Katy_vKnihách
komentáře u knih
Ještě jsme se nepotkali
Sophie Cousens
Mám celkem slabost pro hrdiny/hrdinky, kteří se vydávají někam na cesty, a prozkoumávají za mě nějakou zajímavou zemi. Myslela jsem si, že to dostanu i od této knihy. Ale, není to tak úplně pravda. První polovina byla celkem čtivá, ale ta druhá už se vezla na docela vážné notě. Není to tak úplně o poznávání onoho ostrova, není to ani extra romantické (což považuju za plus), je to spíš o hrdince, která hledá sama sebe a své místo v životě. Osobně tenhle styl, spolu s klišé na závěr nemusím. Čekala jsem romantickou komedie okořeněnou cestováním a krásným prostředí. Ale to se moc nekonalo. Takže za mě průměrná kniha.
Noc v Orient expresu
Veronica Henry
Na to, že se tahle kniha jmenuje Noc v Orient Expresu, jsem si toho vlaku moc neužila. A na to, že na obálce jsou neskutečně krásné Benátky, tak těch jsem si užila ještě méně. Bohužel, tohle mě zklamalo. Těšila jsem se jak na vlakové dobrodružství, tak na Benátky samotné. Ale, jak už jsem řekla, tohoto se mi dostalo opravdu jen malinko. Celá kniha se zabývá až natolik pasažéry onoho vlaku, jejich minulostí, jejich přítomností a jejich důvody, proč tu cestu vůbec podnikají, že na to, co mělo být hlavním tématem knihy, už nezbylo místo. Za mě průměrná kniha, která mě ani přes nádhernou obálku bohužel neokouzlila.
Inspektor Prevít
František Niedl
Něco mezi inspektorem Clouseau a Jamesem Bondem. I když tito dva pánové jsou mi značně sympatičtější, než byl hrdina Prévit. Nebylo to špatné, trocha svérázného policejního humoru. Rozhodně se tomu nedá upřít originalita. Už jen jeho způsoby vyšetřování stojí za přečtení. Ale i případy samotné byli dost dobře vymyšlené. Nečekejte šablonovitou detektivku, ani úplně humorný příběh. Je to něco mezi tím, ale četlo se to velmi dobře.
Co když jsme to my
Becky Albertalli
Přesněji 3,5* protože to určitě není špatná kniha. Ale, něco tomu chybělo. Ze začátku byli dialogy zbytečně dlouhé, takže než se člověk pořádně dostal k jádru věci, chvíli to trvalo. A možná taky chemie mezi klukama mohla být lepší. Přenese vás to určitě do děje, popisy New Yorku jsou krásně napsány. A určitě budete mít pocit, že po New Yorku pobíháte spolu s hrdiny, ale to NĚCO tomu ještě chybělo. S koncem knihy jsem spokojená, ale nevím, jestli mě to tak úplně nalákalo na druhý díl.
On
Elle Kennedy
Jedním slovem - Úžasné! Proč mi trvalo tak dlouho, než jsem se k téhle knize dostala? To je tak milý příběh. Hokejové prostředí je samo o sobě tematicky skvělé, přidejte do něj dva neskutečně milé chlápky a máte úžasnou hokejovou romanci. Proč sakra ještě tohle nikdo nezfilmoval? Neptejte se sami sebe dvakrát, jestli tohle máte číst. Máte-li rádi tento druh literatury, tak by tahle kniha měla být první na vašem seznamu. Stránky vám budou klouzat pod rukama, jako puk na právě upraveném ledu. A ještě se u toho budete pousmívat, jako pitomci. Ode mě velké doporučení.
PS: Taky jste měli při čtení chuť na fialové Skittlesky? :D
Z Paříže...
Jan Šmíd
Více se mi líbil jeho novější cestopis - Paříž - Co v průvodci nenajdete, zdál se mi o dost zajímavější, lépe tematicky zaměřený. Ale, ani tohle nebyl špatný náhled na Paříž. Jak on sám píše, je to jeho pohled, pohled novináře. A kdo už pár cestopisů přečetl, ten jistě uvítá trochu odlišný pohled na toto město. Mě se to líbilo, zase jsem se dozvěděla o trochu jiných místech, o nichž se v běžných průvodcích nepíše. Nahlédnete i trochu do práce novináře, jako takové. Určitě je to jeden z těch lepších cestopisů o tomto milovaném městě. Takže pokud váháte, jděte do toho...
Najdeš mě na konci světa
Nicolas Barreau
Nevím, kdo vymýšlí ty obálky pro Nicolasovi knihy, ale člověka to úplně odpuzuje od samotného příběhu. A je to škoda, protože každý jeho příběh je velice originální a zajímavý. Tenhle nebyl výjimkou. Sice mi to dost připomínalo jeho "Lásku v Paříži", ale ta se mi od něj asi líbila nejvíc. Takže i tuto knihu musím hodnotit vysoko. Dostala jsem zase všechno, na co jsem u něj zvyklá. Krásné popisy Paříže, vyprávěno z mužského pohledu, originální zápletku, a tu romantiku...tu mu odpustím :) Jeho knihy jsou jednohubky na dvě přečtení, pokud tedy máte chuť na něco francouzského, dejte si Nicolasovi knihy.
