Diabel Diabel komentáře u knih

☰ menu

Arzach Arzach Mœbius (p)

Nečekal jsem, že by to mělo být aspoň z půlky tak dobrý jako Incal, ale takovou blbost jsem dlouho neviděl. Arzach je pouze několik povídek a těm moc neholduju. Všechny jeho příběhy jsem pochopil, metafory, obrázky, jenže žádný pocit uspokojení se nedostavil. Moebiuse nesmírně uznávám jako kreslíře, ale jako spisovatele moc ne. Na Arzachovi je vidět, že autor si svoje povídky načmáral někde pro sebe a vydalo se to za účelem zpěněžení. Kresba je opět nádherná, taková retro.
Pro mě nejlepší příběhy tohoto díla jsou barely, močení na veřejnosti a výraz před a po zachránění lady v pevnosti.

Moje hodnocení 3/10

29.07.2018 2 z 5


Mrtvý nebo živý Mrtvý nebo živý Mark Millar

Záporáci vyhráli a vladnou světu. To bylo první, co mě tu oslovilo... Ale když si pustíte zprávy, najdete tam něco podobného ;-)
Mrtvý nebo živý mají dobrou myšlenku. Zdá se, že se tu rozjíždí něco opravdu velkého a famózního ….
A tak čtu a čtu a dochází mi, že jsem dostal skvělou řežbu s rychlým spádem. Ale co příběh? Příběh je vyjímečný mnoha neotřelými nápady, nad kterými čtenář nepochybně zajásá. Má skryté narážky na nejrůznější filmy, seriály a dokonce na různé komiksy a to moc chválím. Jenže stejně tak, jako lze některé dějové situace označit za takřka geniální, jiné vyznívají naopak zoufale, nebo nevkusně, ne-li když to řeknu naplno - uboze. A já si říkám, bylo to opravdu potřeba? No asi ano, když to tam je. Jenže tím se z toho stává pouze průměrný komix a to je mi líto... Chtěl jsem být šokován. Vyveden z míry. Čumět s otevřenou pusou. Ale tenhle pocit se nedostavil. A tak mě nakonec více než příběh samotný, nejvíce potěšila kresba. Ty lze považovat za velký plus v tomto komiksu. A dále pak krásný český překlad.

Mrtvý nebo živý určitě stojí za pozornost, jen počítejte s tím, že si trochu připlatíte.

Moje hodnocení 6/10

10.06.2018 3 z 5


Útok titánů 14 Útok titánů 14 Hadžime Isajama

No konečně jsme se dostali tam, kde to mělo být už dávno. Hadžime se dostává k tomu, na co tak úpěnlivě čekám již několik dílů. 14. kniha v sobě nese nové informace, ale pouze částečné. Takže pro mě zase nic moc, protože jsem některé události prostě již předvídal. Co se týká mě – nedostalo se mi ničeho převratného. Na druhou stranu je alespoň vidět, že se autor snaží situaci zlepšit. Kresba se zlepšila a to zejména díky tomu, že je zde více dialogů a méně soubojů. I když musím říct, že tady se u soubojů kreslíři opravdu snažili a kresba není tak nepřehledná jako v předchozích dílech.
Přijde mi, že se autor úrovní opět blíží k těm prvním dílům, které se mi tolik líbily. Ale ještě to není úplně ono a tak z knih nejsem tak odvařenej jako dřív.

Moje hodnocení 6/10

10.06.2018 3 z 5


Kejda Kejda Dan Černý

Chtěl jsem další postapo z edice Pevnost. Nečetl jsem obsah ani komentáře od lidí a čekal jsem kravinu. Moje očekávání bylo naplněno. Dostal jsem naprostou blbost na čtení před spaním... U tohoto typu knížek to nejde ani brát vážně a tak směju jak obsurdně to zní.

