jozik_v_tumane komentáře u knih

Román má i slabší pasáže, není úplně dokonale vyvážený a nemohu ho označit za mistrovské dílo ve všech ohledech. Přesto dávám pět hvězd, zaprvé pro krásu a bohatost češtiny, zadruhé pro jemnost a hloubku psychologického vhledu (kterým oplývá též hlavní hrdina). Tak plastické, důvěryhodné popisy povahy postav a motivů jejich jednání jsem dlouho nečetl. Mnohé pasáže jsou přímo úchvatné. Pro ilustraci jazykového umu jen dvě věty: "Hajn měl ruce složeny na stole jako mrtvé dříví. Občas plácl dlaní naprázdno, jako když ocasem zabité ryby trhne konvulzívní křeč." Každý, kdo miluje češtinu, bude mít velké potěšení z četby.
Nechápu komentáře zdůrazňující odpudivost hlavního hrdiny – já v něm vidím mnoho krásného; rozhodně je to nejpozitivnější a nejcharakternější postava celého románu, snad leda s výjimkou Katy! Stejně tak nesouhlasím s doporučením nečíst román, pokud nejste v psychické pohodě. Naopak, nepřikrášlený realismus je nejlepší balzám na všudypřítomné pokrytectví, stejné dnes jako tehdy.

21 09.08.2021

Ke všem dobrým komentářům níže chci jen doplnit, že velice oceňuji překlad Ivana Děnisoviče od Sergeje Machonina (který sám prošel koncentrákem, takže byl k překladu povolaný). Krásná, bohatá hovorová čeština, k tomu trochu trestanecké hantýrky – jazykový zážitek! Překlad ostatních povídek (Anna Nováková) je ovšem také výborný. Celkově krásné čtení, Solženicyn je skvělý vypravěč. V povídce na pár stránek dovede umně navodit atmosféru. (Kdysi jsem rozečetl Souostroví a nějak mě to nebavilo, ale Děnisovičem a těmito povídkami si mě zase získal.)

11 29.12.2019

Středobod knihy, podrobný popis slavného útěku do Západního Berlína, je napsán tak plasticky a čtivě, že se mi ve fantazii promítal film před očima a nebyl jsem schopný se odtrhnout. Celá kniha je velmi dobře napsaná, až na ty vložené pseudobásnické strofy -- ani nevím, jak ty útvary nazvat --, chápu, že měly sloužit jako zastavení a odlehčení dramatického textu, ale obsahově je většina z nich úplně mimo, kroutím nad tím hlavou a nechápu, o co autorovi šlo. Ale to je drobnost. Celou 600stránkovou knihu jsem přečetl za 3 dny a kousek, což je u mě zcela výjimečné. (Naposledy jsem se takhle začetl asi před 20 lety do Orwellova 1984.) Co se týče bratří Mašínů, tak mě osobnostně tedy nejsou zvlášť sympatičtí, neodsuzoval bych je, jejich činy považuju v principu za legitimní, na druhou stranu je zřejmé, že z velké části to byli trochu zvlčilí kluci (vyrůstající bez otce), kterým šlo hlavně o to dobrodružství samotné a až v druhé řadě o nějaký smysl té činnosti. Při každé své akci udělali spoustu chyb (někdy až ve stylu "všechno špatně"), zásady konspirace ve skupině nebyly dodržovány atd. (Je to ovšem adekvátní jejich věku.) Zde je zajímavé srovnání s Josefem Hasilem, který je mi osobně sympatičtější a který jednal nesrovnatelně profesionálněji. Vůbec nechci snižovat hrdinství Mašínů -- to, jak se prostříleli do Západního Berlína je prostě na hranici zázraku, šance 1:10000, že to vyjde --, jen mě trochu překvapuje podtitul knihy "největší příběh studené války", resp. to, jak z autorova stylu psaní vysvítá, že je považuje za největší hrdiny své doby. Z příbuzných a pomahačů Mašínů bylo zavřeno podle údajů v knize méně než 20 lidí, v případě Hasila to bylo mnoho desítek. Z toho, co vím, mám dojem, že Hasil byl StB mnohem větším trnem v oku a postupovala proti němu s řádově větší brutalitou. To naznačuje, kdo byl větší hrdina. Mašínovi spasili útěkem jen sebe, jinak podnikali jen úplně zbytečné a bezvýznamné (z hlediska narušení chodu režimu) sabotáže. Hasil pomohl mnoha lidem utéct za hranice a žádné klukovské sabotáže ho nezajímaly. Sláva skupiny bratří Mašínů tak z mého pohledu vyplývá především z toho opravdu naprosto neuvěřitelného útěku, fantastičtějšího než všechny akční filmy, v kombinaci s příběhem hrdinství jejich otce. Čtenářský zážitek.

