klarafialova komentáře u knih

Tuto knížku bych jednoznačně označila mezi ty knihy, které mě v povinné četbě nejvíce zaujaly. Ta síla této knížky mě naprosto fascinovala, příběh se mě jednoznačně nějakým způsobem dotýká. Kniha je nesmírně čtivá a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Avšak ta myšlenka celého díla mě dostala.
Joza je typický příklad hodného muže, někdy je to až nepochopitelné, kvůli tomu jakou krutost si zažil v dětství. Eliška byla naprosto zvyklá na svůj městský život, připadala si významně a šťastně. Ale právě v Želarech poznala, jak málo stačí ke šťastnému životu. V očích Jozy měla nepředstavitelnou hodnotu, vážil si jí, opravdu ji miloval. Tímto gestem jí pomohl zahojit rány z minulosti. Už si nemusela hrát na silnou, samostatnou ženu.
Pod celým tímto krásným příběhem se nachází děsivé téma života v období První republiky. Nad krutostí ze všech stran se člověku tají dech a má větší potřebu se nad tím doopravdy zamýšlet.
Rezonuje ve mě plno pocitů, které nedokážu nijak smysluplně popsat. Avšak jsem moc ráda, že jsem mohla na tuto knížku narazit. Určitě se k ní v budoucnosti vrátím.

10 28.02.2020

Tato knížka je doslova oddychová. Malá Helenka je hodně naivní, nad světem přemýšlí jako každá jiná osmiletá dívenka a to se i hodně projevuje v jazykové stránce a stavbě vět. Avšak to dílu vůbec neubírá na hodnotě. I pod vyprávěním malé Helenky je skrytá hlubší myšlenka, která nutí člověka se zamyslet nad životem v období normalizace. Je tam spoustu situací, které ona nechápe proč se to děje, ale čtenář jasně pochopí. Navíc je to vše propojené vtipnými scénkami, nad kterými se nejde zasmát. Ten humor je prostě úžasný. A to, že tyto vtipné situace popisuje osmileté dítě, je činí mnohdy ještě vtipnějšími. Tato knížka mě velmi mile překvapila, dokonce bych se k ní chtěla později vrátit a přečíst si další díly. Prostě skvělá oddychová tragikomedie.

8 28.02.2020

Kniha vede k zamyšlení, jak moc vlastně předsudky používáme a ani se nenamáháme zkoumat pravou podstatu člověka. Když byla Líza obyčejná pouliční prodavačka, každý u vyšší vrstvy s výjimkou Pickeringa jí opovrhoval. Jakmile se naučila správně mluvit a chovat, považovali ji automaticky za vysoce postavenou dívku, která si zaslouží úctu. Pan Higgins je zcela opačný případ. Vystupuje elegantně a vznešeně, uvnitř je to však hruboun, který nikdy nedokázal k Líze chovat patřičnou úctu. Všichni jsou si rovni a neměli bychom mezi lidmi dělat rozdíly kvůli jejich postavení. Líza chovala k Higginsovi určité city, které jí Higgins nikdy nemohl opětovat. Čekala jsem, že i přesto si ho vezme. Fredy byl sice nevýrazný, ale měl Lízu opravdu rád a ona si to zasloužila, pomohl jí alespoň k rozvoji své osobnosti, splnění svého snu o vlastním obchodu, i když to po finanční stránce neměli lehké. S Higginsem by sice o peníze nouzi neměla, ale jeho kamenné srdce se těžko dobývá.

6 29.12.2018

Tato kniha mě ze začátku moc neoslovila, ale poté se mi potvrdilo, že na prvním dojmu vůbec nezáleží, jelikož může být klamný. Tato kniha velmi dobře popisuje, jak malou cenu měl život v době holokaustu. Děj sice není strhující, ani nijak akční. Ale každé slovo v této knize má svou hloubku. Lustig zde výjimečně popsal bezcitnost nacistů, kteří zneužili bohatství pánů, i když předem věděli, jaký je jejich osud. Nechávali jim planou naději, aby od nich získali co nejvíce peněz a většina z nich tomu bohužel slepě věřila. Ale není se čemu divit, když pánové nevěděli, k čemu slouží komíny a proč z nich jde černý kouř, těžko odhalili předem jasnou zradu. Chamtivost nacistů byla nekonečná, vždy když už řekli, že nic nechtějí, ukázalo se, že jim to nestačí. Pan Brenske byl jasný příklad falešnosti a bezcitnosti. Jeho slova mazala med kolem pusy, avšak málo kdo poznal že ten med má v sobě jed. Kateřina však má v sobě velkou odvahu a dokáže aspoň provést pomstu. Tato mladá dívka působí velmi nevinně, ale nese si v sobě silnou osobnost.

5 24.03.2020

Kniha nemá nějak moc strhující děj. Většina příběhu se odehrává na moři, kde se stařec snaží vytrvat v lovu a počkat, než se ryba unaví. Přesto, že by se děj dal shrnout do pár řádků, hlavní na tom je styl psaní, který je mi sympatický. Na konci jsem však doufala ve štěstí starce, který obětoval veškerou svou sílu k ulovení ryby, jehož vytrvalost při lovu byla obdivuhodná, ale žraloci ukazují, jak moc je úspěch pomíjivý. Ulovením ryby nebyla výhra zajištěna. Tak to bohužel platí i v lidském životě a to lovit rybu nemusíme. Jediné, co mě potěšilo, když jsem byla zklamaní ze smutného konce, je kostra ryby, aspoň tu si dovezl. Aspoň mu ten úspěch, že tak velkou rybu ulovil, uvěřili.

