evismaior komentáře u knih

55% - tenhle literární kus jsem našla v chudičké knihovničce místní porodnice, kde jsem zůstala upíchnutá dost dlouho na to, abych knihu dočetla, k čemuž bych jinak asi nenalezla dost trpělivosti a sil. Hlavní hrdinka Tiffany blížící se čtyřicítce a prahnoucí po nalezení toho pravého sice zdaleka není tak marná jako Bridget Jonesová, ostatně je úspěšnou a vcelku pohlednou tvůrkyní známých reklamních sloganů, ale sledovat na 400 stranách všemožné způsoby, jak najít muže, od seznamek, inzerátů až po dovolenou pro nezadané a procházet si s ní desítkami zklamání při schůzkách s nejrůznějšími typy, bylo zkrátka dost úmorné zvlášť, když se dalo doufat, že vyvoleným nakonec bude přece jen hlavní idol.

15.03.2020

70% - román psaný formou deníku mladé zdravotnice, která si v práci v nemocnici u rentgenu nevede vůbec zle a její soukromý život odehrávající se v Domě v neslušné čtvrti zabydleném spoustou svérázných postav je plný nejbarvitějších příhod. Trochu mi přišel v nesouladu její až dětinský styl vyjadřování v deníku, když přitom obzvlášť ve vztahu se starším ženatým lékařem se dokázala chovat na svůj věk a nezkušenost až podivuhodně dospěle. Ovšem centrem děje je prazvláštní majitelka domu a její ještě zvláštnější němá dcerka Flo, kterou si hlavní hrdinka okamžitě zamiluje, jako by k ní byla přitahována podivnou silou, jejíž vysvětlení i mě samotnou v závěru knihy překvapilo. Podobný příběh jsem ještě nečetla, za to autorce chvála, na druhou stranu měla kniha až moc nepříliš poutavých střípků vyprávění, bez nichž by se děj snadno obešel.

03.03.2020

55% - Na téhle knize oceňuji skutečnost, že si autorka zjevně dala práci se studiem historických faktů o době a poměrech, v nichž Jane Austenová žila a tvořila, a předkládá nám je jak v ději, tak i v četných poznámkách v závěru knihy. Jinak mi ale příběh s pašeráky moc záživný nepřišel a představa Austenové, jak se plíží nocí tajnými chodbami vedoucími z jeskyní na pláži do skladů pašovaného zboží, mi přišla dost neuvěřitelná, stejně jako její celkové chování a vyjadřování. Asi si prostě Jane Austenovou představuji trochu jinak, spíš jako dámu s rozečtenou knihou v ruce, která v salonech pozorně sleduje a bystře glosuje lidské povahy.

26.02.2020

65% - Asi jsme se zase minuli věkem, ale pro sedmiletého syna už byla knížka s personifikovanými auty a jednoduchými příběhy zkrátka nepříliš zábavná.

30.12.2019

80% - Syn si tuhle knihu vybral v knihovně a ze začátku ho i dost bavila, ale když došlo na elektrony a jejich uspořádání v atomu, bylo znát, že na to je ještě moc malý, aby to vnímal. Možná pro větší nebo hloubavější dítě. No, pro mě byla tak akorát a sama jsem ji dočetla celkem se zájmem :-)

30.12.2019

90% - Vždy se divím, když organizátor téhle vodácké soutěže o rok odsune vydání další knížky, aby se sešlo více soutěžních povídek k hodnocení, ale po přečtení téhle sbírky to chápu. Myslím, že je hodně vidět, že přestože se povětšinou nejedná o žádná známá autorská jména, jsou autoři všech povídek v psaní řádně kovaní a moc mě baví, že do knížky každý z nich vnáší svůj styl a dokonce v rámci společného řekou prosluněného (či říční mlhou zamlženého) tématu i svůj žánr, ať už se jedná o prostý dobrodružný více či méně dramatický příběh, romanci, fantasy, horor nebo třeba i sci-fi. A přesto ze všech povídek čiší láska k přírodě a vodáctví, což všechny příběhy krásně spojuje do jednoho čtivého celku.

21.10.2019

80% - Tématika zemědělství a zemědělských strojů není pro mě zrovna čtivá, ale dítku se to docela líbilo. A forma odklápěcích okének ani tady nezklamala, to jsou prostě pro malé děti hrozně vděčné knížky.

21.10.2019

90% - takový základní přehled pro všechny, kteří chtějí koukat na Interstellar (nebo třeba Teorii velkého třesku :-)) a zhruba vědět, o čem se tam mluví. Mně se to tedy líbilo hodně, z těch knih s odklápěcími okénky zatím asi nejvíc. Jenže to právě proto, že to je už docela podrobné (určitě tedy víc, než bych čekala u označení "od tří let věku"), s čímž nakonec odložilo knihu i moje o víc než dvakrát tak starší dítko. Nevím, kolik toho tříleté dítě může pochopit ze zmínek o Higgsově bosonu, temné hmotě nebo cestování blížící se rychlosti světla, při němž běží čas jinak než na Zemi, natožpak o částicově-vlnové povaze fotonu nebo kosmickém mikrovlnném pozadí. Ale snad to některé malé mudrlanty časem postrčí k dalšímu studiu a to je dobře.

