KnihovniceVěra komentáře u knih

Nádherné náměty orientálních pohádek plné neuvěřitelných náhod, zakopaných pokladů, duchů a krásných princezen jsou vyprávěny dobovým jazykem první republiky, bohužel už málo čtivým pro dnešního čtenáře. Spisovatel ty krásné příběhy jen odvyprávěl, zdůraznil senzace a neuvěřitelné věci, ale nepřidal ani trochu srdce, citu nebo moudra, aby čtenář mohl příběhy nejen přečíst, ale i prožít.

1 05.07.2017

Kniha mi nepadla do noty, vnímala jsem ji jako vážnou symfonii, nelogickou, nesrozumitelnou, těžkou, která vyvolává pocit beznaděje a ničím mne neobohatila. Po 150 stranách nudy a zoufalství se hrdinové konečně setkávají na náboženské slavnosti, avšak o jejím pravém obsahu, smyslu a konci (obětování ovcí) autor mlčí.
Celý děj/neděj probíhá převážně jen v myslích hrdinů vláčených událostmi (místní chlapec Amr, který stále od něčeho nebo někoho utíká) nebo je netečně pozorujícími (autobiografický spisovatel Stenham, namyšlený cynický cizinec). Pominu, že je zahlcena arabskými výrazy, na to jsem si sepsala slovníček, abych stále nemusela listovat zpátky. Ale vůbec jsem nepobrala, proč jednou hrdinové vybuchují vztekem a vzájemným násilím, ale pak náhle jim autor vkládá do úst poučná moudra, která by u nich nikdo nečekal.
Bylo to o ničem, jen jsem si odškrtla splněný bod čtenářské výzvy jako při povinném výchovném koncertu.

1 09.05.2017

Četla jsem tuto darovanou knihu před lety a tehdy ve mně nezanechala hlubší dojem. Nyní jsem si ji vychutnala jako pěknou pohádku.
A ona to je opravdu jedna z pohádek tisíce a jedné noci, velmi čtivě převyprávěná a hezky zabalená.
Pokud od toho někdo čeká víc, může být zklamán.

5 13.04.2017

Kniha mě obohatila o nové informace a inspirovala k přečtení Eposu o Gilgamešovi, případně k návštěvě muzeí. Oceňuji zejména pěkný chronologický přehled dějin Sumeru, vylíčení dějinných událostí, každodenního života, přiblížení kulturních památek a literatury a podobností s biblickými příběhy. Skvělé, že to autor mohl napsat, zřejmě musel jako úlitbu socialistické ideologii zmínit třídní boj.
Úvodní části knihy věnované postupnému odkrývání vykopávek v Mezopotámii mi přišly trochu rozvleklé, celkově je kniha ale velmi hodnotná.

5 08.04.2017

Zpočátku jsem si zvykala na autorův vše-shazující styl, ke studentskému životu se tak nějak hodil. Potom se Martin Arrowsmith stěhoval po Státech a protloukal jedním zaměstnáním za druhým a bylo to občas i zábavné. Avšak postupně byl stále jedovatější a nesnesitelně pohrdající penězi, okázalostí, reklamou, konzumními lidmi, obyčejnými venkovskými lidmi, charitou, náboženstvím, prostě vším kromě exaktní vědy a skoro všemi až na ženu a pár přátel, takže jsem si knihu musela dávkovat maximálně po kapitole denně, abych se tím neotrávila úplně. Když jsem se prokousala do poslední třetiny knihy, našel Martin konečně uspokojující práci v laboratoři, kde se mohl věnovat výhradně vědě a pokusům, a zklidnil se stejně jako autorův sloh. Konec knihy byl strhující, čtivý, nutící k zamyšlení nad nepochopenými hrdiny, nad osudem atd., proto hodnotím na finální 4 *. Román nepostrádá smysl ani po 90 letech.
Kniha byla oceněna Pulitzerovou cenou, ale autor ji odmítl převzít, to je ironie příznačná pro autora i hlavního hrdinu a paradox: mám čtenářskou výzvu „kniha od držitele Pullitzerovy ceny“ splněnou?

2 24.03.2017

Kniha začíná otázkou:
Žili byli Mulvaneyovi - vzpomínáte si na nás?
Splnila jsem bod čtenářské výzvy - kniha začínající otázkou - kniha byla čtivá, ženský román, oddechovka. Vadilo mi jen přehnané jmenování jednotlivých členů rodiny přezdívkami, "Pískle" pro sedmnáctiletou holku ...

1 12.03.2017

Těžké čtení, i když je knížka tenká, a na konci zůstává pocit, že celou pravdu nemám šanci odhalit. Přesto stojí za to se téhle nedávné historie aspoň dotknout.
Nepřijde mi jako psaná nezávislým novinářem, spíš na pomezí literatury faktu a propagandy a jako obhajoba činnosti tajných služeb. Podnět k zamyšlení, čemu věřit a čemu ne ....
Překlad je místy špatný a je tam spousta pravopisných chyb.

