JiříŠkorpík komentáře u knih
Karel Pacner dvoudílem Kolumbové vesmíru nasadil laťku pěkně vysoko. Využil zde i osobní kontakty se specialisty, kteří byli přímo u toho a výsledek je úchvatný a plný detailů, které v češtině v jiných dílech nejsou. Velmi za toto dílo panu Pacnerovi děkuji.
Četl jsem jak první tak druhé vydání. Při prvním pohledu na druhé vydání jsem byl nejprve zklamán, že tam není tolik fotografických příloh jako v prvním vydání, ale při čtení jsem změnil názor. ČB fotografie jsou totiž přímo v textu a čtení zpříjemňují. Druhé vydání tedy hodnotím lépe než to první.
Naprosto unikátní dílo, které vyniká především souvislostmi rozvoje kosmonautiky na Sovětské straně. Mnohem lepší než kniha Hlavní konstruktér. Těším se na druhý díl.
Životopis poplatný době. Třetina knihy se hodí na životopis jakéhokoliv sovětského člověka, tak jak se psali. Paralelně
jsem četl i knihu Kolumbové vesmíru I souboj o měsíc, kde je Koroljovovi věnováno méně stran, ale zato obsahující více informací. V této knize je podrobněji pojednáno snad jen o Korolovově dovolené v Československu.
V knize je překvapivě několik technických detailů vývoje balistických raket ve fašistickém Německu. Zaujme putování Německem během posledních týdnů války. Nicméně některé drobnosti například, že při kobercovém bombardování navíc spojenci z bombardéru odstřelovali utíkající civilisty, mi připadá neproveditelné apod.
Skvěle napsaná kniha, na konci máte pocit, že umírá někdo koho znáte. Mimo jiné čtenář nahlédne do řízení velkých projektů.
Prvních 20...30 stran bylo hrozných kvůli překladu i obsahu, ale dále se obsah i překlad zlepšoval až do impozantního finále. Děj knihy i vypravěčský styl skutečně gradoval. Děj je velmi originální, a i když kniha má 400 stran , tak si na konci řeknete, že chcete pokračování. Snad jen k doplnění anotace, už na začátku knihy je zmíněno, že tato loď nejprve rozvezla kolonisty po jednotlivých planetách. Jednou za několik století se vrací a kontroluje vývoj....jenže i on Loď se vyvíjí...
Jedná se o podobný příběh jako Křižník Artemis, ale odehrávající se v severní moři. Kvalit Křižníku Artemis tento příběh rozhodně nedosahuje a už vůbec románu Kruté moře. Příběh je bez napětí a emaocí, což je asi dáno i tím, že se autor zaměřuje na popis různých námořnických historek a nikoliv na aktuální operaci torpédoborce doprovázející konvoj do Murmanska. Například na objevení, i útok na ponorku a její potopení stačilo autorovi jen jedna stránka. na sestřelení letounu odstavec apod. Připomíná mi to ruské příběhy té doby.
Pro mě osobně zklamání. čekal jsem něco ve stylu knihy Gottlieb Daimler, tedy široký odborný pohled v souvislostech na dobu vzniku spalovacích motorů a automobilů, místo toho skutečně jen popis života Rudolfa Diesela, ze kterého si nic moc dnešní čtenář neodnese. V této knize se nedozvíte prakticky nic o technických aspektech vývoje vznětových motorů, to už je více informací v knize Hugo Junkers
Tentokrát jsem se Simakovým příběhem nesžil, i když jeho sonda do psychologie davu je velmi zajímavá.
Skvělá je hlavně ta část o řešení diferenciálních rovnic.
Na Sci-fi je to skutečně krásný příběh, ale ten konec vzhledem k ostatním částem knihy, mohl být rozepsanější.
Skvělý popis života na válečné lodi uprostřed bitvy.
