Luca235 komentáře u knih

Minimálně druhou polovinu knihy jsem si myslela, že dám dílu pět hvězd. Od čtení jsem se chvílemi nemohla ani odtrhnout. Ale ten konec! Ten mi dojem trochu pokazil. Můj manžel nemá rád příběhy bez happyendu, já zas ty, kde zůstává příliš mnoho otázek, a to je bohužel tento případ. Hlavní hrdince jsem v mnohém rozuměla, ale nejsympatičtější mi byl rozhodně malíř Lomek. Většinou necituji, ale tato jeho myšlenka mě skutečně zaujala: "Jen málokdy za naše útrapy může nějaký osud nebo vůbec někdo jinej. Sami si za ně můžeme." Asi lze těžko říci, že si třeba Židé mohli za své útrapy během 2. světové války, ale v běžném lidském životě si skutečně spoustu věcí zbytečně komplikujeme. Je dobré si to uvědomit.

3 02.06.2019

Ze začátku jsem se do knihy nemohla začíst, na konci se mi nedařilo od ní odtrhnout. Velmi zajímavá zápletka. Nadpřirozené zlo mě paradoxně neděsilo tolik, jako to, které bylo vtěleno do jeho lidských pomocníků. Protože ti se bohužel sem tam vyskytují i mezi námi...

2 21.05.2019

Nejsem úplný historický analfabet, ale přiznávám bez mučení, že o osudech pobaltských států za druhé světové války i po ní moc nevím. Tato kniha mi tím pádem rozšířila obzory a zároveň potvrdila to, co si myslí každý rozumný člověk - totiž že nacismus a komunismus si nemají vůbec co "vyčítat". Příběh hlavní hrdinky i všech ostatních na mě silně zapůsobil a stejně jako u zážitků těch, kteří přežili pobyt v koncentračních táborech, i zde člověk jen zírá, jaké zlo jsou lidé schopni napáchat a zároveň, co vše lidské tělo i duše dokáže přežít. V případě sovětských obětí je o to horší fakt, že zatímco zajatci z německých koncentračních táborů mohli svá traumata sdílet se světem již po válce, oni museli další dlouhé roky víceméně mlčet...

22 06.05.2019

Ani si nepamatuji, kdy jsem naposledy četla knihu s podobnou tématikou. Každopádně, po několika dílech z období 2. světové války byl pro mě příběh skvělým zpestřením. I když krví se zrovna také moc nešetřilo... Děj se rozvíjel pozvolna, ke konci jsem již četla jedním dechem. Jelikož autor uvádí, že mnohé vychází ze skutečnosti, člověku to nedá, aby alespoň na moment nezapřemýšlel "co by kdyby" :-)

5 01.05.2019

Připojuji se k vysokému hodnocení ostatních čtenářů. Poutavě napsaný příběh, který nemůže nechat nikoho chladným. Určitě nejpůsobivější je druhá část knihy, tedy vyprávění babičky Minky. Ani osud Sage však není bez zajímavosti. Trochu mě mrzelo, že jsem rozuzlení příběhu z větší části odhadla již dost stránek před koncem, ale - stále zůstalo mnoho nevyřčeno a i několik dní po dočtení mám o čem přemýšlet...

8 22.04.2019

I když některé situace byly nezáviděníhodné,velice ráda jsem se vžila do Helenčina středoškolského života plného snění,tápání,ideálů a kamarádské soudržnosti. Ach jo,kde jsou ty časy!

6 10.04.2019

O této knize už bylo napsáno tolik,že nemám důvod moc toho dodávat.Snad jen,že životní příběh pana Szpilmana je téměř k neuvěření,ale co je vůbec pro dnešního člověka z období 2. SV pochopitelné a představitelné...

3 10.04.2019

Budžese jsem četla už před dlouhou dobou a byl to skvělý zážitek. Když jsem objevila pokračování v podobě Oněgina, jásala jsem a knížku si vychutnala. I třetí díl jsem přivítala s radostí, ale dostavilo se mírné zklamání. Přemýšlela jsem proč. Kvůli tématům rakoviny a rozvodu? Kvůli tomu, že Helenka už není ani dítě ani puberťačka? Nakonec mě to napadlo - zatímco v předchozích dvou knihách se střídaly zážitky popsané v krátkosti se situacemi vylíčenými dopodrobna, kdy se člověk přímo vžil do dané atmosféry, v případě Dardy to bylo vše takové letem světem. Autorka se snažila dotknout mnoha témat (politická situace, reklamy, bulvár, charita, starost o nemocné,...), a to zřejmě bylo ke škodě věci. I tak jsem ale knížku dočetla a není důvod ji nedoporučit třeba na delší cestování nebo při lehké viróze.

4 10.04.2019

První setkání s touto autorkou a rozhodně ne poslední! Kniha mě moc bavila, líbil se mi styl vyprávění i pro někoho možná až moc podrobný popis života slonů. Závěrečný zvrat byl tak nečekaný, že mě to nejen donutilo knihu dočíst jedním dechem, ale následujících 24 hodin jsem měla co dělat, abych myslela na své povinnosti a ne na osudy hrdinů příběhu.

