Iki1
komentáře u knih
Sudetenland
Leoš Kyša
Dobrý nápad, který je zručně řemeslně dovedený k dokonalosti. Alternativní historie přímo vybízí k napsání podobného příběhu na pomezí detektivky a vztahového románu. Autor je velmi zdatný vypravěč, takže kniha se dobře čte, byť se jedná spíš o oddychovku, tím spíš mě zaujala. Role novináře jako hlavního hrdiny je hyperbolována spíš do komiksového superhrdiny. Vše řeší za pochodu s cigárem v puse, potuluje se krajem, mnozí mu nezištně pomáhají, což trochu zabíhá do pohádkového vyprávění. Dobře je popsána krajina i vztahy mezi lidmi, což přispívá k autentičnosti knihy. A k tomu německé dialogy, tak jsem si byl nucen tuto řeč malinko oprášit.
Šimek, Grossmann a spol.: Návrat nejen ve fotografiích
Milan Wágner
Hezké vzpomínky zpracované blízkým kamarádem dvojice výborných komiků a zároveň jejich dvorním fotografem. Autor píše opravdu zasvěceně, vyprávění doplňuje citáty tak, jak si je pamatuje. A díky množství fotografií může čtenář zavzpomínat na oba, ale nejen na ně, opravdu důvěrně. A protože pamětníků už mnoho nezbývá, je tohle jedna z mála takovýchto relevantních knih.
Doživotí
Luboš Xaver Veselý
Poučné čtení už jen v tom, jak se někteří z nás lidí pokouší ospravedlnit své konání a vytěsnit z mysli vše nepohodlné. Jen málokdo z odsouzenců je schopen sebereflexe. Z knihy jen velmi čouhá sebelítost odsouzených i to, jak jim ten zpropadený český stát zkazil život. Ale že oni nenávratně poškodili životy jiných? No to přece ne! A tak je fajn, že se někdo hodlá patlat v tomhle všem a neztratit svou vlastní soudnost.
Znám tajemství
Tess Gerritsen
Tenhle thriller je napsaný poměrně dobře. Postupně odkrývající se tajemství, které se posléze zase zamotá. Trochu mi vadila větší zalidněnost postavami, díky níž jsem se při přerušení zase musel malinko vrátit. Jejich charakteristika mi přišla odbytá, takže moc nevyčnívaly a tudíž mě při čtení ani neupoutaly. V druhé půlce jsem začal odhadovat možného strůjce, ale konec mě vyvedl z omylu. Tady autorce tleskám, opravdu dokáže vymyslet dost neobvyklou dějovou linku.
Ztracený v pustině
Jane Harper
Nepříliš napínavý thriller je zaměřený spíš na mezilidské vztahy, které hlavní postava a vypravěč celého příběhu Nathan postupně vytahuje ze záhybů svého mozku. Autorka je skutečně skvělá vypravěčka, dokáže grandiózně popsat bezútěšné prostředí australských vyprahlých vnitrozemských stepí a polopouští i život v nich. Ačkoliv kniha začíná jako detektivní příběh, postupně sklouzává spíš k románu o životě zdejších lidí. Detektivní nitka se příběhem pokouší klikatit, ale není podstatou. Ovšem právě opakované vracení se k jakémusi pátrání se snaží udržet čtenářovu pozornost. V mém případě se to jakžtakž dařilo.
Studna
Dominik Dán
V této knize autor předvedl trochu širší záběr (spojení podnikatelů s bezdomovci, k tomu Italové i s mafií), takže jsem měl trochu problém udržet pozornost a pořádně se začíst. Na druhou stranu to vyvážila partička vyšetřovatelů se svým parádním humorem. Takže za mě dost slušná detektivka s precizně zpracovaným rozuzlením, i když bylo dopředu jasné, jak to s oběma hledanými asi dopadne.
Vraky
Michael Robotham
Dva hlavní hrdinové, každý ve vztahu s ženou, jejich výborná charakteristika, jiskřící vztahy. K tomu mezinárodní napětí způsobené válkou v zálivu, přílivem uprchlíků s jiným náboženstvím, z kterých se rekrutují teroristé, a všepřítomnými Američany zastoupenými hlavně tajnými složkami. Vše kořeněné humorem i romantikou. Líbilo se mi, že autor v knize použil volné plynutí dvou příběhů, které se posléze navzájem prolnou. Vsunul sem napínavé zápletky, které ženou děj kupředu. Na druhou stranu je tu příliš mnoho podnětů z vnějšího světa, které hlavní postavy musí pojmout (politika, tajné služby, válka, korupce, banky a finance...). Pak je kniha příliš překombinovaná, komplikovaná. Střední část je méně čtivá, děj se tu příliš vleče. Celkově se jedná o oddechovou četbu ve stylu starých dobrých bondovek.