Mnohem věrohodnější popis událostí než nabízí Badiginova kniha Tři roky v Arktidě. Jedná se sice jen o deníkový zápis především vědeckých pozorování, ale je bez sovětské propagandy. Dokonce autor upozorňuje i na chyby ve vedení jak některých institucí, výpravy tak i samotného kapitána, který byl právě Badigin. V první části knihy naznačuje i vztah mezi posádkou, ale v druhé části jako by to měl zakázáno. V knize je fotografie jejich lodi po třech letech uvězněné v ledu focená uprostřed polární noci v okamžiku, kdy k ní připlouval ledoborec Stalin (je to ta fotografie, která je i na titulní straně zde uvedené). Ta fotografie je úžasná mluví za vše.
Současně i stručný přehled problémů spojených s vývojem parních turbín. Moc pěkně udělaná kniha s různými zajímavostmi.
Kniha je přitažlivá tím, že se odehrává v říši ticha a chladu, ale je citově plochá, prostě se jedná o popis událostí byť dobře napsaný. Je to asi tím v jaké době a jací lidé ji psali. Druhou hvězdu strhávám za propagandu. Do první části knihy je to docela snesitelné, ale v druhé části, když už se blíží drift ke konci, tak se propaganda rozjíždí naplno, neuvěřitelně nudně - člověk by se tomu zasmál, kdyby to nebyla pravda (připomínám, že se jedná o naprosto nepravdivý popis politických událostí 1938-1940 a neustálé vyznávání lásky Stalinovi za jeho dobrotu či chvála "průměrnému" sovětskému člověku, který je lepší než nejlepší Norové...). Ta kniha patří prostě k době kdy vznikla, ale vzhledem k tomu jakou událost a dobu popisuje, ji stojí za to přečíst. Navíc, tak či tak je posádka sympatická, tím jak se upřímně snaží nejen přežít, ale skutečně si vyrobit i různé vědecké přístroje, aby jejich drift nebyl jen o záchraně lodi. V roce 1946 vyšla kniha 812 dní v ledovém proudu od Bujnického, který byl členem této výpravy, ale předpokládám, že ta bude v podobném stylu. DODATEK: Poslední větu beru zpět. Právě jsem dočetl knihu 812... je bez politických hesel a propagandy, nebojí se kritiky, dokonce tam autor odkrývá diletantství kapitána (Badigin) nebo uvádí takové kapitánovy rozkazy , o kterých se Badigin v knize nezmiňuje jako zákaz tykání v přítomnosti důstojnického sboru po roce a půl v úplné izolaci...tak to k sovětské družnosti a rovnosti...edice Svět sovětů je skutečně hlavně o propagandě a zničili tím několik skvělých příběhů.
Kniha se velmi dobře čte. Pro člověka co neví jak funguje marketing na internetu je to myslím velmi dobré seznámení s tímto tématem. Co se týká pocitů, tak je to přesně jak v úvodu odhaduje sám autor. Buď na konci čtení budete Amazon obdivovat nebo nenávidět. V tomto případě sám nevím jaký pocit ve mně zvítězí. Virtuální svět je pro mě natolik nový, že nedokáži rozhodně rozhodnout co je v něm dobře a co špatně. Pro ty co si tuto knihu chtějí přečíst, aby se dozvěděli i o aktivitách společnosti Blue origin tj. Bezos rakeťák: v této knize je o ni zmínka cca na 1 stranu, ze které se nedozvíte nic nového, jen to že je.
Přísloví "Co tě nezabije, to tě posílí." rozvedeno do těžko stravitelných několika set stran. S tímto příslovím má snad každý vlastní zkušenost, ale autor nám předkládá ty své objevitelským stylem optikou úspěšného, slavného a bohatého američana pohybující se v prostředí Wall streetu. Definice nových pojmů jsou podle mě zbytečné a nepřehledné, protože se dostáváme od obecné roviny mezi těžko popsatelné mantinely.
Ze začátku mi trvalo než jsem si zvykl na autorův styl vyprávění. Rád jsem se dozvěděl spoustu informací o zahrádkách, i když nesouhlasím s představou radostného masivního návratu k zahradničení. Dost mi to připomínalo podobné představy Jacka Londona o velkém návratu lidí k půdě ze začátku dvacátého století, jako reakci na stoupající nezaměstnanost dělníků ve městech.