ijcro komentáře u knih

Příběh sám je takové zvláštní blouznění v dlouhých odstavcích, určené inteligentním chaotům s nutkáním dočíst každý další, relativně dlouhý odstavec.
Svým způsobem je to dost obtížný text, jak už jsme u Nesvadby zvyklí a dost poplatný tehdejšímu vidění světa. Na svou dobu to vyšlo v úctyhodném nákladu padesáti tisíc výtisků, takže se toho povaluje po antikvariátech určitě ještě hodně.
Nevím jestli bych to doporučil dnešnímu čtenáři, nečetlo se mi to dobře tehdy a dneska o nic líp. :/

9 08.11.2022

Žoržík coby syn ředitele ZOO na záchranné misi v Africe.
Četl jsem ji kdysi až na podruhé, jelikož mě dlouho odrazovaly dost avantgardní ilustrace. Ve správném věku je to docela dobré čtení, což mohu doporučit všem, kdož mají rádi dobrodružství v divočině i v rezervaci a může být i lehkým úvodem do tak specifické disciplíny jako je ochrana zvěře (nejen) před pytláky...

Je to už hodně starý příběh, ale aktuální je vlastně pořád

9 21.11.2021

Tahle knížka se mi dostala do ruky nějak omylem.
Odhlédnu-li od bizáru jako gró příběhu, musím konstatovat, že Mellick píše velice čtivě a přitom jednoduše. On už domeček z lega je bizár sám. A v jednu chvíli jsem měl pocit, jako bych viděl scénář na nějakou italskou komedii. Zbouchneš a nechceš si ji vzít? Tumáš čerte krumpáč... i když se taky říká, že potvory mívají svoje vlastní plány a sex s démonem bude lepší než se saní, aspoň tak nebolí. Ale není to klasické multi-kulti přes dva pulty.

Každopádně, číst se to dá a myslím, že docela dobře. A supr je kouzlo zapomnění, v reálu tím byla určitě uhranutá velká spousta lidí, kteří to pak svádějí na sklerózu... :)

9 22.03.2021

Knížku jsem dostal kdysi za vysvědčení, na kterém nebylo k oslavování vůbec nic. Ale knížka byla fajn čtení na prázdniny. Ještě párkrát jsem se k ní vrátil, zvlášť když jsem dostal i druhý díl. Jo, to mě štvalo, proč nemohli v Olympii vydat oba díly naráz. A s obrázky Gustava Kruma fakt super!

Příběh sám začíná zajímavě. Základní zápletkou je zvědavost a záměna osob, aspoň z počátku. Dneska se mi zdá příběh trochu úsměvný, jednoduchý a Mayovsky předvídatelný, je to tím, že jsem ho četl mnohokrát a dívám se na něj už jinýma očima, než když mi bylo dvanáct či třináct a hltal jsem ho po odstavcích poprvé.

Série z Gran Chaca je podle mého názoru o dost lepší než ostatní Mayovy příběhy z prérií. Není to úplně bezduché a samoúčelné dobrodružství, i když se hlavní hrdina může jevit tak jako velmi zvláštní turista, cestující po pampách až někam do suchého Gran Chaca. Ač skoro superman a nadaný věšteckými schopnostmi, je vykreslen reálněji (chová se už jako starší, zkušenější muž po čtyřicítce), i když stále jako dobrotivý lidumil s IQ 200, kterému občas vypadne kolečko (to je ale určitě daň za velkodušnost), který je ochoten ztrestat tvrdým úderem každou zlotřilost (a je až s podivem, jak to mohli někteří jedinci přežít bez zlomeniny čelistí anebo spodiny lebeční), případně nechat uspat zloducha ranou do hlavy, což bylo o dost ošklivý otřes mozku. Nezbytný exhibicionismus obstarávali jiní, ale to na čtivosti nic neubírá, dokonce se dostane i na nějaké soudobé reálie a na trochu místopisu.

Vím, že to vyšlo ještě pod jiným názvem a více dílech a možná i v jiném překladu, ale ona verse se mi do ruky nedostala.

Vlastní příběh honitby je jenom střípkem v obrovské románové fresce, ve které se nezkušený čtenář snadno utopí. Můj dojem je rozporuplný, z mého pohledu se to jeví, jakoby text psalo víc lidí s lehkou schízou, a sadistickou myšlenkou na čtenáře, kteří se budou muset těžkým, spletitým textem prokousávat - všední deprese života je střídána maniakální činností a prokládána nezáživnými popisy jak vytrženými z některých verneovek.
Ale není to hon na ponorku, to ne, jasná paní, to je zase majstrštyk Toma Clancyho...

Za mne těžké, složité a zdlouhavé čtení na dlouhé zimní večery. Není to čtení pro každého...

