Leona333 komentáře u knih

Z téhle knížky mě kdysi zvláštně mrazilo..., zároveň paradoxně hřálo to, že jsem z tak velké rodiny... Že mě od mala stále někdo z rodičů, prarodičů - stařenek, tetek bral do náruči a pokaždé, když jsem začala dělat neplechy..., zvedl ten varovný prst se slovy: ,,Jen počkej ty malá ještěrko, však já to na tě doma vašim povím..." a byl rázem klid.
Bohužel, zde ten pomyslný - varovný prst chyběl a dopadlo to tak, jak dopadlo...
Knížka je svým způsobem velice pěkně napsána a je brána, jako takové varování všem a pro všechny..., co se může stát, KDYŽ...?!

26 21.01.2024

Bylo to nečekaně výborné. Mělo to jednoznačně vše! Bezva kresby, poutavý děj - ostrost, švih..., mimořádnou pitvornost.
A ač nejsem "vyděšená holka...," tím jsem si jistá, musím po dočtení pouze zkonstatovat, že tohle mě vážně bralo - dostalo a synkovi od mistra hororu pogratulovat, neb tohle se mu stoprocentně povedlo a tu pomyslnou laťku v jeho tvorbě, zase o něco výš zvedlo.

30 21.01.2024

Je to tak trochu úsměvně milé retro čtení... a podle všeho zde, nad kocoura a náctiletou neteř, nic víc už není... ; )
Ale ano, nakonec mne tahle, tak trochu "bláznivá sci-fi kniha" bavila - i rozesmála. Každopádně byla vypůjčená... a já ji ráda po přečtení původnímu majiteli navrátila.

33 21.01.2024

Až po přečtení téhle knížky definitivně vím, kdo je ve skutečnosti "MALÝ PRINC..." : )

24 12.01.2024

Protože je zima dlouhá... a já jsem z toho už tak nějak vyšťavená..., rozhodla jsem si vylepšit náladu tímto cestopisným - turictickým průvodcem. A jsem nadšená. Na pár stránkách jsem dostala potřebné informace - rady, kam se můžu se svým "hliníkovým ořem", až se adekvátně oteplí..., vydat.
Knížky od Iva Paulíka a jeho týmu, jakožto cestovní inspiraci, vlastně i pro dobrou fyzickou kondici..., mohu doporučit.

25 12.01.2024

Vzhledem k tomu, že jsem nečetla Den opričníka, tak nemám v hlavě "vánicí navátou" možnost porovnání a srovnání tohoto příběhu - postav s Dnem opričníkovým... Proto v tomto hodnocení, budu neposkvrněná - čistá, jak zrovna napadaný sníh... ; )
A popravdě se mi tahle mrazivě krátká novelka líbila. Přečtena na dvě otevření. Sorokin zde, na několika stránkách rozjel opravdu velice zajímavou hru..., plnou fantaskních, místy i groteskních - vulgárních situací, které mi tak trochu parafrázují jiné - světově známější příběhy z literatury...
Pointu však toto krátké dílko má. Zde ji autor mezi řádky, až tak neskrývá...

30 09.01.2024

,,Tak děvče, vem si svůj index a čtenářský deník a pojď s tím k tabuli. A rovnou se tě cestou sem zeptám na dystopii, která, jak všichni víme..., je díky satiře..., "modernějším se vyjadřováním, zpochybňováním" daných věcí - témat i v literatuře..."

Takhle si mě v polovině devadesátek na střední, při hodině češtiny proklepl můj třídní, který svůj obor opravdu miloval...
No a do literární antiutopie - dystopie, patří i My. On je to vlastně taky takový index - deník..., kam si hrdina tohoto příběhu, hlavní konstruktér integrálu, tedy číslo D-503 zapisuje, popisuje vše a všechny kolem..., až do doby než na jistém místě potká I-330. Ženské číslo, které je jiné než všechny ostatní... A od té minuty se mu jeho život a hodnoty..., změní.
Je mi zcela jasné, proč někteří přirovnávají tohle dílo, myšlenku k Orwellovi. Dokonce i to, proč jim je Orwell bližší, stravitelnější... Neb ten si své postřehy a názory v 1984, či ve Farmě..., tak trochu "zjednodušil a ulehčil" třeba skrze chování zvířat..., kdežto Zamjatin se zde vyjadřuje opravdu dost technicky - matematicky viz. čísla, vzorce, křivky..., což nemusí každému při čtení vyhovovat.
I když autor nepatří mezi mé TOP, přesto čas od času, do jeho tvorby juknu.

