Malachime komentáře u knih

Moc se mi to líbilo. Přečteno jedním dechem. Pan Hartl má dost podobný rukopis jako Petra Soukupová, ale jeho hrdinové jsou mi mnohem víc sympatičtí a neodkládám knihu s antipatií k hlavním postavám. Nic proti Petře Soukupové, její knížky mám taky ráda.

1 12.06.2017

Krásně napsaná kniha, ovšem v této své prvotině Alena Mornštajnová teprve hledala styl, jakým by napsala úžasné dílo Hana. Vyprávění mi přišlo poněkud překotné, ztrácela jsem se v postavách. Nemohu říci, že se mnou dočtení knihy něco udělalo, že bych se nějak zamyslela nad koncem. Téma knihy bylo takové nijaké, ale čeština krásná.

07.02.2019

Zajímavá kniha, ke konci trochu depresivní. Rozhodně se jí ale nemůže odepřít napětí, neboť jsem ji nedokázala odložit. Na druhou stranu byl jazyk knihy poněkud jednodušší. Vadily mi ty krátké popisné věty. Žádná květnatá čeština jakou ovládá třeba Alena Mornštajnová to tedy nebyla... ale knihu jsem dočetla jedním dechem, i když byl konec dost předvídatelný.

27.01.2019

"To, nakolik sami sebe známe a sami sobě rozumíme, je sice nesmírně důležité, ale k tomu, abychom žili plný život, potřebujeme ještě něco podstatnějšího: mít sami sebe rádi." Moc pěkná kniha. Mám ji celou podtrhanou a budu se k ní určitě vracet.

12.01.2019

Moc pěkně udělaná knížka. Jen jsem od ní asi čekala více námětů ke cvikům, možná doplněných o kresbičky, jak se má cvik správně provádět.

24.07.2018

Ano, přiznávám, i já jsem se nechala nalákat na obálku knihy. Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, ale knížka se mi četla jedním dechem. Líbily se mi moc haiku i celá pointa příběhu. Velice milé překvapení.

08.02.2018

Za mě nic moc. Vadil mi přehnaně poameričtělý způsob psaní a asi způsob, jakým se v Austrálii zapojují rodiče do školního života svých dětí. Je to taková oddechovka na letní prázdniny. Nic víc. Nenadchlo mě to.

30.01.2018

Od knihy jsem očekávala příliš. Je to moje chyba. A největší chyba je nejdřív vidět film a potom číst knihu. Prostě se mi film líbil víc než knížka a hlavní představitelé mi byli ve filmu mnohem víc sympatičtí. Holt ponaučení pro příště. Jinak se mi moc moc líbilo prostředí, ve kterém se děj odehrává. Četla jsem ji zrovna na cestách mezi Čínou a Indonésií, takže se mi moc pěkně představovalo.

10.10.2017

K téhle knížce jsem se dostala zvláštní náhodou, proto má pro mne ještě hlubší význam. Byla jsem minulý podzim s přítelem v Peru a poslední dny jsme zavítali do pralesa Tambopata. Strávili jsme v něm tři tropické dny kromě personálu a průvodce úplně sami. Jednou po obědě jsem zašla ke knihovničce, která stála v jídelně a mezi různojazyčnými knihami na mě vybafla jedna česká. Neměla jsem s sebou kromě průvodce žádné jiné čtení, tak jsem po ní lačně sáhla a začala ihned číst. Protože jsme měli na práci i jiné věci než ležet s knížkou v posteli, nestihla jsem ji dočíst. Alespoň jsem si zbylé stránky nafotila do mobilu, abych mohla číst i v letadle při zpáteční cestě domů.
V Praze jsem si ji ihned objednala, abych měla svou vlastní a dočetla tuhle spirituální cestu. Logicky jsem tedy předtím nemohla číst Cestu pokojného bojovníka, a tak mi to celé přišlo jako pěkná pohádka. Dobře se to četlo, avšak příběh byl pro mě až moc surreální. V pralese mi to nevadilo, ale jak jsem se vrátila domů a najela do starých kolejí, všechno kouzlo vyprchalo. Každopádně to, že jsem v té knihovničce našla zrovna tuhle knížku, nepovažuji úplně za náhodu :) pokud se tu najde někdo, kdo ji tam nechal, chci mu touhle cestou poděkovat!

15.06.2017

Moc zajímavá kniha. Popravdě zprvu jsem přistupovala k příběhu poněkud skepticky, ale ke konci mi to do sebe zapadlo a všechno mi přišlo úplně logické. Více takových pozitivních knih pro nemocné lidi i pro ty zdánlivě zdravé!

15.06.2017