kokrokr komentáře u knih
(SPOILER) Jedná se o popis bojů proti Drasinům na Zemi i ve Sluneční soustavě. Je to ale příliš jednotvárné až nudné, chybí tu nějaký vtip či jiskra. Currie nedokáže psát zábavně jako jiní autoři, je moc sešněrovaný a kožený. Je to ovšem jen můj názor a můj vkus. Za mě jen průměr a tři body.
LitRPG vychází již řadu let a zrovna Fragment začal v roce 2017 vydávat známou sedmidílnou ságu „Hraju, abych žil„. Nejvíc to ale rozjel Fantom Print, který už stačil vydat ságy „Obránce perimetru, Temný bylinkář, Cesta šamana, Galaktogon a Mirror World„. V současné době mu postupně vychází série „Pouť mrtvého a Ohýbači reality„. Občas něco málo přihodí i někdo další. Mám přečteno přes 40 titulů LitRPG a vždy se těším na nové knihy. Pořídil jsem si tedy i „Mýtinu„. Autorův svět je dosti svérázný a slovní projev také není špatný, trochu tu ale chybí podrobnější vysvětlení dějové linky. Je to moc všeobecné a mírně rozevláté. Jistě se tu ale najdou čtenáři, které tento styl naopak upoutá.
Třetí díl považuji za nejslabší, sice se to celkem dobře čte, ale co je moc to je moc. První dva díly působí celkem uvěřitelně, tady však autorka na reálný děj rezignovala. Zneuznaný génius unáší krásné dívky do podzemí a chce aby se do něj zamilovali. Znovu osvětlí kilometry podzemních tunelů, přenáší tudy zdrogované dívky do svého útočiště, instaluje tu kamery a miny. Jak to skončí? Krásná dívka je zachráněna a padouch je zasypán v podzemí. Skoro bych řekl, že autorka miluje muzikál „Fantom opery„ a trochu se inspirovala. Navrch přidala Egypt, jeho božstva a sokolnictví. Slušný guláš.
Tento příběh by se klidně mohl odehrát na Zeměploše a možná se autor u Pratchetta i trochu inspiroval. Zakoupeno jako ebook, dobrý průměr.
Pro školáky dobrý. Dávám dva a půl bodu a jdu nakoupit alobal.
Podepisuji se pod to, co tu už napsal Svářeč. Jde o velmi dobrý příběh, ale slovní projev je monotónní a nudný. Pokud by si autor dal na svém slovním projevu více záležet, byla by to ovšem naprostá pecka. Od knihy očekávám nejen dobrý příběh, ale také čtivý a jiskřivý text. Nedávno jsem od Žambocha četl trilogii Veterán a tady jsem už zaznamenal jisté zlepšení a dal sérii čtyři body.
Docela mě překvapil velký počet čtenářů dávajících knize nízké hodnocení. Je to přitom řemeslně dobře odvedená práce a pod tři body bych proto nešel. Příběh není špatný a změny politického režimu a následné třenice národností jsou také velmi dobře popsány. Přiznávám ale, že kotletky mám přece jen radši. Dávám tři a půl bodu.
Nevím, kolik má autor dcer, ale dle jeho knihy stačí trocha čokolády či cukru a jsou z nich krvežíznivé bestie a malé batole je snad nejhorší. Takže dívkám cukr nedávat, ale radši jim objednat jídlo z asijského bistra. Šéfinspektor Kett své tři dcery nedokáže zvládat a je patrně mdlého rozumu, protože ho nenapadlo najmout si chůvu. Děj příběhu je dosti nereálný, tomuhle jsem nevěřil, žádný zázrak se tu nekoná. Slabší průměr.
Je to pulp z 30. let, pobavit dokáže ale i dnes. Jako kluk jsem tyhle staré příběhy četl s velkým nadšením.