21.10.2019

60% - Máme tu duben následujícího roku poté, co si Adrian bez zjevných příčin začal psát deník. Klukovi táhne na patnáct, Pandora s ním kdoví proč ještě chodí, Británie se chystá na konflikt ohledně Falkland, princezna Diana čeká následníka trůnu, Adrianova matka čeká další dítě a taktéž těhotná je milenka jeho otce, s níž se tatík scházel v době, kdy ho Adrianova matka opustila. Adrianovi tradičně dochází všechno poněkud opožděně, ale díkybohu se dost zlepšuje jeho básnická tvorba, kterou nadále posílá do BBC a kupodivu dostává občas i nějakou povzbudivou odpověď. A dokonce se koná i jeden jeho útěk z domova, který skončí celkem potupným návratem. Druhý díl byl o chlup lepší než ten první, asi dvakrát jsem se i zasmála. S ohledem na pověst, která tuhle sérii knih provází, jsem ale čekala mnohem víc.

10.09.2019

80 % - Poutavá kniha od kolektivu autorů, mezi nimiž nechybí např. Jim Al-Khalili, která laické čtenáře provádí nejmenšími částečkami, z nichž je složen náš vesmír. Nechybí množství obrázků, grafů, historických okének a vysvětlivek. Opravdu zajímavé čtení, byť někdy už pro skutečné laiky trochu náročnější, o to ovšem větší výzva pokusit se alespoň trochu porozumět.

03.09.2019

80% - Knihy s odklápěcími okénky malé zvídavé děti asi nikdy nezklamou. Tahle je věnovaná počítačům a přímo se nabízelo udělat okénka tak, aby měl člověk pocit, že se tak trochu dívá notebooku pod ochranný kryt.

03.09.2019

75% - Téma naprostého blackoutu způsobeného výpadkem počítačové sítě je dost aktuální, zde se navíc přidá mráz, sněhová bouře, výpadek vody, elektřiny, internetu, televize a téměř i všech rádiových stanic, pár partají jednoho newyorkského baráku odkázaných na to, co si katastrofický scénárista (jeden ze sousedů) naškudlil ve sklepě na horší časy, zvěsti o šíření ptačí chřipky a kyberválce, kterou USA vyhlásila možná Čína, možná Rusko (a možná taky mimozemšťani). Jedno se autorovi upřít nedá, a sice, že umí hodně uvěřitelně vykreslovat obyčejné lidské charaktery od obyčejných hlídačů či imigrantů, přes vyděšené rodiče bojící se o své dítě, až po pochybné psychotiky. Dojde na rabování, dojde na násilí a dojde i na hlad a všechny myslitelné scénáře, které jsou s ním spojené. A dojde i na útěk z města a pokus nalézt řešení v životě v opuštěných (možná) lesích. Po všem tom podrobném popisování málem každého dne mě asi nepřesvědčil poněkud uspěchaný závěr, kdy autor jakoby náhle nevěděl, jak to všechno ukončit, tak zvolil rychlou a ne zrovna propracovanou cestu.

27.05.2019

50% - dva příběhy z oblíbeného animáku doplněné dobře známými obrázky a popisy. Dítko si ji vybralo v knihovně, protože má Ovečku Shaun rádo, ale pak ji doma po přečtení prvních deseti stránek odložilo. Takže nápad asi dobrý, ale provedení zřejmě moc nezaujalo.

27.05.2019

70% - Po prvním dílu, který ve mně valný dojem nezanechal, jsem dala šanci i dílu druhému a vyplatilo se. Příběh je mnohem vydařenější a hlavní hrdina už mi nepřipadal jako ne zrovna sympatický kluk, který sice chce psa, ale povinnosti s tím spojené už ho zas tak neberou - tady naopak s pejskem prožívá všechno a snaží se dokonce si i na to vydělat prací v tátově firmě. K tomu se ještě stará o babičku a v neposlední řadě i o mladšího spolužáka, kterého šikanují deváťáci. Zápletka s počítačovou onlinovkou sice moc věrohodně nepůsobila (ledaže by tu hru hráli vážně jen žáci jedné školy), ale jinak to bylo fajn, až tedy na ten autorčin styl psaní, kdy čtenáře od začátku vrhne do nestrukturovaného děje a vrší na něj bez ladu a skladu jednotlivé zápletky, než dojde do konce. Na hovorový styl hlavního hrdiny jsem si od minula už jakž takž zvykla, ale ještě pořád nechápu ty výkřiky velkými písmeny, zvlášť když pocitově bych měla dojem, že by měla z 90% být zvýrazněna jiná slova než ta, která na nás ze stránek vykřikují. Tak uvidíme ve třetím dílu, jestli se to ještě někam posune.

08.04.2019

80% - Knihy s odklápěcími okénky nás s dítkem baví už několik let, tuto o ponících a koních jsme ale ještě neznali. Druhy koní, části jejich těla, typ kroku, cvalu, péče o koně, to vše tam jednoduchou srozumitelnou formou je. Škoda jen, že se ty knížky nedělají nějak trvanlivější - při častém prohlížení se nezřídka nějaké to okénko utrhne...