4 09.04.2019

Přesně 3,5 hvězdičky dávám této knize. Před čtením jsem se cítila trochu dotčená negativními komentáři pod knihou. Přece A. Doerr, autor "Světel", nemohl napsat nic tak hrozného! Hrozné to rozhodně není, ale výborné také ne. Víc než ponurost, či otevřené konce mi vadily opakující se motivy, které už jsem znala ze "Světel" nebo je četla o dvě povídky dříve. Proč motiv rádia, houslí, sirotčince (Život po životě), horníků a hospodářské krize (Hlubina). Stačilo by změnit tak málo a znamenalo by to hodně. Nejvíce mě nakonec nadchly povídky Zeď vzpomínek pro svůj nápad, Milujte se a množte se pro svou aktuálnost, syrovost i naději a Vesnice 113 pro svou zvláštní poetiku.

1 26.03.2019

U této knihy nebudu hodnotit zpracování, autora, příběh, ale mé pocity, které ve mně knížka vzbuzovala. Čtu občas dosti drsnou literaturu, často s motivem 2. světové války, ale žádná kniha ve mně nevyvolala ještě tak velkou depresi a strach o své blízké. Četla jsem ji v době, kdy manžel řešil nějaké - nakonec banální - zdravotní problémy. Dočetla jsem ji koncem března 2010, oddychla si, že manžel je zdravý a... 21. 4. boural můj otec na motorce a celý následující měsíc se pohyboval mezi životem a smrtí. Autor i knížka prominou, ale dodnes to nedokážu brát jinak, než jako jedno ze znamení před celou touto tragickou událostí...

Jsem velkým zastáncem knižních předloh oproti následnému filmového zpracování. Kniha Čokoláda, je ale jednou z těch výjimek, které potvrzují pravidlo. Film se mi prostě líbil víc. Příběh je na 5* i v knížce, to bez debat, ale styl mi občas nějak neseděl. Přesto jsem se skvěle bavila, prý jsem se při čtení i usmívala. Aby ne, když jsem za tu dobu snědla tolik čokolády, kolik ani za poslední dvoje Vánoce ne! Podtrženo sečteno - za styl minus půl hvězdy, za kila navíc minus půl hvězdy :-)

4 19.03.2019

Knihu jsem si půjčila v knihovně, aniž bych se dopředu podívala na zdejší komentáře. Můj názor se po přečtení přiklání k drtivé většině hodnotících. Je to skvěle napsaný příběh několika "obyčejných" lidí, kteří již před válkou řešili dosti složité životní situace (slepota, bída, dětství bez rodičů, ztráta bratra,...). Po vypuknutí války se hrdinové dostávají do takových mezních situací, o kterých se jim do té doby ani v nejhorších snech nezdálo. Prolínání osudů i časových rovin pro mě nebylo rušivé ani zmatečné. Délka, respektive krátkost, kapitol mě nutila číst, číst a číst. Někdo vyčítal rozvláčnost příběhu. Já to naopak beru jako jedno z největších plus, protože popisem každodenního života ve zhoršujících se podmínkách války si teprve člověk uvědomí, jak příšerně ovlivnil válečný konflikt nejen zainteresované, ale úplně všechny. Poslední kapitola z roku 2014 jasně naznačila, jak je pro nás tehdejší realita vzdálená a nepředstavitelná. Kéž by taková zůstala i nadále!

13 08.03.2019

Prý je kniha stejného ražení jako film Moje velká tlustá řecká svatba.Možná, ale knížka je lepší. Trocha lásky, trocha detektivky, krapet ztřeštěnosti i napětí...Moc dobře se to četlo.

1 22.02.2019

Třísku miluji. I když řekne třeba jen pár slov ve Zlatovlásce, mám z nich husí kůži v tom dobrém slova smyslu. Knížka není vůbec špatná, má hlavu a patu. Člověk se toho spoustu dozví. Jediná věc, která mě zarazila - jak rychle byla publikace na pultech po hercově smrti...

2 12.02.2019

Kdybych měla hodnotit jen první polovinu, dala bych možná i 3 hvězdičky, ale konec byl tak zmatený, že si autor musel asi pořádně přihnout nebo dokončoval knihu na etapy, vždy jen pár řádků, bez návaznosti na ty předešlé. Není proč doporučit.

12.02.2019

Příjemné čtení, povídky spíše kratší, zajímavé. Dobře se mi při četbě marodilo :-)

12.02.2019

Moc jsem se na knihu těšila (jméno autorky, Holandsko, trampoty s čtyřnohým mazlíčkem,...), ale zklamání bylo velké. Spousta zbytečných slov, vyprávění nesmyslně rozvedeno do nejmenších podrobností. Květnatost, o které mluví komentář níže, je pouze velmi mírné označení. Kdyby si autorka vystačila s polovičním počtem stran, prokázala by příběhu i čtenářům skvělou službu.

12.02.2019