3 28.02.2017

Kniha pro mě byla skvělým doslovem k Illiadě a inspirací k četbě Odyssey. První část se shrnutím trojské války a návratu hrdinů mně nevadila, naopak bylo to dobré opáčko. Nejhodnotnější druhá část o objevování Tróje aj. památek je super včetně popisů návštěv autora. Třetí část Homérská otázka je pro mně úplně zbytečná, nezajímám se o to, kdy autor díla napsal. Úplnou slátaninou je pak doslov Gustava Bareše ze srpna 1962.

5 20.02.2017

Líbila se mi první třetina až polovina knihy, kde autor skvěle líčí bezvýchodnost života za socialismu těch, kdo věří v ideály (Marína), těch, kdo žijí v průměru a snaží se nevyčnívat (rodina Marininy sestry) i těch, kdo na ideály nevěří a těží z výhod svého postavení (ředitel, náměstci, svazáčtí funkcionáři). Pak náhle autor přebíjí běh událostí setkáním Maríny se stranickým tajemníkem, který jí vysvětlí, že nikdo není sám a představuje jakousi ztělesněnou pravdu na zemi. Od tohoto bodu se mi kniha přestala líbit, protože do ní autor demagogicky montuje komunistickou pravdu a ideály (obětavá práce pro společnost na úkor vlastního zdraví, udržování soudružských vztahů na stavbě při pití rumu).

25.01.2017

Nikdy jsem seriál Červený trpaslík neviděla. Jenom díky čtenářské výzvě jsem opět po letech otevřela sci-fi a byla jsem nadšená, že to není jen katastrofické a může to být i zábavné. Začátek naprosto super, u druhé a třetí části už jsem se tak nesmála. Největší dík dětem, že mi tuhle knížku doporučily a půjčily.

1 21.01.2017

První polovina je značně povrchní a popisná, jakoby psaná žákem druhého stupně základní školy. Úroveň překladu do češtiny slabá. Druhá půlka románu je o něco lepší vyjádřením pocitů hlavních hrdinek Petry a její neteře Angely. Z pohledu dnešního čtenáře propadák, s ohledem na dobu vzniku dávám 2 hvězdičky.

15.01.2017

Zajímavé čtení o jiné nám vzdálené kultuře Číny, pod jejímž nánosem se skrývá ctižádostivá a pyšná císařovna toužící v prvé řadě po moci. K jejímu dosažení a udržení neváhá využít čehokoli včetně nekonečných intrik, trestů a poprav. Během války s evropskými mocnostmi se projeví její zbabělost při útěku z Pekingu a teprve na konci života si uvědomuje, že o západní "barbarské" kultuře sama nic neví.
Zklamalo mě, že kniha přes svůj český název neobsahuje přesné datumy a letopočty. jedná se jen o fiktivní memoáry.

3 12.01.2017

Skvělé přiblížení historie středověké Prahy starodávným jazykem. Vytkla bych jen to, že výběr z Pamětí katovské rodiny Mydlářů zahrnuje pouze příběhy o známých postavách, obsáhlé líčení popravy českých pánů na Staroměstském náměstí a obléhání Švédy; dle mého názoru mohly být tyto kapitoly zkráceny a do výběru zařazeno více příběhů i o lidech neznámých.

1 09.01.2017

Název 2. dílu napovídal něco ještě temnějšího a hlubšího, než byl díl první, ale opak byl pravdou. Podle mého názoru jde o klasický ženský román, oddechovku, bez valné literární a jazykové hodnoty. S dalším dílem už raději nebudu ztrácet čas.
Autorka je momentálně 82. nejoblíbenější, takže mám splněn další bod čtenářské výzvy.

3 06.01.2017

Není to próza, která by šla číst, ale zápisy z dění v podniku, z pracovních jednání a ze služebních cest. Názvy kapitol jako "Ředitele navštíví škodováci v obavách, zda kamióny odjedou včas", nebo "Hlavní brána Škodovky se otevřela před kolonou kamiónů, kterou vedl Standa Vostřák" vyvolávají dnes již jen úsměv.

03.01.2017

Knihu mi podepsal autor při návštěvě bývalého depotu jaderných hlavic u Míšova. Je neuvěřitelné, jak parta nadšenců dokázala z opuštěného bunkru po sovětské armádě ukrytém v brdských lesích vybudovat atommuzeum.
Při četbě knihy místy mrazí při pomyšlení, co se skrývalo kousek od nás a soudruzi nám tajili.

1 17.12.2016

Na knihu se sneslo tolik negativních až posměšných ohlasů, že jsem tuto téměř povinnou četbu musela přečíst.
Jeví se mi jako nekonečný seriál v televizi. Celý příběh by se vešel maximálně na 50 stránek, ale to by šeď ztratila svých 50 odstínů a slila by se v 1 velký flek.
V tomto rozsahu mi vydržela jako příjemná četba před usnutím na dost dlouho. I když jsem ji odložila třeba na měsíc, v další kapitole měla Ana znova motýlky v břiše a vnitřní bohyně se začala protahovat, takže se vlastně nic nestalo a mohla jsem pokračovat v čtení dál.
Kniha má bezpochyby dobrý marketing, jinak by nebyla tak čtená, tak dobrá zase není.

9 08.12.2016