MaxQ
komentáře u knih
Postrach Chicaga
Edgar Wallace
Prakticky komorní drama z jednoho luxusního apartmánu. Jak už tady někdo psal, Wallace nám nabízí různé typy gangsterů, aby je na další stránce bez milosti odpravil. Ale nevadí, klidně si dokážu představit podle této knihy i kvalitní film. Ten příběh tam je.
Miliardu let před koncem světa / Dravci mého století / Obydlený ostrov
Arkadij Strugackij
Něco tak zmateného, jako první novelu z této knihy, jsem už dlouho nečetl. Prakticky mě to odradilo od dalšího čtení. Dal jsem kousek druhé, ale taky žádný zázrak. Škoda.
Bavič
Karel Šíp
První dvě třetiny knihy výborné, autor chronologicky popisuje svůj život, začátky v šoubyznysu, jeho setkání s životními kolegy... paráda. Bohužel tohle končí v roce 1989. Pak následují už jen nějaké deníky klubu Amfora a nějaké popisy společných dovolených. Prostě jeho profesní vývoj za posledních 30 let tam chybí. Což je škoda.
Poklad Sierry Madre
Bruno Traven
Stejně jako u Lodi mrtvých i zde zdlouhavý úvod, který příliš nekoresponduje s nadupaným zbytkem knížky. Na mě trochu rušivě působilo i několik vyprávěných dlouhých příběhů, sice zajímavých, ale přece jen mi tam neseděly. Jinak ovšem skvělá kniha o síle zlata a o síle lidské osobnosti.
Loď mrtvých
Bruno Traven
Jakože fakt dobrá kniha. První část o putování hlavního hrdiny po Evropě je nudnější, ale i tak jeho snahy získat na různých konzulátech občanství, pobaví. A jak se dostane na Yorikke, to je mazec. Jakože velký mazec. Autor snad osobně přeházel všechno uhlí, co tam bylo a vytahal všechny rošty z ohně. Škoda toho konce, je takový jakože rozplizlý.
O psaní: Memoáry o řemesle
Stephen King
Věděl jsem, že kniha O psaní je o psaní. Nevěděl jsem, že půlku z toho tvoří Kingův životopis. Na rady o psaní tak už moc místa nezbylo. Což je škoda, protože ty rady, které se tam vlezly, stojí zato.
Náš Krakonoš
Josef Spilka
V dětství jsem ji několikrát přelouskal, ale nikdy jsem si k ní cestu nenašel. Tak nějak jsem od ní vždy čekal víc, především v pasážích mezi pohádkami, kdy si mezi sebou povídají sousedé a děti na pobejtce. Teď jsem přečetl svým dětem a pocit přetrvává. Ale pohádky jsou tam pěkné. Některé veselé, jiné drsnější a hlavně celkem krátké, takže se dají číst před spaním :)
Poslední kontinent
Terry Pratchett
Tak po Otci prasátek druhá kniha od TP, se kterou jsem měl teda velký problém. Děj víceméně zmatený, především linka s Mrakoplašem, a přiznejme si, nepříliš zajímavý. Na druhou stranu některé vtipy roztroušené po knize byly opravdu výborné. Celkový dojem rozpačitý, ale za přečtení to stojí.
Na plovárně s Markem Ebenem
Jiří Janoušek
Vybráno pečlivě a s citem to nejlepší z rozhovorů s Markem Ebenem. Dokonce i u lidí, kde bych řekl, že mi nemají, co říct (sportovci :), jsem se něco zajímavého dozvěděl.
Město noci
Dean Koontz
Druhý díl kvalitou na úrovni prvního. Snad jen ten děj rychleji odsýpá, celá kniha se odehrává během jednoho dne. Děj je patřičně vygradován, vše se blíží do finále, které nebude :)
A ještě poznámka k překladateli - opravdu je nutných tolik poznámek pod čarou? Naprostou většinu vysvětlení jsem nepotřeboval a věřím, že ostatní čtenáři také ne.
Berlínská past
Richard Birkefeld
Ze začátku dobré, příběh se svižně odvíjí, ale někde před polovinou to těžce sedne na zadek a už to nevstane. Ve finále jsem ani nebyl moc zvědavý, jak to vlastně dopadne. Motivace hlavních postav nebyla příliš uvěřitelná, tak snad jen ty reálie doby pádu Berlína mi daly něco nového.
