jerisno komentáře u knih

Tuto útlou publikaci jsem si cíleně nezakoupil (ani jsem to neplánoval), ale dostal jako dárek. Říká se "darovanému koni na zuby nekoukej", ale je to první kniha v mém čtenářském životě, kterou jsem nedočetl. S takhle chaotickou a nepřehlednou úpravou jsem se již dlouho nepotkal.
Sám autor působí na portrétu mírně neuspořádaně a pravděpodobně se to promítlo do této skládanky. Jednotlivé profily kapel a umělců jsou nepřehledné, je zde mnoho odboček, výhybek a slepých kolejí.
Zatímco punková a hard core hudba se poslouchat rozhodně dá, jejich verbální projevy, zaznamenané způsobem Alexe Švamberka, se číst moc nedají. Vše je v jedné lini : drogy, neuspokojivé sociální prostředí, problémová minulost, spásný zájem o hudbu, zakládání kapel, uvědomění si nebezpečnosti návykových látek, opětovné problémy, ztráty spoluhráčů a přátel, neujasněná a nejistá budoucnost, zkrátka "No Future". Před 40 lety bych to pochopil, ale těm chlapíkům, či děvčatům již není patnáct, nebo dvacet. Dostal jsem se, s velkým přemáháním, asi do půlky, dále to nešlo. Přitom hudební články pana Švamberka, se kterými jsem se setkával na stránkách různých hudebních časopisů, jsem konzumoval bez potíží. Zde, v koncentrované podobě, je to horší. Možná moje chyba.
Zatímco popisovaní umělci žádnou budoucnost nevidí, tato kniha ji má jasnou : Bazar, či antikvariát.

5 05.05.2019

K této nenápadné hudební publikaci jsem se dostal až nyní, prostřednictvím pana Ježíška (a jako rockový fanoušek se za to červenám a rdím).
Jednotlivé kapitoly, přehledy a profily jsou psány velmi čtivě, zajímavě a myslím, že i odborně. Navíc jsou stručně zasazeny do historických reálií a tak se při četbě velmi dobře orientujete. Leoš Šedo nejde přehnaně do nudných podrobností, ani neklouže bulvárně po povrchu. Všeho je tak akorát, aby laický čtenář nebyl unuděn a hudební fanda odpuzen.
Autor je povoláním zubař a já, známý zubní strašpytel, bych si na tohoto hudebního dentistu otevřel hubu s chutí.
Pro čtenáře, který by si chtěl přehledně zopakovat, co se to mezi 50. a 70. lety v muzice dělo, je tato kniha ideální.

7 16.01.2019

Kulaté, černobílé, skákající nic !

2 18.12.2018

Knihy Josefa Augusty mě fascinovaly celé mé dětství i následné roky dospívání. "Ztracený svět" byl tou první, kterou jsem vlastnil (vánoční dárek od staršího bratra).
Pravěk mě uhranul na dlouhá léta. O porevolučním boomu pravěké literatury a výpravných encyklopedií jsem si v 70. letech mohl nechat jenom zdát. Vše mi nahrazoval pouze pan Augusta ( a z pozdějších období Eduard Štorch), oba skvěle doplněni ilustrátorem Zdeňkem Burianem. Byl to šťastný trojlístek mého dětství.
Oficiální encyklopedie nebyly k mání a tak jsem si je vytvářel sám. Z knih jsem si překresloval jednotlivá pravěká zvířata a z textů k nim přidával krátké popisky a charakteristiky. Velice mě to bavilo. Ty sešity mám ještě někde schované.
Po revoluci jsem si pár kvalitnějších encyklopedií pořídil a dokoupil i další zásadní díla Josefa Augusty, tedy "Zavátý život", "Z hlubin pravěku", "U pravěkých lovců" a "Lovci jeskynních medvědů". Občas je prolistuji a vzpomínám. Už je nečtu. Chci, aby mi v paměti zůstaly takové, jak jsem je vnímal tehdy. Kdysi dávno, pradávno.

22 21.04.2018

Přiznám se, že některé věty, odstavce, dokonce i celé pasáže této úchvatné knihy, jsem musel číst zas a znovu, abych se alespoň přibližně dopátral, kam mě to autor vede, do čeho mě příběh vtahuje a jestli mě tenhle mýtický les vůbec někdy vyplivne zpátky.
Nevyplivl. Jsem tam pořád. Fascinující kniha, nepřekonatelná série.