Vražda v Olomouci
Oldřich Daněk
Vraždu, která nebyla dodnes objasněna, využil autor k napsání historického románu, který se historickému románu ani zdaleka neblíží. Autor totiž zcela rezignoval na dějovou linku, pokud do ní tedy nepočítáme potácení se hlavního "vyšetřovatele" od jedněch dveří ke druhým. Příliš se mu nepovedlo ani vykreslení atmosféry tehdejšího života v českém království. Snad jen vykreslení vojenského života v průběhu šikování polské výpravy, popis vojenského ležení a vykreslení charakteru a jednání Hynka z Dubé se zdařilo.
Ti druzí
C. J. Tudor
Jak slibuje podtitul, je tato kniha opravdu téměř neodložitelná. Její čtení tak říkajíc odsýpá a děj se pomalu, ale jistě rozvíjí i do šíře. Trochu mi vadil prvek nadpřirozenosti, přišel mi tu nadbytečný. Ale jako thriller patří kniha k těm lepším hlavně proto, že postavy jsou pojímány dost osamoceně, jsou tak i charakterizovány a teprve postupem času se jejich osudy začínají proplétat a autorka nám dovoluje nahlédnout pod pokličku jejich vztahů. Hezkým nápadem je vnitřní vězení hlavního hrdiny jako trest za jeho přestupek v mládí. Trochu mi nešlo při čtení přes brýle příliš náhod, co potkávaly hlavního hrdinu, a "zu viel" dojemný happyend.
Ztracená duše
Olga Tokarczuk
Poetické vyprávění s krásnými ilustracemi jsem si vybral na začátek nového roku, kdy tak trošku bilancujeme a přemýšlíme, kde v životě přidat, či v tomto případě ubrat. A ano, velkou pravdu má autorka, že spěch je cesta do pekel a alespoň občasné zastavení a zapřemýšlení nad vlastním životem je určitě ku prospěchu věci. Už jen proto, že málokdo z nás se vydá v neděli do kostela.
Palec a tichá voda
Jarmila Pospíšilová
Pohodové čtení pro volné chvíle. Kniha patří do té nadprůměrné části produkce s názvem Původní česká detektivka. Autorka umí velmi výstižně popsat a charakterizovat jak postavy, tak i prostředí, život a vztahy na vesnici. Je pravda, že takových lidí (tichá voda břehy mele) je mezi Čechy poměrně dost. Autorka jeho konání ústy jedné z hlavních postav příliš neodsuzuje, ovšem je třeba zvolat, že to není normální. Dojel na to, ale kdo je vrahem, mi nebylo příliš jasné hodně dlouho.
Země Lhostejnost
Karel Kryl
Knížku otvírám o Vánocích, v době, kdy většinou bilancuji ten rok odcházející a vyhlížím do roku následujícího. Protože jsem starší ročník a s Krylem jsem zažíval nejen rozdělení Československa, ale i třeba "bratrskou" pomoc, mluví mi z duše. Jiná věc je, že tehdy, na začátku devadesátek, jsem mu moc nechtěl naslouchat. Dnes, kdy jsou Klausové a Zemanové na smetišti našich dějin, je hodně zajímavé přečíst si jeho komentáře a zamyšlení. A tiše smeknout, protože skutečně viděl i v té uměle vytvořené mlze. A onoho "zaklínaného optimismu" u nás valem ubývá, je-li ještě jaký. Škoda té opravdu velké, ale bohužel promarněné šance.
(NE)uvěřitelný život Oty K.
Jan Souček
V prvé řadě je autor velmi dobrý vypravěč.
V druhé řadě vzpomínky na vojnu - v paměti uvíznou jen ty humorné a pohodové.
A v řadě třetí je fajn, že lidé vzpomínky sepíšou, protože pak se tyto stávají velmi dobrým odrazem tehdejší doby.
