heavy66 komentáře u knih

Pohledný mladý detektiv a krásná emancipovaná dívka. Egyptské mumie, pohřební rituály, exotické jedy, společenská smetánka a vraždící fantom. Ať mě Augustin pohřbí v šachtovém hrobě, jestli tohle není pocta nesmrtelnému Edgaru Wallace! Autor se sice hlásí k odkazu Sira Arthura, ale já vím své. Ať tak nebo tak, druhý díl se katovu pravnukovi povedl více než skvěle, včetně zábavných morbidních hlášek!

„Byl rád, že se při pitvě nepozvracel, ale to bylo vše. Momentálně si nebyl jistý, zda ještě někdy vstoupí do řeznictví. A když ano, jestli se mu povede zapomenout na nervy drásající profesorovo pohvizdování během pitvy.“

79 03.11.2023

Detektiv Břetislav Hostivít byl jasným favoritem mé dětské knihovny. Atraktivita jeho příběhů spočívá v tom, že ačkoliv jsou plné nadpřirozených bytostí, stylově se jedná o napínavou, skoro dospěláckou detektivku, která položila základy mé trvalé záliby v tomto žánru.
Sherlock Holmes, Harry Hole nebo Robert Carter nejsou Břetislavu Hostivítovi tak vzdáleni, jak by se mohlo na první pohled zdát!

74 27.10.2023

Další pecka, kterou jsem coby dítko školou povinné pravidelně pročítal, až jsem ji znal nazpaměť. Kampak se asi ztratila, budu se muset po ní podívat. Souhlasím s komentářem Hanina61. Doufám, že je to nostalgie, nikoliv stařecká senilita, co mě nutí tu knížku hledat a znovu číst!
Kdyby do rodiny přibyly nějaké nové děti, tak aby byla po ruce!

82 27.10.2023

Knížka se dobře čte a myšlenky mistra Sun-c nám připadají blízké a nadčasové, protože jsou jasné a logické, neboli zjevné pravdy. Vlastně ani nevíme, zda byl mistr úspěšný nebo neúspěšný válečný poradce, tak doufám, že dnešní armádní důstojníci, alespoň od spřátelených armád, studují podle modernějších učebnic a postupů!

I vojevůdci moderní doby měli zajímavé výroky, které vyjadřují jejich přístup k válčení, jejich úspěchy a popularitu mezi vojáky.
Malý kvíz - kdo to řekl?
1„Cílem války není padnout za vlast, ale přinutit ty druhé parchanty, aby padli za tu svou.“
2 „Velení je silnou kombinací strategie a charakteru. Pokud musíte jednu z nich obětovat, zbavte se strategie.“
3 „Chcete-li přežít, můžete přistoupit na spojenectví se Sovětským svazem jen tehdy, jste-li hodně silný a hodně daleko.“
4 „Chlapi, to chcete žít věčně?“

83 25.10.2023

Detektiv Ota Fink – zkratka jako Občanské Fórum – řeší zapeklitý případ zavražděné servírky. Autor na krátkém úseku dokáže postavit několik hodnověrných zápletek. Rasově motivovaná vražda, vyřizování účtů v komunitě, nenaplněná láska - co bylo osudem motýlka z exotické restaurace Hongkong? Jako vždy nechybí osobitý humor a Miss Euroregion, která pije skotskou a o detektiva se zajímá víc, než by mělo být, vzhledem k jeho věku, obvyklé.

83 21.10.2023

Příběh, byť nedlouhý, táhne se jak pondělní odpoledne v práci, protože Mistr, když něco napíše, musí si to čtenář užít. Připomnělo mi to Čapkovu kapesní povídku o stopách ve sněhu, které končí bez pointy uprostřed prázdné ulice. Nebo taky jednu společenskou hru s mnoha různými hádankami - např. Jim a Jack žili spolu v horské chalupě, Jim musel odjet do města a Jack zůstal doma sám. Po návratu z města našel Jim ležet Jacka mrtvého na podlaze. Co se stalo? – Uzavřenými otázkami pak zjišťujete příčinu Kidovy, pardon Jackovy smrti.

82 21.10.2023

Výborná detektivka s uvěřitelnou pointou z divokých pražských devadesátek. Jak jen to Jaroslav Velinský dokázal zalidnit svůj detektivní příběh tolika zajímavými postavami? Dědic perského trůnu Al Adar nebo žižkovský cigán Aladár Demeter, tajemná Sára Kiulesipoulusová nebo atraktivní sekretářka Linda Pundová, která v přítmí dokáže zapomenout na propastný věkový rozdíl, který ji dělí od charismatického detektiva! Jak jen to Jaroslav Velinský dělal?