Červená, bílá a královsky modrá
Casey McQuiston
Ano, je to trochu dlouhé. Ano, je to politické. Ale, zatraceně čtivé! Na tu délku to není vůbec nudné, stále se tam něco děje a vy hltáte stránku za stránkou. Já to prostě neodložila, dokud jsem to nedočetla. Jinak se to ani nedá. Velice pěkně napsáno, nejsem překvapená, že se z toho stal takový hit. Ale, určitě si nedávejte film před knihou, byli by jste zklamáni. Kniha je o 50% lepší než film. Mě osobně to bavilo od začátku dokonce, bylo to neokoukané, udrží to vaši pozornost až dokonce, zasmějete se, odpočinete si, a ještě se něco dozvíte o historii. Je to opravdu propracovaná kniha, a já se k ní ráda vrátím.
Jack Nicholson
Donald Shepherd
"Hvězda s profesionálním úsměvem vraha" - to vystihuje vše. Jack Nicholson už je dneska v Holywoodu pojem, ale nebylo tomu tak vždy. Neřadí se mezi mé oblíbence, ale má něco v sobě, co mě nějak zajímalo. Proto jsem neváhala sáhnout alespoň po této biografii, i když už je letitá. Mě osobně ale obsahově vyhovovala. Není tam toho příliš, ale informace byli dostačující. Jeho komplikované dětství, první práce, pokus dostat se mezi opravdu chtěné herce, i znechucení z neúspěchu. Můžeme nahlédnout do docela dost stránek jeho osobnosti, a jako celek se z toho složí samotný Jack Nicholson. Možná, jsou tam více rozebírány filmy než jeho osobní život. Ale, namícháno je to podle mě tak akorát. Názor na tohoto herce jsem po přečtení nezměnila, stále na mě působí ne zcela sympatickým dojmem. Ale, teď už aspoň vím, co tím vším stojí.
Jediný rušivý element jsou v této knize sáhodlouhé poznámky pod čarou, které opravdu ruší čtení. Jinak autor biografie psát umí.
Radost z obyčejnosti
Roland Merullo
Papež s Dalajlámou si vyjedou na tajnou dovolenou po Itálii? Námět mě velmi nadchl, říkala jsem si tohle bude paráda. Neokoukaný a ještě k tomu vtipný námět knihy. Jenže ten humor se vytratil u toho námětu. Jinak bych řekla, že tahle kniha vůbec do žánru humoru nepatří. Je to vyloženě duchovní literatura, kde se vedou velmi vážně náboženské rozpravy. Když do toho někdo půjde s tímto, bude za takovou knihu rád. Ale, já jsem se chtěla s těmito přítomnými pány pobavit a trochu si zacestovat po Itálii. Nedostala jsem ani jedno. Takže bohužel se to odráží i na hodnocení.
Letní bouřky
Eva Pospíšilová
Tohle bylo hodně příjemné čtení! Na chvilku jsem zase dostala dva měsíce letních prázdnin, a parádně jsem si je užila. Opravdu jsem se vžila natolik do příběhu, že jsem si vychutnávala všechny letní činnosti, které tam kluci podnikali. Jsem nesmírně příjemně překvapená tím, jak dobře se to četlo. Tak, jako obálka sama, příběh dýchá létem a přenese vás do léta. Pošťuchování kluků mě bavilo, a oblíbila jsem si oba (nejde si vybrat jen jednoho). Plus ten pes! Ještě jsem neviděla v knize tak úžasně šťastného psa! Tím si u mě autorky ještě více šplhly! Nemám co vytknout, oceňuji když něco není šablonovité a vybočuje to z řady. Bravo.
Chtěj Marsej
Magdaléna Rejžková
Opravdu netypický průvodce. Řekla bych dokonce, že to není dělané jako průvodce pro turisty, ale spíš pro ty, co by tam chtěli žít. Jinak se to vysvětlit nedá. Autorka totiž určitě nevyzdvihuje pozlátko daného města, žádné krásné hotely, pláže, přístav...Nýbrž obyčejné, chudinské čtvrti, seskupení lidí, kteří tam žijí každodenním životem. Popravdě řečeno, takovýto průvodce by mě od cesty do tohoto města spíše odradil. To vše ještě psáno v takové neuspořádané formě. Přišlo mi to jako spoustu novinových článků seskupených do jedné knihy. Nijak to totiž nenavazovalo. Nevím, co si mám o tomto nápadu na knihu myslet, nebo jak ji pojmout. Ale, co se knize nedá upřít, to je její originálnost. Tohle totiž nikdy nezapadne do tolik vydaných turistických průvodců a cestopisů. Možná to byl autorky záměr...odlišit se. A to se jí povedlo.
