hell8939 komentáře u knih
tematiku drog mam v knihách obecně moc rád, a tady je zpracovaná problematika pervitinu v Česku vážně zevrubně- od začátků s Pavlem Gregorem apod., přes rozhovory se závislejma ve všech různejch institucích a životních situacích, až po zamyšlení nad tím, proč jsou ve společnosti závislý lidi. baví mě zpracování s ilustracemi a částmi rapových songů, baví mě styl vyprávění i fakt, že to nebere závislost jako stereotypní charakterovou vadu s jedním typem řešení, obecně mě tahle kniha stoprocentně nadchla a už tři lidi v okolí maj slíbený, že si ji půjčí, tak snad nadchne i přítele, kamaráda a mou babičku:) (update: babičce se líbí)
tohle mě teda bavilo extrémně a rozhodně se ke knize budu vracet, z několika důvodů- skvěle popsány západoafrický náboženství, výborně zpracovaná problematika trans identity v těle s DID (které autor*ka vážně má takže to celému vyprávění dodávalo kouzlo)... pecka, sice to je částmi náročný číst, zvládá když za sebou taky máte traumata a psychický trable, ale pecka
druhá věc co jsem četl vod Hrabala a snad každá ta věc mě dostala ale každá jinym způsobem, ve Starym Wertherovi jsem se ztrácel ve větách na tři stránky, cokoliv zmiňující Kaina je moje srdcovka, postava jeho strejdy je super stresující a komická zároveň a samotné Schizofrenické evangelium je taky věc který se nedá asi vubec nic vytknout
tohle je první věc od Lovecrafta co jsem četla (až na poslouchání několika povídek) a rozhodně mě to nezklamalo, bavilo mě jak je v několika povídkách patrný že se Lovecraft teprv hledal a ještě neměl úplně rozjetý vize a mýty o Prastarejch (teda až na Dagona a Nyarlathotepa), a taky cenim doslov díky kterýmu jsem se dozvěděla dost zábavnejch faktů se kterejma můžu machrovat na kamarády (věděli jste že jeho otec byl v lóži Egyptskejch zednářů?), overall skvělá sbírka bohužel ne tolik obecně známýho autora a moc se těšim až se otevřou knihovny a budu si moct zajet pro zbytek sebranejch spisů
PS: naprosto úchvatný ilustrace damn
z větší / celý části "jen" sepsaný texty Filipovejch sólovejch alb, ale u něj to nikdy neni jen.
knihu jsem dostala vod kamarádky tudíž mam k těm neskutečnejm textům ještě nostagickou přidanou hodnotu, miluju jak se v jeho a bráchovo textech ztratim a zase najdu, miluju jak měl schopnost vidět všechno tak krásně a jemně i s tou "ošklivou" částí, a třeba Viděl jsem rok nebo Sprostý pití mi svou pravdivostí a přitom krásou a přitom hnusem bere dech už tři roky v kuse
ta jedna chybějící hvězdička v hodnocení značí to že mi knížka připomíná že bych se chtěla naučit latinsky, jinak Jirous se mi sice díky dokumentu Poezie v podzemí z jutubka jemně znechutil tim že volnoverš nepovažuje za rovnocennou formu poezie a skládání bere jako věc co se člověk naučí a pak to strojově vopakuje, ale i tak jsem tuhle sbírku v druháku na gymplu měla mocmoc ráda a měla jsem na ni referát i jsem si ju dala do maturitní četby, protože básníci který tu za minulýho režimu zakazovali maj svý osobitý kouzlo který mi přijde že nikde jinde na světě nedovedli zachytit, nikde jinde nedovedli psát tak krásně ale vošklivě, tak dobře ale špatně, tak že tě to prostě zasáhne na několik měsíců dopředu
joa cenim že mi to dá motivaci se jednak víc vzdělávat a druhak taky psát
tuhle mam moc ráda i když si chvílema nejsem jistá co se mělo reálně dít a co ne, ale ta tenká hranice mezi snem a halucinací a skutečností je u Jáchymovejch knih všude fascinující, a je to sice hodně negativní téma a takhle ale stejně jsem se do toho zamilovala a četla jsem to asi třikrát a části mam napsaný v deníku no
bomba, ke dvěma ze tří jsem teda přistupoval s tim že příběh už znam a četl jsem tu povídlu Kain jak inspirovala Ostře sledované vlaky, ale i tak to předčilo očekávání, akorát už mi Hrabal po čtyřech knihách začíná připadat trošku repetitivní, ale ve většině případů to ani není na škodu a užívam si stejnej symbol v jinym kontextu. jo a doslov je taky pecka