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY Autor udělal zásadní chybu a to, že do knihy vložil i mimozemšťany a tím knihu totalně pohnojil. Kdyby se víc zaměril na zombíky (od začatku až do konce), tak by to dopadlo snad i líp... Ale to je můj názor, třeba to jiní čtenáři viděli jinak... Navíc mě iritujou dvě věci a to, když je někdo úplně nezničitelný, nebo když ví úplně všechno a tím myslím úplně všechno a ještě ke všemu v podání mladé puberťačky. Dále mi tam dost vadilo užití angličtiny během rozhovorů, což si myslím, že tam vůbec být nemuselo. KONEC SPOILERŮ

Dan to fakt posral, ale věřím, že někomu to nemusí vadit a bude se mu to líbit. Pro mě to tak nebylo a přišlo mi toto dílo snad ještě horší než brak, protože autor je především kreslíř komiksů a ilustrátor. Málokdy se setkal s textem a tak to i podle toho vypadá...
Ale abych knihu jen nehanil, tak chválím zajímavé ilustrace a autorův humor. A dále pak popisy různých věcí a míst, na kterých bylo vidět, že si o nich něco přečetl.

Moje hodnocení 2/10

03.06.2018 1 z 5


Svět, který není Svět, který není Frank Tashlin

O mnoho lepsí jak Medvěd, který nebyl :-) Má překvapivý obsah až po vtipný obal, který na první pohled zaujme. Autorova strategie zůstává stejná jako v předchozích knihách. Slovy spíše šetří a obrázky vyjádří velmi důležitá sdělení... Že jsme jako lidi primitivní a trapní, ale na konci všeho toho bordelu je pro nás světýlko...
Autor nás přiměje přemýšlet o světě kolem nás, o základních otázkách civilizace a našeho života. Opravdu mě to nadchlo a pobavil jsem se. Na to, že knížka je stará více než 60 let, tak je to mazec a podle mého skromného názoru bude i nadále aktuální.

Moje hodnocení 9/10

03.06.2018 5 z 5


Medvěd, který nebyl Medvěd, který nebyl Frank Tashlin

Krásná kniha pro děti a nejen pro ně. Stejně jako Svět, který není tak i Medvěd, který nebyl v sobě nese hlubokou myšlenku, která je navzdory roku vzniku komiksů, stále platná.

Moje hodnocení 7/10

03.06.2018 4 z 5


Andělské drápky Andělské drápky Alejandro Jodorowsky

Vzhledem k tomů, že se jedná o erotické umění, musíte mít na paměti dvě věci. Tou první je datum vzniku surreálných až hororových erotických fantazií, tedy první polovinu devadesátých let. Kresby vznikaly převážně v letech 1992. Souborně kniha vyšla roku 1994. Je to období, kdy pornografie ještě nebyla snadno, rychle a zdarma k dosažení na internetu, ale musela se půjčovat nebo kupovat. Druhým důležitým datem je rok Moebiova (kreslíře) narození 1938. V roce 1992 bylo výtvarníkovi 54 let. To je věk, kdy muži o sexu už více fantazírují, než jej skutečně praktikují...
Dnes už by tedy podobná kniha sotva vznikla a její nové vydání těží z kultovní pověsti obou autorů. Bez těchto faktorů by kniha nejspíše zanikla a ztratila se v knihovnách hrstky „fandů“ tohoto erotického umění.
Text zachycený v poezii a kresby nabízejí množství symbolů, ale ve mne to spíš vzbuzuje podezření, že nic významného sděleno být nemělo a že jde pouze o erotiku. Nicméně má toto zpracování jednu výhodu a tou je obrovský formát. Díky němuž si obrazy lépe vychutnáte.
Pro mě osobně jsou Andělské drápky jedno velké zklamání a je to vůbec to nejhorší, co jsem od svého nejoblíběnějšího autora četl. Původně jsem si tohle dílo chtěl koupit, ale nejprve jsem si ho chtěl prohlédnout. Na vypůjčení v knihovně jsem čekal skoro rok, ale vyplatilo se mi to, protože tento počin bych ve své knihovně nechtěl.

