KnihovniceVěra komentáře u knih
Skvělá kniha, která mi pomohla v těžkých chvílích. Naštěstí ji už nepotřebuji ....
Blahopřeji si, že jsem dočetla tuto velmi těžkou (doslova), obsažnou a náročnou knihu s dlouhým příběhem o postupu Američanů na západní frontě, četných bitvách, osvobození Paříže, koncentračního tábora a co se dělo po obsazení Německa, příběh se spoustou postav, které těmito boji procházejí a jejich charaktery se stále více odhalují, když ovšem někteří zaplatí životem. Za mě velmi realistická kniha o bojích Američanů za 2. světové války, kdy poslední dojem kazí tendenční doslov A. J. Liehma (u vydání z roku 1955).
Název knihy v originále The Crusaders = Křižáci je nevímproč stále nepřesně překládán jako "Křižáci na západě", spíše by se dle mého hodilo bojovníci na západní frontě. Jedním slovem lze těžko vyjádřit, že tito američtí "křižáci" nebyli jen obyčejní žoldáci, ale byli posláni bojovat za demokracii západního (amerického) typu.
Neotřelý moderní pohled na moje rodiště/bydliště, který mi odhalil krásu kulis všednodennosti. Odpouštím i drobnou nepřesnost, kdy v kanoi se nenoří do Berounky veslo, ale pádlo.
Půvabně napsaná kniha pro školáky s výchovou k české vlasti, více než 100 let stará a dala se číst i dnes.
Z knihy mám rozporuplný pocit, autorka ve velké částí popisuje postup psaní diplomové práce a pátrání po dokumentech v archivech, navíc vkládá dokumenty z archivů StB, ovšem podotýká, že s pozměněnými jmény a daty - to už mě vůbec nebavilo číst a ztrácí to smysl. Zaujala mě svým románovým vyprávěním, pokud by se držela jen toho, byla by kniha sice tak o dvě třetiny kratší, ale zato strhující.
Kniha je přecpaná postavami a fakty z oblasti letectví a války, proto mi první čtvrtina dala zabrat, než jsem se jakž takž zorientovala. Pak už děj nabral spád a docela mě bavil, i když tento žánr není můj šálek čaje. Po tomto druhu literatury o válečné historii a špionáži jsem sáhla jen díky čtenářské výzvě.
Velmi poetické básnické vyprávění o nešťastné lásce, které se dá číst i po 200 letech, kdy tento první influencer začal působit.
Autor je na slovo vzatý znalec výtvarného umění a především kritik, proto je celá kniha psána v tomto duchu. Vadila mi jazyková přebujelost, místy užívá zbytečně neobvyklá cizí slova, která sám v závorce vysvětluje, část osob nejmenuje, ale jen uvádí jejich iniciály, celkově je tam pramálo humoru, spíše jen intelektuálské vyprávění pro úzkou cílovou skupinu.
Zajímavé vyprávění osobního příběhu autora o záchraně zvířat v Surinamu během napouštění přehrady, kvalita fotografií odpovídá době. I dnes stojí za přečtení. Něco mezi 3 a 4 hvězdičkami, celkem dobře napsáno a stojí za tím osobní příběh autora.
Autor sice vystihl cikánskou povahu a způsob života, ale vložil tam tolik komunistické převýchovy, že se to místy nedalo, resp. jsem nevěděla, jestli je to dneska už k smíchu či k pláči: Sovětský svaz jako vzor začlenění cikánů do společnosti, "soudruzi cikáni" se zúčastnili dělnické schůze, demonstrace, cikánky nevyšly na pole a stávkovaly atd. ... Vyprávění je velmi rozvleklé, přízviska postav se stále dokola opakují zřejmě proto, že vycházel na pokračování a čtenářům bylo třeba to stále připomínat, jazyková úroveň tudíž dost nízká. Vše je viděno černobílou optikou soc. realismu. Kladní hrdinové milují hlavně práci, a to výhradně fyzickou nebo inženýrskou, živiti se uměním je jaksi méně hodnotné, prostě schematismus a nuda. Asi 50 stran z celkových 550 mě bavilo, dočetla jsem trpělivě jen kvůli čtenářské výzvě. A nakonec stejně nevím, jak to s hlavními hrdiny dopadlo, konec je otevřený. Autor chtěl pokračovat dalším dílem/díly románové série - no ještě štěstí, že už to nestihl napsat a vydat, i tak stačilo.
Dobře napsané, na můj vkus v první půlce příliš mnoho krve, druhá půlka se mi četla sama. Ale nejsem milovník thrillerů právě pro ten pocit beznaděje a zkaženosti světa, který autoři vyvolávají.
Kompletní přehled akordů se určitě hodí, ale začátečník se podle knihy hrát nenaučí. Vhodné jako doplňková literatura pro toho, kdo už hrát umí.
Přes záplavu současných knih a seriálů z lékařského prostředí jsem sáhla po osvědčené nestárnoucí klasice paní Stýblové. Lékařské prostředí je velmi dobře popsáno, oblast neurochirurgie lákavá, příběhy života a smrti poutavé, styl správně strohý a syrový, bez zbytečných emocí. Proč tedy dávám tak málo hvězdiček? Kvůli nátěru socialistické morálky na hlavním hrdinovi, světově uznávaném neurochirurgovi, který musí být patřičně skromný a neúplatný (na dovolené odmítá karavan a přespává raději ve stanu atd.) a zároveň je i neuvěřitelně výkonný (večer se přiotráví svítiplynem a ráno jde operovat nejnáročnější operaci...)
Pana Horníčka mám ráda, jeden z nejlepších plzeňských rodáků dovedl svým laskavým humorem předat optimismus. I když je kniha složená jen ze střípků jeho tvorby, pro mě ideální čtení po kouscích před usnutím. Velmi užitečný chronologický přehled jeho tvorby na konci knihy (neuvěřitelné množství divadelních rolí a inscenací!)
Kniha mě oslovila až v závěru, ovšem celkový dojem z těchto obrázků ze života puberťačky mám rozpačitý. S tímto stylem zřejmě více souzní mladší kategorie čtenářek.
Kniha se mi dobře četla, autor popisuje svoje vlastní pozorování vodních živočichů. Na svoji dobu jistě úžasné fotografie z korálových útesů v Rudém moři, kam tehdy normální český občan nemohl volně vycestovat.
Třetí poslední díl trilogie je ze všech dílů nejčtivější. Větší část je vyprávěna jeho láskou Miriam o šťastném období v Paříži. Na konci se hrdina konečně najde ve své krajině a jeho rozpolcený osud se uzavírá.
Poutavé, ale nelehké čtení, nejedná se o oddychovku. Vnitřní svět hlavního hrdiny poznamenaný sebevraždou otce se potácí od pozitivního k negativnímu (jasné nebo temné prameny), hledá smysl a místo k životu a utrácí tak svůj mnohostranný umělecký talent.
Bravurní psychologie dospívání hlavního hrdiny, hocha hýčkaného matkou ve skleníkovém prostředí lepší společnosti, kterému chybí otec, z nudy vyhledává dobrodružství a baví se tím, že v rodině předstírá vzorného syna.