Dopisy ze Sachsenhausenu

Neslyšeli jsme nikdy o nej…. australském autorovi.
Tato kniha je zatím první přeložená do češtiny ( protože tam oje holocaust, a to se prodává samo ).
Nehodnotím kladně.
Je to kýč.

Ráda čtu knihy o holocaustu, jak ty reálné tak ty romanové. Jen musí příběh pracovat s reáliemi uvěřitelně. Margot se prostě nechová racionálně.
Chová se tak jak to struktura příběhu vyžaduje.

Trošku kýč, ale po sérii detektivek přišlo tohle téma vhod. Malý počet * dávám jen proto, že je to pro mě nereálný příběh, ale moc pěkný.

Nádherná kniha. Z druhé strany mince. Dobře se četla a poslední třetina byla nejlepší. Sice absolutně nereálné a taky slaďárna, ale zasáhla mě.

Knížek z doby druhé světové války, především tedy těch, které se zabývají holocaustem, jsem přečetl hodně. Většinou ty knihy napsali přeživší, nebo byly přeživšími inspirovány.
Tahle kniha je jiná v tom, že je psána z pohledu Němky. Tedy z pohledu té, která patří k těm, kteří vězní.
Především z tohohle důvodu je to knížka zajímavá a stojí za přečtení. Číst o tom, jak tuhle dobu prožívali Němci, na menším místě.

(SPOILER) Knihu jsem si přečetla spíše ze zvědavosti pod vlivem cyklu besed o současné světové literatuře, které pořádá místní knihovna. Ze začátku jsem si myslela, že je to spíše určeno pro mladší čtenáře a že to bude moc nasládlé, naštěstí se to, alespoň dle mého soudu, úplně nepotvrdilo. Příběh začíná docela naivním chováním mladinké poštovní úřednice v koncentračním táboře, která pochází z rodiny, kde hlavně matka je otevřený příznivec nacistického režimu. Postupně si dívka víc a víc uvědomuje, v jakém "podniku" pracuje a pod vlivem vlastních citů a po svém začne bojovat... Kniha obsahuje několik důležitých zvratů, se kterými jsem vůbec nepočítala a které mě přesvědčili, že to je i kniha pro dospělé čtenáře.

Pěkná knížka, plná citu a krásné lásky, která je romantická, není nouze ani o napětí a smutek, přesto je to trošku nereálné a přišlo mi to chvilemi jako válečný román křížený s románem pro teen skupinu čtenářů. Také moc nevěřím tomu, že by si takto květnatě psala šestnáctiletá slečna a sedmnáctiletý mladíček a tolik osudových lásek Dietře? Ta bývá za život přece jen jedna ne? Ale líbilo se mi to.

Na knihu jsem se dlouho těšila, nicméně na toto téma jsem četla už mnoho knih a tato mi příjde jako holocaustový román a pro lidi které s tímto tématem začínají ,na mě osobně kniha působí příliš "růžově" .

Krásná to kniha

Děj mi přijde až příliš přiřazeny za vlasy. O holocaustu v poslední době píše plno autorů, ale jen málo jich vydá knihu opravdu kvalitní

Čekala jsem od knihy trošku víc. Dobře se četla, ale jinak.......

Kniha mě že začátku hodně bavila, ale nadšení postupně opadalo. Příběh rozhodně přináší další pohled na tohle špatné období. Hlavními postavami jsou mladí Dieter a Margot, každý svým způsobem na jiné straně, ale osud je svede dohromady. Pozoruhodné, jak je zachycena brutalita některých ruských vojáků vůči nevinným. Jenže já se do postav a příběhu nedokázala vcítit Spoustu věcí bych rozvinula, zajímal mě osud i jiných, než hlavních postav, které byla trochu ploché. Jaké jsou vaše oblíbené knížky a touto tématikou? Já nakonec hodnotím 2*/5*.

Knihu jsem si chtěla přečíst,ale nakonec jsem zvolila audioknihu a udělala jsem dobře.Knih už mám načtených hodně,ale takhle je trochu jiná,je jako z té druhé strany,,Je lidská,milá,plná naděje,bolesti,lásky,byla jsem zvědavá na každé slovo..samý zvrat,a ten konec,už slzy tekly proudem,,Mrtví by měli vědět,že jsou milováni,stejně jak živý,,,a už se mě zas derou slzy do očí.....

Pro mě to nebyl uvěřitelný příběh. Místy dost kýčovité. Docela mě mrzí současný knižní boom s tématem holocaustu, a s ním ruku v ruce plynoucí snižující se kvalita. Myslím, že toto téma je už do jisté míry vyčerpané, hlavně v tom smyslu, že to dobré a šokující už napsáno bylo. Člověka bohužel z této doby už nic moc nepřekvapí. A všechno toto mě dovedlo k rozhodnutí, že s tímto tématem končím.

Až příliš kostrbaté, zdá se mi. Příběh o lásce, naději, víře v lidské dobro, a přesto se autorovi nepodařilo vyvolat žádnou odpovídající emoční odezvu. Možná k tomu přispěl i ten zvláštní šroubovaný styl.

Nezaujala mě. Přišlo mi to takové křečovité, kýčovité a oba hlavní hrdinové jako drzí nafoukanci a egoisti, zejména Margot. A křečovitostí myslím i to, že pochybuji, že by v reálu třeba Margot vyšlo v její prospěch vše, co jí vyšlo.

Romantická pohádka z prostředí koncentračního tábora. Většinou nemám ráda vymyšlené příběhy z tohoto prostředí, ale tento se mi líbil. Na konci mi i slza ukápla...

Přečteno za jeden den. Nevím jaká je pravděpodobnost, že by se něco takového opravdu stalo, ale příběh to byl krásný, plný zvratů a překvapení. Velice dobře se četla a romantická linka v prostředí koncentrační tábora rozhodně zapůsobila.

(SPOILER) Kniha se mi líbila, přišla mi krásná v tom jak je jiná než ostatní holocaustový příběhy, kromě utrpení a nenávisti tu byla i láska a obětavost. Osobně bych knihu ukončila v momentě kdy jde dát Dieter dopis Margot na hrob. Přišlo by mi to více reálné než že obě jeho lásky přežily.