kitja

Příspěvky

Něco si vymysliNěco si vymysliChuck Palahniuk

Dvanáctej přečtenej Palahniuk a jeho první povídky, který jsem četl. Mám pocit, že Chuck potřebuje větší plochu, aby vykreslil nosný téma a příběh do detailů promyslel. Tady tomu často něco chybělo a nejlepší povídka byla i ta nejdelší (cca 50 stránková). Vlastně jsem se i místy musel nutit, abych to vůbec dočetl, ale je fakt, že místy mne to bavilo hodně.

včera


Jack WolfgangJack WolfgangStephen Desberg

(+ SPOILER) Když jsem unavenej a chci si odpočinout, pustím si akční thriller typu Red nebo Kurýr. Pohádka bez hloubky, ale člověk se u toho odreaguje. Jack Wolfgang je komiks, kterej funguje stejně, odehrává se v alternativním světě, kde zvířata mluví, chovají se jak lidi, mají stejná práva, ale stejně se občas najde někdo, kdo by jim je chtěl vzít a zase z nich udělal ta divoká zvířata co chodí bez oblečení, nemluví a chovají se v zoologických zahradách. Čímž se do oddechového thrilleru najednou dostává i hlubší rovina hodná zamyšlení. Pro mne povedenej argomiksí komiks.

23. dubna


Stroje jako jáStroje jako jáIan McEwan

Můj 14. přečtený Ian McEwan a pro mne jeden z nejlepších. Kulisy Británie 80. let minulého století, ale v alternativní historii (Beatles se dají dohromady a vydají novou desku, Kennedy přežil atentát, ...) ale hlavně se začínají prodávat roboti s umělou inteligencí. A celé je to o nesnadný lásce a taky o vztahu robot - člověk a naopak, ale zase radši nepíšu víc, abych nespoiloval. Hrozně moc dobrý čtení.

03. března


Divoký klukDivoký klukPaolo Cognetti

Taky hezká věc. S inspirací ve Walden a Into The Wild se hrdina vydá do hor, kde nakonec tráví celej rok. Ale nemusí až na Aljašku, pronajme si chatu kdesi v zapadákově Alp někde u Aosty a hledá tam hlavně sám sebe, ale potkává se i s podobnejma samotářema z okolí. Vlastně jednoduše psaná kniha o stromech a horách a kamzících a králících hezky inspiruje k podobnejm útěkům, protože samota v lesích nebo horách se dá najít všude. Jen teda překladatelova záměna rampouchu za krápník trochu zamrzela.

13. února


Co je ti do tohoCo je ti do tohoHana Lundiaková

Strhující příběh plnej lásky (v mnoha formách), živočišnosti, opravdovosti a naší dětský podstaty. Pohltí to hned na začátku a graduje těma stránkama na krásným papíře z nichž vystupuje text plnej hrozně dobrejch obratů, zároveň slov který moc nepoužívám, ale to tomu nebere a naopak dodává opravdovost a přirozenost. Hustý, divoký, intimní i zvrácený. A strašně krásný. Záměrně neříkám víc, abych něco neprokec. Fakt strašně silný čtení. Mám moc rád Imago i Klarus a tohle mne zas dostalo. A nádherná je i ta kniha jako taková.

09. února


DomůDomůNatálie Kocábová

To nejlepší, co jsem od Natalie četl. Je to tak strašně silný, tak moc pravdivý, tak silně prožitý. Tak uvěřitelný. A nenechá to člověka v klidu. Dlouho to ve mně zůstane.

A uvědomil jsem si z toho, že když píšu, sbírám věci, který jsem prožil a slyšel a spojuju je, jak se mi hodí, doplňuju je, překrucuju a tak. Vždycky je ale na začátku aspoň kus odžitýho. Opravdovýho.

A tady jsem to četl a sbíral střípky, který jsem si taky odžil. Nebo se mi o nich zdálo. Nebo emoce, který znám. Cejtil jsem podobný pocity, jako jsem už někdy prožíval.

Strašně silná kniha. Číst jí bolí, ale nemůžu si pomoct, pro mne je hodně o naději, usmíření a tak.

Velmi velmi doporučuju. V těžký době to dokonce dokáže člověku pomoct.