10 27.09.2023

Nemůžu nedat pět hvězd, protože tenhle příběh prostě miluju – leč asi poprvé v životě se setkávám s případem, kdy filmová adaptace je lepší než knižní předloha! Ať už je to tím, že televizní adaptace z r. 1990 je mistrovské dílo, nebo tím, že ji znám od dětství a nazpaměť, takže ji už považuji za původní, a nebo tím, že jsem četl vydání z r. 1957 přeložené od M. F. a P. V., které mi jazykově tolik nesedlo (je to už trochu zastaralá čeština a sprosté klení pirátů se prostě nedá přeložit slušně v intencích socialistické výchovy mládeže v 50. letech) – nevím. Také překlady vlastních jmen nejsou to pravé, zejména Dlouhý Janek a Pečínka (kterého odjakživa znám jako Johna a Rožně) a Jíra Merry namísto George. Překvapilo mě, že kniha neobsahuje žádné úvahy (kromě snad jediné Jimovy, že duše na rozdíl od těla je nesmrtelná), literaturu pro mládež jsem asi fakt dávno nečetl ;-) Je to jen samá akce, akce, akce, hodně (fakt hodně!) rumu a pár odkazů na Bibli. Literárně nejpovedenější je začátek – jak mistrně nepozorovaně nás autor zavede z normálního světa tehdejší Anglie do světa pirátů. Ani si toho člověk nevšimne a už je uprostřed honby za pokladem – smekám.

10 03.01.2021

Havlíček byl neuvěřitelný znalec lidí a zejména žen, jak dokazuje tento soubor povídek. Nevybavuji si jiného autora, který by dokázal tak trefně vystihnout nepostižitelné: myšlení, pohnutky a city ženských postav. Stále je to "jen" mužský pohled, leč neobvykle plastický a citlivý. Na pár stránkách dokáže autor velmi úsporně a přesto přesně vystihnout životní úděl a duševní rozpoložení postavy košatou prvorepublikovou češtinou. Není to však snadné čtení: jednak sloh už dost odlišný od dnešního, jednak jakási chmurná tíživost těch neradostných ženských osudů.
Zaujala mě poslední povídka Tanečnice, jež je protipólem ostatních čtyř povídek: její osud nebyl zničen okolnostmi (a muži), nýbrž naopak ona ničila osudy mužů a svůj život měla pevně v rukou – ovšem za cenu strašného vnitřního chladu.

9 30.09.2021

(...) Je všechno,
co mých dvacet let do mne nanosilo
z vůní a tvarů a z čeho si dnes ona
jak z pláství vybrala strašné sladkosti.
Je všechno, co naráz zastavuje srdce,
a přece to není smrt. A je všechno,
čím vždycky člověk poprvé vydechne.

9 16.11.2020

Dávno jsem se tak nezačetl! Famózní kniha – především díky neuvěřitelné síle příběhu protagonisty Josefa Hasila. Napsané je to celkem dobře, velmi úsečně a věcně, žádné zbytečné řeči kolem. Čte se to velmi dobře. Po několikerém poslechu rozhlasového zpracování bylo skvělé si přečíst předlohu. Kvůli vynechávkám v rozhlasové verzi mi některé souvislosti unikaly. Mimo jiné mě velice zaujala v audio verzi zcela opominutá dějová linka Růženy Študlarové. Některé scény jsou nedůvěryhodné (fakt si neumím představit, že Hasil tančil na bále v převlečení za ženu a nikdo ho nepoznal, tomu prostě nevěřím) a jiné geograficky nepřesné (když sleduji mapu, popis trasy logicky nedává smysl), ale to na podstatě příběhu nic nemění. Kromě samozřejmě historického ponaučení o zrůdnosti komunistického režimu je hlavním a nadčasovým sdělením knihy to o významu odvahy. Celý komunistický režim stál na strachu. Hasil strachu odmítl podlehnout a proto ho komunisti tolik nenáviděli. Velká osobnost, velký vzor!

