kitja komentáře u knih

Rudiše mám přečteného komplet. Takže Český ráj byla jasná volba. Sice je ta forma trochu nerudišovská, řekl bych spíš cimrmanovsko-kerouacovská, ale to nevadí. A skvělý bylo, jak ten první rok plynul tak sám od sebe, místy obyčejně až předvídatelně, aby to v závěrečném podzimu mohlo kontrastovat a dozrát. Hezký to bylo.

3 23.10.2018

Autor ve vlastně obyčejném příběhu odehrávajícím se v průběhu dvou dnů popisuje praktiky totalitního režimu a nástroje, které používají pro jeho udržení. Místy je to psané trochu kostrbatě a naivně, ale to vlastně výborně kontrastuje se závěrečnou gradací síly moci. Pěkný to bylo. A konec takovej, jakej mám rád.

1 19.10.2018

Vypadalo to tak nadějně, ale vůbec jsem se nechytil. Po třinácti povídkách jsem to zhruba v polovině odložil. Storky fakt moc obyčejné, které jsou sice skrz postavy z nich provázené, ale chybí vypointování nebo bude až ve druhé půlce knihy, kam už jsem se nedostal. A jo, desátá povídka mne bavila.

10.07.2018

V Británii jsem byl jen dvakrát a vím o ní to, co člověk pochytí pasivně z tisku. Tohle jsou příběhy opravdovejch lidí a přibližují brexit, britské školství, monarchii, fotbal, válečný veterány, čechy co tu něco dokázali, wimbledon a moře dalšího. A člověk z toho tu zem pozná hodně plasticky, jakoby tu žil. Strašně moc zajímavé, krásně se to čte. Jedním dechem.

1 08.06.2018

Let Čarodějnice mne sice v průběhu dvakrát trochu naštval, nejdřív když jsem si myslel že to bude o vraždě, pak o drogách a to spojení a navazování my přišlo trochu umělý. Ale pak se to v tom Portugalsku tak dobře spojilo a ukázalo se, že je to o životě a o tom, jak s ním chce člověk naložit. A k tomu všechny ty kouzla, vztahy, kamarádský, milostný, rodinný. Moc dobrá věc a tohle mi stojí za to citivat: “Na chodnících postávalo tolik nevratně utahaných, vyšisovaných lidí, že to nešlo nevidět. Lidí, které už nečeká žádná budoucnost, protože se nechali odkráglovat vlastními nadějemi. Protože dopustili, aby jim mediální buchar vymlátil z makovice i poslední vzpomínku na to, jaké to je, když moucha leze po skle, z kafe se kouří a člověk nikam nemusí.” Asi pro mne zatím nejsilnější Hakl.

1 11.05.2018

Silný příběh odráží tu mizérii, v níž žili Romové a Cikáni v Evropě ve 30. a 40. letech. Nelinearita vyprávění skvěle podtrhuje věci, které spolu souvisí. Autorka tak v pravý čas sděluje co se děje teď, co dříve a co ještě dříve.

4 20.02.2018

Zajímavý téma - asociálnost sociálních sítí a internetu, kde si člověk dovolí cokoliv ale nic pořádně neprožije. Ale tak nějak nemastně neslaně zpracované. Dalo by se to uchopit líp, i když pár jednotlivostí a úvah za četbu stálo.

2 20.07.2017

I když jsem všechny básnické sbírky četl v době, kdy vycházely, nedalo mi to a vrátil se k nim znovu v sebraných spisech. A ono to funguje, ono je to pořád aktuální a mnohem víc nadčasové, než bych si myslel. Doporučuju všem.

3 03.07.2017

Kim subjektivně popisuje svůj život od narození až po rozpad jejího manželství i kapely Sonic Youth. Jsou to spíš jednotlivé vzpomínky nějak pospojované. Často se vracíme v čase, přeskakujeme. Nejde tedy o úplnou biografii ale spíš o sbírku událostí a životních milníků, které Kim pocažovala za zajímavé a důležité. Pro každého fanouška Sonic Youth povinná četba.

2 22.06.2017

Každej má svý hranice. Subjektivní. Jak jinak. A tohle se dostalo za ty moje. Je to silný, sugestivní a odporný. Výborně napsaný. Ale nedovolil bych si to nikomu doporučit.