34 06.01.2024

Tuhle knihu jsem si kdysi v patnácti, mylně zařadila mezi "detektivky..." Po letech přečteno znovu a pak ještě znovu...
Přestože nejsem vyšetřující detektiv, nebo dokonce ani náš první československý prezident..., svého viníka - viníky jsem si našla sama. Je jimi lidská hloupost, nevraživost, strach, bázlivost, předpojatost k věcem, lidem, které dostatečně neznáme a z našich zakořeněných návyků je předem haníme - odsuzujeme.
Je to bezesporu smutné čtení, kde si společnost svého, "ať už pravého, či nepravého" obětního beránka našla a podle tehdejších zvyků a zákonů, s ním také zúčtovala...
Knihu mohu pouze doporučit k přečtení.

28 05.01.2024

Mile, vtipně, rozverně, ale hlavně inteligentně je zde pokládáno množství otázek, na které nejen děti, ale i my dospělí stále hledáme odpovědi... Díky této "nadpozemsky" půvabné knížce Josteina Gaardera, jsme snad i některé dostali...!? ; )
I když nejsem Mika, tak se velice ráda tomuto knižnímu počinu "pokloním." Nakonec, proč dělat některé věci zbytečně složitě, když to lze dělat i působivě jednoduše...???
Za tohle ,,haló", vděčím řadu let jednomu knižnímu bazaru a rozhodně toho nelituju...

29 05.01.2024

Čtením této knížky jsem byla nadšená a nejen proto, že je poměrně tenká..., "dala se přečíst v pohodě za dvě odpoledne...," ale hlavně proto, že byla obsahově skvělá. Zábavná, důvtipná, nikterak překombinovaná - dobře srozumitelná s prvky určité nadsázky a akčnosti... ; )
Nezbývá mi nic jiného než poděkovat jisté městské knihovně, která před časem udělala prodejní den starších knih, aby si tím ve svém fondu vytvořila místa pro nové... A já tak za pár kaček získala něco, co bylo v rámci sci-fi - na svou dobu... a naše místní podmínky..., víc jak nadprůměrné.

32 04.01.2024

Báseň z doby Nové říše

Ty nejoslnivější ze všech žen
Jsi hvězdou, která září do nového roku.
Tvé oči mne poutají
Tvá slova mne okouzlují.
Tvá zářivá hruď
Tvé vlasy, třpytící se drahými kameny
Tvé prsty podobné lístkům květů
Tvé boky, které těsně obepíná tunika
Z níž se vynořují nožky gazely
Tvé vznosné a hrdé držení těla mě okouzlují
Když se ke mně blížíš, vládkyně.

Na této knize mne zaujalo to, že ne všechny bitvy se musí nutně odehrávat na bojištích..., neb se někdy mnohem větší a závažnější, odehrávají v našich myslích a srdcích...
Nejvíce se mi asi líbilo číst o Tutanchamonovi a Anchesenpaaton...

30 02.01.2024

Ve své podstatě se jedná o smyšlený příběh, který se díky hlavní hrdince..., stává cestou do dob starého Egypta, kde je nám během jednoho roku předkládáno mnoho egyptských svátků - zvyků, ale i kus lidské všednosti a obyčejnosti, se kterou se místní, den co den potýkali a ve starobylých chrámech, za ni i modlili - děkovali...
Je to tak trochu jiná historická kniha, kde jedna zručná přadlena má bezesporu své neodmyslitelné místo pod sluncem, stejně tak, jako ti nejmocnější...

