Hanka_Bohmova komentáře u knih

Lahůdka! Vždycky mě povzbudí, když někdo žere Bratry Karamazovy :o)

09.09.2023

Obrazově skutečně dobře zdokumentované, ezo pasáže jsem nějak přetrpěla.

Místy snad trochu šroubované, ale to lze přejít. Kdybych měla knihu vyjádřit jedním slovem, tak tedy konfrontace. Postavy mají určité sebepojetí, určitý přístup k životu - a do tohoto prostoru vstupují události, jimž se nelze vyhnout. A jimiž se leccos v člověku odhaluje. Napjatost a donucení ke střetu jsou tu strašně silné. Zase jsem si musela vzpomenout na Bernanosovu větu o tom, jak jsme všichni společně svázáni hříchem - jedni aby se jím kochali, druzí aby jím trpěli.

09.08.2023

Snad je lepší, když člověk zná předlohu, jinak příběh může drhnout na (ne)pochopitelnosti motivací postav. Připadalo mi to místy trochu fragmentární. Jasně, pořád se kniha dá číst tak, že věci se prostě dějí a my je sledujeme.
Krásná kresba občas spadne pod obvyklou úroveň - tím myslím, že výraz nevyjadřuje to, co by měl. Hrozně se mi líbil Loge, tam ta stylizace perfektně ztvárnila můj dojem z něj. Zato jsem se pokaždé lekla Brunhildy - a asi to tak má být.
3,5 hvězdy

Místy je to přímo ukrutně vtipné. Jestli ale tahle kvalita ospravedlňuje pozvednutí veselé historky na divadelní hru? Pokud jde o mě, ne úplně přesvědčivě.

09.08.2023

Nikdy jsem neviděla Hru o trůny, ale takhle nějak si to představuju. Barvité čtení z desátého století a navíc mi biskup Liutprand dokonale znechutil rybí omáčku. O papeži Janovi a Zprávu o cestě jsem vybrala do výuky, na malém prostoru tu i nepoučený čtenář pozná celou škálu témat raného středověku.

02.07.2023

Tohle byla poslední z dlouhé řady "rusalek", které jsme letos s dcerou přečetly. Taková malá podvodní výzva, už mi z ní trochu šplouchá na maják.
Zde vodní princezna mnoho prostoru nedostává, opera se soustředí na titulního muzikanta-obchodníka. V paměti mi zůstaly především halasné konfrontace a veselice nad vodou i pod ní.

Úplně souhlasím s hodnocením v předchozím komentáři.

02.07.2023

Mužíček Šibeníček je zábavný a napínavý příběh s trochu umělým koncem, který vylepšuje vtipné poučení o tvrdosti měny. Zato s Rusalkou jsem se natrápila. Předmluva cituje sto let staré vyjádření překladatele, chválícího pohádku jako "útlojemnou". To mi připadá výstižné. Záleží pak na osobním vkusu, zda vás to spíš naláká, anebo odradí.

06.06.2023

Pamatuju si z dětství i s ilustracemi, přišlo mi to tehdy strašidelné. Dneska jsme k tomu s dcerou poslouchaly Fibichovo zhudebnění.

Výrazné ilustrace se k černohumorné moralitce výborně hodí, výsledek je zábavný, ale o level výš básničku posouvá závěrečné vyprávění o panu R. L. Stevensonovi a jeho nevlastním synkovi s dětskou tiskárnou.

06.06.2023

Když se mě manžel ptává, jakou kytici bych chtěla k narozeninám, vždycky říkám červenou, oranžovou a žlutou. Žádný div, že se mi líbí železáky.
Knížka je pěkná ke koukání a užitečná při hledání, ale nejvděčnější jsem, že mě konečně přiměla sehnat někoho, u koho je možné kameny rozříznout a vyleštit. Bez toho zůstane většina krásy schovaná.

Kniha místy dost inspirující, ale čte se převážně špatně. Je vyčerpávající a monotónní jako nějaká skripta. Nedělala jsem si poznámky, takže bych si ji potřebovala projít znovu s tužkou v ruce, ale pochybuju, že se k tomu v nejbližších letech odhodlám.

03.05.2023

Po předení, tkaní a karetkování jsem se v rámci living history propracovala ke sprangu/krosienkám. Autorka představuje pletení na pravoúhlém rámu nebo jeho improvizované nápodobě, my jsme použili "pravěký" ohnutý lískový prut a šňůry (inspirace z internetu). Základní technika je jednoduchá a na fotografiích dobře názorně vysvětlená, údajně ji zvládne i desetileté dítě. Opravdu, zvládlo po dvou předvedených řadách.
Práce rychle přibývá, severskou čepičku z doby bronzové nebo síťovku na ovoce máte hotovou raz dva. Podle návodů se mi podařilo i barevné vzorování, vyplétání dírek a tkanina. V závěru příručky jsou uvedeny náměty na konkrétní oděvy a oděvní doplňky. Moc mě nelákaly k realizaci, ale potomstvo se dožadovalo aspoň šály, tak jsem pár pěkně barevných umotala (na štaflích).
Za knihu jsem ráda, s internetovými návody bych nejspíš skončila jen u obyčejné jednobarevné síťoviny. Můžu doporučit i pro úplné začátečníky bez speciálního vybavení.

