Kautokeino Kautokeino komentáře u knih

☰ menu

Probudím se na Šibuji Probudím se na Šibuji Anna Cima

Dostal jsem od kamarádky Úhoře, ale zjistil jsem, že je to druhá knížka od Anny, tak jsem si řekl, přečti si napřed Šibuju. A jsem fakt totálně nadšenej. Japonsko jsem objevil před 25 lety díky Kurosawovi a nořím se do něj čím dál tím víc a i tenhle, snový příběh, který se sice odehrává v kulisách japonských, a když už pražských, tak v prostředí studentů japanologie, si myslím o Japonsku příliš není. Nejsilnější je pro mě to, jak Anna vystavěla příběh a jak obě linie příběhu snová i reálná (i když, která to je, to si musí každý vybrat) se spolu proplétají. A těší mě i otevřený závěr knihy, který umožňuje čtenáři snít dál:)

03.06.2023 5 z 5


Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí Danka Štoflová

V takovém světě bych chtěl žít...

08.08.2023 5 z 5


Moudrost vlků: Jak myslí, jak vnímají a pečují o sebe Moudrost vlků: Jak myslí, jak vnímají a pečují o sebe Elli H. Radinger

Nemůžu se tomu ubránit. Moudrost vlků zařazuju hned na přední místo mý knihovničky s vlčí tématikou. Je to krásná kniha plná vyprávění ze života vlků v Yellowstoneském parku. Citlivě odkrývá nejrůznější detaily z vlčího života a ne bourá, ale důkladně dekonstruuje všechny mýty o vlcích, které vycházely především z pozorování vlků v zajetí. Kolik je toho, co můžeme z vlčí moudrosti přijmout do našeho života? To už se dovíte na stránkách Elliiny knihy!

12.08.2018 5 z 5


Slova útěchy Slova útěchy Johannes Møllehave

Skutečně potřebná kniha, která čtenáře přiměje dívat se na lidi kolem sebe, jejich životy a nálady, okolnosti a volby, jinýma očima. A především, je vidět, jakou moc má slovo, vyslovené v pravý okamžik. Slovo útěchy!

16.12.2015


Krvavá lázeň Krvavá lázeň Mika Waltari

Nemůžu si pomoct... Waltari je prostě šprýmař:) Tím se samozřejmě mistra nechci dotknout. Mám ho rád a bez jeho knížek by můj život byl o dost chudší!

12.06.2023 5 z 5


Deník mladého přírodovědce Deník mladého přírodovědce Dara McAnulty

Jak píše Lessana, i já jsem měl pocit, jako bych četl ve své hlavě... svoje myšlenky a svoje pocity, jen jsem tentokrát ožil v postavě 14 letého chlapce z Irska.

A toto platí i pro mě a nenapsal bych to lépe: O svojej inakosti viem. A nie je dôležité, ako ju nazveme, pravda. Dôležité je, že vnímam (spolu s autorom) spätosť s prírodou a Stvorením. Odporúčam.

Jenom bych k tomu připsal, že je zajímavý, kolik štítků (hashtagů) mají některé knihy. U této je jeden. Autismus. A přesto, že to chápu, autismus není jediné téma této knihy.

25.07.2022 5 z 5


O čem mluvím, když mluvím o běhání O čem mluvím, když mluvím o běhání Haruki Murakami

Proč nenapsat knihu o běhání, když Haruki běhá každý den? Je tu jeden rozdíl od těch profláklých příběhů současných světově proslulých běžců... Haruki je totiž těžkej intelektuál a tak namísto nespoutaný energie a nadšení do přeběhů Pyrenejských Alp anebo líčení strastí pětinásobnýho triatlonu po Hawaiských ostrovech se od Harukiho dočtete, že provozoval jazzový klub, ale bylo to na něj příliš velký sousto a tak začal psát knihy, což je pro introverta mnohem lepší zábava:) No, jenže, co se nestalo... Haruki prostě za psacím stolem začal trochu scházet s věkem... když posilujete pravou ruku psaním perem a levou házením počmáraných papírů pod stůl, tak z toho kondici nevybudujete... a tak si Haruki jednoho dne řekl, že takhle teda ne! Vyběhl na svůj první desetikilometrový okruh v rytmu nestárnoucího rock-n-rollu přibližně stejně starých parťáků jako je Haruki sám a od té doby běhá dodnes... ale vážně: Haruki je prostě chlapík, který našel v radosti z běhu určitou koncentraci a sílu na to psát. Myslím, že díky psaní a běhu dosáhl určité životní rovnováhy. Budiž tato kniha inspirací pro ostatní spisovatele a badetele či pábitele... pravidelný pohyb určitě projasní mnohé řádky vašeho sepisování a bádání:)

