Hebrey
komentáře u knih
Labyrint světa a ráj srdce
Jan Amos Komenský
"Labyrint" jsem přečetla už kdysi dávno a dodnes jej vnímám jako jednu z knih, které zásadně ovlivnily moje myšlení a vnímání světa. Komenský v něm sdělil důležité poselství. Myslím, že kniha má hodně, co říci nejen křesťanům, ale každému, a je dokonale nadčasová. Hlavní myšlenky platí i dnes.
Chápu, že někdo nedokáže rozumět staré češtině a je mi jasné, že některé věci je třeba vnímat v kontextu doby, kdy je Komenský napsal. Přesto je škoda, že jej dnes tolik lidí nechápe, protože má co řici i nám o 400 let později.
Krysáci jsou zase spolu
Jiří Žáček
Ten večerníček vlastně ani neznám, děti chodí na televizi k babičce, ale syn dostal za úkol přes prázdniny přečíst knížku a vybral si tuto. A tak jsem se o krysácích dověděla o něco víc, než jen z překotného vyprávění svých potomků. Musím uznat, že snad konečně docela slušný večerníček, jen mi připadají některé příběhy dost podobné.
Atlas tržních a jedovatých hub
Miroslav Smotlacha
Dobrá příručka. Úvodní textová část je sice zastaralá, některé informace už neplatí. Ale ty houby se od té doby moc nezměnily, takže pro praktického houbaře stále dobrá.
Vyprávění o Velkém učiteli
Boris Uher
Mohla by to být docela dobrá knížka. Tím spíš, že je psaná pro děti. Není příliš tlustá a obsáhlá, je v ní snaha o vysvětlení různých situací a pojmů tak, aby jim i školáci rozuměli, a myslím si, že přiblížit dětem takové osobnosti, jako byl J. A. Komenský, je více než nutné. Přesto mám vůči dílku jisté výhrady. Je příliš velká škoda, že je zaměřené jen na velmi úzkou skupinu dětí - na děti z křesťanských kruhů, přesněji řečeno jen na děti z Jednoty bratrské. Na jednu stranu je to pochopitelné, ale J. A. Komenský svým dílem, osobností a důležitostí daleko přesáhl hranice JB a není důležitý jen pro křesťanskou církev, ale pro celý národ potažmo pro celý svět. Sama jsem křesťanka, takže mně osobně ta "křesťanská hatmatilka" nevadí a rozumím jí. Komenský byl zapálený křesťan a je třeba ho tak i brát. Nicméně pro většinu lidí, a to i dospělých , bude tato kniha nejspíš dost nesrozumitelná. A to je obrovská škoda. (Dala bych spíš 3,5, kdyby to bylo možné).
Ještě jsme se nezbláznili
Jan Jirák
Knihu jsem našla v knihobudce, takže jsem od ní nečekala ani žádné velké zázraky. Nepřekvapila. Občas jsem se některým pasážím upřímně zasmála, ale povětšinou jsem měla dojem, že spíš než o humorné povídky jde o sbírku stížností a mentorování stárnoucího profesora a starého mládence v jedné osobě, který, aby to nevyznělo zase tak stroze, se snaží své poučky okořenit nějakým tím vtípkem. Styl psaní hodně vypovídá i o tom, že pan Jirák jse sice vzdělaný ale ne spisovatel.
Opilý prales
Gerald Durrell
Ale jo, ty čtyři hvězdičky dám.... JIné knihy od Durrella se mi líbily mnohem více. Tato je slabší, místy trochu nezáživná. rozhodně nepatří mezi klasické durrellovky, u nichž se čtenář začne po prvních třech větách smát až k slzám a smích přejde po dočtení knihy. Na druhou stranu, špatná také není.
Jihočeská vlastivěda - Jazyk
František Cuřín
Nedočteno, bohužel. Kniha mě lákala, protože téma mě velice zajímá. Leč jsem spíše lingvista - amatér a kniha je psaná až příliš odborně. Škoda.
Kniha života pro každého
neznámý - neuveden
Zajímavé shrnutí evangelií pro křesťanské "začátečníky" nebo pro lidi, kteří chtějí se dovědět něco o základech křesťanství a obávají se otevřít Bibli.
Za všechno může jablko
Ephraim Kishon
Tak tohle jsem nějak nedala. Po hooodně dlouhé době jsem nedočetla knihu. Já mám jinak povídky Ephraima Kishona moc ráda a i v této knize jsem našla některé, které jsou pěkné, ale celkově se tato sbárka moc nepovedla.
