DK197 komentáře u knih
Trochu se bojím mého vlastního pětihvězdičkového hodnocení, ale druhý díl se mi prostě líbil ještě víc než první, a tak si o hvězdičku víc zaslouží. Uvidíme, jak se vším hodnocením zahýbe záverečný díl série, ale nic horšího než, že změním počet hvězdiček a ke komentáři dopíši dodatek, se stát nemůže. Takže zpět k tomuto dílu.
Sex je nedílnou součástí knihy, takže začnu podotknutím směrem k němu - zdá se mi to, nebo tu jsou erotické scény, či spíše jejich předehry, smyslnější? Ano, ano, ano, jen tak dál, to si mé srdce žádá!
A dál... Alespoň za mě má dvojka daleko svižnější tempo a barvitější zápletky. Posuďte sami - čerstvý poněkud zvláštní vztah bojující o pohou možnost přežití - tedy hádky a usmiřování, bilancování, Christianova bláznivá bývalá a jeho ex-domina, Anin oplzlý šéf, ale hlavně ukázka postupné proměny rize sexuálního vztahu (jež se začal už v předchozí knize) v něžnou a romantickou lásku. Jak by tedy řekli naši hrdinové - v něco víc. Z tvrdého šukání na srdce a květiny. (Okořeněné občasným tvrdým šukáním.) To je mnohem víc, než první díl mohl dát.
Kniha, k níž musíte přistupovat s tím, že víte, co jdete číst - tedy erotický román. Ze zkušenosti z vlastní četby i reakcí okolí si dovolím knihu nazvat Příručkou sexu pro nezkušené. Může za to jistě fakt, že hlavní hrdinka je původně panna. A může být i inspirací.
Podle spousty reakcí je hlavní hrdinka sexuáně nereálná. Časté orgasmy, sexuální nezkušenost v jejím věku... Nesouhlasím. Viděla jsem dost a vím, že v sexu je možné víc, než si mnozí myslí. Není sice zrovna průměrnou obyčejnou ženou, ale reálnou by býti mohla.
Co se týče Christiána, na začátku příběhu ho nesnáším. Doslova. Ale u něj prostě platí, že není všechno černobílé. A, jak ubíhají stránky, přes ty jeho příšerné vlastnosti počínaje náladovostí, posedlostí kontrolou a konče libování v bolesti k němu nacházím cestičku...
Opravdu neobvyklí lovestory skrývající i dávku vlastního humoru.
Tato antiutopická vize mě dostala snad od první stránky. A četlo se mi to možná líp jak Orwell. Snad se k ní ještě někdy vrátím, neb věřím, že se z ní dá odnést ještě více, než co mi dala napoprvé. :-)
Přijde mi, že první část knihy (něco přes třetinu) je čtivější, než zbytek... Že by byl zaměřen více životopisně? Nebo jen ubývalo "setkáních s vrahy"? Kažpádně i tak knize nezle upřít plusy... Kdo z těch, co vezmou dílko do rukou, se zájmem nezlhtne Hubálkovo líčení případy Anny Janatkové či heparinového vraha? Škoda, že si prostě neudržela tempo, co na vás na začátku vše valí a vy nestačíte zírat... Ale pak...
Myslím, že to, že je kniha skvělá, dosvědčuje fakt, že mi bylo čerstvě -náct, když jsem ji začala číst a také brzy dočetla. A klasika u tak mladých lidí oblíbená nebývá. Čtivá se silným příběhem, mohu jen doporučit.
Nepatřím k fanouškům stylu psaní pana Hrabala - přiznávám se bez mučení. Ta dlouhá souvětí mi vadí neskutečným způsobem. Ztrácím se v textu i v jeho smyslu. Naštěstí tu byl slušný příběh, který mě donutil knihu dočíst, ale pana Hrabala už ne.
Otřesný příběh ve skvěle napsaném podání. Na tuhle knížku se nezapomíná. Četla jsem ji naprosto užaslá a nemohla se od ní odrhnout... Je to strašlivé, co může být lidská bytost zač a co se na našem světě může dít. Každopádně asi jsem divná, ale možná ji jednou otevřu znovu.... Protože člověk by si i to špatné měl občas připomínat.
Jak se dá hodnotit jinak dobrá odborná kniha, než kladně? Tahle dává prostor na zamyšlení se nad vztahy nejen profesními, nýbrž i těmi dalšími.