Se zahanbením na sebe vyzradím, že ke koupi této velmi zajímavé knihy mě nevedla znalost autorky (slyšel jsem o ní poprvé), ani povědomí, že jde o úvodní díl jakési pliocénní ságy, ale jen a pouze barevná a velmi přitažlivá obálka se dvěma lepými děvami. Když se, po několika dnech, mé oko dostatečně potěšilo, dostavil se spásný a nečekaný nápad si knihu také přečíst. Byl jsem lapen, překvapen a nadmíru potěšen. Hodně originální námět, spojený s cestami časem, poutavě a velmi čtivě napsaný. Později se mi do rukou dostal druhý díl "Zlatý náhrdelník", kterým jsem byl už mírně zklamán, rozhodně nedosahuje kvalit dílu prvního. Teprve po čase jsem zjistil, že se chystá i díl třetí "Nezrozený král", ale na ten v mé knihovně už nezbylo místo. Nic to však neubírá na vysokých kvalitách této úvodní části. Mám v plánu se k celé sérii ještě jednou vrátit (důchod ?) a tentokrát ji "zkousnout" kompletně.

5 27.02.2018

Pan Sapkowski nám touto ságou stvořil velmi zajímavý svět. Jednotlivé díly, ale i předcházející samostatné povídky, jsou dostatečně napínavé, vtipné a velmi čtivé. Z hlavních postav se za nejoblíbenější dá považovat kterákoliv. Zaklínač Geralt, trochu stárnoucí a lehce unavený ze spousty prožitých dobrodružství, trubadůr Marigold se svojí nevymáchanou ..."ústy" a velkým smyslem pro humor, majestátná čarodějka Yennefer, občas až jízlivě nepříjemná a povýšená, nevinná princezna Ciri, postupně se měnící na velmi sebevědomou a schopnou dívku, či užvanění, ale velmi neohrožení trpaslíci. Mojí osobní volbou by ale byla čarodějka Triss Ranuncul, v pozadí stojící, marně doufající, přesto kdykoliv připravená pomoci svým přátelům v boji s temnými silami. Škoda, že v dílech Andrzeje Sapkowského nedostala trochu více prostoru (na rozdíl od herní série).
Originální a velmi kvalitně napsané příběhy, které by si zasloužily mnohem kvalitnější filmové zpracování, než byl nepovedený polský seriál.

Je to vtipné, je to čtivé , je to pohádkové, je to futuristické, je to kybernetické, je to ilustrované, je to snové, je to skvělé.
Je to Lem!

5 25.02.2018

Pro mne, milovníka klasické sci-fi, bylo zakoupení téhle antologie rovno menšímu orgasmu. Koupil jsem ji cestou na kolej, na vlakovém nádraží v Pardubicích, kde bylo, přímo v nádražní hale, sympatické stánkové knihkupectví (hned vedle byl bufet a tak docházelo na pravidelné dilema, zda knihu, nebo párek s pivem. Já byl ale tehdy velký knihomol). Než jsem dorazil na ubikaci, měl jsem půlku přečtenou a byl jsem v sedmém nebi. Až po revoluci jsem zjistil, že tohle první vydání bylo ochuzeno o pět povídek, které se objevily až v pozdějších vydáních.
Jejich kvalitu ale nemohu posoudit, neboť jsem zůstal věrný této edici. Výborný obsah, zasvěcený komentář Asimova i velmi kvalitní ilustrace a grafické zpracování vůbec. Zásadní kniha.

11 25.02.2018

Tímto velmi poutavým příběhem jsem si, v hloubi 80. let, krátil čas na vojenském cvičení (což je situace sama o sobě slušně deprimující). Netvrdím, že jsem to přežil jenom díky této knize, ale svůj podíl určitě měla. Po přečtení za mnou přišel můj tehdejší nadřízený s prosbou o zapůjčení. To bylo naposledy, kdy jsem ji spatřil (tu knihu). Asi se mu líbila ještě víc, než mě. Vše nakonec dobře dopadlo, cvičení skončilo (asi jsme, jako vždycky, vyhráli) a knížku jsem si koupil novou. Nezapomenutelné dílo.

