Josh
komentáře u knih
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
S dovolením se odkazuji na dřívější recenze. Ta od jarynek (VIII.24) se trefila - dítě vypráví jako by bylo dospělé, má názory a hloubku myšlení dospělého - to je to co mi tady nesedlo!! To, co mělo být vážné mi bohužel přišlo jako fraška:-((
Několikrát bylo vypravěčem v přečtené knize dítě, líčilo příběh svým pohledem, ale tady to bylo neúměrné, mimo jistou dětskou perspektivu. Jen v některé pasáži mi to přišlo přirozené, ale těch vyumělkovaných bylo až moc. Příliš, aby mé hodnocení bylo lepší.
Možná je to mým chápáním, že jsme se s autorkou minuli, možná ne, ale nemusí se přece lidem líbit stejné věci. Řada čtenářů je knihou nadšena, tak jim to nebudu brát a jen sáhnu po jiné knize:-))
Jane Eyrová
Charlotte Brontë
Povinná četba, anglická literatura, klasika.... a mnoho dalších popisů by se dalo o této knize říci. Zaskočilo mne kolik lidí tady srovnává tuto s knihou Pýcha a předsudek a netuším proč. Proč ne s Rozum a cit, tedy pokud chcete zůstat u Austenové.... Tyto autorky se možná věnovaly podobnému tématu, co také v 18.století chcete vymýšlet za scifi. Ale nejen, že je dělí generace ale minimálně styl. Austen vložila ironii, humor, optimismus do příběhu, ale CHB do postav.
Možná v této knize na člověka padne deprese, na mne hlavně z dětství Jane, ale v té ponuré době, která měla svá měřítka a jimi bezcitně měřila každého a neviděla jednotlivce a charakter člověka se CHB hodně dobře orientuje a my s ní. A myslím, že generacím čtenářů předala díky příběhu jedné postavy Jane a jejímu ryzímu charakteru jak se poprat jak s dobou, měřítky, lidmi co měří, bezcitností okolností, tak sebou sama. Nacházet odvahu v sobě a svých hodnotách, mít přání a zkoušet je svým přičiněním plnit.
Ne jako dnes házet vše na ostatní, když se mi nedaří, nemít odpovědnost, měnit hodnoty dle situace a výhod, nechávat si cestičku umést rodiči a spoléhat na to, že ostatní něco udělají, vymlouvat se, chtít jen brát, pokud dávat pak jen s vypočítavostí, ... Copak je dnes méně závisti, odsuzování, zloby, šikany, ... Možná jsme o 300 let dál v technologiích, ale kam jsme došli jako společnost? jako národ? Jako jednotlivci? To myslím CHB vložila do Jane, abychom se zamysleli nad svým životem, nejen co nesmíme , ale co máme, co můžeme. Otázkou je co chceme....
Práskovník Pepa: aneb Když práskat, tak jenom dveřmi v knihovně
Anna Langerová
Chápu, že někdo chce změnu místo princezen a vodníků, přestože stejně pak použije třeba draka. Co však nechápu je pointa. V pohádce sice musí být dobro a zlo, ale proč to tady zavání korupcí až politikou? To "dopadne" na konci, jenže to už jste jako čtenáři znechuceni jak je to o ničem. A že by se dětem líbily alespoň obrázky, pochybuji. Ztráta času:o(
Ta 1* je pouze jako náhrada za čerpání tolik papíru, škoda stromů....
Dobrou noc z Paříže
Jane Healey
(SPOILER) Po dlouhé době opět kniha z válečného období ve Francii, téma však výjimečné. Jeho zpracování nezklamalo. Příběh založený na reálné osobě Drue Leytonové byl skoro ve všech ohledech úplně nový – úsilí získat USA pro pomoc Evropě, rozhlasové vysílání do USA nebo francouzský odboj. Popis odboje byl trochu nedokonalý, nejen že vše procházelo hrdince bez problémů, některá její vyjádření byla spíše samolibá než statečná a hlavně pořád pili víno a šampaňské a jedli, což v době 2SV má své „mouchy“, ale přece jen jde o Francouze, takže čtenář dovolí a přivře oči. S určitou mírou představivosti tyhle maličkosti stojí za přehlédnutí, protože se do textu ponoříte a získá si vás svým francouzským kouzlem.
