od Shakespeara a Dürera k Picassovi a Tiffanymu. Paul Johnson

Zajímavý pohled na tvorbu proslulých tvůrců, jejich přínos pro lidstvo a hlavně na jejich mnohdy kontroverzní soukromý život.
Osobnosti z různých oborů jako jsou Albrecht Dürer, W. Shakespeare, J.S.Bach, Jane Austenová, Mark Twain, L.C.Tiffany, Christian Dior, Pablo Picasso či Walt Disney a jejich životy se nám ukazují nejen z pohledu umělecké tvorby, ale i ve vztahu k jejich blízkým včetně všech slabostí a skrytých vášní, které bychom u lidí takového formátu mnohdy nečekali.
Výborná kniha.

12.08.2014 5 z 5


Čakry a kundaliní Čakry a kundaliní Jiří Mazánek

Nechala jsem se nalákat knihou "Rozpravy o józe" od téhož autora, která je opravdu zdařilá. Viz můj komentář přímo u knihy. Nevím, jestli to bylo nepovedeným "dvojitým překladem" přes angličtinu, použitím příliš mnoha slov, která nejsou přeložena, ale pouze foneticky přepsána ze sanskrtu (a ještě přes angličtinu) bez řádného vysvětlení, nebo chaotickým uspořádáním knihy, ale tentokrát mě autor vůbec nepřesvědčil. Pokud není člověk odborníkem na jógu, obsahu dle mého názoru neporozumí a pokud je, nic nového se nedozví.

09.08.2014 2 z 5


Rozpravy o józe Rozpravy o józe Jiří Mazánek

Učení jógy vzniklo mnohem dříve, než myslitel Paťandžali základní Jógasútry asi 200 let př.n.l. zapsal. Předtím se tyto aforismy šířily ústním podáním ve veršované podobě.
Málokdo si uvědomuje, že až ve 20. století dostala jóga dnešní, převážně vnější, tělesný rozměr a spíše než na duchovní stránku se zaměřuje na cvičení ásan, které jsou mnohými studii jógy prezentovány jako novodobý všelék na téměř všechny tělesné i duševní neduhy.
Autor zde poskytuje velmi srozumitelný výklad toho, co je původním smyslem jógy, aniž by sklouzával do jakékoliv demagogie nebo ezoterického poblouznění. Prastaré myšlenky předkládá tak, že jsou srozumitelné a použitelné pro člověka žijícího současným životním stylem.
Velmi stravitelné zamyšlení nad smyslem lidské existence.

30.07.2014 5 z 5


Nesmrtelnost Nesmrtelnost Milan Kundera

Ne že by se kniha nedala přečíst. Ne že by to bylo nezajímavé téma a nezajímavé myšlenky. Kam se ale poděla lehkost, trefnost a ironický nadhled Žertu, Směšných lásek nebo Nesnesitelné lehkosti bytí? Moc vážné, sebestředné, perverzní i přes to, že sex je v románu víceméně jen v náznacích - nebo napsané příliš starým jazykem? Něco mi v románu pořád chybělo a nevím přesně co. Něčeho tam bylo naopak moc. Zbytečně neurotické a přitom bezcitné postavy. Žádná vášeň, jen vypočítavost. Nesmrtelnost mi nepřipadá jako vrcholné dílo, ale jako labutí píseň stárnoucího spisovatele.

24.07.2014 3 z 5


Galerie zločinu Galerie zločinu Miroslav Kučera

Kniha je o to zajímavější, že jde o zločiny, které se skutečně udály, a navíc u nás. Jde mi mráz po zádech z toho, co za kreatury kolem nás běhá. Žádný literární skvost, ale jako "literatura faktu" velmi zajímavé.

13.07.2014 4 z 5


Nepřátelé společnosti Nepřátelé společnosti Paul Johnson

Čeká naší civilizaci zánik? Historie se stále opakuje, lidstvo se nedokáže poučit z negativního vývoje v minulosti a znovu a znovu se nechává ukolébat pocitem, že rozvoj a pokrok se děje prakticky bez našeho přičinění. Na příkladu zániku Římské říše Johnson vysvětluje pomocí konkrétních událostí z následujících období největší prohřešky proti civilizaci, kterých se dopouštíme zas a znovu: zneužívání jazyka (slov) k oblbování lidí překrucováním původních významů, zneužívání akademické půdy univerzit pro prosazování politických zájmů, úpadek kultury a umění pod záminkou hledání nových směrů, které vede až k takové absurditě jako vystavování "absolutní prázdnoty" v podobě prázdné bíle vymalované výstavní síně nebo záměrné totální disharmonii komponované hudby. Autor varuje před fatálním účinkem popularizace pseudověd (Marx, Fanon) na úkor skutečně vědeckého hledání pravdy a podstaty světa na rozvinutou civilizaci. Tím vším se vlastně jen odvádí pozornost od postupné ztráty svobody, která vede ke stagnaci střední třídy - hlavního motoru prosperity a rozvoje civilizace. Trochu náročné a velmi znepokojivé čtení.