15 25.02.2018

Podotýkám, že válečné romány jsem nikdy moc nevyhledával, nevyhledávám a vyhledávat nebudu, ale tahle kniha rozhodně stojí za přečtení. Popis událostí, jak to s Paříží mohlo dopadnout, ale naštěstí nedopadlo. Psáno z pohledu několika hlavních postav, přesto se v ději ani v osobách neztratíte. Za pozornost stojí i černobílé filmové zpracování (jak je uvedeno v příspěvku níže). Vlastním vydání z edice GaMA, kterou jsem měl velmi rád, pro její grafickou "čistotu" a vytříbenost. Velmi doporučuji.

5 25.02.2018

Tuhle laskavou a hravou knížku jsem si poštou objednal někdy ve třetí třídě ZDŠ. Dorazila, když jsem byl už ve čtvrté. Byl jsem tehdy nemocný (asi nějaká chřipka) a nejstarší brácha ji začal číst, aby mi ukrátil dlouhou chvíli. Hned od začátku jsme se oba chechtali jako "střelení", až se k nám přidal i prostřední brácha a řehot byl trojnásobný. Od té doby jsem ji četl nepočítaně, jak v dětství, tak posléze svým dětem. To už byla jiná doba, přibyly další díly, ale laskavost a přítulnost téhle geniální série zůstala a to i zásluhou nedostižných ilustrací pana Sempého. Osobně se mi líbilo i francouzské filmové zpracování (2009), včetně vynikajícího hereckého obsazení.

Kniha mého dětství, přesněji období cca mezi druhou a čtvrtou třídou ZDŠ. Četl jsem ji opakovaně a všechny malíčky i malenky znal zpaměti. Citace z knihy byly tehdy na denním pořádku. Já jsem byl Vroubek, můj starší brácha Šroubek (byl o jednu délku šroubováku šikovnější) a nejstarší byl za Čiperku. Po několika vesmírných obězích jsem knihu četl i vlastním dětem (včetně druhého, "slunečního" dílu). Jednoznačně nejvyšší hodnocení. Nostalgie jak ... "manželka kance".

Je to už hodně let, co jsem tuhle knihu četl. Málokdy se mi stane, že bych se při četbě nahlas chechtal, ale co si pamatuji, tady jsem se nemohl udržet (ani v autobuse). A to se jinak docela ovládám.
Výborná kniha, skvělý Bulyčov.

Okolo téhle útlé knížečky jsem chodil několik let s odhodláním si ji "někdy" přečíst. Mezitím jsem zhlédl francouzské filmové zpracování i českou televizní mutaci. Na knihu však došlo až v závěru loňského roku a určitě nezklamala. Dostalo se mi všeho, co jsem očekával. Laskavého humoru, typicky francouzských reálií, hektolitrů vypitého vína, spousty zemitě upřímných pšouků, receptu na zelňačku i trochu té sci-fi (můj hlavní čtecí obor). Velká spokojenost.

14 23.02.2018

Jelikož jsem věděl, že jde o přepsané filmové scénáře, měl jsem z četby docela obavy. Byl jsem ale mile překvapen, kniha se čte velmi dobře. Paralelně jsem sledoval i jednotlivé díly filmového zpracování (zásadně po přečtení) a i zde (na rozdíl od většiny komentujících na čsfd) jsem spokojen. Po přečtení mrzí jen určitá nelogičnost filmových Pelíšků (jiná jména, rodinné poměry, příbuzní, bydliště a pod.). Nelze tedy brát, jako doslovný "pelíškovský" prequel. Jako samostatná kniha ale "Zahradnictví" působí velmi dobře.

5 21.02.2018

Přiznám se, že za ty peníze jsem čekal víc. Spíše obrázková revue, než zdroj nových, či zajímavých informací. Fotky jsou ovšem pěkné. Dříve vydané monografie jsou mnohem více serioznější. Překlad občas kostrbatý a místy i lehce zmatený. Bohužel průměr.

5 21.02.2018

Jedna z nejkrásnějších knih, co jsem kdy přečetl (a to nejsem příznivcem právě tohoto žánru). Velice vtipná i dojímavá. Četl jsem ji opakovaně, jako žádnou jinou a vždy se dosyta pobavil.
Komu uteklo vydání v roce 1973 z Melantrichu, má možnost si sehnat novou edici (2017, nakl. Prostor) v původním "Melantrichovském" překladu a s novou, brožovanou obálkou. Neváhejte !

5 09.02.2018