knihyKeMne knihyKeMne komentáře u knih

☰ menu

Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou Tajemné pouto mezi člověkem a přírodou Peter Wohlleben

Kniha začíná velmi poutavě a dozvěděla jsem se spoustu nových věcí, nicméně potom autor sklouzne (oproti podtitulu) do roviny ekologické a politické a stane se z toho lobování za záchranu lesů. Přes půlku knihy! Za mě je to škoda.

22.11.2020 4 z 5


Experiment člověk Experiment člověk * antologie

Druhý výběr pana Iva Železného toho nejlepšího ze světové sci-fi. První výběr Pozemšťané a mimozemšťané mě okouzlil, toto bylo ve srovnání s ním slabší, ale i tak dostatečně dobré. Četla jsem obvykle po jedné povídce (některé ale byly ukrutně dlouhé, na víc večerů) jako pohádku na dobrou noc. Ideální byl např. soubor detektivních příběhů Copak nohy se kradou :-)
Bližší hodnocení viz u jednotlivých povídek.

31.10.2020 4 z 5


Všechno dobré je k něčemu zlé Všechno dobré je k něčemu zlé Paul Watzlawick

Tohle mi přišlo takové až moc filozofování. Na jednu stranu humorné, na druhou cítím, že mezi řádky je něco skrytého, co ale nemám sílu ani chuť luštit. Ano, poslední stránka do toho vnesla trochu pointy, jinak bych zůstala u dvou hvězd.

14.10.2020 3 z 5


Červená slonovina Červená slonovina Hans Walldorf (p)

Úvod hlásal "vtipný kriminální příběh", to zaujalo, protože člověk pak čeká, kdy ten vtip jako přijde. Slovní výměny mezi milujícím párem v manželství po x letech byly bohužel jen rádoby vtipné. Postavička soukromého detektiva byla sice komická, ale tak nějak až tragikomická. Fotbalové prostředí nuda. Zápletka zamotaná tak, že jsem se ztrácela. Naštěstí se ke konci knihy dozvíme, o co tak nějak jako má jít. Autor nechává čtenáři indicie, z kterých ví víc než vyšetřovatelé, o to neukončeněji pak vyznívá závěr.

13.09.2020 2 z 5


Zákon přitažlivosti v praxi Zákon přitažlivosti v praxi Robert Doyle

Další americká knížka založená na jednoduchém principu, jak zkvalitnit svůj život. Autor se opravdu moc snaží (až dojemně), aby to popsal dostatečně srozumitelně. Je si vědom, že tuto myšlenku hlásá mnoho koučů (znám jich několik i u nás), a snaží se od nich odlišit tím, že se zaměřuje i na "poradenství". Protože často se snažíme žít "nově", ale výsledek se nějak nedostavuje. A autorovi moc záleží na tom, abychom kvůli tomu tuto metodu nezavrhli.

Inu, asi bych i souhlasila s nosnou myšlenkou, že zákon přitažlivosti funguje. Jen dá hodně práce a sebekontroly se ho naučit vědomě ovládat. Takže já zatím odkládám na horší časy.

07.08.2020 4 z 5


Meditace podle znamení zvěrokruhu Meditace podle znamení zvěrokruhu Ruediger Dahlke

Přes 130 způsobů meditací, no není to síla?

Ke každému znamení zvěrokruhu jsou nabídnuty způsoby meditace, ke kterým by člověk typických vlastností tohoto znamení měl mít nejblíže, a zároveň určitým způsobem odrážejí i patřičnou roční dobu či živel znamení (především řízené meditace, které se vyskytují pro každé znamení, jen s jiným tématem). Autoři doporučují buď zaměřit se na meditace svého znamení, nebo je střídat v průběhu roku tak, jak zrovna znamení plynou.

Překvapil mě rozsah znalostí autorů, sahají do různých kultur; často citují astrologa Sicuteriho, půjčují si některé meditace od Osha, zmiňují mnoho osobností východu. U některých typů meditací varují, že by je člověk měl provádět pouze pod vedením zkušeného Mistra. No i tak jich zbývá dost i pro "amatéry".

Nechybí ani obecný úvod k lepšímu porozumění, proč a jak provádět meditační techniky, nebo jak se nejlépe uvolnit.

Zajímavé a obohacující.

26.07.2020 4 z 5


Tisíc tváří hrdiny Tisíc tváří hrdiny Joseph Campbell

O knížce jsem už hodně slyšela a zdálo se mi, že konečně dozrál čas si ji přečíst. No... Možná ten čas už přezrál. Troufám si tvrdit, že přínosnější pro mě bylo číst o této knize, než v ní samotné.

