JakubHrdoun JakubHrdoun komentáře u knih

☰ menu

Konec hlídky Konec hlídky Stephen King

Zničehonic přichází nadpřirozeno. Namítnete, že čtu Kinga, tak ať se netvářím překvapeně. Ale ty dva díly před tím prostě nadpřirozené nebyly. A pak najednou - pic - zloduch se loupe lidem do hlavy.
No dobře, tohle bych ještě skousl - přece jenom čtu Kinga.
Hlavním důvodem nelibosti, kterou ve mně kniha vyvolala, je zesílený Hodgesovský čuch. King se ani nenamáhá v určitých chvílích vysvětlit, jak starý det. v. v. ke svým závěrům přišel. Prostě chvílí přemýšlíme a vypřemýšlíme přesně to, co se stalo.
Fakta nefakta.
Čtenář je s nimi už před tím obeznámen, souběžně s pátráním totiž jede i zloduchovská linie podobně jako v předchozích dvou dílech. Ale Kermit prostě na některé věci nemůže přijít a přesto na ně přijde a to mě děsivě iritovalo.
Závěrečná KK scéna (Kingovsky Krvavá) ve mně pocit absurdity ještě zesílila. V hrdinském chování hlavní trojice je cosi nelidského. Zase namítnete - čteš Kinga, člověče. Ale tohle bylo prostě moc.
Přesto se v knize najde mnoho dobrých momentů a na nějakých místech čtenář na druhou stranu může ocenit Kingovu zvrhlou upřímnost, díky níž se příběh stává o drobek skutečnějším. Ale nic se nemá přehánět.
Nikomu dalšímu bych knihu nedoporučil. Z této série za přečtení stojí Pan Mercedes a za jeho poslední stránkou je dobré se zastavit a dát Billovi sbohem.
Končit se má přece v nejlepším.

19.06.2018 2 z 5


Právo nálezce Právo nálezce Stephen King

Děj, zápletka a celkové zpracování příběhu se mi zdálo místy překvapivě naivní. Co to ovšem všechno vyvažovalo, byla postava zloducha a postava Peteho. Ty byly obě skvěle propracované a opravdu jsem se do jejich počínání dokázal vžít a užívat si jednotlivé scény.

Paradoxně když se na kameře objevila "naše známá trojka", která tuhle trilogii vlastně drží pohromadě, a příběh Peteho se zloduchem ustoupil mírně do pozadí, nudil jsem se. Holly, Jerome ani Hodges mi bohužel k srdci nepřirostli, a to ani po třetím dílu.
Nebýt tak brutálního popisování hlavního zloducha, bych knihu zařadil do věkové kategorie kolem 12 let.

Pátrání totiž zavání takovým nepříjemným prvkem "Vím co hledám". Hodges vlastně na základě fakt nic nemůže tušit, ale protože je to hlavní hrdina, tak z toho nakonec dokáže vydedukovat, co se stalo a dorazit na místo činu právě za pět sekund dvanáct. Tohle se ještě víc projevuje ve třetím díle. Ne snad, že bych chtěl znevažovat schopnosti hlavního hrdiny, nicméně to knize ubírá na reálnosti, když se tyto zázračné předtuchy a dedukce dějí na každém kroku.

A co musím na závěr pochválit, je začáteční atmosféra v Peteho rodině a vlastně nápad, jak Pete s nalezeným pokladem naloží. První třetina knihy se tak čte krásně, než přijde na řadu Hodges Předtucha.

16.06.2018 4 z 5


Jantarové oči Jantarové oči Vilma Kadlečková

Postavy i svět jsou velmi komplexní. Příběh není nabytý přímo akcí, za to je povedeně propletený a čtenář může na problematiku nahlížet z úhlů více postav (které jsou jakýmisi "vypravěči v 3. osobě"), což je příjemné.
Kniha má jeden zvláštní aspekt, kterého jsem si u jiných děl zatím nevšiml. Paní Kadlečková nás celou dobu drží ve zvláštní mlze, kdy sice víme, co se momentálně děje, jsme do scény a jednotlivých postav ponořeni, nicméně nemáme dostatek informací, abychom mohli při dlouhých cestách autobusem nebo vlakem uvažovat, že tahle postava by asi udělala tohle nebo tohle, pokud by jí jiná postava něco pověděla a podobně. Svět je komplexní, nicméně čtenář do něj proniká postupně a pozvolna. Nepodporuje to jeho fantazii, neponouká ho, aby uvažoval o dalším vývoji knihy, protože čtenář vlastně ještě neví, co je v tomto propracovaném a sympatickém světě možné.
Malinko ho to ochuzuje o radost ze čtení a tak se sadistickou radostí starého pána Gilese Hildebranta strhávám pátou hvězdičku.
Jinak je to dokonalé.