8 19.02.2023

Nedivím se, že má pod 80 % – je to nelehký text, vyžadující pomalou četbu, se spoustou biblických a jiných odkazů. Nad dobrodružným příběhem dominují úvahy. Četl jsem to celé dva měsíce. Je to ale poklad! Nadpozemsky poetické. Asi z žádné jiné knihy jsem si nevypsal tolik pasáží.

8 30.06.2020

Přečteno za tři dny. Dobře napsáno!

7 26.11.2023

Nejsem žádným velkým milovníkem Lema, ale tohle je podařená kniha. Některé pasáže popisující oceán a jeho útvary byly ubíjející.

7 08.04.2022

Krásná kniha, všechny povídky se mi líbily, nejvíc ovšem o Haně Karadžičové. Velmi vtipná je stať o natáčení Marijky nevěrnice v dodatcích – neuvěřitelná historie. (Z filmu jsem nerozuměl skoro ničemu, česky je tam tak jedna replika z dvaceti. Ale bylo zajímavé vidět, jak tehdy vypadali ti lidé, o kterých Olbracht píše.)

6 08.04.2021

Základní koncept knihy – rozpoznání a překonání "antiprogramů" – je jistě dobrý. Autor ale nejde příliš do hloubky a často opakuje tytéž jednoduché pravdy. Pro mě s letitými zkušenostmi s psychoterapií je text málo objevný/obsažný. Jistě nikomu neuškodí si to přečíst, pro mě však kniha jen více či méně výstižně shrnuje některé psychologické principy, jejichž analýza je pro mě denním chlebem. Působí na mě jako jakýsi první záchytný bod pro lidi s relativně vážnými problémy – uvězněné v začarovaném kruhu "antiprogramů". Místy autor opravdu přehnaně zjednodušuje. Vysloveně za nesmysl považuji metodu říkat sám sobě nahlas určité fráze ("jsem vítaný"), abych si je údajně vštěpil a začal tomu věřit. Celý koncept nahrazování "antiprogramů" "novými programy", tak jak jsou v knize formulovány, mi přišel velmi povrchní a tudíž nedůvěryhodný. Přesto jsem si četbu užil jako určitou formu meditace. Inspirovala mě k jedné důležité myšlence a i jen za to to stálo.

6 27.02.2020

Ačkoliv má knížka jen málo přes 100 stránek a vlastně je čtivá, četl jsem ji 5 dní, a to jsem měl čas... Rychleji to nešlo. Nutí zpomalit a vážně se zamýšlet nad svým životem. Způsob vyprávění i poezie popisovaných míst, vzpomínek a dojmů, velmi spontánně, tak jako funguje paměť sama, mně zcela učaroval. Jsem okouzlen a kdyby byl autor vydal nějakou další prózu, hned bych se do ní pustil! Velká nádhera, velká hloubka...

6 10.11.2019

Nádherně napsaná kniha, krásný životní příběh, i když samozřejmě popisované události jsou strašné. Nechápu, jak může mít kniha míň než 100 %. I když třeba někomu nesedne styl vyprávění, k tomuto lidskému příběhu nelze mít než nejhlubší obdiv. Není to samoúčelné popisování hrůz nacismu, ale barvitý osobní příběh s velkým duchovním přesahem. Pan autor, před nímž se hluboce klaním jako před spisovatelem a jako člověkem, nikdy nesklouzává ke zjednodušenému hodnocení, oceňuji např. zmínku o nacistovi, který v Treblince odmítl pracovat a na druhé straně zaznamenání případu znásilnění Němky americkými vojáky, který ukazuje, že nejen nacisti byli zvířata... Těžko po této knize číst jakoukoli fikci, když ta nejfantastičtější hrůza je zde popsána podle skutečnosti.

5 09.09.2023

Může se zdát, že tahle kniha je naprostá šílenost, vtip nebo blábol. Ale když k ní přistoupíme s pokorou, vyjeví svou krásu. Kdo chce racionálně a jednoznačně chápat, bude hořce zklamán. Lze se jen nechat unášet křivolakým, mnohovrstevnatým a nelineárním proudem myšlenek, snů, vtipů, absurdit, souvislostí, mystifikací a reálií, popisů a vyprávění, a to v několika paralelních časech, prostorech, světech, peklech a nebích. V průběhu čtení mi došlo, že už jsem knihu před lety četl, ale zapomněl jsem to... Tuto knihu nelze mít v "přečtených" – je tak fantasticky neuchopitelná a vymykající se jakémukoli zařazení, že ji lze číst stále dokola a nikdy ji nelze dočíst. Náročná četba, přečetl jsem souběžně desítky článků na wikipedii, abych se zorientoval ve zmiňovaných reáliích. Nemluvě o všech těch neznámých slovech...

