Lmslaver komentáře u knih
Parker - sympatický zločinec, který jde za svým cílem i přes mrtvoly (nejde-li to jinak), ale přesto má nějaký svůj vnitřní kodex lupičské čestnosti je prototyp hrdiny jaké mám rád. Příběh není nikterak dlouhý, ale je čtivý a přiměřeně zašmodrchaný, aby ho mohl Parker rozmotat a dostat se k uloupeným penězům. Je jen škoda, že z této série od Donalda E.Westlaka alias Richarda Starka nebylo ještě mimo odplaty přeloženo do češtiny více dílů.
Napínavý, poutavý a dokonale zkonstruovaný detektivní příběh. V ději se mihne i další Parkerův hrdina policista Jesse Stone.
Spencer a jeho drsný kámoš Hawk jdou na pomoc Susan, kterou drží proti její vůli na neznámém místě zámožný a vlivný obchodník. Od této knihy můžete čekat přiměřený příliv akce, napětí a drsných hlášek jak jsme u Roberta B. Parkera zvyklí. Jen bych snad nedoporučoval tuto knihu někomu, kdo nečetl žádný z předchozích dílů, tenhle příběh totiž vrhá čtenáře doprostřed děje a ten kdo nezná osoby a prostředí by mohl být trochu zaskočen.
Druhý díl Démonů opět vsadil na pomalejší rozjezd a seznamuje nás s dětstvím a vzestupem Jardira, ale protože má jeho lid zabíjení démonů jako hlavní životní ideologii, tak děj není ani trochu nudný. Jardir se nám představuje v trochu jiném světle a tím nám ukazuje, že žádná lidská postava není zcela kladná, nebo záporná, ale má své důvody pro své skutky. V Pouštním kopí sledujeme i další kroky Arlena, Leeshi i Rojera a když už jsem si vždy myslel, že se tempo zvolní a přijde nějaké hluché místo, tak děj naopak nabral ještě svižnější a čtivější tempo. Jednoznačně 100%.
U tohoto dílu už jsem tak nějak ze začátku předvídal jak asi dopadne a postupem čtení knihy se mi vše jen potvrzovalo. Child se občas nevyhne zdlouhavému popisu věcí, které se mi zdají nepodstatné a ve finále jsem čekal trochu víc akce, přesto je ÚNOS čtivá a napínavá knížka a najdete tu všechno co od Reachera čekáte a na co jste zvyklí.
Poměrně jednoduchý, přímočarý příběh mladého černocha neoprávněně obviněného z vraždy, který prchá před zákonem. Je to poměrně čtivé, ale čekal jsem trochu komplikovanější zápletku.
Skvěle zachycená atmosféra invaze spojeneckých vojsk v Normandii, napínavý příběh se špetkou (nebo dvěma) alternativní historie, spousta akce, sympatičtí hrdinové, výborní nepřátelé s nebezpečnou zbraní (kterou se nebojí použít) a to vše poutavě napsáno. To je třicátý první JFK. Co víc si může přát čtenář této série?
Klasický dobrodružný příběh ve stylu zálesácké postapo-scifi. s akcí a intriky, jaký fanoušci od Šlechty čekají. Keltská brána je výborná, čtivá kniha, zatím nejlepší kousek z Oggerdova cyklu
Skvěle jsem se bavil při čtení tohoto románu. který se skládá ze tří novel. Drescher dokáže mistrně převádět nejen současnou techniku do fantasy prostředí (PC a internet - kouzelná vlnová zrcadla, mobil - komunikační krystal), ale i chování postav, nebo samotné kriminální kauzy, které prokurátor řeší (tunelování, vydírání, padělání) a fantasy tak získává neotřelý, moderní kabátek.
Alternativní třicetiletá válka, muškety, kordy, hladomor, inkvizice, morová epidemie? To jsou všechno ingredience, které mám rád a když se ještě zabalí do dobře napsaného dobrodružného příběhu, jaký se povedl Lincovi tak musím udělit 100%. U mě jeden z nejlepších dílů série.
