Marika Vanova komentáře u knih
Pan Palán se ptá dobře a kniha je pěkně sestavená, každý z příběhů končí slovy samotáře, které vedou k zamyšlení. To hodnotím 5 hvězdičkami, ale samotné vyprávění samotářů 3 hvězdičky, jsem ráda, že je osobně neznám.
Přišlo mi to lehce chaotický, ale přesto jsem se zasmála a o to šlo.
Příběh slunečnice se četl hezky, i přesto, že je lehce naivní a tak jsem se u něj nemusela bát, ale odpočinula jsem si a to mi teď bodlo.
V jednu chvíli, to musím přiznat, byl příběh hódně napínavý, ale ke konci už toho bylo nějak moc, přesto jsem ráda, že jsem si tento příběh poslechla.
Příběhy o lidech a místech Šumavy, která už jen tak nenajdete, se poslouchaly krásně. Ráda jsem se protloukala místy, která jsou pro mě známá i neznámá. A hlas Petra Štěpánka je bonus navíc. Doporučuji.
Jako každá kniha povídek, něco lepší a něco horší, ale celkově prima. Nej pro mě byla hned první Paříž pro jednoho, Mezi tweety a Punčochy.
Vyslechnuto jako audio a nejsem úplně nadšená. Dávám 5 hvězd panu Moravcovi za otázky, ale 3,5 hvězd panu doktorovi, který na mě působil občas arogantně, netolerantně, některé odpovědi jako třeba ohledně víry, jsem přetrpěla. Také mi vadilo, že ho více zajímají nemoci, než jeho pacienti, pan doktor je lehce samolibý a asi na to má k profesním úspěchům a znalostem i nárok, ale mě to nějak . . . Část o sbírání brouků a kamarádství s hercem Kaisrem se mi líbila. Pasáže o mozku jsem také poslouchala se zaujetím.
Když pominu otázku existence paralelních životů, tak mi v tomto příběhu něco vadilo a neudělal na mě takový dojem. Vadila mi určitá nelogičnost a neberu, že se člověk může od základu své povahy a duše změnit.
Některé povídky mi byly známé a některé ne, miluju Agathu Christie. Na konci kapitolka o srdečních záležitostech spisovatelky samé jako bonus.
Posloucháno audio s hlasem samotné autorky. Neuvěřitelná žena s takovou chutí do života a hlavně s touhou po objevování krásných a neobvyklých míst, objevování svých možností a limitů. Doporučuji.
Jak bouřlivě příběh začíná, tak vyrovnaně a smířeně končí. Čtivá kniha o osudech řeckých dětí i dospělých, kteří utíkali před občanskou válkou v roce 1948. Ráda jsem do této historie pronikla, doposud jsem o tom moc nevěděla. Hned bych se do Řecka vydala.
Netradičně podaný příběh o narození Krista v podání moderně založeného stádečka oveček.
Sladké jako horká čokoláda se šlehačkou a "maršmelounky", jak to mají Američani rádi (tyhle Vánoce o tom něco vím :-)
I když víte, jak to bude, přesto vás to baví číst. I teď v lednu se ještě cítit vánočně, miluju Vánoce.
Tato publikace je do batohu trochu těžší závaží, ale přesto jsem ji na poznávačce ve Švýcarsku užila. Obohatila a doplnila mi výklad našeho zájezdového průvodce. Krásné fotografie.
Tohle je opravdu jiná Jane Austenová, ale čte se to rychle a čtenář zjišťuje, jak je to a baví se pošetilostí a naivitou.
Další osudy rodiny Smolíkových z horské obce Skláře. Smutné, šokující, ale čtivé pokračování. Doporučuji.
Ač psáno jednoduchým jazykem pro menší čtenáře, vyprávění se mi líbilo a ke konci mi i slza ukápla. Neuvěřitelný příběh malého Srulika, který se musel mnohému naučit a v neposlední řadě i to, že Bůh je jen jeden, ať jde o Židy nebo křesťany.
Milý příběh o zachraňování jedné knihovny a lidech okolo ní. Hezky se to četlo.
Zápisky japonské služebné se mi moc hezky četly, je v nich určitá poetičnost a vykreslení cizí kultury, která je pro mě na hony vzdálená.
Doporučuji.
No krása, zase jsem se mohla zasnít a odpočívat při čtení téhle romantiky. Připomněla jsem si, jak mě Švýcarsko okouzlilo, když jsem tam byla v loni na dovolené a jezdila těmi jejich úchvatnými vlaky, to bylo super. A mít s sebou ještě tuhle knihu, to by bylo naprosto dokonalé.