10.10.2018 5 z 5


Knihy a typografie Knihy a typografie Martin Pecina

Martinu Pecinovi vřelé díky za tuto nedocenitelnou knihu. Jak rád na ní odkazuji, když se potýkám s klienty, kteří prostě ví nejlépe, jak se dělá řemeslo, na které si mě najali a to je kniha. Dokonce jsem se dostal jednou v diskuzi nad mojí prací k tezi, že stejně dělám jen Kontrol Cé a Kontrol Vé, tak proč pořád řešim a vysvětluju... tak pokud má někdo na práci typografa podobný názor, nechť si prosím přečte tuto knihu... je čtivá a naplněná typografií až po okraj a to, nutno říct, velmi působivým a vytříbeným stylem. Mě po profesní stránce potěšila, pobavila a naplnila hrdostí, neboť Martin Pecina potvrzuje, že je u nás na poli typografie stále o čem přemýšlet. Máme v historii tolik zvučných jmen a nepochybně mezi ně jméno Martin Pecina patří. Díky.

29.07.2016


Jantarové oči Jantarové oči Jaroslav Monte Kvasnica

Jen víc takových knih! Montemu je potřeba vzdát díky! Nejen díky této knize jsem našel a každý den nacházím jinou, novou, bezprostřednější cestu ke zvířatům. Navíc způsob vyprávění a podávání faktů mě zaujal hned od první stránky. Málokterý autor, který se snaží přiblížit nějakou problematiku, fenomén, má nadání věci tak jasně vyložit. Ještě jednou díky!

29.07.2016


Drak: Symbolismus a mytologie Drak: Symbolismus a mytologie Slavko Kroča

Kniha již staršího data. Dlouho jsem se k ní nemohl dostat, ale s přicházejícím rokem dřevěného draka jsem nemohl odolat a knihu přečetl. Těší mě jak je kniha graficky vypravená, tzn. napomáhá orientaci v knize. Spousta příloh. Autor popisuje fenomén draka pouze v některých kulturách (čerpá spíše z kultur východních). Třeba úplně vynechává kulturu vikingů, ale i další kulturní okruhy, a to je myslím škoda. Navíc úvod do tématu (první kapitola) dává tušit, že to tak nebude. KAždopádně i tak mě kniha potěšila a podnítila k dalšímu studiu.

11.02.2024 4 z 5


Archistorie - vyprávění o architektuře Archistorie - vyprávění o architektuře Magdalena Jeleńska

Ilustrace od Acapulco studio. Grafická zkratka. Humor. Omezená škála. 6 barev. Kniha pro deti. Kniha pro všechny. Přečetl jsem ji se zaujetím. Text úsporně uvádí do problematiky architektury. Nadšení. Radost z přečteného a viděného. Třídí informace. Materiály: kámen, cihla, beton, sklo. Dům, věž, most... Radost se násobí s další a další přečtenou stránkou. A čím dál tím víc přemýšlím o tom, že bych si naplánoval cesty po těch stavbách. Chci je vidět, sáhnout si na ně, pozorovat je v jejich prostředí, s lidmi i bez, ve dne i v noci, zvenku i zevnitř...

19.03.2023 5 z 5


Kniha Súfistického léčitelství Kniha Súfistického léčitelství Hakim Chišti

Modlitební praktiky súfijských léčitelů v životě nevyužiju, i když mají určitě svoje opodstatnění v kraji odkud pochází. Co ale čtenáře potěší, pokud je podobně jako já člověkem obklopujícím se nejrůznější zelení a kvetoucí bylinou, je kapitola Duše růže. Zájem o rostliny je v súfijském prostředí především zájmem o život. Bylo by poučné porovnat tuto kapitolu například s Descartesem, jehož přemýšlení o duši je především kategorické, třídící a rozhodně ne tak osobní, jako je vztah Hazrata Sulajmáního, jehož zasvěcení do říše rostlin a jejich léčebného využití uvozuje zmiňovanou kapitolu.

10.02.2021 5 z 5


Blázen svobodný Blázen svobodný Beate Grimsrud

To je teda něco! Úvodní vstup do knihy - nutkavá potřeba překročit hranici života je skutečnost, která když ožije v čtenářově mysli, zabydlí se hluboko v podvědomí. Eli je ta nejzranitelnější a taky nejsilnější. Život hluboko v našem nitru je daleko skutečnější, než život venku. Oblíbený citát Marca Chagalla. Tady platí 4 násobně! Beate Grimsrud je celoživotní sportovkyně a píše každý den po celý život. Každý den zaznamenává život kolem sebe a přitom jí fascinují ty nejobyčejnější, a jak říká, nejnudnější historky a hlášky ze svého okolí, o kterých tvrdí, že vlastně vůbec nudné nejsou, ale abyste to pochopili, je potřeba se začíst do její knihy...

