milan3144 komentáře u knih

No, dám čtyři, ale tak trochu je v tom nostalgie a setrvačnost. Kara ben Nemsi se tím převyšováním nepřátel i přátel, a tím, jak se si neustále zachovává klid, statečnost a rozvahu, stává postavou tak moc kladnou, že je to snad až na škodu.
No ale budiž. Jdu na další díl.

28 26.05.2022

Je to takové naivní, černobílé dobrodrůžo, ve kterém se mimo jiné střetávají i dva náboženské proudy, se svými rozdílnými hodnotami a kulturou, to zasazené do především horka a sucha, kde padouch je opravdu zatraceným padouchem a hlavní hrdina tak kladný, že mu i proton může jen tiše závidět. Navíc své protivníky, ale i spojence převyšuje snad ve všech směrech a tak padouši mu spílají do zplozenců pekel, kdežto ostatní ho obdivují a přijímají jeho moudrost, vědění a um, jako spásu.
...a já tomu stejně dám čtyři a šmytec a v dalším díle se stejně hrdinně budu utkávat s těmi psími syny co je třeba ztrestat podle spravedlnosti. Jen si nejsem jist, jestli jako Kara ben Nemsí, nebo jako Selim...

34 10.05.2022

Přijal jsem pozvání Petra Hory, abych s ním podnikl výlet proti toku času, do velmi vzdálené historie, úsvitu člověka, a pak pomalu putoval zpět směrem k časům dnešním. Prozatím toto pouť přerušuji, ale už nyní můžu směle napsat, že je nevšední, poučná a poutavá, a že zcela jistě se s autorem, ne sice hned, vydám v druhém díle k pokračování tohoto putování.
Dávám pět hvězd.

37 03.05.2022

Do jednoho zakletého družstva přišel jednoho dne jeden mladý princ a pak se začali dít věci. Je to taková jezeďácká pohádka, máme tu nějaké ty padouchy, pak nějaké to tajemství, lásku, stranické úkoly, předsedu stranické organizace, který má přímo farářskou roli, kdy jeho slova uklidňují, usmiřují, osvětlují, tápající přivádí na správnou cestu, neboť on ví víc a má kontakt s vyšší mocí. A pak ještě další věci, ale ty hlavní jsem vyjmenoval a zároveň nic zásadního neprozradil. Vypadá to, jako bych to shazoval, ale není tomu tak. Někdy to sice trochu tahá za uši, třeba když se v knize umíněně nazývá to zařízení na chov prasat tím oficiálním názvem vepřín, když nikdo na vsi tomu snad nijak jinak neřekne než prasečák (abych nekřivdil, jednou to tam použito je), nebo když, sic jen v rámci jednoho přirovnání, hlavní hrdina mluví o zapalování a traktoru.
No ale jinak to je napsáno vcelku zdařile a já po těchto zemědělský romancích a dramatech, ať už družstevních, nebo sedláckých, čas od času rád sáhnu.
Dávám tomu stejný počet hvězd, jako má Zetor válců (v té době se ještě tříválce nedělali a pětadvacítku nemyslím), které ale nemají svíčky a tudíž ani zapalování.
Čtyři hvězdy.

22 31.03.2022

Opravdu pozoruhodná kniha. Ta směsice pocitů, emocí a rozpoložení, které dokáže se střídáním ve čtenáři probouzet, je opravdu velice pestrá a intenzivní.
Ještě v první třetině jsem si nebyl ještě úplně jist, plným počtem, ale ve druhé půli dávám zasloužený plný počet strun...tedy ehm, hvězd samozřejmě.

42 30.03.2022

Na úvod hodnocení si musím hnedle postěžovat. Postěžovat si na to, že se mi tahle knížka nedostala do rukou v době mé bláhové mladosti, kdy bych jí hltal stejně jako dnes, ale zároveň to vše obohacoval o neopodstatněnou naději, že něco podobného také prožiju.
Pan Komárek umí, v podstatě prostým jazykem, vykouzlit v představách čtenáře ty krásné přírodní scenérie a poutavým způsobem vylíčit dobrodružné, ale i relativně klidné příhody, které se v těchto kulisách udály.
Pro mne naprosto kouzelná kniha, kterou hodnotím vysoce blýskavými pěti hvězdami.

