Messilina komentáře u knih
Nebyla to špatná kniha, ale po Čachtické paní trochu nesplnila očekávání. Možná si autor Bathoryovou nasadil moc vysokou laťku.
Velmi dobře napsaná kniha. V minulosti několikrát zfilmovaná. Četla jsem vždy dlouho do noci a většinou jsem knihu zavírala až tehdy, když už jsem u ní de facto spala, protože bylo čtvrt na pět. Pravda ale je, že to není lehké téma.
Český Quo vadis. Osobně doporučuji přečíst oboje, ne kvůli srovnání, ale pro úhel pohledu. Paní Loukotková dokázala opět velmi dobře vylíčit starověký Řím.
Bohužel musím dát velmi nízké hodnocení. Nevím čím to je, ale s americkou literaturou mám obecně trochu problém. Většinou se mi moc nelíbí.
Knihu jsem četla už v roce 2010, ale podle záznamu v čtenářském deníku se mi libila. Označila jsem si jí jako moc hezký historický román a to jsem jí četla ihned po Egypťanu S.
Taková malá encyklopedie toho, co by chtěl každý kluk mít v garáži ( a holka samozřejmě také).
Ohromně zábavná kniha. Oddechovka. Když to jeden čte, tak si říká, že ten Pán Bůh je celkem pohodovej olrajt týpek.
Ke knížce jsem se dostala díky tomu, že kdysi, někdy na základní škole, jsme měli v čítance ukázku z povídky ,,Přijdou vlahé deště". V té čítance nebyla ta povídka celá a já chtěla vědět jak to skončí. Bylo to vlastně mé první setkání s R.B. Tak jsem si knihu půjčila v městské knihovně a když jsem měla možnost, tak jsem si jí koupila. Nelituji, myslím, že Marťanská kronika je to nejlepší co Bradbury napsal.
Já považuji Horalku za jedno z nejlepších a nejsilnějších děl italské literatury vůbec. Cesira byla ohromně silná žena. Kniha je takový ženský pohled na válku. Někde jsem četla, že kdyby světu vládly ženy, nebylo by žádných válek. Nevím je-li to pravda, ale myslím, že kdyby světu vládla horalka, tak by to pravda byla. Pro mě je to jedna z nejlepších knih na téma II. sv. válka.
Myslím, že kniha je dobrá k tomu vzbudit v čtenáři zájem. A až zájem bude mít, tak se může poohlédnout po lépe zpracované publikaci.
Kalendář mě bavil. S Žalozpěvy a Listy z Pontu už jsem měla trochu problém. Bylo to pořád dokola. Přitom jsem někde četla, že Naso se ve svém vyhnanství zas až tak špatně neměl. Prý tam byl dokonce zvolen čestným občanem. Ale kdo ví, jak to bylo.
Úvod, ve kterém jsou introverti velmi dobře popsaní, skvělé. Bohužel zbytek knihy se obrací na úzký okruh čtenářů. Autorka se věnuje řešení introvertních problémů jen v určitých profesích (vesměs manažeři, vedoucí týmů ap...) Ale nějak jsem se nedozvěděla, co má dělat člověk, který pracuje jako učitel, lékař či zdravotní sestra, policista, nebo například prodavačka, či kadeřnice (což je mimochodem velmi upovídané povolání, protože v průběhu česání musíte se zákazníky mluvit, aby se nenudili a když děláte trvalou, může to být velmi náročné). A je i mnoho dalších povolání, které dělají introverti a která jsou extrovertní. A ještě jeden postřeh mám , autorka v knize řekla, introvert pracující v call centru je rarita. Není, naopak v call centrech pracuje dost introvertů, protože telefon má výhodu toho, že mezi telefonujícími není osobní kontakt, což řada introvertů oceňuje. Takže shrnuto a podtrženo, kniha je to zajímavá, ale pro velkou část introvertů trochu nepoužitelná.
Možná jsem udělala chybu, že jsem četla několik (konkrétně tři) Bradburyho knihy za sebou. Možná jsem si měla dát pauzu. Takhle to hodnotím jako průměr. Ke konci jsem se už trochu nudila.
Kniha se četla hezky, byť k ní mám i určité výhrady. Jako celek dobré, jen z toho trochu cítím jistý druh takové té americké arogance. Ale bavilo mě to, tak jsem dala plný počet hvězdiček.
Kniha se mi velmi líbila. Mohu jí vřele doporučit.
Knihu jsem četla už před delší dobou, ale velmi dobře se pamatuji na to, že se mi líbila. Jak bylo už níže řečeno, kniha je rozdělena do více částí. Ale já si myslím, že se tyto části vzájemně dobře doplňují.
Moc se mi to nelíbilo. Kdyby nebyla kniha tak tenká, ani bych jí nedočetla. Hvězdičky dávat nebudu, protože když dám jednu objeví se tam slovo odpad a to není hodnocení které by se mělo dávat knihám, ale bohužel si myslím, že víc si jich kniha nezaslouží.
Když jsem tuhle knihu před zhruba rokem a půl četla, moc se mi líbila. Od té doby jsem, ale přečetla další knihy o LM, takže jsem malinko kritičtější. Dám sice plný počet hvězdiček, ale spíše kvůli tomu, že mám ráda Lionela. Pokud by si o tomto fotbalistovi chtěl někdo něco přečíst, doporučuji spíše zahraniční publikace.
Druhý díl knihy Já Claudius. Doporučuji všem k přečtení.