16.12.2017 4 z 5


Dívka, která kopla do vosího hnízda Dívka, která kopla do vosího hnízda Stieg Larsson

Jako detektivka to není vůbec špatné. Nicméně jsem se nemohl zbavit dojmu, že se mě autor snaží přesvědčit, že žiji ve světě, kde jsou všichni muži násilníci a všechny ženy jsou těmito muži znásilněné. Text na mě působil tak, že za pěkně spleteným (a drsným) příběhem, se skrývá jen touha zdůraznit, že ženy jsou strašlivé chudinky, které někdo v jednom kuse zneužívá.
Nechci znevažovat problémy, na které se autor (pravděpodobně) snažil poukázat. Nicméně tento plán značně vyčníval nad detektivní příběh, který by měl být v takovéto beletrii základem.
Moje negativní hodnocení pak umocňuje jakási křečovitost díla. Cítil jsem se manipulovaný. Cítil jsem, že se mě text snaží poučovat.
Zanechám Dívce, která kopla do vosího hnízda šedesát procent za detektivní příběh.

16.12.2017 3 z 5


Paganiniho smlouva Paganiniho smlouva Lars Kepler

Tohle mě nezaujalo.
Akce, akce, akce, nesmyslné rozhovory, akce, akce, akce, brutální vyšetřovací metody, které mi nepřišly vůbec místné ani vtipné, a už vůbec ne možné, akce, akce, akce a zase další hloupá zmatená divná a nesmyslná akce.
Tohle se fakt nepovedlo.

Velmi trefný komentář: Neo1tex

05.07.2017 odpad!


Dívka ve vlaku Dívka ve vlaku Paula Hawkins

Nejsem si jist, jestli to je detektivka nebo román pro ženy. Pokud to ale má být detektivka, tak je to katastrofa. Žádná z postav se nechová věrohodně. Vypravěčky mě rozčilovaly, protože jejich způsob uvažování je totálně chorobný (za vystihnutí tohoto zvráceného myšlení dávám jednu hvězdičku). Co dělaly, říkaly, nad čím přemýšlely absolutně postrádalo jakoukoli reálnost a smysl. Kdyby tam taková postava byla jedna, a ostatní normální, velice bych to ocenil. Ale jsem-li zasazen do na hlavu postaveného světa bez kapky logiky a skutečnosti, kterému se mi nechce věřit, tak to nadšený opravdu nejsem.
Exemplární záležitostí je například to, jak se Anna stále potkává s Rachel. Nebo finální scéna Anna, Rachel a Tom = naprostý nesmysl.
Zajímaly by mě dvě věci. Za prvé, jestli autorka zamýšlela zvrácené chování všech postav, anebo zdali jí to připadá v pořádku. A za druhé, co z Dívky ve vlaku sakra udělalo bestseller.

18.03.2017 1 z 5


Syn Syn Jo Nesbø

Je to jedna velká Nesbovina. Kdo má za sebou stejně jako já všech deset Harry Holeů, možná ho občas může napadnout, jestli to Jo s tou svou Nesbovatostí trochu nepřehání. Ale konec téhle knihy mě utvrdil v tom, že opak je pravdou. Skvělé, propracované, jak někdo trefně poznamenal drsné i jemné zároveň, a hlavně geniální a pro mě dost neočekávaný a "neNesbovský" konec.

11.03.2017 5 z 5


Levhart Levhart Jo Nesbø

Nejlepší ze série s Harry Holem. Děj se pomalu rozhýbává a rozjíždí jako nákladní vlak s několika sty plně naloženými vagóny, na kterých sedí čtenář a nechává se vézt rychleji a rychleji zasněženou severskou krajinou. Geniální kniha. Ke konci jsem si říkal, proč má jen 700 stran.

05.03.2017 5 z 5


Krev na sněhu Krev na sněhu Jo Nesbø

Narozdíl od knih s Harrym Holem bohužel celkem slabé, do druhého dílu už jsem se kvůli tomu nepustil. Styl psaní mě v tomto případě narozdíl od Nesbových předchozích knih minul.

05.03.2017 2 z 5