Janina2609 komentáře u knih

“Láska miluje vše obtížné”
Pro mne nádherná kniha plná metafor o hledání a poznávání sebe sama. Zvláštní vkusné a text perfektně doplňující ilustrace ještě zvyšují zážitek ze čtení. Knihu bych doporučila pro společné čtení rodičů s dětmi, příběh se dá, dle fantazie obou, nádherně rozvinout a lze si užít společně příjemně strávený čas.

2 13.04.2021

“Poprvý v životě mně dojde, že člověk si svoje peklo připravuje sám. Zčistajasna mi dochází, že tím peklem není nic jinýho než to, co člověk ze sebe za svůj život udělá”.
Je hodně vidět, že autorka pracovala jako zdravotní sestra. Popis prostředí a situací v nemocnici líčí naprosto přesně, při čtení jsem si připadala jako v práci :), což mně vlastně bylo příjemné. Hynek Grábl pro mne už tolik příjemný nebyl, pro jeho slabosti, mnou neakceptovatelné, jsem mu vlastně vůbec nefandila. Přesto, a i když příběh nejde moc do hloubky, jsem si knihu užila a hodnotím 4*

16 08.04.2021

“Mrtví by měli vědět, že jsou milováni.”
Zajímavé téma, srdceryvný příběh. Po pravdě se mne ale moc nedotkl, knihu jsem vybrala v rámci výzvy, kde hlavní roli hraje dopis.

3 03.04.2021

“Těm velkým slepeným vločkám se do toho marastu nechce. Protože vidí, co se stalo s těma, co dopadly: bylo po nich. A tak to padání všelijak zdržujou, krouží, něco je zvedá zase nahoru, sláva, ještě neumřeme, a teprve když už nemůžou, padnou na zem a už nejsou.”
Soubor povídek z běžného života s inteligentním humorem tolik typickým pro autora.
Za mne nejlepší O slušném taxikáři. Povídka Betlémské světlo bude zřejmě volným námětem na připravovaný film pánů Svěráků
Všechny povídkové knihy pana Svěráka mám pěkně v knihovně a když je mi smutno, ráda se vracím k jeho laskavé češtině.

4 02.04.2021

“Abych pravdu řekl, já, Spisovatel, se nebojím smrti, nemám strach ani z mrtvých těl. Nikdo z těch, kdo v devětadevadesátce přežil, se nebál mrtvých ani smrti, báli jsme se jen hladu.”
Pro mne naprosto fascinující čtení o šílenství totalitního režimu, ve kterém každý zaprodá vše co je mu drahé. Přerod elity národa v “nového člověka” v převýchovném táboře pomocí udávání a následných odměn v podobě rudých kvítků a hvězd a slibem propuštění, hladomor, kanibalismus...přečteno jedním dechem.
V důsledku hladomoru, zimy a nemocí zemřelo během období nazývaného eufemisticky Tři roky nesnází (1959–1961) více než třicet milionů Číňanů. Čtyřicet procent obyvatelstva. To všechno v důsledku fantazmagorických halucinací Mao Ce-tunga a dalších představitelů komunistické strany, kteří se rozhodli, že během patnácti let v rámci akce nazvané Velký skok vpřed dosáhnou hospodářské úrovně západních zemí.
Román byl v ČLR zakázán, vyšel v r 2010 v Honkongu.

1 24.03.2021

“To jsou ty naše dva rody, táto, tohle Tomáškové, sedláci, co měli půdu a dobytek, a tady to jsou plavci od Vltavy, voraři, bezzemci, domkáři co se doplavili až do Prahy...tak ty jsi sepsala tu naši krev...”
Čtení tohoto díla pro mne mělo hořkou příchuť. Osudy vesnice stejně smutné jako nevyřčená tajemství v rodině. Po letech setkání, kdy se všechno vyjasní, už může být pozdě. První moje setkání s Jiřím Hájíčkem, určitě si přečtu jeho další knihy, podivná melancholie mne nejdříve odrazovala, nyní naopak přitahuje.

11 22.03.2021

“Přestaňme předstírat, že se dokonale hodíme do tohoto světa a snažme se přijít na to, zda se stejně dokonale hodíme k sobě navzájem.”
Dlouho jsem přemýšlela jakou knihu vyberu do čtenářské výzvy-po prečtení knihu někomu daruj a rozhodla jsem se po doporučení synovy přítelkyně pro knížku krátkých básniček a zamyšlení o lásce, dobrodružství a přátelství. Citáty a postřehy jsou vkusně graficky doplněny, je to zkrátka pohlazení na duši v dnešní nelehké době. A navíc udělat milému člověku radost knihou je moc krásný pocit.

3 08.03.2021

“Chtěl bych, přes všechno to temný co mi povídal, napsat prosvětlený příběh, teplý jako kameny vyhřáté sluncem”.
“Světu je všechno jedno. Je na nás co se svým životem uděláme. A vy, nebo cesta Bernarda Marese, jste jako svědectví-možnost svědčit-všelijak neuměle, ale upřímně-mluviti pravdu.”
Moje druhá kniha od pana Formánka, obě naprosto úžasné. Prsatý muž 5*, tady jsem trochu váhala pro místy nezáživné pasáže, ale nakonec celkový dojem za plný počet.

4 04.03.2021

“Proč jsou psi tak závislý na lásce od lidí, proč tu lásku lidem potřebujeme tolik dávat? Chráníme hlavně vaše srdce, ukazujeme vám, jak láska je jediný bohatství, který se tady na tom světě nedá ukradnout.”
Laskavý smutný příběh na jedno odpoledne, naštěstí s dobrým koncem. Poslední kapitola mne příjemně dojala, ačkoli nemám tu možnost zažít psí lásku na vlastní kůži. Moc pěkné počtení.

11 14.02.2021

“Šílené nápady, které náhodou zapadají do skutečnosti jako do rukavice.”
“Vesmír nemá žádný konec.”
Další ze skvělých “kingovek”. První část knihy má poměrně spád, je čtivá, ale teprve za polovinou se děj s příjemným nadpřirozenem, typickým pro autora, rozjede naplno. No a závěr nemá chybu...
Zážitek ze čtení hodnotím jednoznačně plným počtem *.

6 13.02.2021

“Zamést si v srdci, uklidit z něj lásku, kterou už nechceme používat...až na věčnosti.”
Kniha je napsaná krásným poetickým jazykem, popis přírody a prostředí je dokonalý. Prolínání dvou časových rovin, které se v závěru sejdou je také velmi příjemné, stejně tak jako samotný námět. Tolik pozitiva...Mínus dávám za místy naivní děj, situace, které by se téměř nemohly stát (absence vzdělání vs literární ceny, světové uznání...víc nebudu prozrazovat, ale rušilo mne to a ubralo na zážitku i na konečném hodnocení).

12 05.02.2021

“Je to rebel. Při zatýkání tři politiky těžce zranil, dva zhmoždil a jednoho zesměšnil!“
Doporučuji k přečtení.
Uvidíme po volbách, ale já mu to věřím.

18 03.02.2021