25 02.01.2024

O baletu se říká, "že to je krása v bolesti..." Kniha Dívky z Montmartru, tím příkladem rozhodně je a vryje se mi do paměti nejen díky baletu, ale i díky tehdejšímu životu..., mnohých obyvatel pařížské metropole a i tak trochu, díky tvorbě Edgara Degase...
Chvílemi půvabné, chvílemi bolestivé, chvílemi povznášející - inspirující čtení.

27 01.01.2024

Z pohledu dnešní doby - náctiletých, by se dalo tak trochu říci, že se jedná o nějakou fantasy knížku, nebo sci-fi...
Počátky jsou zde zachyceny někdy vážně úsměvně, některé věci objeveny zcela náhodně..., neuvěřitelně a tak trochu rozpačitě... Každopádně nás paradoxně, tyhle dřívější komunikace, krůček po krůčku dovedou, až k soudobé - moderní technice...
Jak se lidé dorozumívali, patří k dalším mým oblíbeným "encyklopediím", které edice OKO vydávalo...

26 01.01.2024

K této knížce jsem přistupovala s určitým nadhledem a po jejím dočtení se ztotožňuji s ssyyllvvaa komentářem... Nakonec, "hledání dobré smrti - náš čas," je tu od našeho zrození již vyměřen a v mnohých dílech, citátech významných filozofů, básníků, umělců, i zvěčněn...

23 28.12.2023

K opravdu velice zdařilé - poučné zábavě je nám čtenářům, čtenářům různorodého věku..., již léta v mnoha rodinách k dispozici tato knížka, která je nesporným OKEM, do našeho souhvězdí...
I já ji mám doma, ve své knihovně jako stálici, ke které se čas od času vracím a ke které mě váže mnoho vzpomínek. Třeba i na to, jak se mi v pubertě někteří chlapci snažili dvořit, skrze povídání o hvězdné obloze... a já je v tom neočekávaně trumfovala... Neb jsem jako náctiletá slečna, moc romantická nebyla... ; )

26 28.12.2023

Holčička a cigareta, mi zabrala jedno odpoledne a i tak málo času postačilo, abych se utvrdila v tom, že dávat ostatním nevyžádané rady, či za ně - jakože v jejich nejlepším zájmu rozhodovat, co je pro ně dobré a správné, bývá často na škodu a bez pardonu, lidem odebírá svobodu...
Opravdu hodně soudobé, reálné čtení to je.

29 25.12.2023

Po dočtení této knihy, mi přišel na mysl jeden citát od Bulgakova.
Ten zachytil dle mého pár slovy sílu i hloubku..., tohoto bolestivého příběhu.

,,Jazyk může tajit pravdu, ale oči - ty nikdy!"

30 25.12.2023

Tak jsem si našla na sklonku tohoto roku pro sebe - své čtení, nového, zajímavého autora.
Velice si na příběhu cením toho, že je psán, zasazen do našeho českého prostředí. Proto mi zřejmě slovník - komunikace vyšetřující dvojice nepřišla nikterak šroubovaná, přehnaná, či nelogická, jak se mi někdy stává u severských detektivek... Právě naopak. ; ) Všeho bylo tak akorát. Důležitého napětí, i prekérních záhad... I když se pachatel dal určit poměrně brzo, tak to na čtivosti příběhu nic neubralo.
Už mi jen zbývá, se "pořádně nadechnout" a zapátrat po další knížce od Václava Křivance.

34 21.12.2023

U této knihy jsem se tak "bezstarostně nezasmála - nepobavila," jako u Dobytí severního pólu, z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Naopak jsem zde velice soustředěně hltala stránku za stránkou a tím odkrývala neskutečně odvážný, až bláznivý... počin skupiny mužů, který je z pohledu dnešní doby, heroldickým výkonem ve snaze žití a posléze přežití v místech, kam i s dnešní moderní technikou a vybavením, zavítá málokdo.
Knihu v tomhle období - počasí, mohu pouze doporučit k přečtení.

27 21.12.2023