miska98 komentáře u knih

Musím přiznat, že tahle kniha pro mě byla dost zklamání. Pořád jsem poslouchala, jak je Atlas mraků skvělá kniha, potažmo film, kterou stojí za to si přečíst / podívat se na něj. Film jsem neviděla, kniha byla... jednoduše zklamání. Pořád jsem čekala, kdy to celé pochopím, kdy se ukáže další rozměr jednotlivých příběhů, ale pořád nic. Prostě jsem čekala nějakou velkolepou myšlenku, která tomu všemu dá smysl. Možná tam byla..., ale já ji prostě neobjevila. (Pokud se teď usmíváte nad mou hloupostí, uvítám vaše vysvětlení, předem děkuju!)

Nejlepší byla rozhodně linka Sonmi. A ten její konec... par excellance. Za ní si kniha zaslouží o hvězdičku navíc. Tzn. ** za kompletní dojem, * za bravurně zvládnuté střídání forem jednotlivých příběhů a poslední * právě za výše zmíněnou Sonmi. Dohromady tedy 4*

3 18.12.2015

Pražská legenda byla skvělá. Hezky psaná, pěkný příběh, nemám co vytknout. PĚT HVĚZDIČEK.

Toledská byla o maličko nudnější, ale taktéž pěkná. 4 HVĚZDIČKY

Slovenská legenda mě bavila nejméně, ale nebylo to nejhorší. 3 HVĚZDIČKY

Dohromady tedy 4 hvězdičky. Přiznávám, že kniha byla příjemným překvapením. Rozhodně jsem takto hezké počtení neočekávala.

1 18.11.2015

Nemůžu říct, že by mě to nebavilo, ale přiznejme si, že to není úplně nejdelší kniha. Kdyby delší byla, asi bych to nedala.

Proměna je... neosobní. Asi to zní divně, ale nedokázala jsem se do toho vžít, ani mi toho jak-že-se-to-jmenoval nebylo líto.

Dvě hvězdičky proto, že to nebylo nejhorší a třetí za to, že to nebylo dlouhé.

4 11.11.2015

Tak nejprve bych chtěla odůvodnit to, že jsem se k něčemu takovému vůbec propůjčila“. Na netu jsem četla množství značně negativních recenzí na tuto trilogii, že jsem se ani nezdržovala podrobnějším zkoumáním děje. Proč taky číst tohle, když má člověk rozečtenou Hru o trůny, no ne? A pak to přišlo. Moje spolužačky z gymplu, které v životě nepřečetly ani povinnou četbu (nedej bože něco navíc!), nebo četly zásadně jen slaďoučké téměř-na-blití romány, které ovšem nesměly přesáhnout 200 stran (větší rozsah automaticky znamená nechutně-tlustou-hloupou bichli), začaly hromadně útočit na knihovny a knihkupectví po celé Praze, aby si mohly půjčit super-dokonalých Padesát odstínů všeho možného. OK, čtení ještě nikomu neublížilo, máme svobodu a demokracii, takže si může kdokoli číst cokoli, co se mu zamane.

Vydržela jsem to asi měsíc, kdy jsem byla ze všech stran bombardována výlevy typu: “Christian je tááák boží" nebo “Ana je hloupá, já bych..." nebo “co si o tom myslíš ty?". Takže jsem nevydržela a vyrazila do knihovny s úmyslem vypůjčit si to. A když už jsem tam byla, půjčila jsem si hromádku sci-fi a fantasy knížek. To, jak se na mě dívala knihovnice, když se dostala k Padesáti odstínům mě mělo varovat. Ale já jsem prostě hloupá.

A teď už ke knize samotné. Začněme třeba formou.

Ich-forma je OK, minulý present taktéž. Co ale v pohodě není, je naprosto šíleně omezená slovní zásoba, ta je opravdu hororová. Pak krátké věty... tohle je možná jen můj pocit, ale mně tam prostě chyběly nějaké složitější větné konstrukce. Takhle jednoduše jsem psala, když mi bylo deset.

Co se obsahu týká, příběh je hrozně jednoduchý. Prostě není co chápat a nad čím dumat. Dobře, i tak se dají psát knížky, ale pak to musí mít něco navíc a to sem autorka zřejmě zapomněla dát. Celá ta šílená trilogie má kolik... takových 1200 stran? Zhruba polovina z nich je sex/přemýšlení o sexu před ním/po něm/vzdychání nad Christianovou dokonalostí v každém ohledu (jasně, až na to, že jí chce naplácat na zadek a ona neví, jestli se jí to líbí, nebo ne - tady jeho dokonalost pokulhává). Dobře, rádoby eroticko-psychologický román. Teoreticky to beru, prakticky se to totálně nepovedlo. Erotický asi na první stovce stránek, pak je to jen pořád a pořád dokola, což vyložině nutí k přeskakování. A pardon, ale fakt to má bý SM? Autorka by si měla přečíst alespoň jeden článek, když už nic jiného.