5 31.12.2021

Chvílemi děj krásně plynul, chvílemi jsem se výborně bavil, chvílemi mě intelektuální sofistikovanost trochu zmáhala. Nebylo to snadné čtení, zápasil jsem s knihou přes dva týdny. Obrovské množství odkazů a narážek na všechno možné. Místy měla tato velká hra se slovy a literárními odkazy navrch nad příběhem. Občas nepříjemný pocit, že ne všechno jsem pochopil. Občas příliš barvité, rozvláčné popisy. Některé scény / situace / obrazy byly ovšem geniální. Příběh je hluboce lidský, ambivalentní. Jazykově vybroušené.
Skvělý překlad!
"Pro mne existuje prozaické dílo pouze do té míry, pokud mi poskytuje to, co zhruba nazvu estetickým blahem, čili pocit být nějak, někde napojen na jiné stavy bytí, kde je umění (zvědavost, něha, laskavost, extáze) normou. Takových knih není mnoho." Nabokov

5 16.10.2021

Neuvěřitelná kniha. Těžko hledat lepší příklad a rozbor zakomplexovanosti a pomstychtivosti "obyčejného českého člověka"... A je to ÚŽASNĚ napsané. Před autorem hluboce smekám.

5 15.08.2019

Krásný magický román. Kouzelná atmosféra. Německo 16. století. Rusky exaltované city hlavních hrdinů. Démoni, obsese, sebeobětování, hledání dokonalé lásky. Setkání s doktorem Faustem a Mefistofelem. Náboženský fanatismus, inkviziční proces a tragická smrt Renáty. Román je nedokonalý, nevyvážený, ale přesto nádherný, protože je z něj cítit Ruprechtova zamilovanost. Romantická rovina je dominantní. Román byl jednou z inspirací slavného Mistra a Markétky a líbil se mi víc.

4 11.12.2023

Extrémně zajímavá a brilantně napsaná kniha. V první části, kde autor podrobně představuje své reformně komunistické představy, poté, co už sám v polovině 50. let prodělal roztržku s KSČ a byl odstaven do ČSAV, jsem měl dojem, že byl naivní, nakolik věřil v možnosti svého upřímně míněného pozitivního uplatnění v rámci této strany. Ale to se dnes snadno řekne a autor to více méně na konci knihy sám uznává. Tato naivita ve vztahu ke KSČ bylo jediné, co se mi na knize nelíbilo. Těžištěm knihy je popis vývoje pražského jara z pohledu tajemníka ÚV KSČ, zasvěceného z titulu své funkce do všech zásadních událostí ve straně v roce 1968. Je to fascinující upřímná zpověď hyperinteligentního věřícího komunisty, který to myslel dobře a po 21. srpnu definitivně pochopil, že to dobře dopadnout nemohlo. Velmi silný příběh. Samotný popis událostí 21. srpna a následujících dní patří k vůbec nejnapínavějším textům, co jsem kdy četl. Místy jsem se i zasmál, nakolik to bylo absurdní...

4 30.04.2023

Stává se mi nápadně často, že veleslavná díla mě tolik neosloví. Prostě znám spoustu lepších knih. Začetl jsem se a bavilo mě to (přál jsem si, aby to byl krásný čtenářský zážitek), ale čím dál víc jsem tomu nerozuměl a "nechtěl rozumět", protože jsem měl čím dál víc pocit, že se jedná o umělý, překombinovaný konstrukt. Proč tolik složitosti? Posledních několik kapitol už jsem doslova netušil, co se mi básník snaží říci. Nepochybně jsem nevzdělaný a nechápu všechny biblické odkazy a souvislosti, jenže mě to právě ani neláká. Nemám rád ty "snobské" knihy, které "dávají smysl" jen zvlášť vzdělaným a sečtělým, a hlavně nad kterými je potřeba složitě dumat, abych se nějakého smyslu dobral. Takovému smyslu nedůvěřuju. Jinými slovy, cítím se trochu podveden: čtu slibně se rozvíjející a zábavný příběh, aby mi nakonec dal autor najevo, že pokud nemám nastudovanou Bibli skrz naskrz, nezasloužím si pochopit. Nebo jsem asi prostě moc hloupý.
Víc než text se mi líbily ilustrace Iwana Kulika – naprosto úžasné!

4 21.12.2022