Schválně nepíšu o čem to je a co se děje. Ideální je do toho vplout bez jakýchkoliv znalostí příběhu a nechat se jeho proudem strhnout.

31. ledna


Bál šílených ženBál šílených ženVictoria Mas

Tohle mne tak pohltilo, že jsem to musel zhltnout za dva večery. Strhující příběh z Paříže roku 1885 o nerovným postavení žen, svobodě, víře, o tom jak se chováme k někomu kdo je jiný. Spousta přesahů do dneška. “Neochvějná víra v nějakou myšlenku vede k předsudkům. Řekla jsem ti už, jak se cítím vyrovnaná od té doby, co pochybuji? Ano, není nutné být o něčem přesvědčený: je třeba mít možnost pochybovat o všem, o věcech, o sobě samém.”Autorka za knihu dostala právem čtyři ceny, dokonce se podle knihy teď točí film. Tohle strašně moc doporučuju. Výjimečná věc od odeonu (jen teda škoda tolika překlepů, chtělo to víc péče).

17. ledna


Encyklopedie Jiřího Suchého, svazek 15 – Divadlo 1997-2002Encyklopedie Jiřího Suchého, svazek 15 – Divadlo 1997-2002Jiří Suchý

Encyklopedie je skvělý počin. Divadelní hry z let 97-2002 jsem neznal, už to není ta klasika a z šesti zde uvedených mne tři bavily moc, ty bych rád viděl v divadle, další tři už tolik ne. Jiří Suchý je každopádně skvělý autor a já se těším na další díly. Patnáctkou jsem sice začal, ale doma to mám kompletní.

21.11.2020


Bratr z leduBratr z leduAlicia Kopf

Je těžší a důležitější dobýt severní pól nebo svůj vlastní vnitřní pól? A stojí to za to? Kniha která není román, je to vlastně vnitřní boj autorky, která se snaží něco napsat. Spousta odkazů, mouder, zajímavostí, prolnutí s příběhem s autistickým bratrem. Moc mne to bavilo a moc mi to dalo.

08.09.2020


Nadechnout seNadechnout seG. Orwell (pseudonym)

Trošku jak Ota Pavel z Británie. Vzpomínky na klukovskej svět a vášeň v rybaření v době mezi válkama. A pak ten život, kterej neřídíme, ale on válcuje nás, věci, který jsme chtěli udělat, ale vykašlali se na ně. A až mrazivě přesná předpověď toho, co bude po válce. Takový jako odlehčený a obyčejný čtení plný těžkejch a zásadních věcí, které platí dodnes.

20.06.2020


Muži, kteří nemají ženyMuži, kteří nemají ženyHaruki Murakami

Klasickej Murakami. Krásnej. Povídky. Jedna Kafkova Proměna z druhý strany, odehrávající se v Praze plný okupačních vojsk. Jiná jako předobraz Kroniky ptáčka na klíček. A zase ty jeho tajemný světy, v kterejch máme to štěstí žít jen někteří. Paráda. Souznění. Doporučuju. Všem.

12.06.2020


Baby JaneBaby JaneSofi Oksanen

Sofi Oksanen mám rád. Je čtivá, uvěřitelná, má dar dobře a sugestivně a přirozeně vykreslit mizérii života. Baby Jane mne zatím bavila nejmíň (četl jsem Stalinovy krávy, Očistu a Čas ztracených holubic). Člověk je tu rychle vtažen do života komplikovanýho lesbickýho páru, ale moc tu není kam se posouvat, proto i tak útlá knížka. A chybí tomu Estonsko.

04.01.2020


Nepatrně smutná ženaNepatrně smutná ženaNatálie Kocábová

Sloupky z Elle, který logicky neznám a nečtu, určený spíš asi pro čtenářky, ale mně to bavilo. Fakt. Moc. Natálie Kocábová je upřímná, opravdová, přímá. To z toho stříká. Na nic si nehraje. A je fajn si ty její mizérie i radosti, výhry i prohry, ten její život prolnout tim svým. tak nějak to pomáhá. Protože “Někdy život váží strašně moc a zdá se bejt neúnosnej. Když už není co říct... tak je vlastně dobrý nic neříkat. A prostě jít. A jít. A jednou určitě dojdete. Někam kde je líp.”

A jenom pozor, tohle je úplně jinej žánr, logicky, než její romány. Mnohem lehčí.