Moje hodnocení 3/10

08.05.2018 2 z 5


300 300 Frank Miller

U 300 nemá cenu se víc rozepisovat, protože příběh všichni známe z filmu a nic nového v knize není... Ale i tak bych rád něco řekl a to sice, že filmová adaptace mě bavila mnohem víc a komiks jsem přečetl spíš ze zvědavosti. Ač je to velmi pěkně nakreslené, tak z toho necítím tu atmosféru, kterou film skvěle vykresloval. 300 je něco, co mě neurazí, ale ani nepřekvapí. A to je tak všechno...

Moje hodnocení 5/10.

08.05.2018 3 z 5


Kick-Ass: Nářez - Zabijačka Kick-Ass: Nářez - Zabijačka Mark Millar

Pokud nevíte jak někoho zabít, tak se rozhodně zkuste zeptat Mindy alias Zabičky, protože ta zná aspoň sto způsobů... Alespoň to o sobě tvrdí :-)
Jen pro info - Zabijačka patří příběhově a chronologicky zapadá mezi první a druhou knihu série Kick Ass a ukazuje nám Hit-Girl i ze zcela jiného úhlu.
Je to taková vata, ale moc dobrá vata. Sice nedosahuje kvalit prvních dvou dílu, ale to mě vůbec netrápí. To, co jsem chtěl od zabijačky, se mi dostalo. Hlavně musím poděkovat panu Šmídovi za vydařený překlad, tím je komix o úroveň lepší. A ty barvy. Wau, jak mě to hypnotizovalo! Díky tomu mu nevadilo, že to již není ono. Romitova kresba k Zabijačce skvěle sedí a ještě více podtrhuje celkovou atmosféru s všudypřítomným násilím, kterým je Kick-Ass i Zabijačka doslova prošpikován. I když v tomto případě najdeme i klidnější scény. Nejspíš Millar nevěděl, jak dál, to se prostě stává. Zabijačka si přesto zajistila moji přízeň. Jak to mám ostatně u všech tak trochu narušených komiksových hrdinů...

Moje hodnocení 8/10

09.03.2018 4 z 5


Den trifidů Den trifidů John Wyndham (p)

Budu asi jeden zmála, ale kniha mě tolik neoslovila. Nejspíš je to způsobeno velkým očekáváním a tím, že jsem ji dlouho odkládal. Každopádně už chápu takový halo kolem této knížky, opravdu jo, jenže jsem z ní takový prožitek neměl. Den trifidů je stará kniha, beru to v potaz a vůbec jí to nevyčítám, spíš naopak.
Kladné i zaporné postavy jsou uvěřitelně napsané a hlavně nejvíc best byla postava Cokera. Na něm bylo totiž nejlépe vidět zrání osobnosti, kdy si během katastrofy začal uvědomovat dopad věcí a měl snahu začít vše skutečně řešit. Jeho názory nebyly zcestné, ba co víc, jsem se s nimi i dokázal ztotožnit. Kniha se velmi dobře čte a především má dost zajímavých podnětů k zamyšlení... Přesto jsem neměl pocit, že by mě kniha vtáhla do děje a prožíval dobrodružství naplno s hrdiny. Na můj vkus to mělo málo akce.
Ději samotnému bych vytkl pár věcí. Třeba, když už se dostanete do varu, tak náhle to až moc rychle přeskočí jinam a vezme vám to možnost, si to víc vychutnat. A nebylo by k zahození více detailů a větší rozsah. A hlavně zaměření se na trifidy jako takové. Víc pasáží, kde by se vyskytovaly boje s nimi a více dramatu. Takhle je to v podstatě jen popis katastrofické události. Takže si říkám, zda by to bez nich nedopadlo stejně? … Dalším negativem byl ten konec-nekonec. Přišlo mi, jako by někdo vytrhl stránky v knížce a nepropracovaně a zbrkle ji ukončil. Neměl jsem pocit, že by se jednalo o otevřený závěr.
Pro mě jako pro fandu postapokalyptických knih byla povinost si ji přečíst, ale knížka mě tolik neuchvátila. Není ani dobrá ani špatná, ale jsem rád, že jsem ji přečetl. Den trifidu má stejně tak silný čtenářský fan klub, že ji moje průměrné hodnocení rozhodně neuškodí :)