Kniha je pojednáním o společné struktuře mýtů napříč různými kulturami. Jednotlivé prvky dokládá velmi různorodými ukázkami. Ty mýty se mi líbily, mnohé jsem neznala, bohužel v rámci ukázky byly často necelé nebo v některých částech pořádně zestručnělé.

Celkové zpracování na mě působilo ale chaoticky. Kapitolky, které působily neukončeně, některé obrázky bez kontextu, hýření se střídáním fontů, vsuvky snů bez vysvětlení. Zprvu se autor snažil propojit téma s psychoanalýzou, to pak vyšumělo. Také vybrané mýty bere ze všech končin, vytrhuje je z kontextu kultur a výsledkem je tisíc tváří mýtu bez nějakého řádu.

Dílo pokládám za vhodné pro studenty a nadšence mytologie. Já si z toho nějak nedokážu nic odnést. Jen pár útržků mýtu, ani nevím už jakého původu.

12.07.2020 2 z 5


Dvanáct archetypů v psychologické astrologii Dvanáct archetypů v psychologické astrologii Claus Riemann

Kniha psaná velkým písmem i řádkováním, proto se čte mnohem snadněji, než jak se zvenčí tváří.

Úvod je fajn, takový malý autorův životopis a vysvětlení, jak a proč kniha vznikla. Závěrečná část je zase úvodem do astrologie a jejích pojmů, což se hodí, pokud k sobě kniha přitáhne čtenáře tohoto oboru příliš neznalé (vlastní zkušenost).

Jednotlivá znamení líčí povahu svých nositelů srozumitelně a uvěřitelně. Připojené mýty jsou podané s dokonalým výkladem, zcela ve stylu knihy Ženy, které běhaly s vlky. Jen mi připadá trochu násilné vztahovat je jen k jednomu určitému znamení. Mýty by měly být platné obecně, si myslím.

V popisech planet v jednotlivých znameních jsem se ale ztratila. Chápu, že autor chtěl ukázat, že daný planetární princip může mít dvanáct odstínů, ale o kom vlastně mluví? V úvodu psal, že mít ve svém životě vliv určitého znamení člověk může i aniž by se v něm narodil. Dobře, zřejmě si tedy můžu vybrat, s čím se vnitřně nejvíc ztotožním. Co potom ale ty planety ve znameních? A pokud mluví autor např. o Venuši v Beranu, znamená to, že mluví o každém člověku, který má ve svém horoskopu Venuši na patřičném místě, nebo pouze o osobě narozené ve znamení Berana, která má navíc i Venuši v něm? Z textu to není jednoznačné. Možná je kniha vhodnější pro osoby, které se astrologií více zabývají a tato nejednoznačnost jim je zcela jasná.

25.06.2020 3 z 5


Stručný úvod do teorie mýtu Stručný úvod do teorie mýtu Robert A. Segal

Teorie mýtu rozebíraná horem, dolem, z hlediska toho či onoho, co si o tom myslel tenhle pán a co zas tamten... A furt dokola Adonis a Oidipus. Takové teoretické dílko, vhodné asi pro studenty. Ale nic, co by se z toho využít. Snad jen mýty z hlediska psychologie byly zajímavé.

06.06.2020 3 z 5


Drahokamy kolem nás Drahokamy kolem nás Vlastimil Toegel

Hodnocení z pohledu nadšence a možná budoucího začátečníka:

V první řadě nestačí si pořídit tuto knížku a hurá do terénu. Oceňuji, že prostor tu mají i informace pro začátečníky, jako problematika určování vzorků, skladování, bezpečnosti i legislativy, nicméně vše je uvedeno až na konci knihy, bohužel jakoby na okraj. Osvědčilo se mi přečíst nejprve tento "okraj" a teprve pak se věnovat popisům lokalit.

Pokud jde o lokality, nezanedbatelným faktem je, že informace pocházejí nejpozději z roku 2011. Laický předpoklad: pokud bylo na lokality tehdy upozorněno, co tam asi tak mohlo ještě zbýt teď?

Překvapením mi bylo, že jsou popsány pouze lokality, které autor osobně navštívil. Zato je popisuje velmi podrobně včetně často i různých příhod či konfliktů s okolím. Až s encyklopedickou pedancí jsou vyjmenovány a zdokumentovány nálezy, které autor na daném místě učinil. Skoro jako by se zapomněl. Kniha často připomíná spíš autorův deník, a jak sám uvádí, jeho snahou je zpopularizovat svůj koníček.

Zájemci jistě uvítají seznam literatury ke každé lokalitě, i když se často jedná o dnes již běžně nedostupné ročníky odborných časopisů nebo regionální brožury.

