mistrikova komentáře u knih

Román nejenom o belgické princezně Charlottě a jejím manželovi, rakouském arcivévodovi, Ferdinandu Maxovi, a jejich cestě na mexický trůn, snaze o nastolení císařství v politicky i občansky rozháraném Mexiku, ale také o politických nitkách, za které tahaly ostatní evropské mocnosti včetně Napoleona a Franze Josefa II. Spisovatel podrobně popisuje události v Evropě 19. století i vztahy mezi vznikajícími USA a Mexikem, dále vnitropolitické události v Mexiku i vznik Rakouska-Uherska. Kniha stojí za přečtení. Čtenář získává solidní představu o dané době.

4 12.09.2021

Dle anotace jde o dívčí román, ale stylem psaní spíše vyhovuje dospělému znalému historie starověkého Říma.
Pojednává o posledních letech života Publia Ovidia Nasona, který byl císařem Augustem poslán do exilu z neobjasněných důvodů. Exil trávil v Tomidě, městě Gethů, dnešním Rumunsku. Jeho příběh vypráví jeho poslední láska, Rusavi, která je napůl Řekyně a napůl Gethka. Kniha je psána citlivě, takříkajíc lyricky, mladou ženou, které se Ovidius ujal v jejích 15 letech, vzdělával ji v latině a která se o něj starala po zbytek jeho exilu až do jeho skonu. Román by se mohl líbit čtenářům/čtenářkám, kteří mají rádi historické romány o době římské a mají povědomí o římských básnících a jejich době.

2 20.03.2021

Chtěla jsem zkusit si přečíst harlekýnku od světoznámé autorky. Předesílám, že jsem romantička, trochu pragmatická a pár harlekýnek jsem už četla. Většinou však čtu historické romány. Nicméně kniha mě docela zklamala stylem, jaký byl napsaný. Námět dobrý, ale silně pokulhávalo chování obou hlavních postav. Ač romantika, tak jejich chování naprosto nelogické a dialogy neuvěřitelné, ploché myšlení i jednání ve vztahu. Nevím, jestli tento styl psaní odráží způsob myšlení Američanů nebo je jejich naturel tak odlišný od Evropanů. V souhrnu výplach zbytku mozkových buněk.

Měla jsem z této knihy takové rozporuplné pocity. Na jednou stranu je to velmi silné téma: druhá světová válka v Itálii, okupace Říma a Florencie nacisty, holokaust, vztah a "zakázaná láska" mladého katolického kněze a jeho židovské kamarádky, propojení víry katolické a židovské. Příběh tedy má více rovin, což dojde čtenáři až po dočtení knihy. Přiznám se, že se mi kniha nečetla dobře. Obzvlášť pasáže, kde autorka popisuje skrývání před nacisty, sugestivně podaný všudypřítomný strach pronásledovaných Židů a jejich transport do koncentračních táborů. Příběh určitě zasáhne čtenáře již tím, že si uvědomíme, kolik židovských rodin bylo násilně rozděleno a zlikvidováno, zničeny jejich rodinné kořeny. Zároveň kniha vysílá poselství lásky k bližnímu, pocit sounáležitosti i zodpovědnosti, který je hmatatelný v celém příběhu. Doporučuji tuto knihu jako "povinnou četbu", aby si lidé uvědomili, že tato smutná historie se nesmí již nikdy opakovat.

4 19.01.2021

Kateřina Keplerová byla matka slavného německého astronoma. Kniha vypráví její životní příběh, které se odehrával v 16. století, v době nizozemské revoluce, násilné rekatolizace, utlačování protestantů a kalvínistů, kdy kdokoliv mohl být nařčen z čarodějnictví a odsouzen k upálení. Doba plná kontrastů. Její život nebyl lehký již od dětství, kdy ji vychovávala pěstounka a naučila ji bylinkářství. Následovalo bouřlivé manželství, vychovávala čtyři děti prakticky sama, zatímco její manžel opakovaně odcházel do války v Nizozemí. Kniha dává nahlédnout i do života její širší rodiny. Popisuje také mateřství, vysokou novorozeneckou úmrtnost i rizikovost porodu v domácích podmínkách. Dobu, kdy nebyla dostupná lékařská péče a ženy se spoléhaly buď samy na sebe, na sousedku nebo na porodní bábu a bylinkářky. Je také i takovou malou studií o čarodějnických procesech. Ačkoliv je to již několik let, co tato kniha vyšla, stojí stále za přečtení.

