Generálova šťastná smrt

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Jeden Francouz kdysi před Louisem de Bernièresem prohlásil, že Anglie je nejexotičtější zemí Evropy, a dodal, že je to „ohromný blázinec“. Bernières ve své nové sbírce Generálova šťastná smrt vzpomíná na surreyskou vesničku, kde v šedesátých a sedmdesátých letech vyrůstal. Jako pravý romanopisec se ovšem nedokáže úplně držet pravdy, a tak nám vypráví příběhy ze zaniklé Anglie, kde se dáma mohla oblékat do pumpek jako chlap a brokovnicí střílet veverky, penzionovaný generál tam mohl chodit nahý a lidem třeba připadalo úplně normální svěřovat se pavoukovi, který žije v zahradní kůlně. „Británie je opravdu jeden velký blázinec. Je to jeden z rysů, který nás odlišuje od ostatních národů. Máme velmi pružnou představu o tom, co je normální. Jsme v některých ohledech zkostnatělí a formální, ale věříme v právo na výstřednost, pokud jsou ty výstřednosti dost velké. K těm malým nejsme zdaleka tak tolerantní. Běda vám, když držíte špatně nůž, ale je vám přáno, pokud nosíte bederní roušku a žijete na stromě.“ Louis de Bernières...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/46_/46479/generalova-stastna-smrt-17U-46479.jpg 3.957
Orig. název:

Notwithstanding: Stories from an English Village (2009)

Žánr:
Literatura světová, Povídky
Vydáno:, BB art
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (12)

Kniha Generálova šťastná smrt

Přidat komentář
Eremites
25. ledna

Nesmírně milé a příjemné čtení...

Louis de Berniéres mi v této knize podal ruku a provedl mne tiše a jemně krajinou svého dětství. Krajinou venkova staré dobré Anglie s jeho lehce výstředními a svéráznými obyvateli, kteří si, ať chcete či ne, najdou cestu až do vašeho srdce.
Procházka to byla lehce nostalgická, se špetkou anglického humoru (ale jen takového mírného, který vám občas pozvedne koutky úst), místy poetická, chvílemi až drsně upřímná, ale jako celek velmi příjemná.

Nejvíc a nezapomenutelně mne oslovil příběh Lízinky - opuštěného havraního mláděte a jejího zachránce Roberta, hned potom hovory starého zahradníka Johna (a nejen jeho) s pavoukem Georgem :-).

Ještě dlouho po dočtení mi na tváři přetrvával takový ten lehce přiblblý šťastný úsměv a hřejivý pocit na hrudi (parafráze na Otce prasátek od T. Pratchetta - ne není to pálení žáhy, Alberte!).

MayB2
29.09.2018

Každý by si měl napsat takovou knihu a krajině a lidech svého dětství.
A povídka o chytání štiky mě navnadila k návratu k Otu Pavlovi.

splichalka
05.06.2016

Milé příběhy z anglického venkova s působivou atmosférou Vražd v Midsomeru, které stejně jako zmíněný seriál přijdou vhod při líném nedělním odpoledni, avšak nějaký trvalejší dojem nezanechají. Louisi, raději další román!

Onys
10.06.2015

Kniha povidek z anglickeho venkova, ktera ma naprosto uzasnou atmosferu, jak uz to jenom Bernieres umi. Kvalita povidek je kolisava, ale ani jedna neni spatna, pohybuji se od skvelych po dobre.