01.01.2020


Kdo ví, kde budu zítraKdo ví, kde budu zítraJindřich Šídlo

Když se potká tak dobrej novinář jako Jindřich Šídlo s tak zajímavým člověkem, jako je Tomáš Etzler, nemůže to dopadnout špatně. Jak se dokázal českej imigrant v USA vypracovat v prestižního válečného zpravodaje, jak se opustí nejlepší zaměstnání, co se děje v Číně a mnoho dalšího. Jen bych zvládnul klidně jednou tolik stran a šel bych víc do hloubky. Každopádně se to čte krásně.

29.12.2019


Jeď dál!Jeď dál!Austin Kleon

Austin Kleon mne v každé knize motivuje a povzbudí jak nikdo jiný. I Jeď dál je zase krásným přehledem toho, jak být kreativní a na co se soustředit a co neřešit. Spousta mouder a citátů a nápadů.

18.11.2019


Myslete na děti!Myslete na děti!Ian McEwan

McEwan je můj oblíbenec a tahle je pro mne jedna z top (vedle Soboty a Solaru). Moc mi sedí způsob jakým autor píše, čeho všeho si všímá, jak poutavě vtahuje čtenáře dovnitř. Krásně se tu snoubí práce a soukromí Fiony a láska k hudbě, vše je podáno přesvědčivě a lehce. Bylo to dojemné, silné, přečtené jedním dechem.

08.11.2019


Ohlédnutí za španělskou válkou: Eseje II. (1942–1944)Ohlédnutí za španělskou válkou: Eseje II. (1942–1944)G. Orwell (pseudonym)

Stejně jako v prvním díle - soubor recenzí, esejí, novinových článků. Orwell se skvěle orientuje v dějinách, které právě prožívá, nechybí mu kritické myšlení. A jo, ne s každým jeho názorem se dá souhlasit, ale to je v pořádku. Spousta myšlenek, nad kterými jsem pak třeba vcelý den přemýtal. A skoro nejvíc mne bavily jeho sloupky "Jak to vidím já", kterých je tu přes 50.

09.10.2019


19891989Jan Šibík

Jan Šibík měl štěstí, že byl ve správnou dobu na správném místě. Vedle toho štěstí je i skvělej fotograf. A tak je tu nádherná připomínka toho zlomovýho roku 1989.

06.10.2019


Nok a knedlíček: Básně o baštěníNok a knedlíček: Básně o baštěníBogdan Trojak

Velké hraní se slovy, vtip a celé je to o jídle. Ale pozor, ta hravost se někdy do sebevzamotá tak, že děti přestávají rozumět.

06.10.2019


Kniha o bičiKniha o bičiVladimír Páral

Poslední Páral z roku 2014. Ukazuje to, že je pořád řemeslně zdatnej spisovatel. Je to čtivý, rychlý ale i kratičký, přečetl jsem celé za hodinu a půl. Dobře to vtahuje někam do jižní ameriky do takový podivný komuny, ale tý erotiky je tu zbytečně moc, nebo spíš chybí něco, co by bylo nad ní. Úplně blbý to nebylo, ale v porovnáním s jeho top věcmi je to bohužel jen slabej odvar.

20.08.2019


Mrtvej světMrtvej světDaniel Clowes

Patience mne bavila víc, ale tohle bylo taky fajn. Dvě holky který se bojí dospět a vlastně vůbec nevědí co jsou a co chtěj a tak si propózujou dospívání. A výbornej konec.

18.06.2019


Planetary: Do všech koutů světa a jiné povídkyPlanetary: Do všech koutů světa a jiné povídkyWarren Ellis

Warren Ellis mne baví, nejvíc asi v Americkým snu. Tady velmi dobře rozehrává příběhy, který ale až surově rychle zakončuje. A já se zatím ještě nerozhodl, jestli je to dobře, nebo špatně. Ale má to spád, postupně se odhalujou různý střípky. Těším se na dvojku.

27.05.2019


Nick Cave: Mercy On MeNick Cave: Mercy On MeReinhard Kleist

Ty vole! V tom je úplně všechno. Geniálně mýtizovanej život Nicka Cavea. Obrovská těžko popsatelná síla. A dokonce i rytmus těch písní se povedlo v obrázcích zachytit. Člověk třeba čte Red Right Hand, zní mu to v hlavě a prochází jednotlivý okýnka a když dojde k slovům, ta píseň v hlavě se setká s tím komiksem. Nádhera. Nejvíc. Fakt.

