MartinaF komentáře u knih

Není nad to číst knihu 7 let po vydání, která byla v té době čtivá a dělaly se na ni dlouhé rezervace. Loď mezi hvězdami je příjemné sci-fi pro mládež, které jistě osloví i starší čtenáře, mezi které se řadím i já. Jistě, něco bylo přitažené za vlasy a trochu naivní, ale z velké části jsem se u čtení bavila a musela jsem pořád číst, abych věděla, jak to všechno dopadne. Ocenila jsem detektivní i lehce romantickou zápletku. Jsem vážně zvědavá, jak bude Universum pokračovat.

30.11.2019

Pohádku jsem poslouchala jako audio a nečekala jsem, že mě to bude bavit. Součástí CD je také Braillovo písmo a různé interakce s ním, a také reliéfní obrázky a spousta dalších úkolů. Tohle se opravdu povedlo, jen mi trochu vadí, že je kniha v kroužkové vazbě. Vzhledem k tomu, že jsem si knihu půjčila v knihovně, obávala bych se o její životnost. Jinak nápad je to hodně skvělý.

25.11.2019

Tak tohle jsem vážně nečekala. Byla to opravdu úžasná kniha a já jsem ji četla jedním dechem. U některých thrillerů jsem se dočkala složité zápletky, které jsem pak nerozuměla, ale tady vše na sebe krásně navazovalo. A velké odhalení mi vyrazilo dech. Určitě si od této dvojice autorů přečtu i předchozí knihy. Za mě jedna z nejlepších knih, které jsem letos přečetla.

1 20.11.2019

Má první kniha od tohoto britského autora a doufám, že také ne poslední. Hodinový strojek je příběh na jedno přečtení. Je v něm tajemno, chamtivost, láska, přátelství. Sice mě to úplně neohromilo, ale ocenila jsem, že i na tak malém prostoru autor vykreslil onu pochmurnost děje a prolínání se pohádky se skutečným světem. Určitě se poohlédnu po dalších Pullmanových knihách.

1 12.11.2019

Dávám 3,5 hvězdičky. Původně bylo moje hodnocení vyšší a to díky čtivosti příběhu, který odsýpal, byl dobře napsaný a také napínavosti děje. Avšak hodnocení snižují postavy a jejich chování. Kniha ve mně vzbudila spoustu emocí a doufala jsem v úplně jiný konec, než nám autorka předložila. Vítěz patří do kategorie červené knihovny a jako takový se musí také brát.

4 11.11.2019

Nadpis ve mně vyvolal něco, co čas od času prožívám i já - strach promluvit před ostatními, zapojit se do hovoru, být středem pozornosti. Avšak po přečtení jsem došla k názoru, že to se mnou není až tak hrozné. V období dospívání by mi však tato kniha přišla více vhod. Je to moje první přečtení kniha tohoto typu, takže nemám srovnání, ale myslím si, že je srozumitelná a pro čtenáře je tu spoustu úkolů a cvičení, jak překonat (nebo zmírnit) sociální fobii.

04.11.2019

Znát Květnou zahradu i z jiného úhlu pohledu? Určitě ano a panu Hudcovi se povedlo ji krásně popsat. Důležité a velice krásné je, že ji přiblížil především dětem. Ale pro mě, jako pro dospělou, to bylo zajímavé počtení i s věcmi, které jsem vůbec netušila. Kniha mě nalákala na to, abych si do Květné zašla a pořádně ji prozkoumala.

02.11.2019

Přečteno za několik hodin. Je to milé, příjemné, vtipné, romantické, ideální čtení pro dospívající holky. Už dávno nejsem cílovka, ale autorčiny knihy mám ráda, protože si u nich odpočinu a zavzpomínám na dobu, kdy mi bylo náct. Co mě vytáčelo, bylo oslovení "vílo". Jsem zastáncem toho, aby se lidé (i ve skutečnosti, nejen v knihách) oslovovali jménem). Ale jinak za mě ano, s chutí si přečtu další příběh.

2 02.11.2019

Neila Gaimana čtu ze setrvačnosti. Začala jsem (pro mě) těmi nejlepšími kousky a pokračuji sestupně dolů. Jasně, možná si řeknete, proč ho tedy čtu? Čekám totiž, že narazím na nějaký gaimanovský titul, který tu křivku pozvedne. S Černou orchidejí se to nestalo. Když jsem ji četla poprvé, musela jsem ji odložit, protože mě nebavila, neoslovila, nudila jsem se. (Možná špatné období). Asi po třech letech jsem po ní sáhla znovu. Tentokrát jsem ji dočetla a snažila jsem se v ní najít hloubku a smysl celého příběhu. Tak nějak ze střípků jsem si dala dohromady celý příběh, přesto jsem některé věci nepochopila. Znovu ovšem Černou orchidej číst nebudu. Naštěstí tu bylo záchranné lanko v podobě dopisu od redaktorky, ze kterého jsem pochopila další souvislosti.

Jak jsem četla někde v nějaké recenzi, Černá orchidej není pro každého čtenáře. Musím souhlasit. Komiksový DC svět neznám (Batmana však poznám a Lexe Luthora taky), takže nějaké podobnosti s jiným postavami mi unikaly.

Původně jsem chtěla dát jenom tři hvězdičky, ale ta jedna navíc je díky grafice, která mě pohltila. Ilustrace mají hloubku, atmosféru a pořádně vyjadřují emoce. To se D. McKeanovi povedlo opravdu mistrně. Takže pokud máte rádi Gaimana nebo McKeana nebo oba dva, je Černá orchidej něco, co vás osloví. Já budu tak nějak v neutrálním režimu.