12.07.2014 5 z 5


Základní kniha o čakrách Základní kniha o čakrách Shalila Sharamon

V pravém smyslu slova základní kniha pro všechny, kdo chtějí vědět, co to "ty čakry" vlastně jsou a jak se s nimi případně dá pracovat. Nic nechybí a zároveň není kniha zatížená zbytečnými podrobnostmi. Zpočátku na mě působilo rušivě, že mi kniha tyká, což není v našich krajích moc zvykem a připadala jsem si při čtení trochu jako ve studiu Kamarád. Při tak úsporném rozsahu se to ale dá vydržet.

21.06.2014 4 z 5


Nádherné trosky Nádherné trosky Jess Walter

Knihu jsem začala jsem číst náhodou, jako že jenom "nakouknu" - a už jsem se neodtrhla. Slunná Itálie, moře, Anglie, Amerika, válka, prostředí "velkého filmu" i alterantivní hudby, láska naplněná i nenaplněná, vrcholy i pády. Je to úžasně čtivý příběh o tom, že osud má s námi nejspíš úplně jiné plány, než my sami. O tom, že je dobré osud přijmout, ale přesto se nevzdat a za svým snem si dojít. Žádný happy end se sice nekoná, ale můžeme nakonec zjistit, že náš život ani tak nebyl vlastně špatný.

31.05.2014


Prostě byznys Prostě byznys Geraint Anderson

Pohádka pro dospělé. Trocha relaxace mezi přece jen malinko náročnějšími Nekropolis od Santiaga Gamboy a 2666 od Roberta Bolaňa. Nenáročné, napínavé čtení vhodné k vyčištění hlavy po těžkém týdnu. Člověka trochu - vlastně dost, mrazí z toho, že jádro příběhu vychází ze skutečnosti - autor se v bankovním prostředí dlouhou dobu pohyboval jako skutečný finanční analytik. Nic pro hloubavé intelektuály. Vím, o čem mluvím: také jsem si prošla obdobím, kdy cokoliv jiného, než Kafka, Werfel, Vian nebo Hrabě bylo "pod mojí úroveň". Výborná oddechovka - asi si budu muset někde sehnat Cityboye...

24.05.2014 3 z 5


Jsme přece sestry Jsme přece sestry Anne Gesthuysen

Červená knihovna v modrém obalu.

09.05.2014 2 z 5


Nekropolis Nekropolis Santiago Gamboa

Román pro nás, skleníkové květinky bohatého severu s předvídatelnými životy o tom, jaký je svět tam venku doopravdy.
Stoky velkoměst, kolumbijská drogová mafie, novodobé války, pornoprůmysl, a k tomu jako kontrast "Mezinárodní kongres životopisců a paměti" v luxusním hotelu ve válečném Jeruzalémě, na kterém své příběhy prezentují sami jejich protagonisté. Vtažení do děje je ještě umocněno smrtí jednoho z nich přímo na kongresu, v hotelovém pokoji.

Geniálně napsané, každý příběh je vyprávěný jazykem a tempem odpovídajícím prostředí.
Podivuhodný román - a taky klobouk dolů před překladatelem.

04.05.2014 5 z 5


Horský křišťál Horský křišťál Adalbert Stifter

Nejedná se o povídky, ale o novelu, která poprvé vyšla v roce 1845. Velmi poetický vánoční příběh, s nádherným popisem horské přírody. Sugestivně popsané ticho zasněžené přírody je přímo slyšet. Krásná novela vhodná k dokreslení atmosféry předvánočního času.

03.05.2014 5 z 5


Jedu dál Jedu dál Blanka Matragi

Úžasný popis toho, kam až se lze dopracovat vlastní pílí a nezdolností. Pro mě více motivační, než leckterá "motivační příručka".

28.04.2014 4 z 5


Lidská skvrna Lidská skvrna Philip Roth

Můj druhý pokus srovnat se s Phillipem Rothem, s odstupem mnoha let po Portnoyově komplexu, který jsem nerozchodila vůbec. Sebevědomý podtitul (od vydavatele?) "Nejlepší psychologický román naší doby" evidentně neplatí pro každého. Téma pro mě velmi zajímavé - pokrytectví zvané politická korektnost dovedené ad absurdum, neznalost souvislostí, neznalost historie, zrychlená povrchnost - taková je podle mě dnešní americká skutečnost (strávila jsem půl roku v N.Y.) Anotace vypadala na opravdu dobré psycho. Autorův styl mě bohužel už podruhé nedokázal vůbec oslovit. Popisné, ploché, příliš mnoho slov, příliš mnoho detailů u mnoha postav - připadala jsem si, jako když koukám na přírodovědný dokument s komentářem Alfréda Strejčka. Jako kdybych měla kůži z PVC a text mi jenom stékal po povrchu jako voda. Mám pocit, že autor musí být jako hlavní hrdina: chlípný necitelný stařík, který nemá rád ženy, naježený na celý svět. Nesympatický hlavní hrdina, na kterého je tak snadné svést veškeré zlo světa včetně vlastních malých hříchů.

Podobné téma zpracované Tomem Wolfem v Ohňostroji marnosti o deset let dříve mi připadá mnohem poutavější a jako psychologický román rozhodně lepší.

A to mám Philipa Rotha plnou knihovnu ;-).

22.04.2014 2 z 5