P.S. Nevím, kdo dělal korekci knížky, ale tolik chyb je ostuda. Za sebe vydání z roku 2014 od BBArtu nedoporučuju. Radši si kupte to starší.

Moje hodnocení 6/10

08.03.2018 3 z 5


Útok titánů 13 Útok titánů 13 Hadžime Isajama

Nový Útok Titánů je rozhodně lepší než předchozí díl a to z několika důvodů: chaotický boje ústaly, díky bohu, a děj je zaměřen zase ve městě... Jenže mi to stejně nic nedalo, protože jsem hodně věcí odhadl a předvídal předem. Tudíž věci, co se tu odehrály, mě ničím nepřekvapily... Manga nabírá celkem zajímavý směr, ale rozhodně to není nástup, který by dokázal skutečně pozvednout sérii na novou úroveň. Postavy zmínily pár nových věcí, který potěší. Na druhou stranu se některé rozhovory opakují stále dokola. Něco jako flasback. Erenův vztah k Mikase se vůbec nikam nepousová, ale snad to autor časem změní.
Předtím mi nesedl styl, jakým byla manga kreslena. Působilo to hodně chaoticky a nešlo poznat, kdo je kdo. Ve 13. díle se to o poznání zlepšilo, ačkoliv je kresba víc plochá, ale i tak se mi líbila. Mrzí mě, že zmizely veřejně dostupné informace, které se dříve v komiksu objevovaly a nyní tam nejsou. Škoda.
No, abych se tu nevykecávál, tak jen řeknu, že to ještě stále stojí za přečtení. Čekám na to, kdy se dozvím, co je vlastně celé město zač, jaký je význam některých hrdinů a víc informací k titánům. Dosud zmíněné poznatky mi nestačí a chtěl bych víc.


Moje hodnocení 5/10

06.03.2018 3 z 5


Nová naděje Nová naděje Felix A. Münter

Knihu jsem si přál pod stromeček (mimo jiné). Zaujala mě svojí obálkou a postapokalyptickým světem, který zbožňuju. Mimo to, zde hrál roli i fakt, že autor pochází z Německa a poslední dobou jsem si německé autory docela oblíbil. Proč to nezkusit tedy.
Hodně jsem se těšil, byl jsem navnazen, ale kniha mi úplně nesedla. Hodnotil bych ji spíš jako slabší dílo. Do půlky jsem se dost nudil.
Prostředí není ničím výjimečné. Řekl bych, že jsem četl lépe promyšlené světy. Samotní hrdinové také nezazářili. Působili hodně šablonovitě. Nedotvořeně. Ploše...
Jedná se o prvotinu a je znát, že autor není ještě vypsaný.
Charaktery postav a prostředí nejsou tedy nijak složité. Hrdiny jsou sympatičtí bandité, kteří se řídí svým morálním kodexem. V druhé polovině knihy má děj větší spád. Tu a tam je doplněn menšími odbočkami. Záporáci jsou na můj vkus moc namyšlení.
Formát knihy je opravdu malinký (= kapesní) a povedená obálka nemá s knihou žádnou spojitost. The Rising: Nová naděje je tedy jednodušší čtení a náročný čtenář, který je uvyklý na mnohovrstvé romány s pestrou škálou realisticky vykreslených osob, zažije zklamání. Určitě krátkodobě potěší, ale nic nového mi nepřináší. Zkrátka ideální vlakové čtivo, které plně nevyužilo svůj potenciál.
V druhém díle očekávám zlepšení ohledně postav a příběhu, ale moc nedoufám.