Pekárna v Brooklynu
Julie Caplin
Kdo sáhne po jakékoliv knize JC tak ví, tedy většina co pak nepíše "očekával/a jsem něco jiného", že má v ruce jak romantiku (nepíše "až moc sladké"), tak lokalitu - výstavní jídlo a místo.
Nevím, jak reálně vypadá NY a život v něm, ale líbilo by se mi na nějakou dobu zažít to štěstí jako v této knize a mít tam tak dobrou práci, bydlení a lidi kolem sebe.
Autorka pro mne uměla vytvořit atmosféru města. Předala mi pocit dobrého místa, kde žijí lidé jako já, jen mluví jinou rodnou řečí a "nakazila" mne radostí z jídla a pití, nemluvě o následném pocitu hladu a žízně z té vůně linoucí se z řádků. A nesmím vynechat, že vzbudila pokušení si objednat první letenku do Států a ověřit tak jaké jsou nejen pekárny v Brooklynu.... I když budu muset počkat na další US volby až nebudou každého cizince považovat za vetřelce nutného vystrnadit ze země, pokud možno i za oceán:-))
Osudy dobrého vojáka Švejka
Jaroslav Hašek
Kdo z Čechů by neznal Švejka? No, kdo nezná zjistí, že je "naší" krve :-)) V podání pana Hrušínského byl prostě dokonalost sama a pan Hašek musel být nadšený, protože to švejkovství, které v nás viděl se dostalo nesmazatelně na plátno... Moje seznámení se Švejkem bylo však dřívější - loutkový film, už v dětství. No, mám mít ideály, že dnešní děti, resp. mládež ví o existenci Švejka alespoň něco?
Tajemství Kosí kavárny
Heather Webber
Přidám se k recenzím Ajinka79, EvaEma a Ivetaa, které jdou proti proudu. Navíc budu mnohem přímější - s každou stranou, pak 20.stranou, pak 40., pak 80. mě to vytáčelo víc a víc. O jižanské (kde?) atmosféře nemluvě. Stručně - přečíst prvních 10 a posledních 10 stran, tedy něco jako délka povídky, tak by to bylo možná i fajn... Hřejivý příběh by to snad i byl, na těch 20 stranách, nevadí že předvídatelný či prvoplánový, že milion postav podivně smýšlejících, od ukecaných klepen přes fajn typy až po tiché nemluvy, ani že jsou zbytečně složitě popsáni a rozhovor na 2 řádky je na 20 řádků, ALE kdyby v něm vůbec ale vůbec nebylo to divně divné divno ve stylu kosí koláč!!!! Za mne nazvat toto magičnem je opovážlivost...
Ještěže nejím koláče... A fakt doufám, že až uvidím na jaře kosa nevzpomenu si na tuhle hrůzu!! To byl přehmat roku a snad už to tímto mám hned z kraje za sebou. Jediné za co 1* je obálka.
Bídníci I, II
Victor Hugo
K této klasice, jež je generacemi čtena už více než 160 let se nedá napsat nic nového, možná jen osobního. Souhlasím s recenzí milan.valden s ohledem na povahu díla, román o francouzské společnosti 19.století. Zdá se to jako pohádka z vězně starostou, něco jako Popelka, která byla také ke všem laskavá. Lidé, kteří poznali dno, chudobu života si ho cení a snaží se ne pomáhat na oko, ale že sami ví, jak důležitá je šance. Nikdo si totiž nevybere zda se narodí do chudé či zajištěné rodiny, ale všichni máme možnost výběru, jak se chovat k ostatním a zvláště k méně obdarovaným.