2 19.01.2021

Graham Greene je můj oblíbený spisovatel, který mě oslovil svým stylem psaní i vyjadřováním svých myšlenek a názorů, což mě pak nutí k přemýšlení nad určitými tématy. Oba romány nesou v sobě stopy příběhů o lidech, kteří vlastně hledají sama sebe, ať jsou chudí nebo bohatí penězi i duchem. Honorální konzul vypráví příběh doktora Eduarda Plarra žijícího v Argentině, kde obyčejní chudí lidé žijí poněkud odevzdaně své životy v chudobě. Je pod nadvládou vojenské diktatury a pod vlivem USA. Eduardo je citově chladný, pragmatický muž, který ošetřuje bohaté i chudé. Je napůl Angličan a přátelí se s dalšími dvěma Angličany-se samozvaným doktorem Humphriesem a s honorárním konzulem Charleym Fortnumem. Ten se omylem dostane do rukou únosců a rozjíždí se sarkasticko-groteskní změť událostí. Asi nejlépe charakterově vykreslenou postavou je právě konzul. Není to žádný hrdina. Je to starý muž, který miluje svou velmi mladou manželku, kterou si našel v nevěstinci a hledá svou míru v pití whisky.Příběh má více rovin a autor nás nutí se zamyslet na tématy jako je: víra v sebe samého, víra v Boha, láska, naděje, hledání sebe sama i beznaděj. Dokonce cíleně kritizuje politiku, ať marxismus a komunismus, tak i kapitalismus.
V druhém románu, Doktor Fischer ze Ženevy, autor vypráví příběh Alfreda Jonese, který se zamiluje do Anny Luisy, dcery zámožného výrobce zubní pasty, doktora Fischera. Hlavní hrdina není mladý, je o 30 let starší od své ženy, je handikepovaný a není bohatý. Nicméně je bohatý duševně a charakterově. Jeho žena nemá dobré vztahy s otcem. Doktor Fischer se totiž na svých večírcích vyžívá v ponižování své klaky známých, stejně zámožných lidí. Opravdový charakter se však projeví až na posledním večírku ke konci knihy. Obě dvě knihy doporučuji. Jsou čtivé a opravdu čtenáře donutí přemýšlet.

2 05.01.2021

Jde o tříaktovou hru pojednávající o nevěře fyzické i duševní. Hlavním hrdinou je spisovatel Richard, který žije ve volném vztahu s Bertou. Ačkoliv on ji byl opakovaně nevěrný s různými ženami, a navíc udržoval platonický vztah s učitelkou hudby svého syna, Berta mu dosud nebyla nevěrná. Proto připraví zkoušku pro Bertu i svého nejlepšího přítele Roberta, o kterém ví, že k Bertě od začátku chová milostné city. V posledním dějství se čtenář/divák dozví, zda zvítězí láska, touha či přátelství.

2 02.01.2021

Poněkud opomíjená prvotina dánského spisovatele. Lehce autobiografická. Příběh odehrávající se v 19. století v Dánsku. Vypráví o Williamovi Högovi ze známého, ale zchudlého rodu. O jeho smutném dětství v rodině otce trpícího maniodepresivní psychózou, dědičným onemocněním, které celá rodina tají před okolím. Chování otce dopadá na celou rodinu, smrt matky na souchotiny semkne jeho sestry Ninu a Žofii. Postupně se dozvídáme o jeho první lásce k o dost starší ženě, jeho hledání sebe sama a životní cesty, touhu stát se hercem, úpadek do melancholie. Tato kniha byla pro mě příjemným překvapením, i když místy autor zabředával do dekadentní ponurosti vnitřních prožitků hrdiny.

1 30.12.2020

Tato kniha nebude patřit k nejčtenějším ani nejčtivějším. Zda je to rozsáhlým a květnatým opisem skotských hrdinů i skotského naturelu, přenechám na zvážení ostatním čtenářům. Byla dlouho rozpracovaná v šuplíku, jak sám autor podotkl v doslovu. Nicméně i po několika staletích nám dává nahlédnout do doby občanské války ve Skotsku, kdy horalé se snažili dosadit na trůn následníka trůnu ze Stuartovské dynastie z francouzského exilu. Hlavní hrdina Edward Waverley je zprvu vykreslen jako snílek, rozmazlený, naivní budoucí dědic anglického panství Wayverley-Honour. Nejprve získá místo v anglické armádě, aby dle mínění své vlivné rodiny, dostál rodinným tradicím a vybudoval si zářnou vojenskou kariéru a slávu. Vlivem událostí a osudu se však dostane na opačnou stranu, tj. na stranu jakobitských horalů, kde zažije četná dobrodružství. Jeho charakter vyzrává. Poznává, co je opravdové přátelství, hrdinství, ušlechtilost a také skotské klanové tradice. V románu samozřejmě nechybí láska opětovaná i neopětovaná. Hodnotila jsem jen 3* kvůli první polovině románu, která nebyla pro mě příliš čtivá, byla náročná na pozornost. Ale vzhledem k celku hodnotím román kladně. Obzvláště snaha přiblížit skotské prostředí.

2 29.12.2020

Kniha se mi líbila. Autor si dal práci a popsal nejenom život moravského markraběte a římského krále Jošta, ale i geopolitické vztahy té doby. Sleduje zavedenou známou linku, kdy Jošt se politicky i finančně postupně vzmáhá, zatímco český král Václav IV. prolévá hrdlo alkoholem a nechává za sebe vládnout jiné a obírat se o majetek. Dále se také dozvídáme o životě Joštových bratrů Jana Soběslava a Prokopa i o bratranci Zikmundovi alias lišce ryšavé a jeho taženích proti Turkům. Souhrnem: je to kompaktní dílko, které pobaví i poučí a doporučuji jej k přečtení.

