Hotovson komentáře u knih

A je to tu zase! Chudák Harry! Asi neznam detektivní sérii nebo vůbec sérii všeobecně, kde by autor dával hlavnímu hrdinovi takovou bídu. Asi je to tady trademark, a přestože je to už 12. knížka s HH, nějak jsem si na to furt nezvyknul.

Dopadlo to tady dobře? Těžko říct, na to si musí každej odpovědět sám. Konec každopádně napovídá, kam se Harry vydá dál, ovšem co ho tam čeká a nemine, kolik dalších jizev na těle a na duši si odnese, kdo ví. Vypadá to, že to bude příběh poslední a uvidíme, jestli bude třináctka pro Harryho nešťastným číslem nebo to dopadne úplně jinak?

No tak tohle je absolutní paráda!!! Jako návrat do dětství! Doufam, že postupně vyjde všechno možný i nemožný, okamžitě kupuju! Neskutečná zábava. Ještě pořád mam ty původní Mickey Mouse a Kačery Donaldy schovaný, protože tohle se prostě nevyhazuje, i kdybych se nevešel do bytu! Hrozně moc mi to potěšilo :)

Zase jedna depréze! Je až k neuvěření, jak se tyhle depresivní knížky od V. Hanišový čtou dobře, ať už to byla Houbařka, Dlouhá trať a nebo právě Neděle odpoledne. Člověk to prostě chce dočíst, i když ví, že to nebude lehký čtení, ale prostě to tak nějak uteče.

Jak už tu zmiňuje hodně dalších čtenářů, celý to je o komunikaci v jedné rodině - o komunikaci, která tam absolutně chybí. Proč, co je tim tajemstvím, to se dozvídáme postupně, jako když se loupe cibule.

První část Syn. Chvíli mi trvalo, než mi sednul styl vyprávění, ale ve finále se to tam takhle prostě hodí. Je až hrozný číst, co s dítětem může udělat taková výchova, v podstatě izolace od reálnýho světa a kamarádů. A potom, když už si jednoho najde - v sektě, tak snad nikoho horšího nemoh Teodor potkat, než právě Mojmíra, jehož vliv docela dost určil jeho další směřování. Řek jsem si, může za to matka a její výchova, ale...

...pak je tu část Matka, která byla snad ještě depresivnější a docela dost se tu vysvětlilo, takže jí snad ani nejde mít nic za zlý. O otci do této doby nic moc nevíme, prostě tam jenom je, teda spíš neni...

...a jeho pohnutky se dozvíme v poslední části Otec. Za sebe můžu říct, že jemu bych toho vyčítal snad nejmíň. Ano, málo komunikace, to jediný, ale že je zbabělec, že chtěl prostě mít klid a životem nějak proplout, nikomu neublížil, sám všechno na konci vysvětluje, chyby udělal, ale špatný rozhodnutí holt už někdy nelze vzít zpět...

Celkově opět skvělá knížka, silná, docela depresivní, s jiskřičkou na konci, dá se přečíst za neděli odpoledne. Kdo nečet, ať se nebojí, stojí to za to, číst takový příběhy, něco si z toho vzít, aby se třeba člověk poučil, zamyslel, jestli nemůže třeba nějaký věci dělat jinak, líp.

Bezva! Nikdy bych neřek, že strašidelnej barák může vzniknout i u nás, každopádně se to moc povedlo! Napřed jsem si myslel, že Bába bude ta první bába Blažková, taky máme jednu v baráku, která musí vědět o každym a o všem, co se kde šustne, šíleně otravná osoba. Postupně mi došlo, že to nebude jen tak, a že barák má svoje tajemství, který postupem času nabývá na obludnosti.

Na to, že původně jsem měl za to, že knížka bude jenom o otravnej a zlej sousedce, tak to teda BYLA!!! Ale nakonec úplně jinak!

King. Co dál? Nic. Prostě King. Asi nemá cenu psát, že zraje jako víno, protože by to nebyla pravda. Ten už dávno uzrál a číst jeho knížky z poslední doby je prostě radost a zábava, ať už napíše cokoliv. Ještě jich tu mam dost, takže musim dohánět resty, ale dávkuju to postupně, i když si nemyslim, že by se mi omrzel.