A další věcí je Anina vnitřní bohyně. Poprvé jsem to brala jako vítané ozvláštnění slovní zásoby, ale pak jsem ji pomalu, ale jistě začala nenávidět. Svažte to někdo řetězem, s koulí na noze utopte v řece, vylovte a pohřběte někam pod železobetonové základy něčeho, co se příštích 500 let nebude bourat! Vnitřní bohyně je opravdu příšerný způsob, jak zaujmout/probudit čtenáře.

Takže celkově? Opravdu se stydím přiznat, že jsem přečetla všechny tři díly. Odpad nedávám jen proto, že znám i horší a proto, že Christian má relativně fajn bratra (pro mě jediná věrohodná postava, ale jméno už jsem stačila úspěšně zapomenout)

7 24.10.2015

Ne, tohle tedy nedávám. Nikdy, nikdy bych nezničila žádnou knihu. Ale tohle je výjimka. Zničte to dřív, než si to nějaký chudák pořídí! Ještě štěstí, že mám krb a budu moci knihu (+druhý díl) obřadně spálit za dlouhých zimních večerů stránku po stránce. Jiný důvod v jejím vlastnění nevidím.

Jo, vím, že se to spoustě lidí nelíbí. A věřte tomu nebo ne, opravdu tomu rozumím. Pro mě jediná poezie, která se dostala do mých oblíbených knih. A ještě navíc je to lyrika!

Pět hvězdiček v rámci poezie (i když na pět hvězd udělených mnou za hru o trůny to nemá ani omylem) a za předchozí celoživotní hanění poezie.

5 24.10.2015

Hned na úvod se přiznám, že a) miluju alternativní historii a b) nemusím humoristické romány
, takže jsem od Stoletého staříka moc neočekávala. A jak to tedy dopadlo? No, zjistila jsem, že můj oblíbený druh humoru je zřejmě sarkasmus. Jedním slovem: geniální. Ten konec.... prostě nádhera. Stoletý stařík je nápaditý, chytrý, duchaplný román, který by měl zaujmout místo v seznamu povinné četby k maturitě (i bych měla pár nápadů, co vyškrtnout).

Pro ty, kteří již četli: mrazák, most pod Frankem, komunisté a anglikánská církev, studená válka, dvě nekritická množství, pan Dollary, Soňo sedni,... atd., atd.

4 24.10.2015

Co napsat, aby to nebylo jen nekonečné opakování již milionkrát vyřčeného? Snad jen to, že se tímto omlouvám všem, kterým jsem do očí tvrdila, že seriál, kde umírá jedna hlavní postava za druhou, je na... nic. Seriál možná, knižní podoba nikoliv. Kniha je prostě a jednoduše geniální.

Takže závěr? Hře o trůny jsem dala šest hvězdiček z pěti, takže mi nezbývá nic jiného, než dát 7, protože Střet králů je ještě lepší, a protože STRACH SEKÁ HLOUBĚJI, NEŽ MEČE!

4 24.10.2015

Tak tohle je jedním slovem bomba. Více slovy je to nádherná ukázka toho, jak by mělo vypadat dobré fantasy. Nechť je toto dílo zářným příkladem pro autory současné i budoucí!

Tyrion je prostě nejlepší (jen aby bylo jasno)! A další postavy jsou tak dokonale reálné, že je to až neuvěřitelné. Jak je to možné? Zřejmě proto, že Martin vás donutí rozumět, donutí vás chápat, proč jsou takové, jaké jsou, zároveň však nejsou předvídatelné. A to je na tom to geniální.

Přesto je zde i několik věcí se kterými je třeba počítat, pokud jste ještě stále nepolíbeni touto skvělou sérií. A) Co mám číst dál? To je otázka, na kterou opravdu neznám odpověď. (Myslela jsem, že Odkaz dračích jezdců už nic nepřekoná, ale tohle je úplně jiný level.) Takže co teď, když se nic dalšího ani nepřibližuje Písni ledu a ohně? B) Je lidské tělo schopno přežít sérii mrtvicí a infarktů, kterým vás Martin soustavně vystavuje? Toť otázka. C) Kolik času sežere jediná kniha? A to si představte, že jich je pět... D) Co budu dělat, když to Martin nedopíše (*1948)? Já prostě potřebuju vědět, jak to skončí!

Za mě tedy prvotřídní dílo - 6 hvězdiček z 5 :D, protože ZIMA SE BLÍŽÍ!

6 24.10.2015

Tak jo, přiznávám, že dvě hvězdičky nejsou úplně spravedlivé, ale... to je opravdu myšleno vážně? Tohle se s Bavettovými snad ani nedá srovnávat. Ano, vím, že to má být hlavně romantika, ale takovýhle slaďák je fakt moc. Jednoduché, naivní, příliš romantické a prostě bez nápadu. Kdyby ten samý příběh byl více rozepsaný, tak SNAD, ale takhle? Ne, tohle se opravdu nepovedlo.

1 24.10.2015