Massek komentáře u knih

Jak jsem sám sobě slíbil po přečtení "Čtvrté", netrvalo to ani rok a vrátil jsem se k začátku Barkerovy série Knih Krve a přečtu si je znovu. V hlavě mi z nějakého důvodu zůstal pocit, že První byla nejlepší a tak jsem při druhém čtení přistupoval k titulu s větším očekáváním, což bohužel možná přineslo i lehké zklamání. Jednou jako bych hned od začátku tušil kam celá povídka směřuje, u dvou jiných dojem, že by se daly vyškrtnout celé stránky a nic by se nestalo. Snad jen subjektivní názor daný mým nevhodným přístupem, protože jinak se mi Barkerův styl psaní vlastně líbí. Na důkaz přízně hned skáču na Dvojku :)

7 27.02.2021

Ke knihám se moc nevracím. Jsem pomalý čtenář a radši sáhnu po novém titulu, než abych něco četl znovu. Ale Temný obraz... po letech jsem dostal chuť si ho připomenout a opět nezklamal. Rozpolcení osobnosti tak vyhraněné, že to nelze popsat. Tedy P. K. Dick to vlastně popsat dokázal a navíc stylem tak výrazným, že zanechal více otázek než odpovědí než otázek než odpovědí, než odpovědí, než odpovědí... cvak.

7 24.11.2020

Mám doma krásně barevnou řadu Vetvičkových knih, hezky se na ně kouká :) ... a samozřejmě se dobře čtou. Ale tahle modrá dvojka mi kdoví proč unikla a co osud nechtěl, našel jsem ji v knihovně u rodičů. Takže splněno, přečtená komplet ediční řada!

6 14.02.2024

Pátrání vedené tentokrát ve dvojici s paní Oliverovou probíhá takřka klasicky až k závěrečnému odhalení. Na zašmodrchanec, který se čtenáři těžko rozvazuje, jsem od autorky zvyklý, ale tentokrát jsem byl velmi blízko. Jenže ten sladkobolný konec byl dost nepovedený, v tomto jsem zajedno s komentářem od 1amu.

6 23.11.2021

Jako student jsem ty básně žral, fascinoval mě ten divoký svět chlastu, sexu, dostihů a sprosťáren. Teď už z toho nejsem tak bezmezně nadšený, ale pořád se to čte dobře, Bukowski zkrátka uměl postihnout ten hmatatelný život ulice.

osamělý pes
jdoucí po rozpáleném letním
chodníku
vypadá, jako by měl moc
deseti tisíc bohů

6 20.09.2021

Rozhodl jsem se v těžkém období pro kulturu podpořit malé a sympatické nakladatelství Gnóm! a objednal jsem si u nich dva tituly. Ursulu Le Guinovou jsem si vybral, protože jsem si matně pamatoval pár jejích pěkných úvodníků, které vyšly kdysi v české edici magazínu F&SF. A zde se opět ukázalo, jaký jsem mamlas, cha! Dodatečně jsem si to dohledal, a ty úvodníky byly od Kristine Kathryn Ruschové :)
Ale naštěstí to vůbec nevadí, protože jsem si alespoň díky těmto esejům rozšířil vlastní obzory.

6 21.03.2021

Soubor obsahuje hned tři Nerudovy sbírky, které napsal s odstupem v řádu desetiletí a proto bylo zajímavé si tato díla porovnat, když jsem je četl najednou. Dříve mě nejvíce oslovovalo Hřbitovní kvítí, ale s odstupem let (mých :) mám pocit, že nalézám nové i v obou pozdějších dílech a už je určitě nepovažuji za slabší. Asi knížku uložím někam dozadu a přečtu si ji opět za deset let.

6 18.02.2021

Chvilku mi trvalo, než jsem se do příběhu začetl, hlavní překážkou mi asi bylo chování hlavního hrdiny, které za mě asi po sto stránkách vystihl starý Matěj:
"Lituji tvou hlavu, ale rozum nelituji, jsi hloupý jako pařez."
Samozřejmě i později jsou ctnosti a rytířské ideály na můj vkus občas až moc okázalé a přitažené za vlasy, ale už je to uvěřitelnější a z pohledu středověkého člověka jistě i logické. Právě v podání středověkého světa mi přišel Sienkiewicz skvělý, nejen ohledně historických údajů, ale právě běžný život (hospodaření, cestování, lov, víra) jsem si dokázal díky jeho stylu dobře představit. Vyprávění je plynulé a ani některé popisné pasáže nijak nezdržují a děj pěkně plyne až k finálnímu vyvrcholení u Grünwaldu.

6 08.11.2020

Říkal jsem si, že sem nebudu vkládat komentáře ke knihám, přečteným kdysi v minulosti před registrací na Databázi, ale zde udělám první (a jistě ne poslední) výjimku. Inspirovala mě k tomu totiž právě dočtená kniha Ann Gibbonsové První lidé o evoluci člověka. Cesta za Adamem je mnohem starší a tak v ní pochopitelně chybí údaje o nejnovějších paleontologických objevech. Ale je velice chytlavá a zvláště hned prvních několik kapitol mě uchvátilo natolik, že jsem ji zhltl jako sladkou malinu. Dodnes si v ní rád zalistuji a přečtu znovu některé oblíbené pasáže.