5 29.12.2018

Upřímně mám z této knihy hodně smíšené pocity. Dobře se četla, díky spisovné češtině, která ale možná místy působí trochu nuceně. Díky opakujícím se motivům jsem byla nucená stále více přemýšlet nad tím, co vlastně čtu. Pan Kopfrkingl mě ze začátku zaujal svým způsobem jednání, vždycky pronese krutá slova s takovou lehkostí. Např: „Co abych tě, drahá, oběsil?“ Z těchto scén mi opravdu naskakovala husí kůže. Knížka skvěle ukazuje, jak se lidé můžou změnit v důsledku ideologie, se kterou se ztotožní. Pan Kopfrkingl se s ní ztotožnil natolik, že byl schopný pozabíjet vlastní rodinu, to mi přišlo opravdu děsivé. Potom se z člověka stává loutka ideologie, která udělá vše pro to, aby byl řádným představitelem čisté německé rasy.

4 27.03.2020

Tato kniha je prostě krásná. Je plná příběhů ze života, které jsou buď úsměvné nebo smutné, celé je to protkané úžasným popisem krajiny. Autor to prostě celé napsal tak lidsky, že se to velmi dobře četlo. Navíc je tam dobře vyjádřená ta doba a postavení židů ve společnosti, od období před protektorátem do začátku a následného průběhu komunismu. Tato doba nebyla vůbec lehká, vypravěč ji však vyjádřil nadlehčeně, že na člověka vůbec nedolehne tíživost této doby. Avšak i přesto mi tato knížka pomohla tuto dobu více pochopit.

Kniha mě opravdu nadchla svou napínavostí a promyšleností! Od malička miluji detektivky, které jsem dosud jen sledovala v televizi. Chtěla jsem si i nějakou přečíst a tohle je první detektivní knížka, která mi doposud padla do ruky. Jsem z ní opravdu nadšená, je opravdu čtivá! Nemohla jsem se dočkat konce, kdy se konečně dozvím, kdo je vrah! Nebylo to vůbec jednoznačné, vraždy byli opravdu promyšlené a konečné rozuzlení celého příběhu bylo víc než překvapivé! Christie mě opravdu povzbudila k tomu, abych častěji četla takové detektivní příběhy, neboť mě to opravdu baví.

Zaujalo mě časté opakování vět. Místy skutečně absurdní, ale vlastně celkem fajn, docela jsem se i zasmála. Líbí se mi myšlenka toho, jak člověk ztrácí sám sebe, když se žene za úspěchem, a také získání úspěchu tím, že vlastně jen opakujete cizí fráze. Některé momenty jsou skutečně k zamyšlení.

1 30.03.2020

Tato knížka mě opravdu vedla k přemýšlení nad cenou lidského života a hodnotě peněz. Obyvatelé Güllenu první nabídku staré nesmírně bohaté ženy odmítnou. Ona sama je však natolik zkažená penězi a tuší, že její podmínka bude splněna. Začne to zcela nevinně, lidé ji pokládají za zbohatlici, avšak sami se zadluží z lehkomyslnosti, protože ono to přeci nějak dopadne. Zprvu nemají v plánu Illa zabít, nakonec k tomu ale přistoupí. Děsivé je, že na to přistoupí i jeho vlastní rodina. Illa jsem musela obdivovat za to, jak dokázal svůj úděl přijmout. Když už se blížila jeho smrt, ani se nebránil. Měla však jeho smrt smysl? Má smysl, že musí umírat lidé, aby se ostatní měli dobře? Dle mého názoru ne, jelikož hodnota každého lidského života je nevyčíslitelná... Celkově se kniha četla dobře a děj pěkně gradoval. Určitě bych ji doporučila přečíst i ostatním.

Při téhle knížce mi trvalo, než jsem se začetla a vžila do děje. Elizabeth je mi hodně sympatická jako postava. Prostředí, ve kterém se knížka nachází mi doteď nebylo tak známé, trvalo mi, než jsem pochopila některé situace, jelikož život na přelomu 18. a 19. stol. se značně liší od toho, který žijeme dnes.
Co ale zůstává stejné je láska. Příběh lásky Jane a pana Darcyho byl opravdu nádherný. Opravdu mě překvapilo jak moc Darcy dokázal změnit své chování. Dokázal odstranit svou introvertní stránku, aby ukázal Elizabeth, že není tak špatný, jak si myslí.
Na druhou stranu jsem byla překvapená chováním Lydie, kdyby bylo pokračování, zajímalo by mě, kdy si konečně uvědomí svou chybu.
Hrozně se mi líbily chytré dialogy a smysl pro humor, který paní Austenová měla. Zvláště při reakci pana Benneta na žádost o ruku Elizabeth pana Collinse jsem se opravdu zasmála. Děj knihy je hodně předpovídatelný. Celkově jsem však možná od knížky až moc očekávala, protože mi každý říkal jak moc je úžasná a proto asi nejsem z ní tak nadšená.

1 11.11.2017