Moje hodnocení: 5/10

11.02.2018 3 z 5


Moucha Moucha Lewis Trondheim

Joo, tak tohle je pěkně veliká ujeťárna. Pamatuji si, když mi bylo 12 let a vysílali to na Fox-kids a teď to mám v tom samém jen na papíře. Kniha je plná nečekaných zvratů a svérázného humoru od proslulého autora. Věřím, že je znám i českým čtenářům. Vyprávění je to krátké a děti určitě na chvilku pobaví. Jen dodám, že v animovaném zpracování vydává moucha dost prdlé zvuky. Trochu jako, když vám po celém náročném dnu pořádně hrábne.

Moje hodnocení 6/10

29.12.2017 3 z 5


Rázová vlna Rázová vlna František Kotleta (p)

Ho, Ho, Ho (když byly ty Vánoce), ty jsi dobře újetý cápek, Kotleto. Podobně jako já, proto se mi tvoje knížky asi tak libí, takže ti tleskám i po třetí na poslední díl teto trilogie.
Třetí a poslední díl přesně navazuje na předchozí a rovnou pokračuje dál s dějem hutně nabitým akcí. Vlastně se celá kniha vůbec nezastaví a je tu plno masakru. Krev tu teče proudem jako po tobogánu, nic se nezastaví a Kotleta si nebere žádne servítky. Dostal jsem i spoustu špionážní akce a dokonale popsaních scén, když chcete někoho vykuchat jako prase (nebo návod pro začátečníky na zabijačku, řezník se nezapře :D). Nalezl jsem zde dokonale zvrácené záporáky s jejich směšnou ideou, jak zničit svět, ospravedlnění tohoto konání a nechutnosti kultu fanatiků jejichž chutě jsou den ode dne horší a horší... Půtky s nepřáteli, přestřelky a nějaké to podřezávání vygradují v masivní bitevní vřavu. Tentokráte okořeněnou velkou dávkou patriotismu.
Řezník si neodpustil ani sexovaní. A tím myslím spoustu sexu a i s detalním popisem. Přece jen konec může přijít kdykoliv.
Co se týče příběhu, tak se mnou bude nejspíš kdekdo souhlasit, že je o něco slabší, ale i tak jsem si to užíval, nechal se dále unášet a přebrodil se v mnoha sračkách, jak by řekl sám řezník. Opět je v knize vše po čem by vaše srdce zatoužilo. Včetně černého humoru v bojových scénách. Ten se naprosto vydařil a hezky dokresluje prostředí, ve kterém se hrdinové nacházejí. Není to ten typ humoru, na který jsme zvyklí, ale i tak jsem se u něj i kolikrát nahlas zasmál.
Sečteno a podtrženo: Po všech stránkách kniha splnila moje očekávání, ačkoliv jsem doufal, že se Kotleta překoná. To se bohužel nestalo. Prostě si odvedl svou standardní bruntální řezničinu, na kterou jsou čtenáři zvyklí. Knize však, podle mého názoru, ubírají body poslední uspěchané stránky. Mohl to klidně rozepsat o další desítky stran. Završení postapo trilogie však rozhodně stojí za přečtení a já ho určitě dopuručuju všem.
Na závěr ještě malé doplnění k obálce a úpravě knihy: Uvnitř knihy nás opět doprovázejí japonská přísloví. Upřímně bych byl radši za noviny The Hokkaido Shimbun Press (zde jsou pouze jednou a to na konci). Obálka je opět krásně vystínovaná. Jediné, co mi nesedí, je vyobrazená Alice, které je podle popisu kolem 40-50 let a tady vypadá na plus minus 30 let. Jinak jsem spokojen.

Ať žije Velmistr uzenin!