Povídky jsou skvělý, asi jsem mezi nima nenašel žádnou vyloženě slabou, otvírák Dva talentování pancharti, trošku šmrnclej sci-fi mi bavil natolik, že se mi nechtělo knížku odkládat a jít do práce, v očekávání co příde dál a rozhodně jsem nebyl zklamán!

Tak snad se napřesrok od Mistra pera dočkáme nějakýho dalšího dílka!

(SPOILER) Bylo to hrozně frustrující čtení, s přibývajícíma stránkama čim dál tim víc. Úplně se mi chtělo prasknout, když jsem viděl tu bezmoc, letargii, snad i neochotu se postavit čelem Perlymu Dunsmorovi. Si řikam, to snad neni možný, taková rezignace, že sebou lidi nechaj takhle vláčet a neudělaj nic?! Sakra!!

Konec, asi by se snad dal nazvat zadostiučiněním, když konečně někdo ukázal kuráž a městečko se nakonec semklo, asi bych opravdu těžko vydejchával jinej konec, takhle mi to přišlo v pořádku, a ve finále se vlastně nešlo obyvatelům ani moc divit, když vzali zákon do vlastních rukou.

Chudák Harry dostal docela bídu, jako by nestačilo, že ve Sněhulákovi přišel o prst, tak tady aby to chuděra vůbec přežil, tak se musí samopoškodit docela drsnym způsobem, nečetlo se to dobře.

A asi by to nebyly příběhy s HH, kdyby se tu prostě nevyskytovali nějaký hajzlové, co Harrymu z pozice moci hází klacky pod nohy a zřejmě se to potáhne ještě pár dalších knížek, než se s nima vypořádá, jako to udělal s Princem. Teda to je moje domněnka, ale vcelku se mi to líbí, i když ty lidi nemam samozřejmě rád, ale dodává to těm knížkám něco navíc, neni to jenom o vyřešení případu a zaplutí na jedno a víc piv ke Schrøderům.

(SPOILER) Příde mi, že chudák Harry dostává s přibejvajícíma knížkama čim dál tim větší bídu, a kdybych nevěděl, že to bude pokračovat, tak bych si myslel, že asi ne, protože ten konec je takovej...konečnej.

Dávam o 0,5* míň, protože jsem se nemoh začíst do začátku, nebavilo mi číst kecy umírajícího (nebo už mrtvýho?) feťáka Gusta a vůbec celej Gusto mi pěkně štval, jakej to byl hnusnej hajzl, a že to měl za sebou takovym způsobem mi bylo úplně fuk a přál jsem mu to!

Naprosto parádní čtení, od kterýho jsem se vůbec nemoh odlepit a slupnul knížku jak malinu!!!

Knížka mi padla do oka díky pěknej obálce a po přečtení anotace a zjištění, že je psaná v 50. letech jsem se rozhod jí zkusit.

Má skvělou atmosféru, prostě mě to chytlo a nešlo přestat číst dál, dokud jsem se nedozvěděl, jak všechno dopadne. Emzáci v podobě lusků byli naprosto skvělý.

Taková skvělá knížka a hned na začátek roku. To nám to pěkně začíná! Shane je borec non plus ultra, což mi bylo jasný, hned jak ho Bob uviděl přijíždět na koni (navíc znam písničku :)), ale že začne farmařit jsem teda fakt nečekal. No...pak stejně nastalo, co nastat muselo, kolt ne tak moc nízko u pasu, páč to by nic netrefil, ale moc vysoko taky ne, to by zase dřív trefili jeho :D Sice je to krátká knížka, ale je tam všechno, co by od takový kovbojky člověk očekával, neni to moc sentimentální, v podstatě tam neni slovo zbytečně.

Skvělá je ta část, kde se Joe a Shane pustí do pařezu :D

Pěkný vánoční čtení, který jsem si nechal až po novym roce do výzvy. Jsou tam recepty :)

Číst to o vánocích by asi bylo lepší, vesměs jsou povídky povedený, jenom asi ve dvou nebo třech jsou tam Vánoce naroubovaný na sílu. Každopádně pro mě to bylo příjemný počtení, který by - čteno o vánocích, uvolnilo každoroční vánoční napětí a stresy z nákupů a běhání po obchodech. Přecejen by Vánoce měly bejt o něčem jinym, než o zběsilym nakupování a hnaní se za žlučníkovym záchvatem.