Zdá se mi to nebo pomáhají většinou "běžní " lidé? Kdyby těch 10 % nejbohatších lidí světa dalo i jen část z toho, co mají -- co v životě nemají šanci utratit, i když se o to svým luxusem snaží, co by "běžný" člověk neutratil za život -- dali nejchudším v Africe či Asii, pak by chudoba na světě přestala existovat.... Idealista? Ne, jen stačí kouknout na nuly v majetku na jedné straně a na třeba cenu matrace pro děti v Africe na 2.straně....
Možná by číst klasiku, nebo alespoň vidět nějakou filmovou, např. s Jeanem Gabinem z r.1957 či muzikálovou verzi mělo více "ne běžných" lidí. Jen přání, tip na předsevzetí do nového roku 2025 :-)
Malvínčiny Vánoce
Kristína Mišovičová
Dle anotace jsme čekali, kdy se lištička potká s dětmi... je to vlastně podle reálného života, kdy zvířátka prožívají také svátky, po svém. Vždy to má přece své kouzlo. Hlavně aby se to líbilo „účastníkům.“ Děti mají otevřenou mysl a srdce, příběh, včetně kreseb je nadchne. Stejně i dospěláky:o)
A JSOU TU VÁNOCE !!!
Zimní drak
Troon Harrison
CITACE: "Příběh o soucitu, lásce a naději."
Zní to dobře, ale je otázka, zda se to týká člověka nebo draka. Kresby jsou nádherné a souzní s příběhem, ale hlavně s naturelem postav, jako byste nepotřebovali popis charakteru... Drželi jsme palce zimnímu drakovi, protože nás šokovalo jakou sobeckou odezvu měla jeho prosba... Možná to způsobil strach, ale další čtení v nás vzbuzovalo jisté přesvědčení...
Generační diskuze měla pak témata jako otevřenost, upřímnost, ochota naslouchat, empatie, strach, priority a hlavně kdy je víc hodnota života nás samých, někoho blízkého a někoho cizího...
Velmi inspirující kniha, zvláště její závěr. Nikdo se u ní nebude nudit!
Chlapec, moře a hvězdy
Radek Adamec
Příběh, nejen vánoční přenese děti do světa snů a snění. Krásné kresby zavedou děti do fantazie a mohou i část příběhu vyprávět po svém. Skvělé! Kresby (želva je úchvatná:o) jsou v souladu s krátkými texty. Není nad společné čtení před spaním :o)
Hloubka moře i výška hvězd jsou světem nejen pro chlapce, ale pro každého z nás.
Králíček by měl už spát
Amy Hest
Mrňouse kresby nadchli. Dospěláci sice „těžce“ hledají králíka :o)) ale kdo se snaží, aby (už konečně) spala drobotina ve svém, ne rodičovském pokoji a zároveň jí chce pomocí neuvěřitelně snadného příběhu (proč si to někdy „neulehčit“ :o)) vysvětlit proč - sáhne po něm.
Mrňous si bude chvíli hlídat svého plyšáka, ale potěší ho, když alespoň někdy, stejně jako v knížce bude moci....
Kocourkův den
Radek Malý
Skvělá kniha pro nejmenší, jejichž pra/rodiče je pomalu připravují na určité povinnosti – od ranního vstávání, mytí, přes hraní si, až po usínání večer. Celým příběhem provází kocourek a také otázky, nechybí zábavné hledání kočiček nebo kočičáků v krásných obrázcích. Interaktivní část knihy lze při čtení dětem v postýlce vynechat :o) SUPER SKVĚLÝ VÁNOČNÍ DÁREK !!
Půlnoční kocourek
Sonja Danowski
Půlnoční kocourek, název knihy a písničky, a samozřejmě se obojí týká nějakého kocourka :o)) Příběh a kresby jsou prostě skvělé!!
Byla by škoda nechat takovou krásnou knihu zahálet v poličce...