9 12.11.2020

Četl jsem první díl trilogie. Je to propracovaný příběh iracionální nenávisti ne nepodobné nenávisti třídního boje v prehistorické scenérii. Popisné a nezbytné části byly vloženy do příběhu jakoby mimochodem a vůbec nepůsobily nudně ani rozvlekle.

Lidé Tanu z doby kamenné byli prostě lidé doby kamenné.

Jen Yilané mě kapku zklamali. Odhlédnu-li od ilustrací, s prvními stránkami jsem očekával homizované bytosti neptačích dinosaurů typu Russelova evolučně modifikovaného Troodona, homosauroida nebo tak něco. Jenže… z popisu se dalo vyrozumět, že Yilané jsou přerostlé ještěrky, které umí na povel zemřít, nesnáší chlad, v noci musí spát a natální část života tráví v moři lovem olihní.

Každopádně to byla snad jediná šmouha na jinak skvěle vyprávěném příběhu. Zvlášť působivý byl popis netechnické civilizace Yilanů, jejich umění jak maximálně přetvořit a přizpůsobit zvířata i rostliny ke svým potřebám. Popis zvířete-mikroskopu, zvířete-fotoaparátu, zvířete-diktafonu, rostliny-škrtiče, rostliny-pasti, rostliny-plotu, zvířete-lodi atp. byly fakt fantastické.

Doporučuji a dávám plus

9 22.01.2020

Knihu jsem jako dítě miloval, a nejen díky překrásným ilustracím, ale té poetice, která pohádkové příběhy provází. Rozhodně doporučuji

9 04.11.2019

Nejprve řeknu, čím kniha není - není instantní příručkou nacizmu. Před rokem 33 to bylo jen spílání německé sociální demokracii a vyřizování si účty s politiky dvacátých let skrzevá neúspěšný puč. Co by se stalo, kdyby... Po roce 33 v podstatě povinná četba a tuhá realita popsaná ale v úplně jiných dokumentech, která vykrystalizovala na konferenci ve Wannsee. Po roce 45 odsuzovaná, zmatená kniha člověka nemocného touhou po moci, na kterou se nabalilo ještě více legendárního zla.
Užitečné čtení snad jen pro historiky...

Potíž je především ve vypisovaných dobových reáliích, pro pochopení tehdejšího politického i ekonomického ovzduší a jednání lidí v něm uvězněných je naprosto nezbytné znát dějiny poválečného Německa a jejich politického systému a lidí v něm se pohybujících, aby text dával alespoň nějaký smysl v kontextu doby.

Je mi to líto, nedám ani plus.

Kniha patří mezi klasiku, je to přehlídka už dávno zmizelých reálií našeho světa. Já si jako dítě myslel, že když se řekne gentleman, tak se tím myslí cvok na kokainu, to asi podle Fogga :) a jeho šíleného nápadu.
Vždycky se mi líbily podtitulky kapitol Vernových knih (ale nejsou u všech), jako by navozovaly atmosféru příslibu pokračování (neboť mnohé příběhy vycházely zřejmě i časopisecky). Skvělé bývají podtituly posledních kapitol, něco jako: "Tato kapitola je smutná snad jen proto, že je poslední..."

9 17.01.2019

Zpočátku jsem mylně považoval příběh za pouhý popis simulace chorého mozku nějakého šílence, teprve později, po implementaci osobnosti z virtuálu do reálu a do těla nezničitelného androida (on není zas tak člověk a vlastně ani zombie v pravém slova smyslu), jsem pochopil ulítlou zvrácenost dějové linky. Je to fakt pro zasmání, na čurání, vtipkování (jen ta uřízlá hlava na Titanu v kapalném metanu je jak deadpoola a Monika je mrcha mrch, její hlavu bych chtěl mít doma na stěně jako trofej), zastřílení a tak dál a dál a dál k poměrně překvapivé pointě - za to dávám hvězdu navíc :)

9 11.01.2019

Příběh pro starší náctileté viděný očima téměř zletileho gamblera (pro ostatní jen změť reálných i fiktivních jmen a futuristických pojmů) . Větší část textu popisuje historii specifické části hráčské komunity a nejrůznější paralely s reálným světem. Někdy jsem měl pocit, že je autor placen od slova jako S. King, tolikrát se některá sousloví opakovala... Buď je to překladem nebo nevím, ale mírně slaboduchý text v polopatickych popisech místy drhnul. A taky mi neseděla ta skoro duhová všehochuť hrdinů, i když to nebylo zrovna pure multi kulti. Takže shrnuto a sečteno, číst se to dalo, ale není to už pro mne, jasný pane...