Velký důraz byl kladen na fotografie. Ano, kniha se dá nazvat obrazovou publikací, a jako taková je velmi cenná. Fotografie jsou kvalitní a výstižné. A nádherné, ale to je patrné již z obálky. Bez výjimky jde o fotografie autorových nálezů.

Celkově je to trochu rozporuplný počin - na jedné straně vysoce odborné a na druhé spíš jako deník nadšence.

Chybí mi rejstřík. Dle jednotlivých minerálů. V knize je jen seznam zkratek.

A chybí mi celkový pohled na věc. Co jiní mineralogové? Co jiné nálezy? Co jiné lokality? Jiné fotografie? Jiné zkušenosti?

Závěr: Kniha je moc krásná a byla by škoda ji nevlastnit. Začátečník si ale musí obstarat informace i jinde. A lokality v dnešní době spíš vyhledat na internetu.

02.05.2020 4 z 5


Deprese jako řeč unavené duše Deprese jako řeč unavené duše Ruediger Dahlke

Autor se zabývá psychosomatikou, mimo jiné i regresní terapií a homeopatiky; z tohoto pohledu je psaná i tato kniha. A tak je plná symbolů, archetypů a Campbelloby cesty hrdiny, z nichž mám problém si vzít nějaký opravdu užitečný konkrétní poznatek. Ono se řekne, vypořádat se se svým stínem, nebo prožít si téma smrti, bez pomoci terapeuta ale asi nebudeme vědět, jak na to.

Autor se přesto nebrání klasické léčbě antidepresivy, neboť v těžších případech je nezbytným základem k tomu, aby pacient vůbec v sobě našel sílu spolupracovat na terapii, ať už ta je jakkoli alternativní. Zní to tedy vcelku přijatelně a nadchnul mě ten čtyřtýdenní léčebný program, který v Německu mají a jehož metody autor v knize nastínil (bohužel kniha je příliš obecná na to, aby to člověk zkusil svépomocí).

Autor je ale hrozně ukecaný, mnoho textu k jedné myšlence, kniha je pak zbytečně objemná a ztrácí se v ní to podstatné. Povětšinou se zabývá spíš podstatou problému a jak vzniká; terapii je věnována až žalostně malá část v závěru.

Na konci se ale dočkáme jakých takých možností konkrétně - nějaká céda s řízenými meditacemi, návrhy na složení stravy v období deprese, a další konkrétní návrhy, jež mohou sloužit i jako prevence.

Knihu si schovám pro případ, kdyby na mě něco lezlo. Třeba ještě bude užitečná.

05.04.2020 4 z 5


Čím starší, tím lepší, ale starší Čím starší, tím lepší, ale starší Sophie Mas

Kniha přesně pro mou věkovou kategorii, hodně jsem si od ní slibovala. Ale zklamání. Sice postihuje různá témata pro tento věk aktuální (akorát mi zůstával rozum stát nad tím, kolik prostoru se věnuje plastickým vylepšením), no na mě to působilo spíš depresivně, než povzbudivě. Závěrečný seznam hospod a obchodů jsem nepochopila - tohle přece nebyl turistický průvodce po Paříži...

03.04.2020 3 z 5


Jezevčíkovo štěstí Jezevčíkovo štěstí Frauke Scheunemann

Příběh o přátelství a lásce, viděn očima psa. Nečetla jsem předchozí díly, ale nevadilo, první stránky prozradí vše potřebné. Příběh se začal zaplétat a ani přes humornou formu mě nedokázal držet. Kromě hlavní dějové linie navazování kočko-psího přátelství jsme byli seznámeni především se vztahovými problémy v rodině a jejím okolí. Je sice jasné, že u takto psaného příběhu nakonec prostě musí všechno dobře dopadnout, ale ta atmosféra, která tam panovala v průběhu, to mi nedělá dobře. Možná jsem jen přecitlivělá.

25.03.2020 3 z 5


Žádná setkání nejsou náhodná Žádná setkání nejsou náhodná Kay Pollak

Zklamání. Název je zavádějící, většina obsahu je úplně normální seberozvoj - jak nazírat na sebe, na svět, na problémy, na vztahy. Forma mi byla nesympatická, čím dál víc. Autor nesčetněkrát opakuje "Neříkám, že je to jednoduché." nebo "Zkuste to, bude to zábavné." Zkusím se knihy rychle zbavit, bude to zábavné.