7 24.12.2020

Kniha o jednom z našich nejznámějších lékařů v pojetí autorky bylo zajímavé čtení, i když místy nudné (pasáže, kdy Jan Jesenius zpytoval svědomí nebo bědoval ve vězení). Líbil se mi popis rudolfínské doby i vztahy mezi tehdejšími učenci (Brahe, Kepler) a vztah k politice, víře a vlastenectví. Ale něco mi na stylu vyprávění nesedělo, proto jen 4*.

3 23.12.2020

Poslední díl trilogie má trochu matoucí název. V podstatě jde o propojení příběhu obou kamarádů, komisaře a prokurátora na jedné straně a komisařova bratra Daniela, který je bývalý voják a celoživotní průšvihář. Polští padouši opět úřadují. Na scéně se samozřejmě objeví i prokurátorova sestra Marysia, která si začne s Danielem. Samozřejmě děj nepostrádá sexuální scény, kde si autorka libuje v sexuální submisivitě ženy (což je pro ni typické). V tomto závěrečném dílu gradují i slovní vulgarity a násilí, což mi přišlo až moc přitažené za vlasy a rozhodně to polským policajtům nedodávalo více na "tvrďáctví".

1 12.12.2020

Druhý díl navazuje na ten předchozí postavami i příběhem. Na rozdíl od prvního dílu přibylo vulgarit a ubylo sexu. Hlavním aktérem je komisař v utajení, který využije svojí role i "figurantku", aby se dostal polsko-ruské mafii na kobylku. Čtenář/ka nepřijde o sprosťárny horší než od polského dlaždiče. No, po přečtení jsem si říkala, že autorka ač právnička (u které bychom předpokládali jistou distingovanost), pěkně přitvrdila a evidentně jsou její dílka spojená s vlastní projekcí. Podruhé bych to nečetla a určitě knihu podaruji.

3 12.12.2020

Tuto knížku mi věnovala moje kolegyně z práce, která ví, jak moc miluji Itálii. Nějakou dobu mi ležela v knihovně a čekala na přečtení. Váhala jsem, jestli mě cestopis bude bavit. Nakonec jsem si ji přečetla a zjistila, že nejde o cestopis, ale o povídání
německého novináře Süddeutsche Zeitung o prvním roce stráveném v Římě. Peripetie s úřady, byrokracií, nová přátelství s "domorodci", poznávání italských zvyků a italského způsobu života. Příjemné čtení.

3 12.12.2020

Váhala jsem mezi 4 a 5 *. Příběh se odehrává v Bretani 15. století. Najdete v něm lásku, politické hry, romantickou tajemnou zápletku, prvky pověsti i romantického historického románu. Mojí oblíbenou postavou byl trpaslík Lamželezo. Doporučuji k přečtení jako oddychovku pro romantické duše, které mají rády Francii.

2 25.11.2020

Moc krásná kniha zachycující krátký časový úsek: Michelangela Buonarottiho a Leonardovi da Vinci, jejichž životy se časově i místně protnuly. Autorka čerpala z historicky doložených reálií. Miche mi byl neskutečně sympatický svojí houževnatostí a odhodláním překonat veškeré své vnitřní pochybnosti o sobě a překážky, a moc jsem mu držela pěsti. Leonardo neskutečně geniální snílek a bohém se vším všudy, zachycen již v létech, zkušený i naivní zároveň. Kdo Florencii alespoň trochu zná, zorientuje se v místopise. Určitě si někdy přečtu znovu.

9 22.11.2020

Moje první kniha od autorky. Nic jsem neočekávala. Ale bohužel jsem z této historické fikce byla zklamána. Autorka mohla vytěžit z historického příběhu více. Knížečka útlá a spíše to sklouzlo k červené knihovně. Škoda.

2 31.10.2020

Útlá knížečka, krátké dílko autora vznikla cca 5 let před jeho smrtí. V té době byl již vážně nemocen a vzpomínky na mládí, lásku, jeho přátele, kteří již zemřeli, jsou v jeho textech patrné. Autor se zamýšlí nad smrtelností, zpytuje svůj život a tuší, že se již jeho čas naplnil. Nejde o básně v pravém smyslu slova, ale i tak vykazují určitou lyričnost.

1 27.09.2020

Matně si pamatuji večerníček, ze kterého mi utkvělo v paměti jen strašidlo Barbucha. V dětství jsem tuto knihu nečetla, až v dospělosti v rámci čtenářské výzvy. Kniha je pěkná, příběh poučný. Nicméně souhlasím s komentáři pode mnou, že dnešní děti asi moc nebudou rozumět poněkud archaickému stylu psaní autora.

5 27.09.2020

Dva na první pohled paralelně se prolínající hlavní příběhy dvou postav, a to Bernardina Luiniho, malíře, žáka Leonarda da Vinciho, a zchudlé, ovdovělé šlechtičny di Saronno. Postavy se postupně vyvíjely a dozrávaly tak, jak jim život přinesl těžkosti i ztráty. Historická fikce na pozadí reálných skutečností, například skvělého italského amaretta, informace o životě, politice i zvycích v Itálii té doby. Knihu doporučuji.

1 27.09.2020