01.04.2023

Geocaching je koníčkem mojí náctileté dcery. Pravidelně spolu jezdíme na výpravy, kde zastávám funkci sponzora a asistenta pro odlov ve výškách :o)
Knížka pomáhá dětem začít s lovením kešek. Vysvětluje, oč jde, co k tomu je potřeba nebo kde najít informace. V druhé části nabízí asi třicítku "propagačních" vlastivědných medailonků o zajímavých destinacích (profláknutých i málo známých), kam se lze za keškami vydat. Rodičům to pomůže organicky zařadit geocaching do rodinného cestování a zároveň tím autor zdůrazňuje vzdělávací aspekt celé hry. Což jsou šikovné argumenty, s nimiž se mohou děti vytasit, když už odloví všechno v okolí bydliště a začnou pro svůj koníček potřebovat odvoz.
Ilustrace se mi nelíbily, stručný slovníček je pro nováčky užitečný. Celkově se mi knížka zdá docela použitelná ke zlákání dítěte pro věc nebo jako motivace malého kačera pro rodinný výlet.

01.04.2023

Útlá vzpomínková knížka. Otec Metoděj se nejeví nijak mimořádně, nezdá se být předurčen přenést karmelitánský řád nocí komunistické totality. Ale jeho veliká láska k povolání a věrnost řeholi jsou pro tento úkol cennou, možná tou nejlepší výbavou. Krásné mi také připadalo spojení letničního a mariánského akcentu jeho víry, to je mi blízké.
V Kostelním Vydří jsem poprvé pobývala pár týdnů před smrtí otce Metoděje, nikdy jsme se nesetkali. A přece díky téhle knížce ovlivnil, jak prožívám své vlastní povolání. Bohu díky.

28.12.2022

Nevyhovovalo mi mixování zázračně účinkujících intrik se sladkobolnými pasážemi o životních vážnostech. Rozhodla jsem se tedy celou knihu číst jako komedii, a byl to příjemný zážitek.

03.11.2022

Zajímavé ne-detektivky. Psychologie neúprosně postrkuje postavy k finální situaci - za zoufalého přihlížení čtenáře. Zadostiučinění či spravedlnost se zdají být křehkým dílem náhody, snadno by k nim nemuselo dojít.

03.11.2022

Obvykle vnímáme svátost smíření jako akt, kterým se něčeho zbavujeme, resp. jsme zbaveni. Tahle knížka se spíš snaží vzbudit touhu, prosbu o dar Ducha, kterého Pán prosícímu neodepře. Nejen se něčeho zbavit - ale po něčem lepším natáhnout ruku. Jednotlivé invokace představují možnost proměny a plnosti, která se člověku nabízí.

03.05.2022

"Pracovníci v pastoraci, kteří si myslí, že to všechno dávno mají zvládnuté, že jsou přece služebníky evangelia a zajímá je tedy jen a jen jejich služba a nedělají nic z vlastního zájmu, ti si něco namlouvají. (...) Otázka, o niž zde jde, zní: Kdy je velmi tenká hraniční linie překročena? Od kterého bodu se určujícím faktorem v mé službě stávají mé potřeby?"

Autor se z pozice psychologa zabývá sexuálními delikty v pastoraci, přičemž je nevnímá primárně jako přečin sexuální, ale jako zásadní zranění a narušení důvěry (často dokonce víry) člověka, který přišel vyhledat pomoc. Rozděluje je do několika modelových oblastí na základě působících psychologických mechanismů a tedy i možnosti nápravy pachatele a prognózy jeho návratu k práci. Na jednom konci spektra stojí klasický "predátor" s psychotickými rysy, na opačném konci naivní pomáhající, kterému chybí znalosti, nemá povědomí o svých potřebách a přeceňuje úroveň své osobní zralosti a kompetence prostě proto, že sám sebe důkladněji nezkoumal ani nezkoušel.

Kniha apeluje na dostatečnou přípravu i osobní zralost pracovníků v pastoraci: nalezení vlastní životní a pomáhající identity (tedy i položení si hranic chápaných jako životadárné, nikoli překážející), rozpoznání a zvědomění svých potřeb a integrování sexuality. Současně zdůrazňuje význam supervize, jak platí ve všech pomáhajících profesích.
Součástí knihy jsou i otázky na čtenáře a podněty k sebepoznání a reflexi.

15.03.2022