Sakramiláčku / Střepy
Filip Topol
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207026/bmid_sakramilacku-strepy-7fM-207026.jpg
4
35
5
První souborné vydání obou samostatných sbírek zpěváka, skladatele, klavíristy a vedoucího rockové skupiny Psí vojáci.
Přidat komentář
Žil jsem ve stavu,kdy jsem všechno viděl nahé, obnažené až na kost, takové jaké to je, a bylo to prosté, pravdivé a svým způsobem nádherné.
S Filipovou smrtí jako by se definitivně uzavřelo jedno období. Zůstaly vzpomínky na koncerty a na podivnoobdobi a podepsaný knížky
z větší / celý části "jen" sepsaný texty Filipovejch sólovejch alb, ale u něj to nikdy neni jen.
knihu jsem dostala vod kamarádky tudíž mam k těm neskutečnejm textům ještě nostagickou přidanou hodnotu, miluju jak se v jeho a bráchovo textech ztratim a zase najdu, miluju jak měl schopnost vidět všechno tak krásně a jemně i s tou "ošklivou" částí, a třeba Viděl jsem rok nebo Sprostý pití mi svou pravdivostí a přitom krásou a přitom hnusem bere dech už tři roky v kuse
Jednu dobu jsem na hudbě Filipa Topola ujížděl, s Filipem Topolem básníkem jsem se ale trochu minul. Střepy za pozornost přesto stojí, zvlášť netradiční popis ročních období - nevěřil bych, že se poety tak omílané téma dá pojmout ještě nějak zajímavě.
[...]
Žádné ze čtyř období toho roku
za sebou nezanechávalo zkázu.
Osamělost Podzimu jen nedokázala
pustit k sobě něco jiného než sebe samu.
Myslel jsem si, že Podzim trpí,
ale pak mi došlo, že také ne –
že to je zas řád věcí,
který nemohu a nechci pochopit.
Veliké tajemství,
jehož je snad Podzim mlčenlivým strážcem.
A také jsem ho začal milovat –
– z dálky a oddaně.
Jeho proměna byla tichá jako jeho příchod,
a i když jsem věděl, že tomu tak není,
jen u něho mi přišlo na mysl umírání...
Autorovy další knížky
| 2013 |  Jako pes |
| 2020 | Kilián Nedory |
| 1999 | Národ Psích vojáků |
| 1999 | Mně 13 |
| 1999 | Karla Klenotníka cesta na Korsiku |
Vzpomínka na Filipa Topola .... nečekaný dar ....
Únava má křídla jako anděl
sklápí je a sklápí
halí tě ....
Ale zpíval do poslední chvíle - třeba o lásce :
Asi jsi tam v těch ulicích měla křídla
křídla s úsměvem
Jak by bylo krásné tam položit tvář
Ale jsi dívka na odjezdu ....
A o blížícím se podzimu :
Mohlo by se zdát
že most na kterém došlo
k proměně Léta
že ten most Podzim za sebou spálil....
Osamělost Podzimu jen nedokázala
pustit k sobě něco jiného, než sebe samu ....
/Z básně Viděl jsem rok /