(SPOILER) Jedna z mála zajímavě napsaných českých detektivek, které jsem v poslední době četl. Rozhodně lepší průměr za tři a půl bodu. Přesto si neodpustím menší kritiku. První půle knihy byla trochu utažená až školácká, teprve v druhé části se autor konečně rozjel a příběh dostal jiskru. Také snaha šokovat čtenáře závěrečnou pointou, že vrahem je mladší sestra, jsem nebyl zrovna nadšen. Tohle bylo příliš účelové a zbytečné. Zařazení místního nářečí chválím, dodává to příběhu autenticitu. Autorův slovní projev místy působí příliš stroze a jednoduše, asi jako školní slohová práce. Chce to trochu rozvinutější věty, slovní hříčky, či barvitá a ironická přirovnání.
Další velmi naivní a občas nelogická Bigglesovka. Je to sice dosti průměrný příběh, ale je taky dost dobrodružný. Algy zde zachraňuje před špiony moldavského prince a později se přidá i Biggles. Čtenáře a obdivovatele Bigglese, mezi které rovněž patřím, jistě dokáže pobavit.
Proč neexistuje letectvo? Protože po orbitě krouží staré vojenské družice a sestřelí vše co je větší než albatros a létá rychleji než sto kilometrů za hodinu. To se píše v knize Zakuti v oceli, která je ze stejného světa a má za hlavního hrdinu mechanika udržujícího v provozu tank obchodní karavany. Je pravda, že v prvním knize trilogie se Bronštejn pohybuje v armádě i v civilu a řeší mnohem větší škálu problémů, děj je pak zajímavější. Zde je problém jen jeden a to přežít. Možná tu chybí větší rozmanitost témat, ale co už v pustině, když vedete boj na život a na smrt. Ta atmosféra světa pustiny mě natolik zaujala, že jsem se znovu začetl i do knihy Zakuti v oceli.
Bigglese jsem poprvé potkal v roce 1969. Ten rok vyšel sešitový román, který obsahoval povídky z knih Biggles od velbloudích stíhaček a Návrat velbloudích stíhaček. Ty dvě knihy jsou výborné, ale ostatní Bigglesovky jsou už jen slabým odvarem válečných příhod. Platí to i pro tuto knihu, to ale neznamená, že bych se u ní nepobavil.
Povídky s Kenem Corningem a jeho sekretářkou jsou předobrazem románů ve kterých figuruje Perry Mason. Jde o dobrodružné krátké příběhy pro magazín Černá maska. Je to pulpové čtení a kvalita povídek tomu odpovídá. To ale neznamená, že nemohou pobavit. Dávám dva a půl bodu.
Po přečtení knihy mě překvapilo vysoké hodnocení zde v databázi. Jedná se sice o čtivý , ale průměrný příběh s trochu uspěchaným koncem, což je občasný nešvar některých případů. Škoda, že autor příběh nedotáhl do konce v soudní síni.
Přišlo mi to trochu mdlé a nezáživné, k dočtení knihy jsem se musel nutit. Ovšem tohle je young adult a tak náctiletí budou mít asi jiný názor.
Tohle byla má třináctá kniha od pana Erbena a je zároveň ta nejméně povedená.
Naivní a jednoduchý dobrodružný příběh z třicátých let minulého století, jedním slovem brak. Stává se, že i takto starý román má jiskru a stojí za přečtení, tady to ale neplatí.
Běhounek psal rád robinzonády a já je jako školák rád četl. Mezi mé oblíbené příběhy patřila i Akce L a Robinzoni vesmíru, ale dnes už čas tyto knihy dost poznamenal, tohle už moderní sci-fi konkurovat nemůže. V roce 1928 se Běhounek účastnil výpravy vzducholodě Italia k severnímu pólu. Této výpravě velel Umberto Nobile. Po přeletu pólu na zpáteční cestě vzducholoď ztroskotala a na ledové kře zůstala část posádky i s Běhounkem. Odlehčená vzducholoď se po nárazu znovu vznesla a se zbytkem posádky navždy zmizela. Při pátrání po Nobileho výpravě se také ztratil Roald Amundsen a jeho společníci. Jejich hydroplán se patrně za letu zřítil. Přežívání trosečníků a záchranné akce Běhounek popsal v knize Trosečníci polárního moře. Já Trosečníky považuji za mnohem lepší knihu než je Tajemství, názor si musí ale utvořit každý čtenář sám. Tajemství polárního moře je nereálný, dětsky naivní příběh pro kluky o letu a ztroskotání české vzducholodě, číst se ale dá.