05.06.2018 5 z 5


Duchové jezer Duchové jezer Zbyněk Kučera Holub (p)

Nemůžu jinak... je to skvělá kniha. První příběh mě opět trochu poopravil pohled na indiánské vidění světa, i když jde o beletrii psanou českými autory. Je to tak. Jejich zkušenosti z cest po severní Americe jsou obdivuhodné a obdivuhodný je i způsob, jakým indiánskou mytologii zakomponovali do svého dílka. Pafčaodřeky má pravdu... zamilujete si těch několik příběhů z divokého západu!

25.01.2018


Náklaďáky Volvo Náklaďáky Volvo Erlend Loe

Musel jsem si přečíst tuhle knihu ve slovenčině... přijde mi, že se k obsahu hodí víc... K Dopplerovi mi zase sedí čeština. Doppler je jinde a škoda, že se k němu Erlend nepřiblížil víc. Čekal jsem, že si s ním užiju víc, ale uvidíme... třeba se příběh v třetím díle uzavře. Pamatuju si z Dopplera tu náladu... to napětí... jako bych cítil jeho dech! Náklaďáky jsou vtipný. Zápletka super! Rytmus je rozkolísaný a špatně se udržuje tempo čtení. Chce to na jeden zátah, jinak hrozí odstavení náklaďáku na vrakoviště...

16.10.2017 4 z 5


Jak napsat diplomovou práci Jak napsat diplomovou práci Umberto Eco

Myslím, že při čtení této Ecovy studie všichni vysokoškoláci vystřízliví. Ti schopní samozřejmě, kteří už ve 12ti měli doma v šuplíku svázanou diplomku, tak ti samozřejmě ne. Knize nedají žádné hodnocení a napíšou do poznámky, že jde o plýtvání papírem a taky časem, který by mohli vynaložit na nějakou hodnotnější četbu anebo činnost... ti, kteří jsou stejně zahledění do sebe při vybírání témata na diplomku jako já a vyberou si téma, které je určené spíš pro zvláštní badatelský tým, který má rozpočet na celoživotní výzkum... tak ti si po přečtení řeknou... fajn, není to se mnou ještě tak špatný. Nebudu přeskakovat několik let studia a zvolím si jednodušší téma, které jsem schopný zpracovat a dotáhnout do konce. Vážně mi to pomohlo. Dočetl jsem knihu a pustil se do reflexe svého dosavadního směřování stran diplomové práce a přehodnotil trochu systém práce. Nemám totiž tu možnost komentovat s nikým z fakulty. Každý prostě nepotká lidi, kteří mu jsou na fakultě schopní poskytnout potřebné informace stran procesu tvorby diplomové práce. Když k tomu připočtu ne zcela vhodný výběr učitele, tak potom už je to skoro průšvih, jako se to stalo mě!

09.07.2017 5 z 5


Jiný život Jiný život Per Olov Enquist

Enquistův autobiografický román pro mě znamenal především nový pohled na dějiny Evropy 2. poloviny 20. století. Je to pohled osobní, i když má přesah i do obecnější roviny, protože Enquist velkou část svého profesního života strávil postupně v redakcích několika švédských deníků. Ve svých komentářích zastává vlastní pohled na věc. Riskuje. Hledá sám sebe. Hodně cestuje: Berlín, New York, Paříž, Kodaň. Později už coby spisovatel zažívá obrovský úspěch se svojí hrou Noc Tribádek, kterou dokonce uvedli na Broadwayi. Dostává se mu mezinárodního věhlasu, jenž ale pro Enquista znamená zároveň tíhu, která jej zmáhá a téměř paralizuje. Nic se mu nedaří a není ani schopen psát. Nakonec ale, po dlouhém tápání, přeci jenom najde pevnou půdu pod nohama a opět se pustí do psaní.

23.11.2016 5 z 5


Život se psem není pod psa Život se psem není pod psa Konrad Lorenz

Výsledky současného etologického bádání jsou už poněkud dál, přesto je dobré si tuto knihu přečíst. Etologie byla tou dobou na počátku a Konrád Lorenz svou knihu pojal velmi osobně a to se týká i ilustrací.

29.07.2016 5 z 5


Leopardi v chrámu Leopardi v chrámu Franz Kafka

Výběr z hroznů. Tak bych nazval tuto sbírku citátů z Kafkova díla. Hodí se na cesty ku rozjímání a přemyšlování.

18.04.2016 5 z 5


Kuchařka pro autoimunitní řešení Kuchařka pro autoimunitní řešení Amy Myers

V úvodu kniha shrnuje knihu předchozí, tedy Autoimunitní řešení. Recepty jsou fajn, už jsem jich celkem dost vyzkoušel. Jen produkty Amy Mayers nahrazuju za jiné, podobné, dostupnější na našem trhu.

11.02.2024