cessy
06.04.2014

Nie sú to práve nezabudnuteľné poviedky, ktoré by čitateľov uchvátili a strhli, s ktorými sa možno zžiť a stotožniť sa z ich postavami, cítiť k nim blízkosť a spriaznenosť, skôr poviedky po ktorých siahnete keď máte nostalgickú náladu, stúlite sa s nimi pod deku so šálkou horúceho čaju v ruke a strávite nad nimi príjemný čas, vychutnávajúc ich spoločnosť. Taká mozaika vidieka a života v ňom, kronika dediny, ktorou by mohla byť aj tá vaša. Niektoré sú úsmevné, iné na zamyslenie, v ďalších sú ukryté podnetné myšlienky a postrehy. Sú neškodné, milé, písané s veľkou láskou, majú starosvetské čaro a ako pribúda počet prečítaných strán, sú stále lepšie a lepšie. Ak narazíte na postavu, ktorú už poznáte z inej poviedky, máte skutočnú radosť, akoby ste stretli starého známeho. Bernières sa snažil zachytiť dedinu takú, aká bola kedysi, v čase jeho mladosti a jej obyvateľov v prúde času. „...Anglicko, ktoré je podľa tvrdení mestských intelektuálov a univerzitných profesorov mŕtve, pretože práve to si želajú a neuvedomujú si, že to tak nie je. Milióny vidiečanov vôbec netušia, že táto verzia vidieckeho Anglicka má byť už minulosťou, a tak v nej naďalej žijú celkom vyrovnaní a spokojní.“ To, čo bolo kedysi sa však celkom nevytratilo. Kulisy sú stále tie isté, len hlavní protagonisti sa menia.

Elisa.Day
23.10.2013

Jak už to tak ve většině povídkových knih bývá, některé povídky jsou výborné, jiné o něco slabší. Generálova šťastná smrt není výjimkou, přesto mě čtení moc bavilo a knížka určitě nezklamala. Líbilo se mi, že jsou jednotlivé povídky propojené tím, že se odehrávají v jednom místě a ti "staří známí" z předešlé povídky se tu a tam náhle objeví v povídce jiné. I když už se zase moc těším na nějaký rozsáhlejší Berniérsův román, které mám přece jenom raději, bylo tohle čtení příjemné zpestření a chtě nechtě si musím přiznat, že mi podivínský čistič škarp, mladý Robert, poblázněná paní Macová, všichni členové slavného notwithstandingského dechového kvarteta i všichni ostatní budou asi občas chybět.

katynais
21.10.2012

První povídky byly nudné, takže mi trvalo nez jsem se jimi prokousala, jine byly velmi povedene, ale velmi mi vadila v nekterych povidkach smrt a jeji morbidni líceni

sachista
05.03.2012

Stejně jako hodnotím Šabacha, musím totéž uvést u Bernierese, i když v tomto případě je to ještě podstatnější a výraznější rozdíl mezi Bernieresem romanopiscem a povídkářem. Celá sbírka je děsně nevyvážená, doslova skvostné povídky se střídají s povídkami nudnými až hloupými.

Blue
15.02.2012

Berniéresova šťastná kniha.

perfect day
20.01.2012

ano, i anglický venkov se všemi těmi upjatými milovníky čaje, sušenek a tvídu lze popsat nesmírně romanticky a nahlédnout na něj rozevlátě a odlehčeně. Miluji momenty, kdy na vás v nějaké opvídvce vykoukne postava z povídky předešlé a sehraje vedlejší , ale rozkošnou roli a vám tak krásně doplní mozaiku obrazu vesnice ve vaší hlavě.
Bernieres vypráví a popisuje pomocí nádherně stavěných vět, do kterých tak přirozeně a trefně sází eskapády zapříčiněné lidskou pýchou, naivní zamilovaností, věrnou oddaností vlasti a vlastně celou plejádou lidských vlastnotí tak, jak je všichni dobře ze svého okolí známe.
Velmi mě vždy pobavila postava čističe příkopů, která v každé povídce našla ve škarpě něco nového a prohlížela si to s hamletovským nápřehem.
K povídkám se nevracím, tyto ale nepustím z knihovny, jsou totiž nádherné. Líbí se mi úplně stejně jako jeho jihoamerická trilogie. 100% - kéž by takto psal někdo v Čechách a o Čechách.

Márinka
01.01.2011

Milé, veselé, k zamyšlení.

ranní ptáče
09.12.2010

Starosvětské povídky psané pro radost popisují život jedné anglické vesnice a jejích rázovitých obyvatel.

Autor a jeho další knihy

Louis De Bernières

Louis De Bernières
anglická, 1954

všechny knihy autora

Kniha Generálova šťastná smrt je:

v Právě čtených1x
v Přečtených73x
v Čtenářské výzvě4x
v Doporučených9x
v Knihotéce47x
v Chystám se číst22x
v Chci si koupit4x