Život sv. Martina Turonského
Martin Říha
Nutno uznat, že se jedná o dílo velice zajímavé. Samozřejmě, je třeba celou knihu brát trochu s rezervou. V dnešní době člověk sotva odhadne, co v knížce psané v 19. stol. o člověku žijícím ve století čtvrtém, je skutečná událost, a co je dílem legend a lidové tvořivosti. Jsem křesťanka, ale nejsem katolička. Nejspíš mi asi žádný katolík už nevysvětlí, jakým způsobem a podle čeho katolická církev určuje své svaté a nejspíš mi nikdy nebude jasné, který text z Bible ty lidi vede k uctívání lidí, jejich mrtvol nebo jejich částí. Na druhou stranu, Martin z Tours (Turonský) je (alespoň dle dostupných informací), jedním z těch, kteří nejspíš stojí za občasné připomenutí. Narozdíl od jiných svých "kolegů" nepáchal nic, co by bylo v přímém rozporu s křesťanským vyznáním. Naopak, pro leckterého křesťana (nejen katolíka) by mohl být alespoň svou pevnou vírou, pokorou, snahou bránit třeba i "kacíře" před násilím, dobrým příkladem. V dnešní době, kdy kdekdo rád "chrání" ty evropské tradice a kulturu, může být taková kniha zajímavá i pro ateistu. Tihle "svatí" k té kultuře totiž chtě nechtě patří, ale my o nich často nevíme ani dobré ani zlé. Musím ale říci, že poslední čtvrtina knihy mi hodně vadila. Tam už se jednalo jen o silnou katolickou propagandu. Je znát, že kniha vyšla krátce po plném uznání náboženských svobod u nás, a že autorovi nešlo jen o přiblížení života Martina z Tours, ale i o jakousi glorifikaci všeho katolického a naopak odlákání od nekatolických skupin.
Společenstvo Prstenu
J. R. R. Tolkien
Knize rozhdně náleží maximální počet bodů v hodnocení. Zakomponovat jistou myšlenku myšlenku, týkající se lidstva, do fantasy příběhu tak, aby ji vyčetl ten, kdo má "uši k slyšení" (nebo přesněji řečeno oči k vidění), a zároveň, aby byl příběh čtivý a poutavý, se snad ani hůře hodnotit nedá. Přesto si dovolím pár poznámek a mezi nimi i nějakou t.u výhradu. Osobně jsem měla několik záležitostí, které mi byly výhodami a nevýhodami zároveň. Za 1) jsem nečetla "Hobita", což možná způsobilo, že jsem na počátku měla menší chaos v jednotlivých postavách, událostech a názvech míst. Předmluva moc nepomohla a zorientovala jsem se až během děje. Za 2) jsem jako jedna z mála neviděla film. Na jedu stranu to bylo k dobrému, protože filmová představa tu mou ovlivnila jen částečně, na druhou stranu by mi film možná pomohl rozmotat ten počáteční chaos dříve. A za 3) už dříve jsem přečetla Lewisovu Narnii - A tady mi to prostě nedá a neodpustím si určité srovnání. Ná Pánu prstenů se mi rozhodně více zamlouvá, že Tolkien k tomu, aby čtenář mohl sledovat dění ve Středozemi nepotřebuje přechod z jednoho světa do druhého (žádná skříň, spánek, díra v plotě). Události v Tolkienové knize plynou bez ohledu na náš svět. Ačkoliv poselství, které se Tolkien snažil zapsat do svých knih a to, které se snažil sdělit Lewis Narnií, je v zásadě totéž, Narnie je prostě čitelnější - je v ní jasné, kdo je alegorií koho nebo čeho - nad postavami z Pána prstenů je potřeba trochu více přemýšlet, což může být k dobrému. Tolkienovi obdivovatelé s oblibou odsuzují Lewise za dětinskost, naivitu a předvídatelnost Narnie, o to víc mne překvapilo, že i Pán prstenů je poměrně naivní, místy se děj poněkud vleče a přešlapuje na místě, a co víc, i tady se dá hodně předvídat. Konec je navíc trochu utnutý, na to že další díly mají navazovat volně. Jistě se člověk může spokojit s koncem Společenstva prstenu, ale pokud se chce dovědět, jak to tedz nakonec dopadlo, musí se prokousat i oběma následujícími knihami. Tím nehcci říci, že je to špatná kniha. Naopak, i přes mých pár poznámek, je to velice kvalitní dílo a opravdu jsem si početla.
Anglické listí aneb Coolturní šok
Alena Damijo
Je mi ctí být první na DK, kdo tuto knihu hodnotí a komentuje. Ačkoliv si uvědomuji, že moje hodnocení nemusí být objektivní, protože autorku trochu osobně znám. Pravda, doba, kdy jsme spolu pracovaly je dávnou minulostí, ale i tak je to přeci jen jiné, když víte jak se autor vyjadřuje, co jak mluví a myslí a při čtení jeho knihy máte dojem, že Vám to vypráví nebo některé z příběhů znáte skutečně z "první ruky". Na druhou stranu si myslím, že kdyby někdo z mých blízkých známých napsal nějakou ptákovinu, že bych dokázala být i kritická a nehodnotila pozitvně něco, co se mi nelíbí. To ale není případ této knihy. Fejetony jsou vtipné (někdy až sarkastické), pobaví, informují, přivedou k zamyšlení. Pravda, pro někoho, kdo má rád novodobé drsňárny, to asi není. Těm, kdo si rádi otevřou ke kávě knihu, u níž si odpočine a zároveň pobaví, mohu doporučit.