Moje hodnocení 8/10

28.12.2017 4 z 5


Večerní modlitba Večerní modlitba Mike Carey

Série Lucifer je místy nevyrovnaná. Na jeho stránkách jsem objevil jak skvostné momenty a místa, tak pasáže, které mne nebavily a nudily. Boje mezi anděly a peklem jsem si bez debat užíval. Kresba vše nádherně zachycovala a byla to skutečná pastva pro oči. Jenže pak do toho Carey motal i otázky týkající se božstev a tady mi některé věci přišly nedomyšlené ba trochu nudné. Luciferovo tvoření světů a problémy skýtající tohle počínání se mi líbily, ale asi jsem čekal něco úplně jiného a to se mi tolik nedostávalo. Ale oceňuji prolínání pekelného univerza se světem Sandmana. Je milé narazit na známé tváře (ačkoliv to není úplně ten Sandman, na které jsme jako čtenáři zvyklí).
Ve finále jsem byl vlastně rád, že jsem celou ságu dočetl a že se Mike nerozhodl pro další pokračování. Závěr celé série totiž nebyl takový, jaký jsem si představoval. Musím říct, že od osmého dílu Lucifer značně upadal k horšímu...A tak Večerní modlitba nebyla to pravé ořechové.

Moje hodnocení 6/10

28.12.2017 3 z 5


Gantz 16 Gantz 16 Hiroja Oku

Gantz se vyvíjí a jeho hrdinové s ním. Ubylo flashbacků. Ubylo křiku a bezcílného pobíhání kolem. A charaktery hrdinů se nám začínají tříbit.
Autor s každým dalším dílem přináší hrdinům nové roztodivné úkoly, které mě zatím stále baví sledovat. Ale i tak přemýšlím nad tím, kam to celé směřuje a zda se někdy dovíme, co je Gantz zač a proč jsou našimi hrdiny právě oni...
Kresba si udržuje stejnou kvalitu. Jen mi přišlo, že v tomto díle ubylo polonahých dívek, na které jsem si již zvykl... A které tu a tam neznámý vášnivý čtenář z knihovny vytrhne, což nevidím rád, protože na druhé straně je část příběhu...

Moje hodnocení 6/10

28.12.2017 3 z 5


Malý princ Malý princ Antoine de Saint-Exupéry

Co napsat o Malém princi, abych se neopakoval..? To už ani nejde. Tenhle typ knížek mě dříve odrazoval od čtení a nebýt přítelkyně, tak bych si ho asi nikdy nepřečetl. Jako mladší jsem byl lenivý přemýšlet. Počkat? To jsem i vlastně teďka :D Každopádně tahle kniha nebude pro každého... Nebude pro jedince, kteří se neumějí nad věcmi hluboce zamyslet a podívat se mezi řádky... Tu a tam se v práci zeptám, jestli kolega četl Malého prince a odpovědí mi je: „Je to kravina. Nepochopil jsem to. Neznám.“... Napadá mne tedy, že pokud to nechápou ani někteří dospělí, jak to pak mohou chápat děti? Jako četbu na základní školu bych to určitě nedoporučil.
Nebudu psát ani, že je to moje nejoblíbenější knika, protože není. Já to chápu a beru to, ale mám ráději Tracyho tygra...
Tracyho tygr v nás probouzí zvíře a Malý princ probouzí již zapomenuté malé dítko v nás... Kniha má hloubku. O tom není pochyb. Po slohové stránce je také krásná... Ale i přesto tyto superlativy se mi nelíbí natolik, abych si ji zamiloval a ocenil ji tak, jak si kniha jistě zaslouží.
Možná je to způsobeno ohlasy okolí, doporučením mých blízkých... Někdy se mi to stane, že když lidé opěvují knihu až do nebes, přistupuji k ní více skepticky a jejich chvalořečení mě pak spíše paradoxně odradí...
Přestože je malý princ občas otravný s tím, že potřebuje odpověď na každou otázku a on sám odpovědi málokdy dá, je jeho příběh kouzelný a vlastně i prostý. A v jednoduchosti je přeci krása :-)