Cesta je cíl
Chris Saunders
Obehraný filozofický názor ve verzi dětem, ale kdo z dětí vydrží bez odpovědi "kam jdeme"? Na této cestě je hodně zvířátek, hodně odlišných - v obrázcích i v básničkách - je to zdůrazněno, takže kamarádství a s kýmkoliv jako poslání stačí samo o sobě. S dětmi můžete pak mluvit o různých lidech, které znají :o))
Verše opět nenadchli....překladatel jako u dříve čtené knihy Věř si, od stejného autora. Je možnost srovnání, tak zkusíme sehnat dříve vydanou knihu Králíčkovo přání, kterou přeložil někdo jiný.
Věř si
Chris Saunders
Z názvu plyne, že příběh má být povzbuzením pro děti, což splňuje, ale... Možná je to překladem, kdy české verše nezní sice tak špatně, jenže není to úplně ono, např. „lenochod je v sedmém nebi, na všechny se šťastně šklebí.“ Vysvětlujte mrňousovi jaký je rozdíl, když mu někdy řeknete „neškleb se“ (víme kdy, že) a teď je u toho přece miloučké zvířátko šťastné (teda kdo to na tom lenochodovi vidí, resp. kdo vidí lenochoda, zvláště co chodí po zemi :o) Určitá ´nedokonalost´ projde s oběma očima zavřenýma + smyslem pro humor. Další * dolů dávám za nesmyslnost příběhu, kdy to posuzuje dospělácká část. Jinak jsou zvířátka pro děti důležitější než fantazie vs realita, vč. poučení o sebevědomí.
Smolný den
Moritz Petz
Smolný den - tak by se dal označit i můj včerejší den, možná i silnější výraz, alespoň dle kamarádů dospěláků :o)) Když pak prolistujete krásné obrázky o pruhovaném zvířátku, začtete se (jsem 3+) do vyprávění, zjistíte, že další neměli svůj den, ale když se najde někdo, kdo to s vámi sdílí, je kamarád, pak se i váš nejmilejší rozbitý hrneček skrze střepy usměje... A uvaříte si čaj do jiného. Třeba se stane nejmilejším :o) A jak to udělal jezevec?
Co se děje, když jíš? - Podívej se pod obrázek
Emily Bone
Strašně moc skvělé!! A podobné reakce všech generací, které se postupně u této chytré a velmi poučné knihy sešly. V zájmu klidu v rodině, zvláště o adventu jsme museli losovat papírky, házet kostkou, apod. kdo bude otevírat okénko. Tenhle okénkový systém při své premiéře byl jako druhé Vánoce :-)) Teda dřívější, což jsme u půjčení v knihovně netušili, jen nás zaujalo téma. To přineslo nové informace nejen dětem a další velké plus pro ně velmi velmi přijatelnou = nadšení způsobující formou;-)) Vypadá to, že máme skvělý tip na (vánoční) dárek, rychle se rozhlédneme po další naučné literatuře s okénky:-))
Dotkni se přírody: Na venkově
Stéphanie Desbenoit
Když poznáte zvířátka na venkově, tak to chce doplnit znalosti o nich a také rozšířit o flóru - kytičky. Tahle knížka je k tomu ideální.
Věděli jste, že pecka a slupka avokáda barví stejně jako brusinky nebo květy ibišku – růžově? Nebo jak udělat pestrobarevného motýla z listí? Krásné a přirozené kresby, názorné a laskavé texty, přehledné a důvtipné tipy, např. sice hmyzí hotel děti nadchl, ale v zimě je na řadě spíše krmítko pro ptáky, které pak můžeme pozorovat celoročně;-)
Označení knihy „otestováno dětmi věk 5+“ odpovídá, povedlo se!
Kdo k sobě patří?
Jan Hošek
Mrňouse leporelo nadchne! Upoutají je krásné a jako živé obrázky domácích mazlíčků, zvířátek z venkova, lesa i ZOO. A kdyby si ani dospěláci nevěděli :o)) s úkolem přiřazení rady, tak je pro jistotu u každého obrázku barevné kolečko a děti co poznají barvy si najdou správná zvířátka k sobě. Přehledné a graficky moc pěkně zpracované.