06.03.2019

80% - soubor odpovědí uznávaného českého psychologa na otázky rodičů, prarodičů, zkrátka všech, které trápilo něco ohledně jejich dětí, které vycházely časopisecky a následně z nich vznikla kniha. Asi bych si představovala řazení spíš podle jednotlivých témat, než podle toho, jak odpovědi postupně vznikaly podle zaslaných otázek, ale i tak je to čtení poutavé, je vidět, že pan profesor měl za léta praxe hluboký vhled, a to nejen do duše dětí, ale i jejich rodičů. Odpovědi píše s citem pro věc a přitom realisticky - jako někdo, kdo přesně věděl, jaký by měl být ideální stav, ale zároveň jak málo reálné je v praxi často toho stavu dosáhnout. Asi nezapomenu na jeho úvahu "hubené dítě = šťastné dítě", která mě přesvědčila, že vážně nemusím dítěti cpát jídlo doslova krku, že ono hlady neumře (samozřejmě pokud tam není nějaký zdravotní problém), že se mu prostě jenom zrovna jíst nechce a že to jinými slovy znamená, že nemá potřebu kompenzovat si jídlem nedostatek citového zázemí.

06.03.2019

80% - Vztekloun, Měkoň a Květoň šli taťkovi Šmoulovi pro nové přesýpací hodiny, vlezli do kyvadlových hodin, které je omladily, a tak se z nich stala Prťata. A protože měli dobré srdce, rozhodli se smutné Šmoulince pořídit kamarádku. Příběh o tom, jak vznikla Sašetka, je povedený a formát malé knížky na jednorázové přečtení opět nezklamal.

22.02.2019

70% - doma máme Šmouly v oblibě, takže jak se něco objeví v knihovně, dítko to hned tahá k výpůjční přepážce. Černí Šmoulové nakažení mouchou a kousající se mezi sebou sice nejsou tím nejlepším, čeho se čtenáři může ze Šmoulí říše dostat, ale příběh má vývoj a spád, jedná se sice o knížku ale při čtení jako bychom na Déčku koukali na další díl. A přečtení zhruba i stejnou dobu trvá - akorát na udržení pozornosti těch nejmenších čerstvých čtenářů. Není to zlý nápad vydávat to formou těchhle kapesních knížek.

05.02.2019

70% - První dva filmy s Bridget Jonesovou jsou pro mě vždy vítanou oddychovkou a líbilo se mi vcelku i pokračování, které šlo do kin ve stejném roce (2016), kdy vyšla tato kniha. A nějak z toho nejsem moudrá - časově navazující kniha, kde už je Mark Darcy po smrti, vyšla již v roce 2014, takže tenhle těhotenský díl působí spíš jako dodatečná snaha autorky dopsat mezičlánek příběhu, který mezitím šel do kina, resp. napsat ho tak, jak by asi vypadal i film, kdyby v něm neodmítl hrát Hugh Grant. Na jednu stranu se mi postava představovaná Patrickem Dempseym hodně zamlouvala, na druhou stranu teď, po přečtení knihy, bych přece jen byla raději, kdyby i ve filmu zůstalo u osvědčených protihráčů Darcy vs. Cleaver. Jinak byl děj v podstatě totožný a to mi asi nejvíc vadilo - knihu jsem měla přečtenou za dvě hodiny, tedy za stejnou dobu, jako trval film - a ono to tak odpovídalo, protože to opravdu mělo spíš formát převyprávěného scénáře než plnohodnotné knihy, od které přece jen očekávám mnohem větší košatost příběhu a v případě Bridget Jonesové i spoustu vtípků, které se do filmu nevešly.

11.01.2019

70% - Tahle kniha se mi pozdávala víc, než předchozí přečtená Jak být dobrým rodičem od stejné autorky, zejména proto, že jednotlivé aspekty výchovy a dětského chování jsou podrobněji rozebrány a obsahuje opravdu všehochuť témat. Přivítala bych však ještě mnohem podrobnější vhled do problematiky, více času věnovaného jednotlivým tématům, víc příkladů. Z knihy jsem si pár námětů na přemýšlení a zlepšení přístupu k dítěti odnesla (zejména to objímání při záchvatu vzteku dítěte určitě chci alespoň vyzkoušet, jaký to bude mít efekt), leč někdy jsem nad ní i dost nevěřícně vrtěla hlavou - např. když autorka jedním dechem odmítne plácnutí, pokud dítě i přes vysvětlování už podesáté dělá něco, co nesmí (a co je třeba nebezpečné) a vzápětí místo toho doporučí podpořit rodičovský nesouhlas tím, že dítětem zatřesu (!), ale pak ho hned zas obejmu, aby vědělo, že je stále milováno. No nevím, já být dítě, tak bych z takových vzájemně navazujících rozporných vstupů byla asi dost zmatená. No a ta poslední kapitola o tom, jak v dítěti probouzet vztah k andělům, modlitbě a kostelu, to už na mě vážně v psychologické příručce bylo moc.

11.01.2019