Moje hodnocení 7/10

27.12.2017 4 z 5


Kick-Ass: Nářez 2 Kick-Ass: Nářez 2 Mark Millar

Kick ass mě zase srazil na kolena. Sice míň jak jednička, přesto to ale k sobě krásně pasuje a jeden bez druhého by už nešel. Přiznám se, že tenhle typ komiksu naprosto hltám... Zatímco Kick-Ass 1 byl zábavný v tom, jak loser David, otloukánek bez jakýchkoli schopností, frustrovaný tím, že svět nevypadá jako na stránkách komiksů, navlékl kostým a za pomoci tvrdě vytrénované Zabijačky, přes nemalé oběti a fyzické utrpení, nakonec zlikvidoval gang mafiána Genoveseho, ve dvojce na čtenáře čeká trochu jiná zábava...
Příběh už je krapet horší než u jedničky, s tím bude souhlasit asi každý. Už nežije Big Daddy a není to úplně ono, ale zase je tu spousta jiných bastardů, kteří to trochu vyrovnali. Dá se říct, že v tomto díle si mě získali především záporáci, nikoliv klaďasové. Na celé čáře to u mě vyhrála rozhodně Matka Rus a Čůrák (opravdu se jedná o jeho přezdívku :D).
Jak už jsem zmínil, tak svěžest původního nápadu se již samozřejmě opakovat nedá, nicméně i druhý díl přináší několik neotřelých momentů, které vyplývají zejména z toho, jak by se asi mohli chovat obyčejní smrtelníci hrající si na komiksové postavy. Opět jsem dostal další nálož vulgárismů a černého humoru, který se v překladu neztratil a je stejně vynalézavý jako originál... Autorské duo Romita & Millar tak přináší velkou porci akce, zvrácené zábavy a místy bohužel méně kvalitního příběhu, ale ono to nějak do sebe nakonec zapadá a celé to nepůsobí nijak nevkusně. Jen některé okamžiky komiksu už se mi úplně nezdály. Říkal jsem si, čeho je moc, toho je příliš. Kolikrát šlo skutečně jen o brutální akci a samoúčelné nechutnosti všeho druhu bez zakotvení v řádně propracované zápletce.
Dle mého názoru to zde Millar trochu přehnal svou snahou šokovat. Ale i přes pár těchto nedostatků, čtenáře Kick ass strhne a vše dotváří krásně provedená kresba. Zde opět exceluje John Romita a to hlavně v zachycení akčních scén, které působí velmi dynamicky. Na vyobrazení destrukce způsobené záporáky je díky tomu radost pohledět. Čtenáře potěší i detaily kostýmů jednotlivých protagonistů, ať už se jedná o hlavní postavy či bezejmenné hrdiny.
Komiks řadím opět do své topky a měl by si jej přečíst každý fanda komiksu. Těším se v brzské době na Zabijačku (která je samostným dílem o naší malé hrdince) a snad i na závěrečný třetí díl.

Moje hodnocení 9/10

27.12.2017 5 z 5


Útok titánů 12 Útok titánů 12 Hadžime Isajama

Nový díl je na stejné úrovni jako předchozí, možná o ždibec horší. Zase se nic nevyřešilo a tento stav mě již unavuje. Autor tuhle mangu kazí v mnoha ohledech a nebaví mě číst půlku ubrečenou a druhou půlku plnou silných slov a slíbených činů, které nepřicházejí už drahnou chvíli. Akce je tu přespříliš a jediné plus je, že zase někdo umře...
Problém této mangy je, že s každou další knihou se propadala o něco níže a přestává již býti zajímavou. Čtenář má pocit, že každou chvílí musí dojít k prozrazení zásadní informace, která poodhalí roušku tajemství obestírající titány, jenže skutek utek. Neustálé apely na rozum a přátelství hrdinům svádějícím vnitřní souboje mě nudilo už po několika panelech. Z filozofických hlubin nás tak vytrhne jen akce, která pár zajímavých chvil nabídne.