87 15.10.2023

Pozor, kdo jste nečetli, následující komentář může být považován za SPOILER.
Bestii z Tamberku řadím mezi nejlepší české detektivky, a nejenom proto, že velmi dobře znám místa, kde se odehrává. Je to už dávno, rozhledna stále stojí, ale na místě penzionu Franty Vícha, kde před 20 lety dělali výborné borůvkové knedlíky, zůstal jen les.

Brutalitou vražd si Bestie nezadá s americkou drsnou školou, a přece má poklidnou atmosféru letních českých hor – „vonělo seno, kuňkaly žáby, a odněkud se blížilo zlo, které se utrhlo ze řetězu.“

Detektiv Ota Fink je kliďas, který šetří náboji, k pachateli ho vede logické myšlení, navíc vládne chandlerovským humorem – „Vzápětí si ke mně přisedla obstarožní hetéra. "Jsi stejně osamělej jako já, milouši", zašeptala s upířím úsměvem. "Není to osudová náhoda?"
"Sesbírej si zuby a drž se k jihu, rampepurdo", já na to. "Nepoznáš poldu?"
"A do prdele", řekla. "Už slepnu."

Jediné, co lze autorovi vyčítat, kromě toho, že nás opustil navždy, je plýtvání dokonale vytvořenými postavami. Lenka Valešová, zdravotní sestra a Finkova náhodná asistentka jakmile vyřeší případ, zmizí, a už ji nikdy neuvidíme ani o ní neuslyšíme - "A potom", řekla, "copak si sakra myslíte, že je to nějaká sranda, střílet po lidech?"
"To není člověk, Lenko, to je Bestie z Tamberku!"

75 13.10.2023

Opět jsem strávil jeden prodloužený víkend svého života zcela pohlcen čtením nepravděpodobného příběhu, místo abych se věnoval něčemu užitečnějšímu, jak mě nabádá má žena! Prezident, tajné služby, neviditelní zločinci, špičkoví neurochirurgové, vyhrocené rodinné vztahy. Kam se ztratili normální občani? Tu partu pod stromem v Anacostii za normální občany nepovažuji! Ano, je to složité a nepravděpodobné, ale stejně tak čtivé a napínavé. Pohádka pro dospělé!

86 13.10.2023

Dalo mi práci napsat komentář k téhle knize. Název Zbabělci výstižný není, protože skutečných zbabělců v ní moc nenajdete. Škvorecký odmítl poválečný výklad dějin a reportážním stylem odkryl maloměšťáckou morálku i násilné excesy, které se komunistům po válce nehodily do obrazu revolučních hrdinů bojujících po boku bratrské Rudé armády. V upřímné a otevřené výpovědi o tehdejších událostech je velikost a hodnota románu!
Omlouvám se autorovi, nazval bych ten román Strach. Strach civilisty, který se má postavit s puškou v ruce do cesty ozbrojeným vojákům. Strach, který se u některých jedinců změnil ve frustraci a vedl k masakru zajatých SS v místním pivovaru. V souladu se ženevskými konvencemi to nebylo, ale esesáci dostali jen to, co dělali celou válku jiným lidem. Zůstaňme u toho, že je tenkrát v Náchodě dostihla karma.

87 06.10.2023

Pivovar ve Velkých Popovicích vaří pivo bezmála 150 let. Kniha o něm je živá, doplňují se údaje o nových technologiích, změny ve vedení společnosti, turistické zajímavosti. Mám vydání z roku 2012 a k významnému výročí v příštím roce určitě vyjde nová aktualizace. Popovické pivo se ale nemění, je stále stejně skvělé, i ten vrchní je pořád nějakej divnej. Až budete mít cestu okolo, stavte se na jedno!

71 06.10.2023

První sbírka magických příběhů Tomáše Koska, alter ego známého bruntálského řezníka Františka Kotlety. Podle znalců Kotletova životopisu, sloužil František u tajné služby, Oddělení ochrany proti nadpřirozeným silám, několik let, a příběhy v knize jsou autentické. Kromě úvodního afrického extempore se všechny odehrávají v Praze, jména zainteresovaných pražských politiků (viz např. Klára Chlumská) jsou z pochopitelných důvodu změněna. Odchod do bruntálského řeznictví byl opuštěním aktivní služby pouze naoko. Zlí jazykové tvrdí, že přes Kotletův řeznický špalek prošlo víc nepřátelských agentů než hovězích roštěněk nebo vepřových řízků!