07.06.2017

Kniha je krásně zpracovaná a všechny ty kopie archivních dokumentů jsou úchvatné. Co se ale textu týká, je to hodně stručně pojatý pohled na Jima, který nepřináší nic nad rámec jiných, obsáhlejších knih (třeba nikdo to tu nepřežije). I tak je to věc, kterou každý doorsista musí mít.

1 03.06.2017

To jsou takový ty filmy. Oddechový. Akční pohádky pro dospělý. Všichni po sobě střílej, hlavní hrdina všechno přežije, má ty nejlepší ženský. Prostě mělká věc na odreagování. Brak v dobrym slova smyslu. Stejně jako tahle věc co napsal Vernon Sullivan a to fakt čtivě a zábavně.

1 06.02.2017

Anotace mne bavila. Těšil jsem se na zajímavé fobrodružství a nečekané situace, prvních pár kapitol skvěle vtáhlo do děje a pak čtete stovku stránek, čekáte co z toho bude a ono nic a to ve všech významech. Ale aspoň je to napsané lehce a čtivě.

05.01.2017

Nick Cave je geniální a bylo by krásný, kdyby vyšla kniha s jeho všemi texty. To bohužel tato není. Chybí tu toho hodně, Boys Next Door (tam některé písně vznikly už v roce 1977), Tuff Monks, některá béčka singlů a další. Pak je tu moře překlepů, fotky jež uvozují jednotlivá alba nejsou z té doby kdy desky vyšly. Chtělo to víc pečlivosti. Takhle max. 3 hvězdy a Nick je v tom nevinně.

2 05.01.2017

Přečetl jsem všechny knihy co Honza Těsnohlídek napsal a každá nová mi vždy přijde silnější. Jasná silná tvrzení, tvé neúspěchy a prohry ti umí hodit do tváře, jako nikdo jiný. Teď je to hodně o vztazích, kteté jsou pořád vztahy, i když už je po nih, o snech který jsme neuměli proměnit v něco víc a o stárnutí. Nebo spíš o ztrácení vlastního mládí.

3 21.12.2016

Velmi dobrá novela, kde se plynule prolýnají tři světy. Přečteno jedním dechem a ujasnění si toho, že když je někdo populární a úspěšný, neznsmená to automsticky, že píše sračky.

Viewegh je logicky zručný řemeslník, umí psát čtivě a dobře vystavět příběh. A jo, chápu proč se na bulvár dívá tak černobíle.

1 21.12.2016

Mám Chucka rád. Hodně. Ale tady podle mne neměl úplně svůj den. Nebo jak dlouho to psal. Krásný prostředí rekordní pornoakce, krásný postavy, tak jak je on umí vykreslit, ale pointa je odhadnutelná dlouho dopředu a i když každý z hrdinů někam směřuje a vyvíjí se, celé mi to přijde hrozně pomalé a nudné. Jo - je tu krásnej jazyk, skvělej překlad, spousta minivtipů. Ale čekal bych víc.

2 16.12.2016

To japonský peklo je jiné než si představujeme. Je propletené se sny, čas tam neplyne lineárně a člověk tam může potkat sám sebe. Krásně gradovaná kratičká kniha, kde se ze střípků postupně skládá výsledná mozaika. Často se člověk zpočátku ztrácí, aby se ale asi 25 stránek před koncem bezpečně našel.

4 07.12.2016

To je tak krásně multiúrovňové. Prolínání lierárních postav s hlavními hrdiny, střídání jmen a tempa a stylu vyprávění a přesto je vše tak krásně srozumitelné a jasné. Přehledné a přirozené. A uvěřitelné, ať se ty pravdy kříží s jinými, protichůdnými pravdami, jak chtějí.

1 08.07.2016

Druhá věc (první byl Afterdark) co čtu od Murakamiho a jsem nadšen. Cele mne to pohltilo a já se rád nechal. Měl jsem pocit, jako bych ten příběh prožívsl také. Vychutnával jsem každé slovo, úchvatné dialogy. Fakt neskutečná kniha, kterou bych doporučoval každému.

5 30.06.2016