S čím kdo schází

Výborná oddechovka. Řekl bych o fous horší než první kniha, ale to jen kvůli tomu, že se znovu opakují informace o S'anech v každé z nich (jako poprvé to zábavné bylo, stejně tak by to šlo v každé knize, ale jen jednou, ne v každé povídce...) a pak trochu schématičnost, kdy v každém příběhu ta hezky zvolna začne nějakým zločinem a já si říkám 'klídek, co z toho autor vyčaruje' - a on z toho vyčaruje ultimátní bitvu, kde se království otřásají v základech (to je jasné pozitivum, takovéhle schéma kvituju s povděkem)... a pak z toho Klopp (nebo jiný S'an) vybruslí dík použití svých výjimečných vloh (což zase hvězdičku sundává - mám radši hrdiny, kterým příběh není psán takhle 'na míru').
Každopádně mi přijde, že mezi sérií Prolnutí a Královského prokurátora Yggreda je značný rozdíl: styl psaní je stejně strhující, ale jak je tady v podstatě jedna hlavní příběhová linie a k tomu jedna dvě vedlejší (zločinec, pomocník...) a je to díky tomu přehledné, v Prolnutí je jich tolik, že to skoro nestíhám :-) Takže autorovi klobouk dolů, že zvládá takovéhle odlišné 'styly' vyprávění.
Shrnuto, moc dobré čtení, zvlášť pro milovníky Kulhánka a fantasy (a jak jsem psal u první knihy, že mi připomíná Sapkowského a Žambocha, teď z toho ten pocit nemám).

Další pěkné příběhy královského prokurátora, jen všechny autorovy povídky mají podobná schemata, ale není to nic, co by vadilo, pokud jich nečtete deset za týden.

Pokračování běží pořád s vtipem a neotřelými hláškami, s Kloppem mě to opravdu baví - a tak si ráda přečtu "do třetice":-) Souhlasím, že román by mu také slušel.

Od predchozi knihy jednoznacne posun. Pribehy jsou slozitejsi ctivejsi a je videt ze autor zraje. Rozhodne jde svou cestou a jde mu to.

Při srovnání s předchozí knihou vychází druhá povídková sbírka o chlup lépe. Zajímavější zápletky, vypsanější sloh, propracovanější postavy. Navíc oceňuji schopnost Alexe Dreschera pracovat s metaforami a vtipnými hláškami natolik obratně, že se vyhýbá opakování úspěšných frází a umí vždycky překvapit něčím novým. Jak však přibylo množství stran, tak i vyprávění nabylo na zbytečné košatosti, což by slušelo velkému románu a ne středostavovským novelám. A dost otravný je autorův syndrom řešit zapeklité situace stejným motivem, kdy hrdina sáhne po zakázaných schopnostech. Jako proč ne, ale ať přitom pořád netvrdí, po jak tenké hranici zákona se vlastně pohybuje. Vzhledem k tomu, že se mu dosud nic nestalo, působí tenhle bubák už vážně trapně. Zasazení současných trendů zločinu do kulis fantasy detektivky jinak stále funguje velmi slušně, a přestože mají jednotlivé příběhy pár drobných chyb v koncepci, musím přiznat, že mě svět královského prokurátora Kloppa Yggredda baví čím dál tím víc.

Skvěle jsem se bavil při čtení tohoto románu. který se skládá ze tří novel. Drescher dokáže mistrně převádět nejen současnou techniku do fantasy prostředí (PC a internet - kouzelná vlnová zrcadla, mobil - komunikační krystal), ale i chování postav, nebo samotné kriminální kauzy, které prokurátor řeší (tunelování, vydírání, padělání) a fantasy tak získává neotřelý, moderní kabátek.