76 06.10.2023

Moje oblíbená čtenářka Osice píše, že nechce dávat knihám Odpad. Ale proč ne, jsou-li dobré jen k rozdělání ohně! Na základní škole jsme to číst museli, a pamatuji se, že už tenkrát mě příběh odpuzoval, na rozdíl od některých čtivějších propagandistických opusů. Že je v Rusku Pavlík populární, nepochybuji, jakýkoliv jiný stav by mě překvapil.

No tak určitě lepší než Pavlík Morozov! Zůstal ve mně jen nezřetelný pocit, milosrdný Alzheimer mě zbavil vzpomínek na detaily tohoto veledíla. Zbyla jen jedna. Na vojně jsem měl dva spolubojovníky, kteří se jmenovali Fuk a Pek. Lampasák, znalý sovětské literatury, jim samozřejmě říkal Čuk a Gek.

77 01.10.2023

Aberdeen je jen o maličko větší než Plzeň, ale vražd tu mají jak v Bagdádu. Zase prší a fouká vítr, všechno je hnusné, špinavé, smradlavé. Pokud nás autor vezme do přírody, tak jen proto, aby nám ukázal další zmlácenou a rozřezanou mrtvolu. Inspektoři Insch a Steelová si přehazují seržanta Logana jak pingpongový míček, takže slouží oběma a nonstop. Abnormálně depresivní četba, a napínavý závěr s uvěřitelnou pointou.

80 01.10.2023

Moje babička mi říkávala, že při jídle se nečte, ale já mám svůj oblíbený rituál. Přijdu z práce, připravím si něco k jídlu a zasednu k večeři s knihou. Po několika kapitolách Žulového města jsem si na babičku vzpomněl. Tohle fakt při jídle číst nechcete! V Aberdeenu jsem nikdy nebyl a tahle kniha není bedekrem, který by lákal k návštěvě. Příběh je napínavý a čtivý, pro antoušky, sadistické nekrofily a pracovníky patologických ústavů nezbytnou příručkou celoživotního vzdělávání!

84 01.10.2023

Ta brazilská stopa v Theově pátrání vás nesmí zmýlit, to jenom autor zdraví dalšího vražedného magora Chrise Cartera!
Konec Hračkáře je slušně řečeno urychlený, jak bych to jenom popsal.....

„Haló, Andrew, tady John, váš šéfredaktor, pamatujete se na mě, že ano?! Slíbil jste mi toho Freddyho Kruegera (he, he) do Vánoc, a už máme jaro, za týden Velikonoce, tak co je s Vámi?"
"Zdravím, Johne, no jistě, já vím, omlo..., omlouvám se, mám to skoro hotové, ale on, tedy Theo..., do toho nějak zabředl...., víte, ty jeho analýzy. Tak já to do zítřka dopíšu a pošlu, slibuju!"

86 23.09.2023

Syrový brutální příběh o těžbě mahagonu v Mexiku v minulém století. Ani se věřit nechce, že tohle mohla být běžná praxe v zemi, která byla alespoň na papíře fungujícím státním útvarem. Bruno Traven musel být při tom, to se nedá vymyslet. Na revoluční myšlenky jsme u nás citliví, ale v tomto případě nemohli indiánští otroci jednat jinak!

Tahle kniha na mě čekala každé prázdniny v domácí knihovně u babičky a dědy na vesnici. Každé prázdniny jsem ji poctivě přečetl a líbila se mi. Dneska, kdo ví? Tak ji raději nehledám, abych si nekazil vzpomínky na dětství.

Z montanské divočiny se Theo přesouvá do městské divočiny Los Angeles. Jsem Theovi v patách, sleduju každý jeho krok a mám pocit, že se bořím do stejně hlubokého, zetlelého a smrdutého bahna jako v montanském lese. Výhodou je, že tady si policie nemyslí, že to udělal medvěd, tady to svádějí na dětského bubáka, Freddy Kruegera. Hračkář je nakažlivě napínavý příběh, jako hypertonik bych ho číst neměl, ale zahoďte zdraví nebezpečnou knihu, když už jste ji jednou otevřeli!

86 19.09.2023