Poslední dvě knihy ze série Útok titánů zpomalují tempo vyprávění i přes to, že jsou obě akční. Neustálé přešlapování na místě, našeptávání tajemství, aniž by se poodhalila, mne irituje. Natahování knihu nedělá tajemnější... Můžu jen doufat, že další díly nabídnou něco víc. Co se týká postav, tak jedna z mých oblíbených postav zemřela a ty vedlejší tam pořád jsou... Postavu Imir nemám vůbec rád, natož jako titána. Její postava je mi nesympatická. Bohužel je tentokrát i na obálce, čímž mi ji zkazila a nelíbí se mi. Hadžimeho kresba nečiní akční scény už tak hezké jako na začátku a ztrácí své kouzlo.
Uvidíme, kam bude Útok titánů směřovat, ale bojím se nejhoršího.

Pro srovnání: Mimo Titánů čtu i Gantz. Jsem zatím u 16. dílu a přesto mě ta manga stále baví. Zajímavé, že tady to tak nefunguje. Jako by autor nedokázal správně rozprostřít zvraty v ději a boj o ničem knihy nezachrání.

Moje hodnocení 3/10

25.12.2017 2 z 5


Planeta opic Planeta opic Pierre Boulle

Po zhlédnutí všech starších i těch nových filmu, nastal čas, si konečně přečíst originál a dozvědět se, jak to vlastně bylo. Od klasického filmové zpracování se kniha v mnohém liší. Ale na druhou stranu právě díky skvělému filmu si knihu lépe vychutnáte, protože už máte výbornou představu o tom, jak vypadá „polidštěná“ opice.
Kniha je výborně napsaná. Není opravdu dlouhá, je svižná a má dobrodružný děj a přečtete ji klidně jedním dechem. Je napsána lehkým kultivovaným jazykem, udržuje čtenáře v napětí a očekávání, tu a tam nalezneme i prvky humoru či ironie. Pierrovy jsem to celé věřil. Má prostě vypravěčský talent. Z knihy na mě dýchla atmosféra starého dobrého sci-fi.
Kniha skýtá hodně věci k zamyšlení... Kromě dobře vykreslené psychologie postav a úvah hlavního hrdiny či zamyšlení nad skutečným směrem evoluce, zde najdete popis hierarchie opičí společnosti, kde má každý druh opice jiné postavení, pokusy na lidech a návštěvu ZOO. Opice jako takové mi velmi přípomínali lidi. Hlavní postava Ulyxe mi brzy přirostla k srdci. Je to sympatický hrdina. Zvykl jsem si také na Ziru a Novu. Kdo mi nesedl byl manžel Ziry. Působil na mě dojmem, že něco skrývá a není úplně otevřený a upřímný k hlavnímu hrdinovi. Poznali jste na něm, že svádí boj mezi vědou a zachováním opičího druhu...
Kromě tohoto opičího hrdiny mi pak ještě nesedla pasáž věnovaná nástupu opic k moci. Něco mi tam chybělo. Tato část opičí historie by si určitě zasloužila mnohem více stran... Ale koneckonců jedná se o sci-fi, tak proč ne.
Myslím si, že autor zcela nevyužil všechen prostor, který téma nabízí a rozhodně mohla být kniha klidně délší.
Závěr, který vymyslel Boulle je jiného kalibru než ten, jaký zvolili američtí tvůrci ve slavné finální scéně filmové verze. Přiznám se, že jsem od začátku až do konce čekal sochu svobody, nebo něco v podobným stylu, ale je to úplně jinak a neméně šokující.

Hodnotím 9/10

25.12.2017 5 z 5