Čas třešní
Nicolas Barreau
První kniha od Nicolase, kterou musím ohodnotit pouze průměrně. Myslím, že jeden díl pro Andrého a Aurélii by stačil. Podle mě pokračování nebylo nutné. První díl byl, jak už jsem u Nicolase zvyklá, celkem originální. Ale, tohle bylo předvídatelné, a strašně hašteřivé! Hlavní hrdinka už mi nebyla sympatická v prvním díle, ale zachraňoval to alespoň hrdina. Tady to už neměl kdo zachránit. Ale, za ty krásné popisy Paříže, které umí Nicolas prostě bravurně, jsem ráda, že jsem si to přečetla. Ale další knihu už prosím jinou, a opět tak originální jako třeba Láska z Paříže :)
Italské prázdniny
Jan Werich
Jan Werich nikdy nebyl můj oblíbený herec, ani jako člověk mě neokouzlil, čekala jsem tedy, jak na mě zapůsobí jako spisovatel. A musím říct, že velice dobře! Na knize vůbec není vidět její stáří, všechno co napsal o své cestě do Itálie se mi zdá i dneska aktuální a užitečné. Trochu autobiografické, trochu humorné. Je to skvělá směs tří žánrů, které mám nejraději. Nejradši cestuji letadlem, ale tahle cesta po vlastní ose, vlastním autem nebyla vůbec špatná. Chcete-li se vydat na cestu do Itálie, tudy vede nejrychlejší cesta.
Věž
Skye Warren
První díl byl dobrý, druhý díl sotva průměrný, na třetí nezbylo nic. Opravdu, ta kapka děje, která byla v tomto díle se mohla dokonale odehrát ve druhém díle, a stačilo by to. Autorka čtenáře valnou většinu děje pokouší dostat zpátky do děje prvních dvou dílů, aby náhodou nezapomněli, co se tam událo. Ale, to je prostě málo. Série s názvem Koncovka, tedy podle mě nebyla moc dobře zakončená.
Jak nevyloupit banku
Donald E. Westlake
Asi jsem čekala něco trochu jiného. Knížka mi přišla starší, než ve skutečnosti byla. Styl psaní mi připomíná Pelhama Grenville Wodehouse. Přišlo mi, jako by se příběh odehrával ve třicátých letech při nejmenším. Styl mluvy mi prostě nesedl, a čekala jsem asi trochu více akce, a možná i trochu více vtipu. Není to vyloženě špatná kniha, odpočinková detektivka, to ano. Ale žánr humor? To moc ne. I tak na odpočinutí dobrá kniha.
Úsměvy žen
Nicolas Barreau
Tato kniha možná nenaláká čtenáře ani názvem, ani obálkou (alespoň mě ne), ale kdo už četl alespoň jednu knihu od Nicolase, ví, že by do ní měl jít také. Tak jako všechny jeho příběhy, i tento se četl s neuvěřitelnost lehkostí, opět nechyběli úžasné popisy Paříže, a opět to byl "neokoukaný" příběh. Nicolasovi prominu i to, že píše v žánru romantika, jeho příběhy totiž nejsou žádná klišé. Opět mi tato kniha připravila příjemně strávený čas, a určitě se pustím do druhého dílu.
Italské dvojhubky
Marta Kučíková
I když se první díl nesl v trochu vtipnějším duchu, tento díl se mi líbil o trochu víc. Líbí se mi styl paní autorky, která sepisuje každou příhodu, každou radu, prostě vše, velice lidsky. Bez obalu, bez přetvářky. Na nic si tu nehraje, všechno nám předkládá tak, jako by si povídala s každým čtenářem zvlášť a o každého se zajímala tak, jako by to byl její blízký přítel. Ono se řekne, žít v Itálie, to musí být pohádka. Ale knížky paní autorky vás vrátí zpět na zem, protože všude je něco. Proto není třeba závidět, jen si to vychutnat. A já si knížku vychutnala :)
Všechny cesty vedou do Santiaga
Ladislav Zibura
Tak, jako skoro každá jeho cesta, i tato je velmi pěkně knižně zapsaná. Nejrychlejší cesta z České republiky vede přes jeho knihy. A pokud máte chuť spíše na "očistnou" a duchovní cestu, při které chcete hlavně psychicky vypnout. Vyberte si tuto. Je to pěkné čtení.
Sicilský polibek
Mon Coucou
Kdyby se v prvním díle neobjevil Cortado, do druhého dílu bych se asi určitě nepustila. Ale, oblíbila jsem si ho natolik, že jsem si musela přečíst pokračování. Ale i tak, musím říct, že jsem čekala trochu jiný příběh. Celkově je tento díl lepší, než první. Mnohem více mafie, příběh šel trochu víc do hloubky právě tímto směrem. Což u autorky oceňuji, že si dala tu práci, a opravdu si něco o mafii nastudovala. Ale u takového mafiánského bosse bych čekala mnohem méně sladkých řečí, a taky jinou partnerku. Nesedělo mi to, a už vůbec mi nesedělo to předčasně dospělé (a málo uvěřitelné) dítě. Možná to byl záměr, udělat z toho trochu odlišný příběh. Ale, ne každý má tyhle spojitosti rád, a sednou mu. Za mě tedy nakonec průměrné.