2 28.10.2019

Čtení jsem si užívala. Bylo to oddechové, vtipné, trochu erotické. Opravdu se mi to líbilo, co však musím vytknout, jsou vulgarismy, které děj trochu kazily. Kniha není náročná, potěší spíše ženské čtenářky. Pokud se chcete vypnout a odpočinout si u knížky, tato určitě bude patřit k těm správným kandidátům.

27.10.2019

Souhlasím s ostatními komentáři, takže můj nebude žádnou výjimkou. Krásný příběh, ve kterém autorka nastínila problematiku vztahů mezi Korejci a Japonci. Osudy rodiny, které sledujeme po čtyři generace, byly občas bolestné, občas šťastné. Doporučuji k přečtení.

2 26.10.2019

Jsem introvertka a tato kniha mě potěšila. S hlavní hrdinkou jsem se plně ztotožnila. Je to něco, co extroverti nepochopí, ale introverty sblíží. Nejsme v tom sami.

4 15.10.2019

Rozhodně doporučuji. Nenechám si ujít ani zpáteční cestu. Marika a David jsou borci (a blázni), že si s tak starým autem troufli do Afriky. Líbilo se mi, že ukázali nejen krásu černého kontinentu, ale také negativa cestování (byrokracie, poruchy atd.)

15.10.2019

Mám za sebou poslední díl této trilogie a musím říct, že se i tentokrát autorce příběh povedl a čtení jsem si užívala od začátku do konce. Když však srovnám všechny tři knihy, tato by se umístila na pomyslném bronzovém místě. Autorka mohla ubrat v počtu stran (to je teď móda, co další díl, to více stránek?) a taky druhý příběh nebyl tak úžasný jako ve dvojce.

I když to není vyloženě červená knihovna s hloupými postavami (i to se, bohužel děje), erotických scén tu bylo vcelku dost a možná někomu rozbuší srdce. K tomu zajímavý příběh se sympatickými hrdiny (která z čtenářek obdivuje Toma?).

Trochu mi vadil přeslazený konec, ale ten jsem překousla. Autorka to musela nějak velkolepě ukončit.

Z knihy (a potažmo z celé série) mám velmi příjemný pocit a určitě ji můžu doporučit. A já se poohlédnu po dalších autorčiných knihách.

3 28.09.2019

Těžko se hodnotí kniha jako je tato. Nejsem si jistá, jestli jsem správná čtenářská skupina. Je určena pro hloubavější dospívající, ale nevím. Bylo zde spoustu přirovnání, jinotajů, některé jsem pochopila, některé ne. Knihou jsem se prokousávala a nechápala jsem, proč křižují Polsko sem tam? Nějaký konkrétní cíl? Kdo to byl Vlaštovčí muž? A co ten závěr? To bylo co? Ten jsem nepochopila vůbec. Asi bych potřebovala návod, jak číst tuto knihu.

Občas si přečtu nějakou knihu s hlubším smyslem, ale smysl má pro mě tehdy, pokud pochopím skrytá poselství. Tady jsem se zasekla.

Je to trochu pohádkové, trochu dost drsné čtení, naivita se snoubí s realitou, dětský pohled na válečné období. Předchozí komentáře k této knize byly optimističtější.

18.09.2019

No tak toto byla pořádná jízda. Stein, Barbarič i Jaroš jsou nyní mými novými oblíbenými postavami. Knihu jsem četla v originále, přečtení mi trvalo déle, ale jako fakt dobrý. Autor velmi dobře vystihl atmosféru a také charaktery postav. Trochu jsem se ale ztrácela v dalších postavách, to však nebylo na překážku čtivosti a skvělému ději.

4 14.09.2019

Příběh, který ve vás zanechá hluboký dojem. Od tradic a jejich dodržování až po přátelství na život a na smrt. Žena v Číně 19. století to opravdu neměla jednoduché, celý život se musela podřizovat. Sice je příběh fikce, ale to, co se dělo holčičkám, bylo skutečné. Kdo má rád podobné příběhy, jistě ho kniha zaujme.

4 08.09.2019

Na prvotinu velice dobrý počin! První část je pomalejší, skákání v čase bylo trochu matoucí. Jakmile čtenář ale dočetl do poloviny, příběh se změnil. Byl velmi napínavý a dějem se mohl vyrovnat knihám od zkušených autorů. Rozuzlení příběhu bylo na mě zase příliš rychlé a jednoduché. Adam Baxa mi byl ale jako hodně sympatický, ráda si přečtu pokračování, pokud autor napíše další díly.

1 30.08.2019

Ach jo, nerada to říkám, ale byla to strašná nuda. Hlavní hrdina je neslaný nemastný jeliman, který nedokáže vyřešit vraždu, jenom pořád o něčem mluví, ale skutek utek. Nejlepší asi byla poslední kapitola a autorův a překladatelčin doslov. Neříkám, že by měla být kniha nabitá akcí, u knih mám také ráda pomalejší tempo, ale tohle mě opravdu nebavilo. Příběh jsem dočetla, ale k tomuto autorovi se vracet nejspíš nebudu.

2 19.08.2019

Nejspíš jsem asi četla úplně jinou knihu než ostatní čtenáři. Byla sice velmi dobře napsaná, díky titulu jsem poznala Turecko a Izrael jinak, než jsou prezentovány v médiích, ale že by kniha byla až tak humorná, jak zmiňují ostatní komentující? Byla jsem na jedné z cestovatelských přednášek Ladislava Zibury a smíchy jsem brečela a od knihy jsem očekávala to samé. Byly tu sice vtipné a ironické poznámky s nadhledem, ale určitě jsem se nesmála od začátku do konce.

2 16.08.2019