20 14.03.2022

Hmm, tak tady jsem se s autorem vůbec nepotkal. Působilo to na mě tak nějak nepřirozeně vykonstruované a žádná z postav mě vlastně moc nezajímala. Tohle zklamání a neprobuzení zájmu můžu srovnat s knihou V šest večer v Astorii, kdy jsem měl také značná očekávání a pak ji čtenářsky přetrpěl. Tahle byla naštěstí kratší. Chyběl mi humor, sarkasmus, ironie. Vím, že to autor umí a já to od této knihy čekal, leč marně.
Kniha sbírala u mne body jen spíše v detailech, nebo záblescích, ale jako celek to nestačí na víc jak dvě hvězdy.

15 11.03.2022

Časově tato kniha volně navazuje na Poslední poctu. Skládá se z příběhů ve kterých je někdy zastoupen i autor sám jiné se udály jeho známým nebo příbuzným a některé postavy se v oněch příbězích objeví vícekrát. Vše se točí především v okolí Jeniseje a jeho přítocích a jak už je z názvu patrné, v nějaké roli je zde vždy zastoupena ryba a to buď v hlavní, nebo alespoň okrajové. Ne všechny příběhy mne zaujaly stejně a dá se říct, že první půlka byla z tohoto pohledu spíše slabší. Kniha nesporně potřebuje určité čtenářovo rozpoložení, protože tempo rozhodně není nikterak strhující. Ve druhé půli, a to především díky příběhu Sen o bílých horách, ve kterém se rybaří nejméně a je bojem lovce v tajze o život nejen svůj, ale i další osoby, se moje zaujetí vyšvihlo do pětihvězdného souhvězdí.
Celkově dávám ne zcela jasné, ale přeci jen čtyři nad Jenisejem a tajgou svítící hvězdy s tím, že trpělivému správně naladěnému čtenáři budou svítit mnohem jasněji a i ve větším počtu.

18 07.03.2022

Hlavně v závěru o dost napínavější než předchozí díl.
Dávám čtyři poctivé hvězdy.

15 02.03.2022

Možná jsem čekal něco více akčního a více dějově košatějšího, ale vcelku jsem nakonec spokojen. Taková sci-fi jednohubka, která to přeci jen dotáhla na čtyři hvězdy.

15 28.02.2022

Nejsem žádný rusofob, ale jen těžko přehlédnout určitou paralelu této knihy se současným děním na Ukrajině. Dokonce některé současné výroky některých politických činitelů a v nich vznesené argumenty, by mohly být směle interpretovány i někdejšími aktéry dramatických a ostudných momentů.
V knize prezident Beneš popisuje dramatickou a složitou situaci, ve které se náš stát ocitl a snahy o její řešení. Nemá smysl se zde rozepisovat o různých návrzích, přicházející z jedné druhé či třetí strany, a které měli vždy v sobě nějakou míru ústupku českého státu v rámci předkládaných a záměrně zkreslovaných, překrucovaných, či zcela smyšlených, a v zahraničí takřka bez pochyb přijímaných, argumentů. Ukazuje dobový obrázek, kdy se z Československa stalo lákavé sousto ze kterého po zakousnutí se hned tří států, zůstalo jen torzo ohlodané kosti.
Z hlediska rozhodnutí, tak jak bylo učiněno, ve smyslu bránit se či nebránit, jsem zastáncem toho, že vyplývalo zcela v duchu možností tehdejšího Československa a ač bylo veřejností přijato jako zrada spojenců a následně především vlastní politické reprezentace, hodnotím ho jako uvážené, odpovědné, vysoce vizionářské a v tomto kontextu, kdy věděl, že bude přijímáno vlastním obyvatelstvem velice negativně, vyžadující i značnou míru osobní odvahy.
Pravdou je, že prezident Beneš, byl velký politik a politice, té mírové, věřil. Nebyl ale válečník.
Pravdou také je, že kdyby byla zvolena varianta války, minimálně evropské dějiny a její uspořádání by se od tohoto okamžiku s vysokou pravděpodobností vyvíjeli velmi odlišně.