30.12.2018


Kmeny 90Kmeny 90Vladimír Brož

Četl jsem to průběžně celej rok a zase zklamání. Sice je tu spousta zajímavých jednotlivostí, nějterá témata zpracovaná výborně (Vontové) ale většinou jde o texty s ambicí maximálně na publicistický článek do časopisu a často hodně špatný rozhovory. Škoda. Promarněná šance. Ploché a bez přesahu kamkoliv.

29.12.2018


Konec světa & Hard-boiled WonderlandKonec světa & Hard-boiled WonderlandHaruki Murakami

Čtrnáctý Murakami, kterého jsem přečetl. Nejradši mám 1Q84 ale teď mne tohle úplně odzbrojilo a asi je to jedna z nejlepších knih co jsem kdy četl. Každý si tam může najít svůj příběh, ta alegorie se dá rozvést do jakéholiv rozhodování se, uvědomnění si sebe sama. Spousta rad a mouder, skvělé dialogy, jízda od začátku do konce. Tohle bych doporučoval každému.

04.12.2018


Český rájČeský rájJaroslav Rudiš

Rudiše mám přečteného komplet. Takže Český ráj byla jasná volba. Sice je ta forma trochu nerudišovská, řekl bych spíš cimrmanovsko-kerouacovská, ale to nevadí. A skvělý bylo, jak ten první rok plynul tak sám od sebe, místy obyčejně až předvídatelně, aby to v závěrečném podzimu mohlo kontrastovat a dozrát. Hezký to bylo.

23.10.2018


Ticho a vřavaTicho a vřavaNihad Sirees

Autor ve vlastně obyčejném příběhu odehrávajícím se v průběhu dvou dnů popisuje praktiky totalitního režimu a nástroje, které používají pro jeho udržení. Místy je to psané trochu kostrbatě a naivně, ale to vlastně výborně kontrastuje se závěrečnou gradací síly moci. Pěkný to bylo. A konec takovej, jakej mám rád.

19.10.2018


Obyčejný storkyObyčejný storkyIngo Schulze

Vypadalo to tak nadějně, ale vůbec jsem se nechytil. Po třinácti povídkách jsem to zhruba v polovině odložil. Storky fakt moc obyčejné, které jsou sice skrz postavy z nich provázené, ale chybí vypointování nebo bude až ve druhé půlce knihy, kam už jsem se nedostal. A jo, desátá povídka mne bavila.

10.07.2018


Jiná BritánieJiná BritánieJiří Hošek

V Británii jsem byl jen dvakrát a vím o ní to, co člověk pochytí pasivně z tisku. Tohle jsou příběhy opravdovejch lidí a přibližují brexit, britské školství, monarchii, fotbal, válečný veterány, čechy co tu něco dokázali, wimbledon a moře dalšího. A člověk z toho tu zem pozná hodně plasticky, jakoby tu žil. Strašně moc zajímavé, krásně se to čte. Jedním dechem.

08.06.2018


Let čarodějnice aneb Civilní dobrodužstvíLet čarodějnice aneb Civilní dobrodužstvíE. Hakl (pseudonym)

Let Čarodějnice mne sice v průběhu dvakrát trochu naštval, nejdřív když jsem si myslel že to bude o vraždě, pak o drogách a to spojení a navazování my přišlo trochu umělý. Ale pak se to v tom Portugalsku tak dobře spojilo a ukázalo se, že je to o životě a o tom, jak s ním chce člověk naložit. A k tomu všechny ty kouzla, vztahy, kamarádský, milostný, rodinný. Moc dobrá věc a tohle mi stojí za to citivat: “Na chodnících postávalo tolik nevratně utahaných, vyšisovaných lidí, že to nešlo nevidět. Lidí, které už nečeká žádná budoucnost, protože se nechali odkráglovat vlastními nadějemi. Protože dopustili, aby jim mediální buchar vymlátil z makovice i poslední vzpomínku na to, jaké to je, když moucha leze po skle, z kafe se kouří a člověk nikam nemusí.” Asi pro mne zatím nejsilnější Hakl.

11.05.2018


1