Klarsik3 komentáře u knih
Libilo se mi, ze se autorka snazila zmast kdo je kdo...S koncem první knihy ale nemám jasného favorita.. Doufám, že druhý díl bude už od začátku akčnější, jak slibuje závěr prvního dílu.
Já ani nemám slov.. někde asi dvěstě stran před koncem sem se zarazila jestli už to není pořád dokola to samé... Po přečtení dalších padesáti stran sem došla k závěru že i kdyby to pouto autorka protahovala na dalších pětset stran knihu jen tak neodložím... Nic mi nechybělo některé části sem si přečetla několikrát abych si je zapamatovala jak moc se mi líbily :-)
Mě to bavilo moc. Je to velmi čtivé a poměrně nepředvídatelné což se často nestává. Jediné k čemu mám výtku je ta Amyna polovičatost. Myslela sem si že to ještě nějak opepří děj ale nakonec to pomohlo jen ke konci "domyslí si sám" a tím mě závěr knihy zklamal.
Sem na zacatku a trpim.. Trpim protoze me opravdu nebavi cist cokoli o Manon.. Doufam ze se to zmeni
Ani bych neřekla, že ma kniha tolik stran.. Čte se sama :) Člověk se snadno začte.. Prostě a jednoduše mě to zase bavilo :)
Opravdu mě baví forma kterou je kniha psaná.. Dost se nasměju a zaroveň sem napnutá co dalšího mě čeká :) Také se mi zamlouvá že se autorka při psaní vrací zpět k původní knize nemusím se bát že bych něco z předchozí zapomněla :)
Zprvu jsem se nemohla začíst, kdežto konec sem četla jedním dechem.. Pravda je to předvídatelné a občas sem knihu zavřela se slovy to je blbost.. Nakonec mi to nedalo a dočetla sem jak sem psala jedním dechem... Je to vcelku chytlavelé ale hold to chvilku trva.. I když mě to nakonec bavilo sem ráda že to nema uplně otevřený konec.. Do dalšího dílu se nemam v úmyslu poustět.. Jednorázovka dobrá..
Nevěřila jsem, že by mohl být druhý díl lepší než první. Po pár přečtených stránkách jsem byla vyvedena z omylu. Těším se na další díl :)
Na co sem myslela když sem Polibek četla, bylo že je to opravdu dost dlouhá kniha. Nevěděla sem co by se tam ještě mohlo stát vše se opakovalo pořád dokola. Posledních pár stránek už sem si začínala myslet že to skončí opravdu přerůžověle ale nakonec mě to opravdu dostalo.
Chvíli sem se rozhodovala jaké bude mé hodnocení. Pravdou je, že v první polovině sem si myslela, že knihu zavřu a už neotevřu. Nakonec mi to ale nedalo a musela sem knihu dočíst. Moc se mi nezamlouvalo, že větší část knihy je psána z pohledu Esa, která mi nebyla zrovna moc sympatická. Píšu nebyla právě proto, že z větší části se tento příběh odehrával kolem ní samotné a začala se mi její postava, k mému vlastnímu překvapení, zamlouvat. Závěr knihy se mi moc líbil. Nedávám závratné hodnocení protože, se mi sice líbí jak má autor promyšlené vše kolem "JINÝCH" ale co se týče příběhů ostatních přijde mi, jako by to tam bylo jen abych kniha neměla pouze 150 stran.