Takže kniha je dobrou volbou pro oddech a pobavení, zvláště pro ty, kteří sami sloužili v československé armádě a zažili podobnou blbárnu jako autor. Ovšem na druhou stranu jsem si říkal, že autor mimo jiné sloužil na západní hranici jako ozbrojená pěst komunistů a zabraňoval lidem ve svobodném rozhodnutí, kde žít. A jak vyplývá z jeho doslovu, chybí mu alespoň jakás takás sebereflexe.
Tajemství počasí
Tristan Gooley
Je poznat, že se autor sledování jevů v přírodě zabývá delší čas. Výsledky svého bádání popisuje velmi fundovaně, doplňuje je kresbami a fotografiemi. Ovšem čtení této knihy je dost únavné, je tu shromážděno velké množství informací, autor je několikrát opakuje z různých úhlů. Je tedy třeba čtení rozložit v čase a hlavně prakticky ověřovat. Přece jen, knihu psal Brit a když leccos bude aplikovatelné i u nás, vše nejspíš ne. A přece jen, pořád ještě máme aplikace k předpovědi počasí v mobilu.
Láska, žárlivost a smrt: Skutečné kriminální příběhy o nešťastných láskách z dob dávno minulých
Vladimír Šindelář
Pokud bychom se ocitli například v první republice, říkalo by se tomuto žánru soudničky. Autor je píše spíše popisně, bez přikrašlování a spisovatelských manýrů. Protože by však byly v rámci povídek příliš krátké, autor je nastavuje historickým ohlédnutím, či postřehy a popisy z místa či města, kde se odehrávaly. Dále do knihy přidal několik historických pohlednic. Čtení je to oddechové tak, jak to má vročeno ve svém mottu vydavatelství Víkend.
Černé léto
M.W. Craven
Výborné počtení, které jsem si teď před Vánoci vyloženě užil. Děj příběhu je parádně strukturovaný, napětí se postupně zvyšuje i s konečným aha efektem. Dále se mi líbí, jak autor charakterizuje postavy - stručně zhodnotí a my je poznáváme spíše prostřednictvím jejich konání, k hlavní postavě také zapadá jeho parádní suchý humor. A Tilly? Tak ta je pomalu k popukání. K tomu prostředí, které tomuto příběhu vyloženě sluší. Prostě tahle kniha nemá chybu.
Když nejde o život, nejde o nic
Anna Benešová
Dějově naprosto nezvládnutá kniha. Po celou dobu autorka líčí vnitřní pocity hlavních postav, v podstatě stále dokola se opakující, čímž mě dokonale otrávila. Pořád jsem si ale říkal, že jednou se to snad musí zlomit. Pořád nic, pokračujeme... Až téměř na konci konečně expozice, snaha o jakés takés vyvrcholení. Bohužel nelze mu ani při sebelepší vůli uvěřit. K tomu v celé knize neuvěřitelný počet pravopisných i lexikálních chyb, nelžu, i dvě vyjmenovaná slova, tedy jevy, které dnes Word běžně opravuje.
Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle
Miroslav Macek
Klasicky silou tlačený humor bez snahy o ucelenější dějovou linii je pro tuto knihu zátěží. Ne že by humorné situace byly vždy špatné, sem tam jsem se i zasmál, ale celek působí dost uboze. Knihu čtu na přechodu podzimu v zimu, čekal jsem, že ty chmurné dny trochu prozáří. To ale moc nevyšlo. Tak ale kdo očekává do pytle sesypané, sem tam dost vousaté vtipné historky, zde je najde.
Nejlepší holka našeho života aneb Miss Porta
Zdeněk Šmíd
Tak to jsou studentská a učňovská léta mé generace. Velmi slušně napsáno, líbily se mi dějové linie před a nyní. Mladá dívka těsně před maturitou, která hledá své místo na slunci, odhaluje své nitro. Starší "kotlíkář", který psal a hrál trampské písně, trochu prokoučoval svůj život a také hledá, co dál se svým životem. Autor do textu umně doplnil texty písní, které se tehdy mohutně hrály a zpívaly u táboráků i v hospodách. Takže hodně milá vzpomínka, hned jsem si vyhledal tehdejší elpíčka z Porty, aby se mi lépe četlo.
Moderní etiketa
Ladislav Špaček
Hodně obsáhlá příručka zpracovaná hodně srozumitelně se spoustou příkladů. Autor neváhá uvést různé trapasy, kterých byl svědkem. Zpracovává i moderní etiketu, kterou přinesla současnost (pracovní obědy, jednání s klienty...). Porozumění jistě napomáhá také jednoduchý jazyk, kterým je příručka psána.