Lodja komentáře u knih

Moře jsem nikdy neměla ráda, plavbu na údajně nejkrásnější pláž Řecka jsem prozvracela v podpalubí, takže samotné prostředí jakékoli plavby mi začíná houpat s žaludkem, byť je to jenom na papíru nebo v televizi. Opravdu, to není nadsázka, jakmile je knížka o moři, ohrnuji nos. A musím uznat, že se to opravdu částečně promítá do hodnocení a kdyby letěli třeba vzducholodí, dala bych klidně hvězdičky čtyři.
Plavba si sice zachovává kvalitu celé série, ale hrozně mi tu chybí Petr a hlavně Zuzka, minimálně první část dost přebývá Eustác. Druhá část, ten konec světa JE sice úžasný, ale prvních pět šestin mě teda ze židle nezvedalo. Pro mě je to jeden z nejslabších dílů.

02.06.2014

Aneb Klára začíná s Narnií. Musím říct, že poprvé mě to moc nebavilo, ale potom jak jsem stárla a moudřela, začínalo se mi to hodně líbit. (Ostatně jako všechny díly Narnie, přestože ta už teď moc nefrčí. Myslím si, že v této hektické době, kdy každý jenom kritizuje a stěžuje si, má taková "dětsky melancholická" Narnie spoustu co říct. Také se domnívám, že Bibli by aspoň povrchově měl znát každý trošku vzdělaný člověk, ať věřící nebo nevěřící a co jiného je Narnie než alegorie Bible? Ale to už trošku přesahuje komentář k jedinému dílu, tak závorku ukončím a jdu se věnovat, tomu, kvůli čemu jsem skutečně přišla :-) ).

Nápad s prstýnky a s jezírky mi přijde geniální celý vývoj knihy se mi strašlivě líbí. Není to žádné šílené tempo, řekla bych, že patří k tomu lyričtějšímu z celé ságy, ale vadí to? Jak nad tím čím dál víc přemýšlím, těch pět hvězdiček mi vůbec nepřijde přemrštěných. Každý se prostě někdy potřebuje zklidnit a poslechnout si nějakou krásnou píseň. Jak nás k tomu vybízí Čarodějův synovec.

(Mimochodem je strašně super, že Digoryho neopouštíme navždy!)

02.06.2014

Je to boží. Naivní, dětinské, přemrštěné, ale boží. Na druhý pokus přečteno za necelý den :-)

12.05.2014

Dlouho jsem tuto knížku odkládala, přestože šifry mě poměrně baví a zajímají, ale jednou, když už jsem opravdu nevěděla, co číst, tak jsem sáhla i po této knížce a světe, div se, ona mě moc překvapila. Pro někoho, kdo se se šiframi nikde nesetkává a tím pádem ho opravdu nezajímají, by tato knížka asi byla zdlouhavým utrpením, ale já jsem ji přečetla jedním dechem, protože ze začátku je popsán vývoj šifer, dál jsou popsány nejznámější šifrovačky jako třeba Tmou nebo Bedna a dál už jsou popsány nejrůznější principy a tipy jako něco zašifrovat, ať už primitivně nebo jenom pro opravdové fanjšmekry. No a pro opravdové nadšence anebo jako trénink na Tmou je vzadu spoustu druhů šifer, které byste po přečetní této knihy měli rozluštit. MĚLI rozluštit :-)
Každopádně pro cílovou skupinu, která předpokládám není nějak obrovská, pro tu je to spojení příjemného s užitečným a velmi čtivé dílo.

09.03.2014

Sice bych vzhledem ke svému pohlaví a věku teoreticky takovou četbu měla hltat horem spodem, ale jaksi to nemůžu potvrdit. Tento skvost jsem našla zahrabaný u babičky a přestože jsem tušila, že to bude něco takto laciného, chtěla jsem to vyzkoušet. Překvapením je, že jsem to až na poslední příběh všechno přečetla, ale opravdu to nikomu nedoporučuji. Protože jak je třetí příběh vleklý a nudný, tak je první neoriginální a druhý přitažený za vlasy a neuvěřitelný (pojednává o "som čarovný" chlapci). A prostředí osmdesátých let a příznačný "děsně kůl mládežnický" slovník hrdinů tomu taky upřímně moc nepřidává.

09.03.2014

Nesnáším koně. Nesnáším příběhy o princeznách-rebelkách. Nesnáším knížky, ve kterých se prakticky nic nestane. Nesnáším, když se někdo snaží vytřískat peníze na tolika téměř stejných knížek. Ale nedá se svítit, Elišku a ztracenýho poníka jsem jako malá docela žrala a doteď je to ozdoba mé knihovničky.

07.03.2014

Naše "povinná četba" ve druhé třídě. Od té doby miluji Šrutovy básničky a jeho styl vůbec.

07.03.2014

Sice mám fantasy styl moc ráda, ale tohle mi prostě nesedlo. Musela jsem se přemáhat, abych se dostala vůbec na nějakou stou stranu, dál jsem to prostě nedotáhla. Přijde mi prostě, že se za celou tu dobu nic nestalo a ještě k tomu je to nic popsáno dost zvláštním stylem.

07.03.2014

Vím, že Shakespeare je génius a samozřejmě tomu odpovídá i kvalita jeho her, ale já to prostě nějak nedokážu docenit. Po dvouhodinové četbě, ehm, teda spíš tupému zírání do knížky, musím jenom říct, že konec je jasný už na začátku a u žádné z postav jsem neviděla žádný vývoj - Richard je prostě zlý a všechny zabíjí a ostatní jsou postavičky papouškující nesrozumitelná historická moudra. No, některé věci prostě nikdy nepochopím.

A to jsem ještě nespustila o divadelní hře, kterou měla tu čest zhlédnout!

05.03.2014

Moje oblíbené dílo z kategorie "Levné knihy", přesněji z kategorie "Koupeno za třičet kaček v Levných knihách, den před kamarádčinými narozeninami". A myslím, že se i docela povedlo, jenom takový ten wow efekt a opovržení zlými lidmi nevzbudí v nikom, komu je nad dvanáct let. A nápad to má přitom vcelku dobrý.

05.03.2014

Když jsem byla akorát na tohle zralá, vyžadovala jsem asi tak všechny aspekty, které takto skvělá knížka má. Historickou kulisu, dobrodružství, napětí, konec, který není jistý od první stránky a hlavně romantiku a trošku zvrhlé a šílené okolnosti, za kterých se děj odehrává. Takže dětská prózka přesně pro mě, ke které se ještě ráda vrátím.

05.03.2014

Pro mě je to nucená povinná četba. Věta Optimismus je opium lidstva, ať žije Trockij! je sice geniální a často používaná i mnou, odpůrkyní románu, ale jinak mě Žert naprosto ničím neoslovil. Asi ještě budu muset dorůst.

03.03.2014

82% ? Cože? Tento skvost dostala ze srandy naše spolužačka k patnáctým narozeninám a já jsem měla za úkol ji zabalit, tak jsem doma byla zvědavá a kousek si přečetla. No a tak laciný hnus jsem snad ještě nečetla, kam se hrabe nějaká secesní červená knihovna o lásce sestřičky a primáře... A upřímně moc nechápu, kdo a proč má někdo tohle zapotřebí číst.