6 02.11.2019

První prodloužený květnový víkend jsem strávil na Šumavě a na pronajaté chatě byla i tato kniha. Prolistoval jsem ji, prohlédl obrázky... a pak během dvou večerů přečetl (a že byl i jiný program :) Šlo to snadno, kniha je čtivá, rozčleněná na tématické kapitoly a především doplněna množstvím obrazového materiálu, takže textu není až tolik. Opět jsem si uvědomil, kolik závažných událostí za několik desetiletí tenhle kraj postihlo a jak moc ho to změnilo.

6 10.05.2019

Šlape to, dobrá SF akce, pořád lítají miny, rakety a torpéda, destrukce na každé stránce. Někdy jen mezi jednotlivými roboty, jindy přímo planetární. Jenom je to po chvilce stále podobné, ale těch 160 stránek uteče fofrem. Trochu to osvěžuje i téma sebeuvědomění umělé inteligence, ale není to nosné téma, spíš takové zpestření, i když je k tomu na závěr taky pointička.

5 17.06.2023

Ondřej Neff, legenda české sci-fi scény. A povídky jsou základním stavebním kamenem žánru, důležité jsou zajímavé a pestré nápady nebo pointy a těch má Neff požehnaně. Koumal jsem nad názvem knihy, protože povídka s názvem Vejce naruby se v obsahu nevyskytuje, ale po přečtení to je jasné. Jenom teď už budu navždy plný pochybností, potkám-li někde nevyléčitelného alkoholika...
Za sebe bych jako vrchol sbírky vypíchnul podobně jako jiní čtenáři především delší povídky Strom, Bílá hůl ráže 7.62, Struna života.

5 11.12.2022

Nejnovější vydání z dobrojitrnické řady páně Větvičky. Musel jsem ho nutně mít a tak jsem byl jednoho dne obdarován. Hodně mě baví číst o místech která znám, ať už důvěrně či zběžně. A hodně mě baví číst o místech která neznám, snít o nich a plánovat si jejich návštívení a poznání. Vlastně mě to hodně baví všechno :)

5 28.04.2022

Zase jedna z knih, co mi ležela roky v knihovně (označena jako neprodejná prémie, asi jsem ji někde dostal jako bonus) a móc se mi do ní nechtělo. A jako obvykle to byla škoda, protože se knížka čte dobře a rychle, plynule. Je to taková "romanťárna" z mužského pohledu. Musím dát za pravdu dalším komentářům, na mě už bylo to niterné šťourání hlavního hrdiny někdy už taky moc otravné. Nejzábavnější nakonec nebyla hlavní linka s Laurou, ale příběhy z jeho obchodu. Od 27. kapitoly (nechci spoilovat události) jsem se zase začal děsit z Robova chování a čekal jak to doprasí. Ale zakončení bylo fajn, fajnový... :)

5 14.02.2022

Drsná práce u rybářské hlídky ukazuje, že tvrdá byla práce na moři, ale ještě více pak s lidmi co se kolem obživy na moři pohybovali. A přesně jak popsal v komentáři nhima, možná to nejsou klasicky napsané dobrodružné povídky, ale dýchá z nich velká uvěřitelnost od někoho, kdo se v tom prostředí opravdu pohyboval a znal ho.

5 01.08.2021

Povídky ve Třetí knize jsou poměrně vyrovnané a všechny mě bavily. Žádná možná nemá vyhraněnou a šokující pointu nebo dramaticky stoupající gradaci, ale já si na tempo Barkerova vyprávění zvykl a docela mi vyhovuje. Líbí se mi, jak autor pracuje s povídkovým formátem, charakteristiky a pohnutky postav nebo různé popisy jsou výstižné a dostačující, ale přitom nijak zdlouhavé ani nudné. Jsou to takové poctivé řemeslně psané kousky, a to nemyslím nijak hanlivě, protože přídavek fantazie a originality tam od Barkera vždycky najdu.

5 15.03.2021

Už v knižní předmluvě je to dobře vystiženo, ačkoliv jsou to vše povídky veterináře a točí se kolem zvířat, jsou to vlastně (a možná především) i citlivé lidské příběhy. Musel to být tvrdý, ale krásný život na venkově v Yorskhire.

5 29.01.2021

Doba severských mužů, kdy se potíže řešily sekerou a na živobytí se dalo vydělat především drancováním na moři a cizím pobřeží. Ovšem také s velkými riziky! Kniha je prodchnuta mírnou nadsázkou a to mi vyhovovalo. Lecjaká krutá situace je zlehčena humorem, ať už se to týká přístupu k boji, smrti, bohům nebo ženám :)
A k tomu skvělé ilustrace od Adolfa Borna!

5 18.01.2021

Ačkoliv máme doma přes třicet titulů A. Ch., já jsem prozatím zůstával její tvorbou nedotčen. Tedy knižní tvorbou, dost TV titulů znám a líbí se mi. Protentokrát jsem zvolil tištěnou podobu a kvalita se jen potvrdila. Žena mi doporučila tento titul, protože první příběh je i prvním vstupem postavy H. Poirota na literární scénu, tak abych to měl hezky popořadě.

5 19.12.2020

Neuvěřitelné, jak dokázala tehdejší německá armáda postupovat a drtit daleko početnějšího nepřítele. Ale každý pohár jednou přeteče a před Moskvou se to zlomilo... Zajímavá fakta o tažení v závěru roku 1941, např. postřehy ohledně pověstné ruské zimy, která ale začala úřadovat spíše až za sovětské protiofenzívy.

5 20.11.2020