marek2800 komentáře u knih

Dočetl jsem to spíš se sebezapřením. Přišlo mi to po všech stránkách docela nedomrlé. Odlišnost a charakterizace ertů - na začátku zajímavá, pak už se s tím moc nebabral. Filozofie a přesah - nepůsobilo to na mne. Čekal jsem, že v takovém námětu bude přítomen pocit jakési nevyhnutelnosti - že si u toho budete říkat "nojo nojo, takhle by to asi fakt dopadlo", to mi tady ale naprosto chybělo. Jakési vyvíjející se pocity mateřství, což o to, to je v pořádku, ale proč kolem toho dělat takové tanečky? Pokud jde o nějakou akci, tak ta nebyla (o to nejde, ale když bylo potřeba nějaké deux ex machina před závěrem, tak to se akční klišé najednou hodily)

26.03.2024

Ale jo, dobře se to četlo, ale fakt je, že ke konci už jsem šel jen po tom, jak to dopadne, aniž bych příliš sledoval "technické" detaily. Nejsem žádný fyzik, ale autorčino pojetí rozpínání, popř. smršťování vesmíru, mě dost dráždilo. Přišlo mi, že vidí vesmír jako dvourozměrnou pizzu, u které "smršťování" vypadá tak, že z ní po krajích někdo ukusuje.

2 05.08.2023

Studenti měli napsat slohovou práci, která by pojednávala o naboženství, sexu a tajemnu. Nejkratší práce měla jen jednu větu: Bože, jsem těhotná, ale s kým?
To už jste asi slyšeli, ale nevíte, že naopak nejdelší práce, která vznikla tímto zadáním, se jmenuje 1Q84. Náboženství tedy jen tak rezervovaně, jak se sluší na dnešní dobu. Zato sexu je tam tolik, co dřív v pornu. A tajemna zrovna tolik. Nevěřím, že ve třetím díle se všechno to tajemno vysvětlí. To totiž dost dobře nejde. Číst už ho nebudu. Neříkám, že autor neumí psát. Ale nepřirostl mi k srdci. Přijde mi to vypočítané na efekt. Jako kdyby si pečlivě sepsal všechno, co poletí, a narval to tam.

1 17.07.2023

Tohle mě nějak nebralo nebo jsem na to nebyl zrovna naladěný, nevím. Každopádně jsem poslední čtvrtinu už spíš jen prolistoval. Představa obří herečky šplhající na věžák s opicí v rukou mě sice pobavila, možná pár dalších věcí, ale jinak nuda.

1 31.10.2022

Tak jako vždycky u New Age - možná, že mezi tou spoustou balastu a zavádějících informací bude nějaká převratná myšlenka - ale která to je?

29.08.2022

(SPOILER) Na to, jak vyzdvihovaná je tahle kniha, jsem trochu zklamaný. Autor nesporně umí psát, nicméně jaký obrázek si mám udělat o norské policii, když bez jakékoli zpětné vazby nebo ověřování několikrát za sebou označí sériového vraha, a potom, ehm, trapas, není to on?
A podobně, to udržování napětí stylem - ona je ve smrtelném nebezpečí, stihneme to? - ne, nestihneme, je stejně pozdě - je to tak, je mrtvá - ne, není mrtvá, to je jiná ženská, je za ni jen oblečená! - ale má to stejně spočítané, podaří se ji zachránit? - ne, je to nemožné - zoufalý pokus - zachrání ji? - nezachránil, nevyšlo to - vyšlo to! - ale co detektiv? - ten to odnese - ne, neodnese, přečůral ho - a kruci, stejně umře - neumřel!! V určité fázi mě to prostě začne unavovat. Nakonec všichni víme, že každý bude jenom tak mrtvý, jak to autor dovolí...
A jestli k ohlasu dopomáhají scény jako - chtěl onanovat do umyvadla, ale nakonec se tam místo toho vyzvracel - tak je taky něco špatně.

2 20.11.2021

Tentokrát trochu kingovská novela. Pohybuje se na tenkém ledě, jelikož je tu spousta momentů, které by snadno vypadaly trapně. Není totiž o co se opřít, obyčejná logika a zkušenost jde zcela stranou - přijmeme to, nebo se celý příběh v našich očích rozpadne v beztvaré fantazírování? Naštěstí nás Gaiman po tomto tenkém ledě vede s jistotou zkušeného převaděče. Slupneme mu to jako nic a ještě to v nás cosi zanechá...

5 20.11.2021

Nedočetl jsem to. Bylo mi to nějak protivné, hlavně tím, jak nám autor u každé postavy nejdříve pečlivě předepíše, co si o ní máme myslet. A nejen u postavy. On prostě ví všechno nejlíp.

Zaujal mě komentář, ve kterém se čtenářka dušuje, že s něčím takovým opravdu, ale opravdu nemůže souhlasit. Protože já taky nesouhlasím. Ale taky nevím, kde nás protagonista nebo autor vybízí, abychom s ním souhlasili...
Tak mě napadlo, srovnal někdy někdo Mersaulta se Švejkem? Na první pohled to zní jako nesmysl, ve skutečnosti by to ale mohlo být velice zajímavé...

2 13.12.2020

Kniha vypadá ze začátku hrozně vědecky, ale brzy se to změní v celkem klasickou naháněčku se sci-fi pozadím. Napsané je to dobře, ale je tam taky dost klišé. Chvílemi mi připadalo, že by byl autor hodně rád, kdyby z toho někoho napadlo udělat filmový thriller, a trochu mu to už předem ušlapává.

2 06.07.2020

50 vcelku důležitých myšlenek, na které filozofie nezná odpověď... Což je „v posledku“ docela děsivé (abych použil výraz, který se tu vyskytuje na každé druhé stránce)

14.10.2019

Velmi cenná kniha, přestože se čte dost ztuha. Mrzí mě, že se dnes o Husovi mluví velmi málo. Když se podívám na internet, mám pocit, že o něm píšou jenom katolíci. Samozřejmě po svém. Upálili ho, a zdá se, že se jim tím vůbec neulevilo. Pořád jim leží v žaludku. Zvláštní.

11.09.2019

To je opravdu slabé. Pan Horníček nebyl romanopisec. Skoro si člověk říká, jak někdo tak kultivovaný mohl vytvořit něco tak slaboduchého.

2 11.02.2018

Kdysi jsem o této knize pronesl, že kdo ji přečte do konce, zblbne. Následně ji moje dcera přečetla třikrát.

6 01.05.2017

Pro mě nejlepší Pratchett. Ne že bych četl všechny, ale četl jsem jich hodně. U některých si vůbec nepamatuji, o čem byly. Ale tohle je něco jiného. Takhle geniálně popsat mechanismy okolo revoluce, to se hned tak někomu nepodaří.

3 27.10.2016

Pamatuji se, jak jsem nechápal, proč jeden je vždycky černoch... Stále to nechápu.

26.10.2016

Velmi špatně udělaná kniha. Proti Horníčkovým vzpomínkám vůbec nic, ale, nehledě na to, že Horníčkovi fanoušci většinu vyjádření už znají odjinud; proč se ty samé věci opakují na různých místech několikrát? Celá kniha působí dojmem, že vznikla na základě série rozhovorů, které ale spoluautor neuznal za vhodné odpovědně zrevidovat a uspořádat, tak aby tu bylo přehlednější tématické členění a dojem celku, který jde odněkud někam a nějak graduje.