Faustka komentáře u knih
Pohodové čtení, které přináší situace smutné i veselé, jak už to tak v životě bývá. A kdybych měla ve svém okolí restauraci jako Malé žluté citronky, tak určitě zavítám.
Vrána je výkřikem zraněné duše, od které se Bůh již dávno odvrátil. Zůstala pouze temnota.
Dnes v noci posílá Peklo anděla s dary...
Nezáleží jen na obsahu, ale také na obalu. Brožovaná verze má rozměry krabičky od sirek a písmenka velikosti právě vylíhnuté blechy. Zrak mám celkem uspokojivý, ovšem tohle přečíst byl dost zápřah. Jestli ono by to nechtělo brýle. Jejda! Vždyť je mám na nose. :-)
Rozvláčné a poměrně únavné. Joss mě svou ustavičnou "náladou" krutě brnkala na nervy. Její manžel a sestra, aby měli svatozář .. a Plechový pán taky.
"Příběhy jsou divoké šelmy, nikdy nevíš, jakou spoušť napáchají." Tolik smutku a beznaděje jsem u žádné knihy ještě neprožila.
...............
"Když vyslovíš pravdu, budeš schopný čelit všemu, co přijde." Conor tu pravdu vyslovil. Pravdu, která bolí.
"Kdo je sexy, je sexy, kdo není, není. Ale jídlo tu bude vždycky."
... Jako kdybych se dívala do zrcadla.
Šahrazád králi dlouho vyprávěla,
tisíc a jednu noc jí naslouchal,
slavičí píseň ze zahrady zněla
a jasmín voněl, svěží vánek vál,
svou ženu za nic byl by nedal král.
Krásné příběhy, které pohladí.
Bety Boróková mě nikdy neomrzí. Pokaždé si její kousky užiju. Pan Pupík k Babetce obdivně vzhlíží a já s ním.
"Láhev od rumu?" civěl strýček Gyula zachmuřeně na tetu Lonci. "Počkej, tu jsem viděl. Špacírovala před domem a tvrdila, že má rande s flaškou od koňaku."
"Teď bylo krátce před úsvitem a při prvním slunečním paprsku budou muset jít spát. Ale než se rozední - dokud v nich jezero vyvolává představu moře - budou stát na jeho břehu a dívat se do tmy. Budou čekat s nadějí i strachem, až se z jejich snů vynoří i to druhé moře, jehož vlny je uchvátí a odnesou pryč."
A tak tam stojím a doufám, že mě ty vlny odnesou s nimi.
S Harry Holem nespím, vyšetřuju a utápím se v alkoholu. Tak to prostě je.
... A návštěva známých míst překvapila a potěšila.
Velmi působivé povídky. U Jabloně se mi doslova zastavilo srdce. Je to tak překvapivé u Daphne du Maurier? Zjistila jsem, že není.
Ve filmové podobě by Anděl smrti vypadal ještě efektněji.
"Cesta do Vánoční říše je dlážděná sny!" ... Neskutečná jízda. Joe Hill je stále lepší a lepší.
Výborné! Předvánoční aktivity šly stranou. Deeba, Zanna i celý neLondýn mě zcela okouzlil. Roztomilou Tvaroháčku toužím najít pod stromkem. Ježíšku, prosím. :-)
Úchvatná Barcelona se příběhem Ruize Zafóna stává něčím neskutečným, přesto tak blízkým – mému srdci, mé touze ponořit se do tajemných hloubek minulosti. S očekáváním jsem vešla, těžko se mi odchází.
"Ten pocit nechtěl Harryho opustit. Pocit, že něco nebo někdo je tady, blízko, uvnitř, a že se zjeví, stačí, aby se Harry podíval správným způsobem, ve správném světle." … Stále mě mrazí. A to sníh ještě nepřišel.
"Opět se nám podařilo zničit to, co jsme nedokázali stvořit." ... Nejemotivnější King.
"Celý život sestává z času, ale můžeme ho použít jen jednou. Nechtěl bych ho promrhat. Potřebuju čím dál větší šance, takové, ze kterých bych mohl mít strach. Bez strachu se nedá vítězit. Chci se bavit, při sportu, se ženou, se svými syny, při malování. Chci dělat chyby, prožívat porážky i vítězství. Dychtím po životě. Kdybych se dožil 75 let, měl jsem jen 650 000 hodin života. A to je zatraceně málo." S jeho elánem a fyzičkou jakou se prezentuje dnes, tu pětasedmdesátku v pohodě obhájí.
"Všechno bylo dobré. A co je dobré, to se nikdy neztrácí. Zůstává naší součástí, stává se částí naší osobnosti."
Velmi silný a krásný příběh, který mi připomněl, že život se má žít.