Nevděčný syn
Dean Koontz
Příběh celkem zajímavě vymyšlený, kniha se četla dobře, ale že bych zase skákal do stropu nadšením, to asi ne. Líbí se mi několik navzájem se prolétající zápletek, v knize jsou výborné dialogy, nicméně mám pocit, že autor nejde do hloubky. Jen tak se veze na příběhu, který odvypráví, ale chtělo by to špetičku navíc. Na druhou stranu, jako oddychová četba je to ideální a druhý díl si určitě přečtu.
Nemova říše
J. M. Troska (p)
Připomněl jsem si po letech. Mám vydání z roku 1942 a stará čeština, dobové ilustrace, zajímavý sci-fi námět, bezprostředně navazující na Julesa Verna - prostě paráda.
Karel Gott zůstal svůj
Michaela Remešová
Nepatřím k velkým fandům Karla Gotta, ani popmusic není mým šálkem kávy, kterou bych si sladil o trochu víc. Nicméně ho beru jako velkého profíka a tak jsem po této knížce sáhl. Bohužel, něco takového by si nezasloužil ani Mao Ce-tung. Začátek knihy je absolutní nekritická oslava největšího zpěváka všech dob. Až se mi z toho udělalo zle. Když už jsem chtěl knihu odložit, převládly v ní naštěstí nějaké faktografické a vzpomínkové pasáže, nicméně poslední část knihy opět adorace a klanění. Podle obálky má tato kniha dva autory. A to jde teda sakra poznat.
Boj o ostrov
Arthur Ransome
Výborná kniha i po letech. V dětství jedna z mých nejoblíbenějších. Nedávno jsme zrovna přemýšlela, čím nás tak chytla. Ona úplně napínavá a dobrodružná není, je v ní plno popisných a zdlouhavých pasáží, které by se daly s klidem přeskočit, ale asi to bude i tím, že natrefit za totáče na nějaké podobné téma pro mládež, byl malý zázrak.
Sbohem a dík za ryby
Douglas Adams
Tak tenhle díl se mi zdál asi z celé série zatím nejhorší. Je tam pár výborných vtipů, které se bohužel ztrácí v chaotickém ději.
Ruská revoluce
Sheila Fitzpatrick
Podle ostatních hodnotitelů jsem asi četl jinou knihu. Ale podle obálky ne. Nevím, mně to připadalo jako velmi velmi nezáživné čtení, takové větší seminárka, kde bylo autorce líto ji nechat v šuplíku a tak to vydala. Každopádně jsem na stejné téma četl dost jiných a lepších knih.
Posádka lodi Mekong
Isaj Borisovič Lukoďjanov
Tak jsem to teda přelouskal, ale nakonec hodnotím mírně kladně. Především za to, že se to vůbec dalo číst a za prostředí. Jinak je to celkem blbost, socialistická sci-fi o mladých inženýrech, kteří sní o tom, že povedou ropu v Kaspickém moři bez potrubí, jen tak pomocí povrchového napětí. Klíč k této technologii najdou v 300 let starém příběhu z Indie. Ten je v knize citován celý a naštěstí patří k tomu lepšímu v ději. Do toho se míchají špióni, zloději, pašeráci narkotik a zažijeme i pár kapitol ztroskotání na pustém ostrově.
Co říci závěrem? Buďme rádi, že se sověti k podobné technologii nedostali. Je mi jasné, jak by teď Kaspické moře vypadalo.
Milión Alenčiných dobrodružství
Kir Bulyčov (p)
Už mi to nepřišlo tak výborné, jako první díly, ale pořád ještě solidní sci-fi pro děti. A těch není hodně.
Nebe nezná vyvolených
Erich Maria Remarque (p)
Většinou se snažím z knih vybrat pár dobrých citátů, abych ostatním přiblížil, co může v knize čekat. Tady bych musel opsat kompletní knihu. V každém odstavci je něco, co nutí člověka přečíst si ho znovu a trochu se zamyslet. Nad dějem, nad vlastním životem.
Po této stránce mi to trochu připomíná knihy Paula Coelha, ale Remarque mi přijde opravdovější, lidštější a více uvěřitelnější. Prostě výborná knížka na přemýšlení.