18 25.02.2022

Opravdu fascinující exkurze do světa, který je z převážné většiny našim očím skryt, ale zároveň nás ovlivňuje takovým způsobem, že můžeme dokonce o sobě, jako o jedinci, vcelku oprávněně a bez nějakých panovnickomocenských sebeoslavností, přemýšlet jako o "my".
Jsme totiž shlukem tolika rozmanitého života, který je dokonce buněčně co do počtu více v nás zastoupen než jsou ty naše, že je to docela opodstatněné. No a o jedním z těchto druhů života je i tato kniha, která nejen může vyvolat úžas, tak jako ve mně, ale i možnou naději nad řešením mnoha současných a budoucích, velmi závažných, problémů.

28 20.02.2022

Inu, je škoda, že se nepodařilo nikdy vypátrat a vydat, dle doslovu pravděpodobně dokončený, pátý díl této série. Určitě by mě moc zajímaly osudy těch svérázných postaviček v nových poměrech vzniklého Československa. Jakým způsobem se jim dařilo a jak autor třeba zakomponoval do příběhu třeba paradox legionářů vs. vojáků Rakousko - uherské armády.
Čtvrtým dílem se tedy s těmito, navzdory válečné šedi, barvitými figurkami loučíme.
Pět hvězd.

22 31.01.2022

Třetí díl přenese čtenáře do zákopů a k okresnímu městu zalétává prakticky pouze ve vzpomínkách hlavních postav. Z rodiny Štědrých se omezí vlastně jen na nejmladšího syna a pak ještě na několik obyvatel, které s ním sdílí nehostinné prostředí bojiště východní fronty.
To okouzlení tou pomalou dobou, která byla zastoupena v prvním díle, je pryč. Tady se dostáváme do světa zcela jiného. Ve kterém může znamenat alespoň kousek štěstí třeba to, že se můžete pořádně v suchu a teple vyspat, aniž by s vámi co chvíli někdo nelomcoval a netahal do zimy, do bláta hladového, rozespalého, protože rozkaz je rozkaz. A někteří si ve vydávání rozkazů přímo lebedí. Použít svého postavení k prezentaci své moci jim činí nebývalé potěšení. Je to případ i dvou obyvatel městečka, přičemž u jednoho se to dalo čekat, kdežto druhý se vybarvil až v uniformě.
Pět hvězd.

21 26.01.2022

Idylická, i když obyvateli okresního města tak nevnímaná, doba skončila. Začala válka a nikdo nevěděl jak bude dlouhá. Sice bylo dost názorů, že za pár měsíců je po ní a ve společnosti vládlo, až těžko pochopitelné a na veřejnosti často prezentované nadšení, přesto v skrytu duše ten temný stín něčeho zlého tu byl. Byl a byl čím dál větší a postupem doby nabýval čím dál tím větších a hrozivějších rysů. S prodlužující se dobou, po které boje trvají, aniž by se vítězství přiklonilo na některou stranu, se dostavuje nedostatek prakticky všeho, potravin, materiálu a také i nadšení a oslav války. Čeho se naopak dostává zpět jsou první ranění a zprávy o mrtvých.
Válka přináší i nejeden paradox. Ten co sloužil a neměl takřka žádného postavení, nyní velí a dokonce tomu, kdo mu před tím poroučel. Válka zasáhla i rodinu Štědrých. Na vojnu rukuje i nejmladší syn a tak zůstávají samy.
Pět hvězd a pokračuji dalším dílem.

24 20.01.2022

Tenhle karikaturní obraz městečka s plejádou figurek a s přehlídkou všelijakých charakterů a lidských necností, zabalených do navenek, ale i vnitřně, projevované mravnosti a okázalosti, se mi prostě moc líbil. Vyvstal mi před očima, sice mnou idealizovaný, ale přesto svým způsobem poklidný obraz nevelkého města, která je světem sám pro sebe. Doby, kdy stačilo jet několik desítek kilometrů vlakem a tam byl už zase zcela jiný a nepoznaný svět o kterém, když takto "světaznalý" cestovatel vyprávěl, tak měl své pozorné posluchače. Doby, kdy svět byl přeci jenom ještě velký.
Moc pěkných a z dnešního pohledu idylických pět hvězd.
Jdu hned do dalšího dílu.