líbí se mi prolínání historických faktů a autorčiných myšlenek (nebo myšlenek jiných lidí, podle úvodu soudím, že je to spíš kolektiv autorů). cením, že v poznámkách člověk najde hodně navazující literatury o specifickejch tématech. stručně fakt super věc co mně jako začínajícímu áčkaři objasnila hodně věcí co mi zatím nebyly zcela jasný a vzbudilo to ve mně zájem vo další studium, což je super, akorát mam prostě averzi k tomu když jspu poznámky na konci knihy a ne pod čarou, čistě proto ta hvězdička dolů
mně je blbý k tomu něco psát s přihlédnutím na to jak je to dechberoucí a jak se vám před očima fakt ty obrazy tvořej, ve zkratce skvělost a po Nezvalově Edisonovi snad nejlepší česká báseň
pohlazení pro mý vnitřní dítě, a doslov má pár fakt banger myšlenek, overall dobrá politická "oddechovka", ale znáte to- žádná kniha o politický teorii se nemá brát vážně úplně stoprocentně bez výhrad, toe kontraproduktivní:D každopádně miloučký
tohle mě hodně bavilo, když to člověk nebere moc vážně tak je to skvělá blbost, a miluju Váchalův smysl pro humor (nemohl život psa, tak ho šatil; neuměla španělsky, i když jen týden předtím prodělala španělskou chřipku...) i to jak se prakticky vkládá do děje a mluví o tom jak tu knihu jakože vydávali, fakt šílenec ten typek ale v dobrym
bylo to napůl filozoficko-politologický zamyšlení a napůl jenom prochlastaný storky fyzicky i psychicky nemocnýho pražskýho frajera, což byla kombinace která mi teda naprosto učarovala
občas jsem se v tom ději ztrácelx jak často třeba tři stránky nebylo jistý kdo tu kapitolu vypráví ale nějak to tomu ději přidalo na kvalitě, četlx jsem to asi po pěti letech kravidelnýho sledování filmu takže mam ten zážitek hodně ovlivněnej tim a kniha se mi někdy líbila víc a někdy míň než ten film. musim uznat že odvykačka je popsaná hodně dobře, i s tou tendencí si pak dát jen jednu ránu na nervy a takhle (mam zkušenosti z jinejch drog a i tak mi to přišlo občas bolestně povědomý), a třeba hrozně mě bavily ty Feťácký dilemata
tenhle názor je hodně zmatenej, ale to celá ta kniha, tak nevadí
už navždycky budu vděčná svý patnáctiletý já že tuhle knížku čapla v knihovně i když pořádně nevěděla co čekat, na něaký povídky a věty si pořád občas vzpomenu a vidim díky týdle knížce Prahu v úplně jinym světle, doporučila jsem ju všem lidem v mym okolí co se snažej žít trochu pankově a všichni z toho stylu vyprávění byli unešený
pecka, nečekal jsem že to bude lepší než Kapitalistický realismus ale bylo, díky poznámkám pod čarou a Fisherovým zmínkám mam zase seznam knih co si chci sehnat, a teď budu nějakou dobu smutnej že nevyšla ta kniha Acid communism
šíleně dobrý, moc mě baví knihy co v sobě mají několik dějových linek a vypravěčů zároveň, knihy co ti u čtení dávají i zábavný fakty z náhodný sféry, dřívější pojetí "hysterie"... pokud to dobře chápu tak ta Blanche teda nikdy neexistovala, ale je to moc krásný a budu se k tomu vracet
Hrabal je čím dál skvělejší, čím víc jeho knih čtu, na tomhle bylo znát takový pozastavování a rozmýšlení asi typický pro starší lidi, a třeba u Autíčka mě to ne že nebavilo ale překvapovalo. nepůsobilo to negativně zdlouhavě, ale rozvláčně a vlekle jo, což tomu neubíralo na kvalitě teda. a Pepina i Vladimíra i spiritualitu propojenou s pozemskostí na Hrabalovi miluju celym srdcem, takže o hvězdičku míň jen za tu zdánlivou nekonečnost Autíčka, která byla zároveň skvělá i trochu odrazující
je to spíš populárně-naučná věc, ale je v tom dost témat o kterejch si chci v budoucnu víc najít, plus to hodně oceňuju z výtvarnýho hlediska jako sbírku krásnejch obrazů napříč historií a světem s podobnym tématem
todle mě moc nadchlo, něak víc nevim co k tomu fascinujícímu zkoumání vztahu lásky a revoluce napsat ale rozhodně si to přečtěte taky no