Jak si navzájem lépe porozumíme
Jaro Křivohlavý
Psychologie a sociální komunikace jsou obory, které mě velice zajímají, takže terminologie mi problémy nedělala. Navíc jsem Jara Křivohlavého měla kdysi možnost slyšet i "naživo" během jedné besedy. Přesto mi kniha přišla hodně chaotická, málo konkrétní - sice jsem chápala, o co autorovi jde, ale mnoho mi nedala.
Pejsek Puntík
Lily Small
Tříletá dcerka si Puntíka moc oblíbila. Za sebe mohu říci, že mě knížka příjemně překvapila. V porovnání s jinou současnou "dětskou" literaturou je velice pěkná. Příběh je dostatečně pohádkový, trochu snový ale zase ne úplně bez zápletky. Pro malé dítě na dobrou noc nebo pro začínajícího čtenáře tak akorát. Jediné, co knížce, bohužel, ubralo na kvalitě je mizerná (nebo spíše žádná) korektura. Ačkoliv samotný překlad dopadl skvěle, nápadných, až smysl měnících překlepů a chyb je v ní dost. Ty mohou malému čtenáři dělat problémy. Proto jen 4 hvězdičky.
Sen o mém otci / Sen o mně
Karol Sidon
Knihu jsem dostala, zřejmě proto, že se hodně zajímám o judaismus, židovské dějiny a kulturu, k nimž Karol Sidon v našich končinách prostě patří. Navíc jsem pana Sidona párkrát viděla a slyšela, jak se říká naživo, a je mi jako známá osobnost celkem sympatický. Z těchto memoárů mám však trošku smíšené pocity. Dílo je hodně emotivní, silné, smutné, ponuré až depresivní. Trochu při čtení mrazí, když si člověk uvědomí, že nečte fiktivní román ale skutečný příběh a retrospekci.
Makalu
Ivan Gálfy
Velmi poutavě napsané, snad až na povinně tendenční komunistickou předmluvu, která jakoby do knihy vůbec nepatřila.
Velká kniha o statku
Claudio Cernuschi
Trocha té fantazie do dětských knížek patří. Jenže tady jsou ještě k tomu extrémně kýčovité obrázky jejichž kýčovitost na obálce ještě podtrhuje perleťový lesk. Samotné příběhy nemají hlavu ani patu.
Truhlička na první slovíčka
Amanda Gulliver
Tohle je naprosto skvěý nápad. U nás už to dosluhuje u třetího potomka a plní to účel. Jen snad knížečka "Moře" je díky zahraničnímu původu Truhličky poněkud odtažitá od naší české reality... ačkoliv je pravda, že dnes jezdí na prázdniny k moři každý druhý, takže děti obvykle vědí, o co jde.
Otesánek
Věra Provazníková
Musím se přiznat, milovníci starých leporel mne nebudou mít rádi, ale toto provedení Otesánka se mi moc nelíbí.
Rozhovory zn. Box – Žižkovské kořeny boxu
Zuzana Kačerová
Nejsem sportovkyně a boxu nerozumím. Knihu mám z knihobudky, v níž jsem neměla moc čau vybírat, tak jsem sáhla po prvním, co mi padlo do oka. A ejhle, on to box :D Když už ji mám, tak jsem ji i přečetla. Musím přiznat, že i pro mne, lajka, bylo docela zajímavé se o boxu a lidech, kteří ho provozují, něco dovědět. Nemohu hodnotit, nakolik byli vybraní sportovci skutečně těmi nejlepšími reprezentanty českého, nebo alespoň toho žižkovského, boxu. Neumím posoudit jejich kvality. Nutno však říci, že kniha je velice pěkně provedená, se zajímavými fotografiemi, a že ani neboxer není při čtení úplně mimo. Co bych ale vytkla, je nedbalost při úpravě textu a mizerná korektura. Místy si autorka nedala pozor při úpravě výpovědí, redakčně upravené pasáže jsou psané spisovně a to, co nezkracovala, zůstalo tak, jak to respondent řekl. Navíc se v textu vyskytují i skutečné chyby. Zřejmě někdo nabyl dojmu, že v brožurce s malým nákladem týkající se jen žižkova a boxu, si toho nikdo nevšimne a hodil korekturu za hlavu. Škoda.