Makrela Liška
komentáře u knih
O smutném tygrovi
Alois Mikulka
Už dlouho sem nebyla tak dojatá, nádherná knia od začátku do konce
Dlouhá cesta
Petr Horáček
Měl to být takový malý Fratišek z Asisy zkřížený s toulavým trpaslíkem z Amélie z Montmartru? Snad bez jejich hloubky a hravosti. Rovněž se mi tu neodbytně připomínal nádherný ilustrovaný příběh knihy The Promise od Jeremyho Daviese a Laury Carling, kde hlavní hrdinka také měnila svět sázením rostlin, ale i tu Horáček pokulhává, protože celá myšlenka v Dlouhé cestě vyznívá do prázdna a vlastně vůbec nevíme, krom prostého konstatování o tom, kterak je svět díky jeho rostlinám lepším a krásnějším, proč to hlavní hrdina činí a zda to jej nebo jeho okolí nějak skutečně zásadně proměňuje. I tak mě ale tato kniha baví, určitě víc než jiné Horáčkovy knihy, protože právě za tímto příběhem stále tuším ještě něco hlubšího, co mě láká.
Skrytá zuřivost srdce
John Boyne
Irská literatura mě přitáhla svou svébytnou poetikou a když jsem hledala dalšího autora, se kterým bych se chtěla seznámit, padl mi do oka Boyne. Ale nemůžu si pomoct, kniha mi opravdu nesedla. A přitom témata, která se celým románem prolínají mne opravdu zajímala a nešlo o témata nijak hojně v literatuře nereflektovaná. Nicméně vůbec se mi nepodařilo ztotožnit s hlavní postavou, Cyrilem, snad na mě působil nemastně neslaně, a v těch zásadnějších momentech, kdy skutečně mohl Boyne ukázat, jaký vlastně Cyril uvnitř je, tak buď jej nechal utéct nebo skočil rovnou o sedm let dál, a tak nás připravil o vzácné momenty, kdy jsme mohli nahlédnout do jeho nitra. V příběhu na mě bylo vůbec trochu příliš melodramat a za tím vším jsem cítila spíš snahu o čtenářský trhák daleko víc než pokus o citlivé a zajímavé uchopení těžkých témat, se kterými se v knize pracuje. Na závěr nemohu opomenout tristní práci nakladatele, který vypustil knihu tak nacpanou chybami. Překvapilo mě, jak už tu jednou v jiném komentáři zaznělo, že došlo dokonce k záměně faktů týkajících se děje- v jednom případě o záměnu jména jedné z postav v druhém případě o záměnu vražedné zbraně. Výsledný dojem tedy víc než rozpačitý..
Tibbles
Michal Šanda
Skvělý příběh a parádní výtvarné zpracování! Snad jen text bych uvítala trochu bohatší nebo vycizelovanější.
Šperky madam Castafiore
Hergé (p)
Zápletka, která se pro jednou netýkala žádného mezinárodního konfliktu, pašování zbraní nebo drog, byla vítaným a velmi vtipným osvěžením celé série.
Češi 1918: Jak Masaryk vymyslel Československo
Pavel Kosatík
Dějově nemám výtky, nicméně po výtvarné stránce mi přišel komix špatný. Podivná stylizace a ta podivná mysterióznost mi vyloženě vadily. Ostatně i druhá dějová linka mi přišla zbytečná a prvoplánová.
Král & král & rodina
Linda de Haan
Po lehkosti a vtipu předchozího dílu mi Král a král přišli trochu nudní a účeloví. Škoda.
Češi 1942: Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha
Pavel Kosatík
Po výtvarné stránce pro mne jeden z nejzajímavějších dílů.
Češi 1948: Jak se KSČ chopila moci
Pavel Kosatík
Musím říci, že mě tento díl překvapil a vtáhl. Bavilo mne, jak byl příběh vyprávěn a ani k výtvarnu nemůžu mít větší výtky. Dohromady vytvořily padnoucí atmosféru k tak temnému tématu.
Boxer: Pravdivý příběh Hercka Hafta
Reinhard Kleist
Komiks, který rozhodně neurazí, ale musím říct, že pro mě se odehrával příliš rychle a nenašla jsem prostor, kde bych se dokázala s Herckovou postavou ztotožnit a soucítit s ní. Rozhodně mě daleko více zasáhl slovenský film na podobné téma Boxer a smrť. Možná právě proto, že s psychikou hlavní postavy pracoval daleko citlivěji. Kleistovu Boxerovi by prospěla i menší popisnost, vždyť právě v tom tkví často síla komixu a jiných médií, že formou metafor či nepřímého popisu daleko silněji zasáhnou svého diváka.
Češi 1952: Jak Gottwald zavraždil Slánského
Pavel Kosatík
Mašek znovu ukázal, jak zajímavý je autor, a vytvořil ke Kosatíkovu scénáři komiks s působivou atmosférou. Jeho přecházení od expresivní popisnější malby k obrazovým metaforám rozšířilo děj o další rovinu. Musím sice říct, že díky práci s textovou částí v obraze jsem se místy ztrácela v dialozích, ale jinak jde o povedené dílo. Doufám jen tiše, že při stávající situaci nám jako varování nebude znovu aktuální.
Řez kočkou
Robin Král
Tak si říkám "proč?". Záměr knihy mě minul. Encyklopedie, která vám podá z každého rožku trošku nějakých informací, bez ladu a skladu. Chybí mi kontext, který vedl k výběru jednotlivých témat a taky mi vadí, že jazyk nepracuje tak docela s adresátem- malým dítětem, některé pojmy by zasloužily dovysvětlit. Forma knihy mi přijde atraktivní, ale to nestačí.
Švédské holínky
Henning Mankell
Holínky nasadily daleko upovídanější tón než Italské boty. Taky se víc bilancovalo a míň se toho dělo. Víc se toho otevřelo a nedořeklo než se dořešilo, ale čtení to i tak nebylo špatné.
Ferda Páv a všelijaká zvířata
Christian Morgenstern
Inu co říct? Prostě Morgenstern pro nejmenší. První část knihy ještě šla, druhá mě minula. Výtvarný doprovod mě nebavil, přišel mi zbytečně tvrdý a popisný..
Tintin v zemi Sovětů
Hergé (p)
Silně nadsazené dobrodružství v duchu klasické grotesky, včetně obrazových gagů a jasného rozdělení postav na ty dobré a špatné. Tintin je zbrklý a silácký reportér, oplývající světovou slávou zatím bez podložených zásluh, Filuta je jeho vtipný komentátor a věčný zachránce, nicméně i tak má komix své kouzlo, a pokud se čtenář oprostí od toho, jak zná Tintina obvykle, jde o výtečný zážitek.
Nebeský bibendum
Nicolas de Crécy
První půlka knihy byla zábavná a výtvarně šťavnatá, pak už sem jen tápala a tápala.
Salvatore
Nicolas de Crécy
Salvatore je prostě super! jen doufám, že se dočkáme pokračování.
Král sjezdovky
Nicolas de Crécy
Taková bláznivá jednohubka co čtenáře Crécyho neurazí, nicméně ani nenadchne.
Prázdniny s Oskarem
Eva Maceková
Měla jsem pocit, jako by šlo o nepovedenou inspiraci Blexbolexem- děj knihy pro mě nedrží pohromadě, úkoly se mi zdají nezajímavé a zmatené- zbytečně tříští vyprávění a působí trochu jako vata, a výtvarná stránka mě taky zklamala.