Hotovson
komentáře u knih
Roald Amundsen
Aleksandr Stepanovič Jakovlev
Neskutečný, co všechno tenhle člověk dokázal a žádná překážka pro něj nebyla dost velká.
Chtěl se stát námořníkem, potom polárníkem, nakonec se stal obojím a zároveň k tomu i vědcem, aby dal svým výpravám smysl. Když ho předběhli v dobytí severního pólu, tak se rozhod, že dobude jižní. V roce 1913 uviděl v Německu prvně letadlo, tak se stal prvnim norskym pilotem, protože v tom viděl snadnější cestu k severnímu pólu. Nakonec tam doletěl vzducholodí. Vskutku člověk mnoha dovedností a zároveň obrovský a nezlomný vůle!
Třikrát komisař Palmu
Mika Waltari
Mě to právě bavilo, protože je to tak trochu jiná detektivka. A Waltari se tam nezapře. Vypravěč, spolu s komisařem Palmu hlavní hrdina, se chová k opačnému pohlaví tak trochu jako osel, stejně jako hrdinové Waltariho dalších románů, i když tady to neni tak výrazně, spíš okrajově.
SPOILER: A co musim napsat, tak sem měl neskutečný zadostiučinění v knize Hvězdy to řeknou, když tomu malýmu praseti, co ustřelilo schválně vráně zobák, pak ustřelil omylem hlavu vlastní fotr!
Králův dluh
Vlastimil Vondruška
Další velmi čtivá knížka ze série Hříšní lidé. Panoš Ota se tu k mému překvapení držel dost nečekaně zkrátka :-)
Stříbrný klíč
Edgar Wallace
Pohodová detektivka s pěknym zvratem a vcelku akčnim závěrem. Má to všechno, co bych od toho čekal.
Smečka rváčů
Markus Zusak
V podstatě reakce na Jogese.
Srdce mám až u kotníků, dodávka jede pryč a my s Rubíkem jdeme pěšky domů. Kopám si srdce před sebou po dlažbě. Je mi do breku, ale nebrečím. Chtěl bych bejt jako Rubík. Chtěl bych bejt Rváč Ruben Wolfe, a ne Lůzr. Chtěl bych bejt svým bráchou.
Ve finále mi příde, že Rubík chce bejt svym bráchou Cameronem, pro tu zarputilost, pro ten boj a pro to, že se nevzdává, nic nepříde zadarmo, o všechno musí zabojovat. Finále je skvělý, prostě bráchové, sice si dají po držce, ale mají se rádi, tak to prostě je :)))
Jako obhájce: Perry Mason
Erle Stanley Gardner
Skvělý! Mam rád ty závěry ze soudní síně, kdy Perry Mason vždycky roznese protistranu na kopytech.
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
To mi umrtvilo. Bez psiny.
Ne, vážně. Jsem zmaten, asi jako Holden. Nevim pořádně, co si o tom mam myslet.
Lámání v kole
Theodore Wilden
Pěknej špionážní spletenec.
Pošlete týpka, kterej nic neví na místo, o kterym nic neví, aby dojednal něco, o čem nemá ani tušení. Ve finále dost dobrý, i když se celou dobu pohybuje na tak tenkej linii, že stačí málo a všechno se může zvrtnout.
Proto mi to přišlo tak dobrý.
Dračí náhrdelník
Vlastimil Vondruška
Je pravda, že je všechno vysvětleno až na konci, ale srozumitelně, takže mi to nevadilo. Rozhodně si nemyslim, že by to bylo překombinovaný. Já se v tom vyznal, i když samozřejmě v průběhu čtení nemůže člověk nic tušit, nakonec do sebe všechno zapadne.
Poslední den stvoření
Wolfgang Jeschke
Ten konec je opravdu takovej náhlej, zvláštní. Má to ale místama dobrý pasáže - ve druhej půlce. V první se toho moc nestane, než se dostanou do minulosti.
Liljecronův domov
Selma Lagerlöf
Sympatická hlavní postava Maji Lisy a o to větší mrcha byla macecha. A pěknej závěr, kde se ukázalo, že domov neni domovem úplně doslova.
Krev na kapradí
Vlastimil Vondruška
Takový oddychový čtení, nic náročnýho. Víc se mi líbila ta část s Oldřichem z Chlumu.
Námořníkova píseň
Ken Kesey
Tak tohle pro mě bylo teda hodně nestravitelný. Nevim proč, ale prostě se mi to četlo hodně obtížně, děj vůbec neutíkal a byl hodně kostrbatej. Co se týče postav, tak ty kladný mi nebyly sympatický, nebo minimálně jsem je vnímal neutrálně, ty záporný mi byly nesympatický taky, ale jinak, než by záporák měl bejt, ale celkově mi bylo jedno, co se s nima stane, nemoh jsem se do toho prostě nějak dostat. Na závěr bouře, apokalypsa (?), či co to mělo bejt, se objevila z ničehož nic a stejně rychle zmizela, nic nebylo vysvětleno a u půlky postav jsem se nedozvěděl, co se s nima stalo. Nečekal bych žádný happy endy, ale aspoň nějaká zmínka bejt mohla. Nebo možná neumim číst mezi řádky.
Holt ne každej den je posvícení :)
Živý na vlastním pohřbu
Arto Paasilinna
Příjemný čtení na odpoledne.
1. část: Arttiho dětství a výlety s otcem na sever do Laponska, nejčastěji za účelem plavení dřeva.
2. část: Artti na vojně, potom jako muž mnoha povolání, než se nakonec usadí se Sanelmou v Rovaniemi.
Co se týče samotného pohřbu a jeho přítomnosti na něm - o jeho důvodech uspořádat ho jsem se dočet asi v půlce knížky. Samotný obřad je až úplně na konci, ale nemyslim si, že by to byl nějakej stěžejní bod knížky. Stejně dobře se mohla jmenovat Život Arttiho Tukkijänki, ale to by nebylo tak zajímavý a už vůbec ne originální :)
Vyjeď v noci!
Vilhelm Moberg
Moc pěkný, ale velice smutný, což se zřejmě dalo očekávat. Bavilo mi tam to mystično lesa.
Šlechta se v té době takhle zřejmě chovala všude, což je celkem síla, když si uvědomim, že si od sedláků brala dvakrát. Jak práci, tak daně.
Jáchymovští démoni
Vlastimil Vondruška
Čekal jsem oddychovou a zábavnou četbu a obojího se mi dostalo měrou více než dostačující.
Jiří Adam z Dobronína byl sympaťák :)
Smrtonosná past
Roderick Thorp
Taky bych se spíš přikláněl k Johnu McClaneovi, ale je to tim, že mam ten film opravdu moc rád a viděl jsem ho nesčíselněkrát.
Ovšem Joe Leland je taky frajer, na to, že v knížce je (narozdíl od McClanea) v podstatě stařec.
Místy kniha působí dost drsně, zvlášť když tři teroristi jsou mladý holky, ale Lelandovi je to šumák a nekompromisně je odstraňuje, jak mu přijdou do rány. Chápu, že tohle ve filmu bejt asi nemohlo, na Hollywood by to zřejmě bylo už přespříliš drsný.
Konec dobrej, taky žádná slaďárna :)
Mafián
Nicholas Pileggi
Je to psáno vcelku věcně. Takovej průřez životem Henryho Hilla od dětství a soupis všemožnejch zločinů co napáchal. A že to byla velice pestrá paleta.
Severozápadní průjezd II.
Roald Amundsen
Amundsen tu hodně píše o Eskymácích, jejich zvycích, oblečení, způsobu lovu atd.