8 27.12.2021

Dějepis v kostce aneb jak to tehdá za Perikla v onom Řecku bylo.
Je to průřezová knížka, zabývající se všemi aspekty tehdejšího života v relativně krátkém údobí. Ale je už víc jak třicet let stará a vyžadovala by jistou revizi podle nejnovějších archeologických výzkumů a nových historických souvislostí. Ale jako úvod do antiky je každopádně více než dobrá. Doporučuji.

8 24.06.2021

Část díla je určitě poplatná době svého vzniku, době rozdrobených států Svaté říše římské a satelitů papežského státu. Machiavelli shrnul v hutném textu podstatnou část jako politik, jelikož některá doporučení jsou vysloveně politického rázu a určitě jsou nadčasová, ale i vojenského, kde se uplatnil coby vojenský teoretik. Díky svým znalostem historie dokázal souputníkům udělat exkurz pomocí odstrašujících anebo naopak příkladných událostí od starého Říma, Řecka, Osmanské říše až k počinům Argonského vladaře.
Domnívám se že některá doporučení (například v osobním příkladu) jsou platná v jakékoliv době a nelze jinak než doporučit toto dílo ke studiu každému zájemci.

Z hlediska účelu, rozhodně nebylo určeno širokým masám. Každopádně dílo volá po morální i jazykové modernizaci a historické příměry by možná snesly posunutí o pět století ;)

8 09.05.2021

Sedm pohádek, na každý den v týdnu jedna. Moc se mi líbily nejen pohádky ale i kouzelné ilustrace. Skvělé čtení!

8 28.04.2020

Na tomto souboru je nejzajímavější tehdejší náhled na obsah her devatenáctého století, aneb o čem to tehdy vlastně bylo. Jako bonus je i faktografický materiál o autorech, což bych asi ocenil v dobách za školními škamny...

7 09.03.2023

Podle mého názoru je to jedna z lepších, ne-li nejlepších autorových knih, kde se docela držel při zdi faktů.

Četl jsem ji hned po vydání a nedávno ji znovu otevřel.

Škoda, že ji už autor nebude moci aktualizovat podle nejnovějších vědeckých poznatků a nálezů, některé otevřené kapitoly už delší dobu volaly po jisté revizi a doplnění.

Je to nejlepší entrée do zmizelého světa dinosaurů, který ožívá i za pomoci objevů těch nejlepších paleontologů světa a běžnému čtenáři jej v různých jiných publikacích přibližují a zpřesňují skvělí kreslíři a malíři dnešní doby. Aby si každý mohl představit bohatost života tehdejšího světa.
A taky je to důkaz, co všechno lze vyčíst z obyčejného kamene...

Doporučuji :)

7 25.10.2021

Skála pláče! Ano, to byl ústřední motiv jednoho příběhu, který si dodneška pamatuju. Zvratů je tam hodně, ale nemůžu měřit dnešníma očima, v dnešní době. Byl to prostě příběh, který pádil jako divý a jako děcka nás bavil.
Gró příběhu je originální a zasloužilo by si přinejmenším převyprávět, i když si myslím, že autor by už k tomu díky svému vidění světa ani neměl sil...

7 05.02.2021

Marie umí skvěle vyprávět a i na drobné příhodě ze života nebo z profese (která je sama o sobě hrozně profláklá, protože herci vedle zpěváků jsou nejviditelnějšími zástupci (pop)kultury) umí najít byť třeba i drobnou a někdy i naivně vtipnou pointu (která ve své podstatě vůbec naivní není) a umí ji čtenáři v náležité formě předložit.

Je otázka, zdali by dokázala zaujmout co nejširší spektrum čtenářstva a stala se taky tak oblíbenou třeba soustružnice nebo květinářka, kdyby něco podobného zkusila ze svého života vyprávět a touto formou zveřejňovala pár měsíců na bloku, a zároveň uměla najít, jak se dneska moderně říká, dostatečné množství "exciting pointů"…

7 26.08.2020

Četl jsem jen samostatné bílé mravence a myslím, že to ani po létech neztrácí jisté kouzlo. Souček je brilantní vypravěč a tato kniha, vedle bohů z Atlantidy, byla vlastně mým prvním setkáním s jeho tvorbou. Je to svým způsobem sonda do náhledu myšlení lidí minulého věku, vždyť je to padesát let staré...

7 18.05.2020

Myslím, že je to jediná knížka, kterou jsem od tohoto autora četl s chutí bez ohledu na černobílé vidění světa. Velmi se mi líbil spletitý příběh Jana Kornela, který svým způsobem draze platil kouskem svého já za každé nové dobrodružství, ale byla to v podstatě daň za to, že nežil opatrně. Velmi vzdáleně dílo připomíná některé odyseje, vyprávěné velmi přívětivým jazykem. Jako odrostlejší děcko jsem ji miloval pro uvěřitelný příběh a reálie v souvislostech a nehledal v tom nějaký závan ideologie nového řádu. Rozhodně doporučuji!

7 08.02.2019