Samozřejmě to nemusí každýmu sednout. Hardcore vánočním fans asi budou vstávat vlasy na hlavě hrůzou, ani ne tak proto, že by ty povídky byly tak strašidelný, ale spíš to bude dost bořit jejich představu vánoc u bedny, kde běží Popelka. Ale takový lidi to asi stejně číst nebudou, ty totiž nečou vůbec :D

Sovy nejsou tím, čím se zdají býti. Tohle bych si vypůjčil z Twin Peaks, a tak nějak to vystihuje moje pocity. Zprvu to vypadá, že karty jsou na stole a neni co řešit. Tak do dvou třetin knížky jsem měl pocit, jak kdybych koukal na Columba, všecko je jasný, teď se jenom doberem k tomu rozpletení uzlu. No, a jak jsem napsal. Nic neni jistý a jasný.

Co se týče Pellama, tak pro mě je to sympaťák, líbí se mi ta westernová odbočka s koltem Peacemakerem a střílenim od boku.

A ještě proč jsem přidal k emocím v knížce "inspiraci". Hrozně moc bych chtěl Winnebago, nebo se v tom aspoň svízt, rozhodně bych nehledal inspiraci ve Walteru Whiteovi :D

PS, omlouvam se za seriálové odkazy, ale tak nějak mi to přišlo na mysl, takže kdo neví, tak pardon :)

Knížka se mi líbila, dost k tomu přispěly i ilustrace a celkově zpracování. Co se týče příběhu (příběhů), tak tady by nebylo víceméně co vytknout, obzvlášť titulní povídka Krajina roztavených zvonů je hodně silná a smutná. Akorát musim tady souhlasit s dost lidma v komentářích, poslední povídka z budoucnosti se mi vůbec nelíbila, respektive se rovnou přiznam, že jsem jí nepochopil. Škoda toho, trochu to kazí celkovej dojem z knihy.

Chvílema se to zdálo jako docela pohodička, pěkně na moři a tak...ovšem docela rychle jsem byl vržen do reality, že na otevřeném oceánu to moc o pohodě neni a už vůbec ne, když po vás jde nepřítel, kterýho nevidíte.

Je naprosto neskutečný, a já si vlastně ani nedovedu představit, co všechno museli ty lidi podstoupit za utrpení, když většina z nich vůbec nebyli námořníci, ale prostě civilisti, co byli strženi proudem dějin a prostě museli, protože se to od nich očekávalo a bohužel to některý semlelo. Pokud teda přežili torpédování, bouře a další věci s válkou na moři spojený.

Silná kniha, taky jsem jí dávkoval postupně.

Film jsem samozřejmě viděl, proto jsem si taky tu knížku koupil, takže i když se jedná víceméně o přepis, účel splnila. Já byl spokojen. Teď ještě sehnat Den zúčtování!

Bukowski (nebo teda Chinaski) na starý kolena. Chlastá furt celkem dost, vlastně hodně, akorát už neděvkaří, přecejen je to už starší pán, takže žije se Sarah a chlastaj spolu, když dostane nabídku napsat scénář, do čehož se mu moc nechce, ale nakonec to udělá a celý se to tak nějak asi zdaří. Ač teda jestli to takhle funguje u filmu, tak potěš koště, ale jemu bych to věřil, že to popsal bez příkras. Taky celkem přehlídka všemožnejch charakterů a postav.

Příjemně se to četlo. Někde tu mam časák s rozhovorem s Bukowskim (asi to byl Playboy z 80. let?), akorát v němčině, tak se na to taky možná dostanu - se slovníkem. Zajímalo by mi, jestli je stál rozhovor tisíc doláčů :D

Moc pěkný! Dvanáct měsíců, dvanáct úplňků jeden vlkodlak a nečekaný hrdina.