23.03.2020 2 z 5


Tajemství porodní báby Tajemství porodní báby Sabine Ebert

Byla jsem natěšená, že toto bude podle mého gusta. Četlo se to sice dobře, ale tehdejší svět byl příliš surový. Samé násilí, bezpráví, mučení a znásilňování... To vše dopodrobna popsané, takže útočilo na emoce. Bohužel depresívně. Někdo to může mít rád, já ale do dalších knih série už nešla a ani tuto nehodlám číst znovu.

22.03.2020 4 z 5


Člověk v blázinci Člověk v blázinci Johanes Anker Larsen

Po Kameni mudrců další dílo, které jsem od autora četla. Opět vysoce duchovní, poeticky melancholické vyprávění, kronika jednoho hledajícího života. Autorův styl myslím už rozeznám, je nezaměnitelný a vyvolává emoce. Je podivuhodné, jak autor vykresluje jednotlivé charaktery postav. Za mě je to ale slabší než Kámen mudrců, i když taky dobré.

21.03.2020 4 z 5


Draculův švagr Draculův švagr Miloslav Švandrlík

Je to škoda, ale zjistila jsem, že humor pana Švandrlíka není moje kafe. I na hodnocení jednotlivých povídek se ukázalo, že těch několik málo, které mě zaujaly, nepatří mezi většinově oblíbené.

Povídky jsou psány s nadsázkou, satirou, absurditou, humorem, no často jako by byly ukončené předčasně nebo mají jen slabou pointu. Některé jsou zase až příliš dlouhé.

Ale tak, hlavně že se to líbí většině :-)

14.03.2020 3 z 5


Sensei ze Šambaly III Sensei ze Šambaly III Anastasia Novych

Skutečně jiná než předchozí díly. Emočně opět silná, ale tentokrát cítí člověk spolu s autorkou, že něco je špatně. Je to jiný druh emocí, ale jsou tam. Ano, až tak, že se vůbec nechce pokračovat ve čtení, a přesto něco nutí číst dál.

A pak to přijde. Ty poslední stránky. Nejsilnější z celé knihy. Když se vám povede tak jako mně zakrývat si záložkou na poslední straně ještě nepřečtené řádky, takže vám zrak nesklouzne předčasně tam kam nemá, pak je to poslední slovo naprosto dechvyrážející. A za tento emoční koncert hodnotím opět plným počtem hvězd, ačkoli průběh knihy se držel níž.

Autorka tentokrát (až teď?) upozorňuje, že podobnost jmen a tak dále je čistě náhodná. To dává větší svobodu čtenáři, aby dílo prostě četl a neposuzoval z hlediska, zda se to skutečně mohlo stát.

Vydání z roku 2012 opět s chybami, tentokrát se i občas zamění jsme/jste, no budiž odpuštěno.

14.03.2020 5 z 5


Sensei ze Šambaly II Sensei ze Šambaly II Anastasia Novych

Kniha pokračuje tam, kde ta předchozí skončila - uprostřed prázdninového pobytu Senseie s mládeží u moře. Zvláštní rozdělení na díly, podle čeho?

Při čtení zas mám ten zvláštní pocit, kvůli kterému hodnotím tak vysoko. Kniha oslovuje přímo mou duši. Co to je za čáry?

Vkrádají se pochybnosti, zda je to celé pravda, tak příhodně je totiž namíchaná ta skupinka mladých, kteří kladou Senesiovi dotazy - nevěřící Tomáš, ateistický psycholog, praktikující křesťanka, přemýšlivec se spoustou načtené literatury, nezávislá pozorovatelka... Aby se problém pěkně rozebral ze všech stran.

Ale vzhledem k tomu, co cítím, jsou pochybnosti bezpředmětné.

(Škoda - vydání z roku 2011 - plné chyb, kapku odfláknuté.)

13.03.2020 5 z 5


Jak zahnat splín Jak zahnat splín Mark Twain (p)

Rozporuplné. Původně jsem chtěla být nadšená. Styl vyprávění byl takový milý čapkovský, moc mě bavily autorovy trampoty s "kolátkem". Pak ještě ta němčina, protože kdo se někdy učil německy, je zákonitě na autorově straně :-) I když tento text byl možná až zbytečně natažený.

Vtípky týkající se společnosti nebo sexuální narážky byly obsahem velké části textů, a tam bych zas hodnotila opačně, na mě působí spíš trapně.

Zato mě pak zas dostal Evin deník. Úžasný počin. Ten sám by zasloužil plné hodnocení, a možná i lehce za ním pokulhávající Adamův deník.

I když sbírka působí formou a tématicky uceleně, zdá se, že prostě vyhrabali kdejaký autorův rukopis, které se bohužel značně liší kvalitou.

08.03.2020 3 z 5