U autorů jako Lehane, Connelly, nebo Child je to v téhle povídkové sbírce sázka na jistotu. Ve Vendetě mě zaujaly i povídky od McMahana, Liskowa, za zmínku určitě taky stojí příběhy od Phelana, Coopera a Stelmacha. Pak už to šlo tak trochu s hodnocením dolů, ale chápu, že ne každý autor dokáže na tak malém prostoru rozehrát dechberoucí zápletku. Každopádně nadprůměrná antologie.
Ace Atkinsovi se povedlo vdechnout do Spencera to nejlepší, na co jsem byl u Roberta B.Parkera zvyklý. Spencer hýří vtipem, sarkasmem, vrhá se do řešení případu se svou typickou tvrdohlavostí a dobrým logickým úsudkem. Autor by snad mohl jen víc vypilovat akční scény, někdy je těžké si představit co vlastně postava vykonala. Naopak s radostí jsem přivítal omezení mileneckého tokání se Susan na minimum. Hlavní ale je, že Říše divů je postavená na kvalitním detektivním příběhu.
Robert Crais umí čtenáře zaujmout, vtáhnout ho do děje, ví jak a kdy provést v zápletce zásadní zvraty, aby překvapil a udržel čtivost až do závěru. Temnota je excelentní detektivka.
Matt Scudder se doslova prochlastá do vyřešení dvou případů, i když si nakonec možná sám klade otázku, jestli by nebylo lepší, kdyby zůstaly nevyřešené a pravda nevyšla najevo. Zajímavé, dobré čtení.
Není to žádný akční krvák, jen hodně čtivý (místy i zábavný) příběh o práci a životě jednoho zabijáka.
Jeden ze slabších dílů série. Reacher se tady chová jako slon v porcelánu a nechává se několikrát načapat se staženými kalhotami. Kde zůstala jeho předvídavost protivníkova myšlení? A přitom stojí jen proti obyčejným civilistům z malého města, kde dobrou noc nedávají ani lišky.
Detektiv Spencer opět ve formě, i když tentokrát bohužel bez brutálního přítele Hawka. Pár dobrých hlášek, trocha akce, zajímavý (možná i překvapivý) závěr.
Trochu naivní a přímočaré, lze lehce dopředu odhadnout jak se bude vše odvíjet dál, nehledě k tomu, že vydavatel na zadní straně knihy popsal celý děj příběhu a pokud si jej přečtete, nečeká vás už opravdu žádné překvapení. Myslím že anotace ke knize by měla čtenáře nalákat a navnadit, nikoliv prozradit celý obsah.
Zajímavé prostředí ropných polí na Aljašce a život na základnách těžebních společností. Popis poměrů i zimní krajiny je velmi barvité, autorka ví o čem píše, ale bohužel potlačuje samotnou detektivní zápletku a vyšetřování hlavní hrdinky. Hodnocení mezi třemi a čtyřmi hvězdami.
Námět knížky o vzpouře ve věznici na nehostinné těžební planetě, kde čas ubíhá daleko pomaleji, než v okolním vesmíru je zajímavý, ale to je asi jediné pozitivum, co o ní lze říct. Hlavní hrdina, bývalý pilot (jak jinak zdrhnout z vězeňské planety) si moje sympatie nezískal, pro své depresivní myšlenky a labilní psychické stavy, a už po pár stránkách jsem mu přál ať se oběsí na gumě od tepláků a vyprávění převezme jiný mukl.
Nepřehledné přeskakování dějové linie taky dvakrát nenadchne a orientovat jsem se začal někde v druhé půlce knížky. Ve finále to nabere konečně trochu spád, ale pak to zařízne otevřený závěr. Škoda promarněného dobrého nápadu, autor si mohl s příběhem ještě nějaký čas pohrát, aby byl výsledek lepší.