Takže občas i Mistr napíše něco, co se dá přečíst za odpoledne, tady spíš ke kafi, protože půlku knížky tvoří moc pěkný ilustrace, doplňující příběh a novozující tu správnou atmosféru. Knížka jako celek je moc hezká, jsem rád, že si s tim někdo dá takovou práci, výsledek určitě stojí za to.

Jenom malá připomínka, asi dvě nebo tři ilustrace tam utekly trochu dopředu, takže příběh trošku spoilerujou, ale to je asi tak jediný, co k tomu mam, jinak fakt pěkný :)

Mam rád vlaky. Mam rád starý lokomotivy. Dokonce mam rád i nádraží a železnici všeobecně, i když nejsem žádnej šotouš. Zajímam se i o 2. sv. válku a načteno a nakoukáno o ní mam dost. Ale tuto byla tak brutální nuda a doteď mi neni jasný, jak se dá takhle skvělý téma takhle zazdít. Čet jsem jiný knížky, odehrávající se v protektorátu, chápu, že kupříkladu atentát na Heydricha je asi akčnější téma, tady je obsažena doba od začátku protektorátu až do konce války. Ale proboha, je to odboj, to mi neřikejte, že to nemůže bejt trošku akčnější a zábavný (pro čtenáře). Další co mi úplně odrovnalo, je počet postav. Naprosto šílený. Chápu, že na železnici před 80 lety pracovalo asi tak 10x víc lidí než dnes, páč prostě byli třeba. Ale co neni třeba, je každýho jmenovat. Proč proboha. Pár hlavních postav a mělo by to spád. Další co mi dostávalo, kdo tam tomu vlastně šéfoval, páč hlavní náckové se tam střídali jak na běžícim páse, na jednej straně je tam nějakej Rähmke, nebo jak se jmenoval a na další straně už to má za sebou a to prosim pěkně zařval někde na druhym konci Evropy. To všechno bez jedinýho odstavce. Člověk, kterej nezná data 2.sv, aspoň nějak přibližně, ten z toho bude úplně v prdeli a ztratí se v ději do padesátý strany. O odbornejch ajznboňáckejch termínech, ještě ke všemu 80 let starejch ani nemluvě. To nemůže znát nikdo. Leda železniční historik, půlka těch povolání už prostě neexistuje a věci s tim spojený jsou už historie (tady to ale neni chyba autora, vzhledem k roku vydání, jenom chci říct, že dnešní čtenář bude ztracen).

Nevim no, ono by to asi nebylo špatný, číst to před 50 lety, ale tady je na místě říct, že knížce prostě ujel vlak. A to si troufam říct, že čtu i dost starý knížky, mnohdy starší než tohle a psaný i tehdejšim jazykem a je to v pohodě, ale tady se prostě někde stala chyba a je mi to líto, ale nemůžu to hodnotit líp.

Kdyby byla kniha napsána v dnešní době a ne před 180 lety, dovedu si živě představit, co by to bylo za brutální řezničinu. Takhle si člověk může jenom domýšlet, takže vše je na fantazii čtenáře. Co se týče toho, co se tam všechno semlelo, tak mi to bylo jasný v podstatě hned od začátku co, jak, kudy a kam :D
Ale stejně jsem si to užil, konec byl předem jasnej, akorát (nechci spoilerovat) mi nebylo jasný, kde a za jakejch okolností se dotyčná osoba zjeví. Je to zkrátka dost předvídatelný, ale asi to neni na škodu, je to příjemný počtení a možná právě proto, o jak starou knihu se jedná je vhodnější pro širší okruh lidí, i těch, co se jinak tomuhle žánru vyhýbají.

Tentokrát jsme se obešli bez rytířů a soubojů na meče, ale zase se tu objevili dinosauři a inteligentní chobotnice. Mark Stone je dočasně povýšen na generála, jelikož jeho nadřízený měl podezřelou nehodu, a vůbec všichni okolo tak nějak mizí, čimž se rozjíždí pátrání, kdo a proč za tim všim stojí. Dopadne to jako vždycky, pác když má někdo skoro superschopnosti, tak je téměř k neporažení :)

Dobrá knížka na zabavení při nudnej noční.