Márinka komentáře u knih

Kdo by neznal příběh Rain Mana, nejznámějšího autisty na světě v podání vynikajícího herce Dustina Hoffmana. Autismus však není jen “jeden” a pro lékaře skrývá ještě mnoho tajemství. Axel Brauns, který trpí tzv. Aspergerovým syndromem (porucha autistického spektra), se nás ve svém autobiografickém románu pokouší prostřednictvím banálních, veselých i velmi smutných příhod seznámit se svým vnitřním světem. Nemoc ho ušetřila těch nejhorších projevů a díky péči rodičů neskončil jako “invalida”, ale stal se spisovatelem. Za svůj román Pestrostíni a netopýři, na kterém průběžně pracoval sedmnáct let, získal řadu literárních ocenění. Brauns je jedním ze spisovatelů, kteří se o zážitky se svou psychickou nemocí podělili v literárním díle. Další je např. Dony Williams a jeho kniha Nikde nikdo.

21.03.2012

Svět “velkých” cestovatelů je pryč. Dnes stačí batoh, dobré boty, minimální jazyková výbava, dobrá fyzička a maximální nadšení, které mnohdy vyústí až v knižní podobu dobrodružného putování. Jitka Kulhánková povýšila svůj cestopisný deník na poučnou, nikoli však nudnou knihu. Najdete zde nejen zajímavá faktografická data, ale zejména návod k aktivnímu a radostnému stárnutí. Kniha může být i užitečným pomocníkem na cestách dalším poutníkům.

21.03.2012

dkojená Synem pluku a Příběhem opravdového člověka vítám každý „pohled z druhé strany“. Možná až příliš románové spojení vybombardovaných Drážďan s atomovými zkouškami na Bikinách však neubírá na autentičnosti historických reálií. Příběh Němky Anny a Američana Stanleyho, kteří se setkali díky své fotografické vášni, nám představuje konec druhé světové války a události následující z pohledu “těch co za to kolektivně můžou” a těch, kterých se válečné útrapy dotkly jen zlehka a např. rasismus v newyorské restauraci je pro ně “samozřejmostí”.
Na knize se mi líbí i fakt, že “zní”. Najdete v ní spoustu odkazů na hudbu, kterou si můžete k dokreslení doby pustit třeba na Youtube…

21.03.2012

Anglický psycholog – iluzionista vás v této knize ujišťuje, že nic jako nadpřirozené schopnosti a jevy neexistuje. Existuje pouze manipulace mysli. Derren je vynikající manipulátor, dokonale rozumí myšlenkovým pochodům našeho podvědomí a ovládá řeč těla, tzv. bezděčnou komunikaci a právě tyto znalosti používá. V kapitole Paměť se mimo jiné dočtete o mnemotechnikách, které znají i účastníci vyškovských kurzů trénování paměti – asociační řetězce, metoda loci, systém symbolů a háčků. Věřte nebo ne, ale skutečně fungují!

21.03.2012

Půjčila jsem si ji na mnohá doporučení a také proto, že mi děj připomněl podobnou knihu Barbary Erskinové Žila jsem již před staletími - a ta se mi líbila. Cizinka je skutečně fenomén. Na mne sice trochu "tlustá" a taky mi vadila skutečně odfláknutá práce redakce - úzká pistol bodovala :o), ale asi neodolám a do Vážky v jantaru určitě alespoň nakouknu.

09.08.2011

2 z pěti jen kvůli relevantním zmínkám o koncentraci a paměti. Jinak "rychločtení" odsuzuji. Kam pořád spěcháme?

24.07.2011

Trošku naivní. O něco bych zkrátila. Ale jako první literární počit - varování před Facebookem - dobrý :o)

22.07.2011

Do 50. stránky trochu nuda, ale pak co slovo, to perla :o)

27.02.2011

Nešťastná kniha, jejíž obálka oznamuje celý děj včetně rozuzlení.

22.02.2011

Ten pseudonym sedí. Je to styl Larssona. Takže velmi čtivé, napínavé. Uvidíme, zda vydrží :o)

22.02.2011

Archer je již druhý anglický spisovatel, jehož povídky mi učarovaly. Tím prvním je Roald Dahl. Sice jsem pořád ještě neodhalila "jádro" anglického humoru (Jistě, pane ministře obdivuji, Monty Pythony nemusím), ale "nečekané konce" povídek obou pánů doporučuji jako skvělý čtenářský zážitek. Škoda jen, že všechny anotace na Nositele příběhů píší, že deset z patnácti povídek je napsáno podle skutečnosti a pět je čistá fikcí autorova. Avšak které z nich mohou být pravdivé a které jsou fabualcí? Nemáte-li čas nebo chuť na dlouhé romány, sáhněte po krátkých, humorných, napínavých povídkách, jejichž rozuzlení vás mnohdy překvapí.

01.02.2011

Patříte k zastáncům Evropské unie anebo jste euroskeptikové? Ať už tak či onak, doporučuji vám strávit pár hodin s touto knihou. Pro mne bylo eurokomisařovo ohlédnutí, a zejména postřehy jeho osobní asistentky, velmi zajímavé. Většina z nás ráda kritizuje politiky, ale málokdo má ponětí, jak to v těchto sférách vlastně chodí. Pan Špidla si po celou dobu svého bruselského působení psal internetový blog. Avšak doplnění oficiálního pohledu s "lidskými" zkušenostmi členů politikova týmu považuji za velmi dobrý nápad. Snad jen práce redaktorky mohla být o poznání pečlivější.

01.02.2011

Kdysi to byla moje první "válečná" kniha. Hodně dlouho jsem pak nemohla nic takového číst. Dobře napsán otřesný příběh ...

07.01.2011

Nízké hodnocení dávám proto, že jsem v knize nenašla to, co jsem očekávala - příběh. Snad ji více ocení ten, kdo hledá "manuál".

03.01.2011

Milé, veselé, k zamyšlení.

01.01.2011

Nedočetla jsem. Rozhodně mám k dispozici desítky, ba stovky dalších knih, než ztrácet čas prdy.

Tak už znám tři. A tři, jak známo, tvoří společnost. Velmi veselou společnost. Galuška - Uherský Ostroh - Slovácko sa (ne)súdí, Jilík - Uherské Hradiště - Jdu Slováckem krásným a Popelka. Jen s malým rozdílem. Pavel Popelka, ředitel Muzea J.A.Komenského v Uherském Brodu, se ve svých knihách zatoulá i na Horňácko, k Váhu, do Naardenu nebo až k Jadranu. Ovšem vždy ve společnosti své "zlaté hordy": " Ukázka z knihy: http://www.folklorweb.cz/clanky/20061204.php

29.12.2010

Dilbert poněkud teoreticky, ale stále s humorem.

21.12.2010

Naprosto skvělé :o)

21.12.2010

Tato symbióza historických reálií s vědeckou fantazií, spekulace o osudu Einsteinovy dcery, ... se čte jedním dechem.

13.12.2010