27 16.01.2022

Brilantní nadčasová sci-fi, která rozhodně stojí za přečtení. Nutí čtenáře k zamyšlení, ke kladení si otázek a hledání možných odpovědí, jak to s námi bude dál. Závěr pak ještě více rozehraje čtenářovu fantazii, kdy vlastně si může dosadit mnoho do té doby neznámých, ale zároveň nemusí každý dospět ke stejnému výsledku.
Skvělá pětihvězdná sci-fi bez potoků krve a zmutovaných monster.
Velmi dobrý je i doslov Josefa Týče.

25 11.01.2022

Zlato v tajze...ech, co k tomu napsat. Tajga v knize zastoupena rozhodně je, ale především jako kulisa děje. A zlato? Inu je to drahý kov, který se nevalí všude a tak se s ním setkáme v této knize na začátku a pak už jen velice sporadicky. A to především tak, že se o něm jen hovoří.
Nosným a vše přebíjejícím dějovým tématem, je zrod bolševického hnutí a jeho sílící vliv a časem i jediná dějinná možná a správná role pro lepší život prostých ruských mužiků.
Už jednou jsem se nechal od tohoto autora takto napálit, a to knihou Sibiř, kdy jsem z titulu očekával dějově něco jiného, než v knize nakonec bylo. U této knihy ten rozpor je ještě mnohem větší.
Což o to, když se pustíte do sovětské literatury, tak s propagandou musíte v nějaké míře určitě počítat, ale na druhou stranu, u některé budete překvapeni až s jakou otevřeností se dokážou k některým tématům postavit. To ovšem není případ Zlata v tajze. Je to velmi nekriticky podaný obraz doby. Autor nastolí zcela zřetelně jasnou hranici mezi dobrem a zlem (kdo je na které straně není myslím třeba zdůrazňovat) a pak aktérům přidělí, až pohádkově, charaktery a morální vlastnosti. Tudíž na straně dobra se pravidelně setkáme, mimo jiné, s otevřeností, čestností, srdečným vystupováním a do jisté míry přirozenou vysokou inteligencí, která má za následek nadšení ze zrodu nového společenského zřízení (což mohlo i být a asi i u nezanedbatelné části bylo) a přirozený respekt z jejich nových vůdců, kteří mají z výše uvedených vlastností naděleno v obzvlášť velké míře. A na straně druhé se vším možným špatným.
Původně jsem chtěl dát tři hvězdy s odřenýma ušima, ale pokud jsem dal knize Lomikámen, kde je doba vykreslena, podle mne, mnohem realističtěji a které jsem dal hvězdy čtyři, tak zde musím dát dvě. Rozdíl těchto dvou knih prostě není jedna hvězda, ale dvě.

15 10.01.2022

Zvláštní kniha. Pod dojmem již zveřejněných komentářů, jsem očekával snad něco ve stylu seriálu Haló, haló, ale ono si mi to tak nezobrazilo. Určitou podobnost ve Zvonokosích bych tam našel, ale přeci jen tu jsou i dost závažné a tragické prvky. Dávám čtyři hvězdy, ale upřímně zároveň dodávám, že mi chování a některá rozhodnutí obyvatel Santa Vittorie, byla nepochopitelná a zarážející. Sám bych celé vyznění knihy pasoval spíš do tragikomična, než jen za pouhý odlehčený a s nadhledem podaný pohled na život v zapadlém italském městečku za II. světové války, kdy se pro Němce naplno ukazuje, že o tento lid se jen těžko může opírat, jako o své spojence.

14 31.12.2021

Do půlky docela bavilo, ale pak jsem o to církevní divadlo, v podání hlavního hrdiny, naprosto ztratil zájem. Svět věřících je mi na hony vzdálen a to možná podtrhlo onen, pro mne, naprosto nezáživný konec.
Dvě hvězdy.

14 18.12.2021